(04.11.2015 16:16)Karel Marhoul napsal(a): [ -> ]vážně si myslíte, že pokud vyloučíte Amitraz či syntetické pyretroidy používané u nás v ČR k tlumení VD dle návodu, snížíte
zatížení organismu konzumenta medu na minimum?
To tu ale nikdo netvrdí.
(04.11.2015 16:16)Karel Marhoul napsal(a): [ -> ]mnohem větší obavy mám z každoročních herbicidních, fungicidních a insekticidních koktejlů, které našim opylovačům
přichystají naši zemědělci či ovocnáři.
Ano, to já taky. Správně jsi zmínil nebezpečnost právě těch koktejlů.
Když ten koktejl "vylepší" ještě syntetické akaricidy které do úlu
povinně nacpe sám včelař...
A pak nastoupí ta svině synergie a záhadné úhyny.
c) je pro klinické testery, b) se dá využít, ale moc jiných VLP pro to období není resp. je to na hraně.
A hlavně ve Včelařství jsem nikdy nezaregistroval nic jiného než Varidol.
Asi budeme muset udělat nějaký subjekt, který vyhlásí dobrovolnou sbírku na registraci ApiBioxalu a zaregistruje ho. Pak budeme moci aplikovat v prosinci. Co na tom, že léčebný spad půjde do "debility". Jen nevim jak to budou kouzelníci interpretovat.
Já bych přispěl celou dotací 1D hned,
JKL napsal(a):Však my vám ty buřty z ohníčku do chřtánu necpeme, kdežto s Amitrazem je tomu jinak
Opečené buřty si od malička cpu do chřtánu sám. Báječné!
Vy jste to ještě nikdy nezkusil ?
Kdyz já žiji s pocitem, že mi je tam cpe MZe se SVS na doporučení ČSV a to mi pak nějak nejedou a chce se mi z toho zvracet. No zkuste vnoučatům cpát něco do úst proti jejich vůli a uvidíte jak se na to budou tvářit.
Pane doktore, při vašem vzdělání jistě víte, že je poněkud rozdíl v tom, co organizmus konzumuje 10 tisíc let a již se na to geneticky adaptoval (spálené a uzené maso = pestrá řada uhlovodíků) a to, s čím se organizmus ještě nikdy nepotkal, protože to příroda přirozeným způsobem neumí produkovat. To je například zmiňovaný amitraz a jeho metabolity.
Dovolim se zeptat odborniku na jednu vec, a sice, jak se zjisti, zda-li jsem fumigoval ci nefumigoval?
Lecivo jsem si vyzvednul u predsedy, ten si to napsal, ale jestli ho aplikuji nebo ne uz nikdo nekontroluje. Nebo se da v praxi nejak zkontrolovat?
Na kancerogeny se organismy většinou neadaptují a za pouhých 10 tisíc let už vůbec ne.
Před pár týdny se i v našich sdělovacích prostředcích objevily výsledky výzkumu, za kterých plyne, že zejména tmavé maso je kancerogenní a uzeniny násobně.
Přesto nebyl vydán žádný zákaz výroby a distribuce. To proto, že choroby, které jsou způsobeny kancerogení látkou, potřebují většinou určité množství škodlivé látky podávané po určitou (většinou dlouhou) dobu.
Při běžné konzumaci masa a uzenin tato podmínky splněna není.
Amitraz jako takový je škodlivý pro lidský plod, zejména v ranných stadiích vývoje. Proto by s ním neměly pracovat ženy zvláště v počátcích těhotenství.
Zplodiny amitrazu jsou většinou označovány za potencionálně kancerogenní. To znamená, že nikomu se zatím nepodařilo dokázat, že by rakovinu způsobovaly, ale protože to zatím nikdo ani nevyloučil, jsou mezi látkami podezřelými.
Proto je úsměvné, když se někdo bojí, že po jednom nadechnutí čmoudu s amitrazem dostane rakovinu, nebo že je strašné, když ten amitraz cpeme do včel proti jejich vůli.
Když jsou vnoučata nemocná, tak těm skutečně musíme cpát léky proti jejich vůli, aby se uzdravila.
Závěrem: Nic neměním na svém prohlášení, že jeden opečený buřt obsahuje víc kancerogenů, než med od včel, léčených amitrazem, který sníme za celý život.
(04.11.2015 23:22)mikr napsal(a): [ -> ]Dovolim se zeptat odborniku na jednu vec, a sice, jak se zjisti, zda-li jsem fumigoval ci nefumigoval?
Lecivo jsem si vyzvednul u predsedy, ten si to napsal, ale jestli ho aplikuji nebo ne uz nikdo nekontroluje. Nebo se da v praxi nejak zkontrolovat?
Nedá, je to o důvěře. Osobně nejsem zastáncem komisionálního přístupu, kdy zdravotní referent ještě s dalším členem organizace chodí a dohlíží, jak se Gabon nebo Varidol členem organizace aplikuje do úlů. Ani ze zoohygienického hlediska to není podle mne úplně vhodné. Je to hold na Vás a Vaší odpovědnosti. Jiné to je u začátečníků, kteří takovou pomoc alespoň napoprvé jistě uvítají (také jsem za to byl rád).
Ale jo, jde to..... Podle všeho stačí nechat udělat rozbor zásob na rezidua amitrazu....
a ještě markatnější to bude u vosku.....
Když půjdu do extrému, tak laboratorně by to zřejmě zjistit šlo.
U svazáků by mohlo proběhnout komisionální léčení, u neorganizovaných má pravomoc pouze SVS a ta není oprávněna dohlížet na průběh a aplikaci léčení. Takže je to jen o té důvěře.
Jsem neorganizovaný včelař, ČSV nade mnou ztratila svoji moc, ale s místní ZO spolupracuji. Zajišťují mi léčiva, já si je převezmu, aby měla dušička pokoj a lahvička skončí v šuplíku. Jim je jasné, jak to dělám, ale neřeší to, nemají důvod. Léčím pokapem kys. štavolovové, takový kovboj, abych včelstva udržel bez jakékoliv léčby nejsem.
Letos si ode mě brali oddělky tři úplní začátečníci. Ptali se mě na povinnost členství v ČSV a léčení. Vysvětlil jsem jim pro a proti být členem ČSV a k léčení jsem doporučil zpočátku léčit dle metodiky, než se zorientují a dokáží vyhodnotit situaci ve včelstvech. Pak se mohou rozhodnou, kterou cestou se vydají. Pokud vím, jeden ze třech vstoupil do svazu. Dva ze třech určitě léčí dle metodiky, o třetím nemám informace.
Domnívám se, že použití fumigace je poznat čichem déle než týden, předposlední rámek kde došlo k zapálení je poznamenán teplem, pokud se ve včelstvu ponechá, dojde k odkousání opravě této části a matka ji nezaklade. Dávám jako předposlední na kterém toto ošetření proběhne rámek na vyřazení který po přenesení zásob na jaře odstraním. Po nesprávném ošetření lze získat problém v dalším roce popřípadě úhyn včelstva a rozšíření této nákazy na okolní včelstva. Podle prvních úhynů lze poznat, kde tento problém vznikl. Jsem včelař nejsem placen za výzkum a odměnou je donesený med a ne pohled na prázdný úl.
Ano Jarku, čichem by to poznat šlo, ale je to neprůkazné. Jsou i jiné metody aplikace Varidolu, než pomocí zapáleného knotu (třena Grifin), takže na rámku nemůže být vidět nic.
Pokud jsou včelstva v dostatečné kondici a včelař má přehled o zdravotním stavu, tak dle mého není nezbytně nutné je zatěžovat přemírou chemie. Já druhým rokem držím včelstva na KŠ. V létě jsem udělal orientační test spadu KM, pohyboval se od 0 do 40 VD. V podletí jsem dělal VSH testy v rámci projektu MSVV, otevřel a prozkoumal jsem přes 1000 buněk, našel jsem 5, slovy pět napadených buněk. V takové situaci nebudu včelstva zatěžovat více, než je nezbytně nutné.
Dekuji vsem za odpovedi. Usoudil jsem, ze prakticky provedena fumigace poznat nejde, laboratorni rozbory se v tomto smeru kontroly nedelaji, pak nechapu, proc si nekteri, co jsem zde cetl, ztezuji, ze jim kdosi neco narizuje. Vsak si mohou "lecivy jed" vyzvednout a pote vyhodit a maji po problemu (a zrejme to tak i hodne lidi dela, kdyz neni mozno VD vymytit). Pravidla jsou prece od toho, aby se nedodrzovaly. Nebo snad vsichno dodrzuji pravidla treba silnicniho provozu a predepsanou rychlost?
Ja osobne jsem fumigoval podle prilozeneho navodu, protoze si rikam, kdyz to nekdo chytry vymyslel a vyzkoumal, tak to bude pomahat a nehodlam se tim vic zabyvat. Nemohu take zkoumat kazdou pilulku, kterou me predepise treba doktor nebo kdyz jsem u zubare, mam mu prekontrolovat lupou vsechny frezy, jestli je ma skutecne ostre? A v autodilne bych mel prekontrolovat automechanika, jestli nechybel pri vyucovani a zda-li neco nahodou nezameskal. Na takovehle veci se me skutecne nedostava kapacity a chuti. Z principu jsem nauceny nikomu neduverovat, ale co mam delat?
A tak jsem na ty pasky kapnul dve kapky podle navodu, zapalil a strcil do ulu a hotovo. Druhy den se sel kouknout na 4 podlozky a nasel jsem tam tyto pocty 4 - 2 -0 - 6. Po druhe fumigaci jsem nasel na prvni podlozce 0 VD a dalsi tri jsem se ani uz nekoukal, pac uz byla tma a ja tam behal s baterkou a podlozky se desne spatne vyndavaji. Tata postavil nejake uly, ktere jsou prej super a vzdycky takove mel, jsou zateplene s ramecky 24x36 a posledni je se sklem a vzadu to ma dvirka na pozorovani a tudy se take vytahuje podlozka, ale ten posledni ramecek se sklem se musi trochu prizvednout, coz jde desne blbe a navic vcely tudy potom vylezaji ven a pri vytahovani podlozky je vytahuji zaroven s podlozkou a rozmackavaji se o ramecek a nakonec mozna nejakeho toho spadleho VD sesunou z podlozky. tak jsem na tu podlozku koukal dokonce i s lupou, kterou jsem si vzal a klestika jsem nenasel zadneho, tak do ostatnich ulu jsem uz ani kvuli te pracnosti ani nelezl a sel jsem domu. Jeste me vrtalo hlavou, proc na podlozce neni skoro zadny mel, pac co jsem videl na videich, tam bylo presne videt, kde se vcelky pohybuji a ziji a u me krome trochu prilepeneho vosku a zrejme par hovinek nic. A tak jsem to druhy den volal tatovi, proc tam neni zadny mel a on povida, ze to vcelky zrejme vynosi vsechno ven. No dobra. To se ale stejne nikdy nedopoctu spadleho VD, kdyz to vcelky zrejme vynosi ven. Tedy muj facit: vsechno je pro kocku. Asi bude problem v tom, ze podlozka je na urovni cesna a vcelky lezou na ramecky po podlozce, potom si ji take asi cisti. Ale vyfumigoval jsem, v takovem systemu ulu se vysledek asi nikdy nedovim a tim to pro me chte-nechte konci.
Jestli je pro tebe normální lhát tak pak problém nemáš.
Někdo z toho problém má.
Už vynechám, že jsou ZO které to chodí stříkat osobně i nečlenům a když někdo nabídku co nejde odmítnout odmítne, tak jej udají veterině.
To že pak se nedají bez rizika výsledky veřejně sdílet je už jen detail.
(05.11.2015 13:04)mikr napsal(a): [ -> ]Dekuji vsem za odpovedi. Usoudil jsem, ze prakticky provedena fumigace poznat nejde, laboratorni rozbory se v tomto smeru kontroly nedelaji, pak nechapu, proc si nekteri, co jsem zde cetl, stezuji, ze jim kdosi neco narizuje. Vsak si mohou "lecivy jed" vyzvednout a pote vyhodit a maji po problemu (a zrejme to tak i hodne lidi dela, kdyz neni mozno VD vymytit). Pravidla jsou prece od toho, aby se nedodrzovaly. Nebo snad vsichno dodrzuji pravidla treba silnicniho provozu a predepsanou rychlost? ...
Protože nařizují.
Protože sankcionují, místo aby informovali a doporučovali ...
A protože to jde jinak, což se obecně už nedá popřít.
A protože chtějí normálně včelařit.
A protože nechtějí hrát ty starý hry (chtěl jsem napsat bolševický, ale budu asertivní a nenapíšu to ...
).
A protože mají třeba rádi řád dobře nastavená a obecně vydiskutovaná a na základě nalezeného konsensu i obecně respektovaná pravidla.
A sebeúctu a ráno rovný pohled do zrcadla ...
Patetické, že?
Jiří
A protože
(05.11.2015 9:24)JKL napsal(a): [ -> ]dotace skončí v šuplíku a později v kýblu, a to jen díky tvrdohlavosti některých "zodpovědných", kteří lobují za děla na vrabce.
Začnu odlišně od předchozích příspěvků. Letos v létě, v době po medobraní jsem poprvé 2x podle návodu použil Thymovar. Měl jsem sice trochu problém s dodržením podmínek díky výrobcem doporučeným venkovním teplotám, protože bylo léto opravdu extrémně horké (navíc nemám v pozdním odpoledni zastíněné stanoviště). Gabony jsem použil jen v jednom včelstvu (loupeživé včelky) s vyšším spadem (bez léčení 1-3 roztoči denně). Po první fumigaci Varidolem jsem měl ve včelstvech spad do 10 ks, po druhé minulý víkend již 0 kromě oněch lupiček, kde byl opět 1 ks. Zvažuji, že potřetí již fumigovat nebudu, snad možná jen ony lupičky. Aerosol používat nebudu určitě, protože aplikaci vodních či dokonce acetonových par s léčivem považuji v chladném období za daných podmínek za zbytečně stresující. Jaké zkušenosti máte Vy a co byste mi doporučili ? Hezký den!
To je totiž pořád dokola. Do oboru teče dostatek peněz, ale lejou se prakticky do kanálu. Tedy on má ten kanál jistý nastavený směr, že ...
Už tu proběhla informace o tom, že dotační výdaje na kapitolu "Boj proti varroáze" opět letos o řadu procent stouply, přičemž tyto výdaje se nekrátí a bere se z položek navržených v ostatních kapitolách.
Těch peněz je fakt dost a šly by využít rozumněji. Třeba na zaplacení poplatků na registraci některých VLP, které se za naší oponou běžně a úspěšně užívají. Nebo na obecnou registraci vybraných organických kyselin jakožto bio/akaricidů.
Tedy kdyby těm, co ta pravidla stanovují, šoo skutečně o včely a nějakou vizi do budoucna ...
Jiří
(05.11.2015 14:00)Karel Marhoul napsal(a): [ -> ]... a co byste mi doporučili ?
Vánoční pokap cukerným roztokem se šťavelkou, jak to dělají jínde (Restentmilbung), ale nic jsem neřek a žádné odkazy níže neuvedl ...
.
http://www.imkerhof-salzburg.at/portal/i..._varoa.pdf
http://www.imkerhof-salzburg.at/portal/i..._varoa.pdf
Jiří
Pokud jde o poslední ošetření je podle mne jedno z nejdůležitějších, pokud je použit čistý Aceton. Po otevření česna je možné spatřit nabodané včely, jak opouštějí úl bez návratu, ostatním zdravým to jak se zdá nevadí.
(04.11.2015 17:02)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Opečeme li si na ohníčku jednoho buřta, vpravíme s ním do těla více rakovinotvorných látek, nežli celoživotním pojídáním medu od včel léčených amitrazem.
Protože očekávám otázku: A můžete to dokázat?, přidávám hned odpověď:
A může někdo dokázat, že to není pravda?
Mně to připadá takové manipulativní a tak mám jinou otázku. Jsou v amitrazu (Varidolu) člověku škodlivé látky který na organismus působí jinak než rakovinotvorně?