Měl jsem letos dva roje (vždycky mám dva roje), každý vystavěl dva nástavky bez mezistěn, na podzim jsem je spojil.
Po první fumigaci měl spojenec nulový spad. Ostatní včelstva 100 až 200 roztočů, oddělky pár kousků. Měl jsem z toho velkou radost. Udělal jsem ale raději i druhou fumigaci. Spadlo asi 10 roztočů, ale všichni se stačili doplazit na okraj podložky pod sítem než definitivně zdechli. Zbytek podložky nápadně čistý. Když se dělal aerosol, zjistil jsem že jsem na zasíťovaném dně měl položenou překližku, z každé strany asi o dva centimetry kratší než půdorys úlu a na ní hromada "bordelu". Z nějakého důvodu tam byla už od usazení jednoho z rojů.
(14.12.2013 15:31)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Asi když si představíte, co Vám tam všechno bez fumigace zůstane.
Sítnice života! Tisíce prospěšných organizmů udržujících patogeny v rovnováze, tisíce včelstvu užitečných mikroorganizmů, stovky benigní roztočů a hmyzu, včelstvo přizpůsobené na roztoče. A co zůstane v úlu po fumigaci?
žeby včely?
Dnes jsem byl u včel a kontroloval spady u třech včelstev po 2. fumigaci, která byla provedena za teploty + 3,5° C před třemi týdny. Proužek jsem zapálil do podmětu, byla to docela rychlovka, žádné rozebírání rámků a napichování hřebíčku jako minule. Dle teorie p. Antona Turčániho by to mělo i za takovéto teploty fungovat a taky že to funguje.
Spady po první fumigaci byly 350, 100 a 200 VD. Dnes jsem našel zhruba 100, 15 a 30 VD. Fumigaci jsem odkládal k vůli plodu, který ve včelstvech byl. Dnes jsem ovšem nezjistil změnu, respektive vesele plodují dál a už asi nepřestanou. To mně přivádí k myšlence, že by bylo vhodné provést poslední fumigaci, má být u nás okolo 7°C. Ovšem do 15. ledna mám odevzdat vzorek měli
. Tak nevím, jestli má cenu tyto včelstva léčit ještě jednou nebo to nechat až na jaro na KM při květu meruněk....
Jak by jste postupovali Vy?
Když už používat nějakou metodiku tak ji alespoň dodržovat komplet a pořádně, tzn. veškerý plod při každé fumigaci nebo aerosolu rozeškrábat. Nic víc a nic míň.
A já vzhledem k tomu, že používám něco jiného jsem tohoto všeho ušetřen
V živote som nerozškraboval plod a NIKDY to robiť nebudem (nerobil by som to ani pri piatich rodinách nie to ešte 100). Nikdy by som na jar plod nenatieral a neničil zimnú generáciu včiel kyselinami. Prepáčte ale zamyslite sa poniektorí, či niečo nerobíte zle, keď ostatní vedia bez týchto spôsobov fungovať už desaťročia. Všetko to tu už bolo popísané.
Čo by som poradil Frojtovi? Aerosol, a po prvom vyliahnutom trubčom plode ostatné likvidovať. Kyselinu nasadiť po prvej hlavnej znáške.
Aerosol při dnešním počasí?
Vždyť létají.
Stačí provést druhou fumigaci a je to.
Pokud nejsou nyní, nebo na začátku prosince bez plodu, tak je to jejich blbost a v létě si příroda provede selekci sama.
KaJi lietajú ako kde
Ja som sl:-(nko nevidel od začiatku decembra
(23.12.2013 13:14)patko79 napsal(a): [ -> ]Čo by som poradil Frojtovi? Aerosol, a po prvom vyliahnutom trubčom plode ostatné likvidovať.
A kam se pak budou chodit pást roztoči?
To mě učil včelař co mě uvrtal do včel. Vyřezávat zavíčkovanou trubčinu. Že prej většina roztočů je v ní.
Tak jsem to udělal. A pak jsem si říkal kde se ti roztoči budou množit teď?
Tak už to nedělám.
Kohout, nepochopil som tvoj príspevok. Ty chceš chovať roztoče?
Netvrdím, že vyrezávaním trubčiny zlikviduješ klieštika. Určite ho však oslabíš, podobne ako rojom alebo delením včelstva. A o to mi ide v tomto čase, keď nemôžem liečiť. Držať ho na uzde.
Za druhé nie je jedno, kde stavebné rámiky sú. Je rozdiel dať stavebné rámiky na okraj plodiska a do jeho stredu. Vyskúšajte si to a uvidíte rozdiel pri pohľade do slnka.
Každý bojuje s klieštikom ako vie a myslí si, že ten jeho spôsob je ten najlepší. Ja to o svojom spôsobe netvrdím. Stačí mi, že včelstvo mi na klieštika v zime nikdy nepadlo a priemerný spad za posledných 5 rokov neustále klesá.
Skúšal som na pár rodinách aj "Rašovskú" metódu chovu trubcov. Rojový pud sa mi síce podarilo takto utlmiť, ale výnosy žiadna sláva. A klieštika rádovo viac ako u ostatných včelstiev. Takže pri tejto pre mňa zbytočnej metóde som musel začať liečiť o mesiac skôr!!! Komu to nevadí, je to dobrá metóda na zabránenie rojeniu, nie však pre mňa.
(25.12.2013 15:58)patko79 napsal(a): [ -> ]Kohout, nepochopil som tvoj príspevok.
Ptal jsem se kde se bude roztoč vyvíjet když vyřežu trubčinu jaks poradil Frojtovi.
Netvrdím že se to má nebo nemá dělat.
No, kdyz nebude trubci plod, tak kam poleze klestik? No prece na delnicci plod. Ja uz teda nevyrezavam. Vubec.
Nekde sem cetl, ze vcelstva, ktera nemaji sanci chovat sve trubce, tak maji snahu nasavat trubce cizi. Diky tomu dochazi k zavleceni dalsich nepribuznych roztocu. A dale, dle pr. Klimy, vytvarim na infekcni trubce tlak a lepsi selekci trubcu.
(25.12.2013 18:19)Kohout napsal(a): [ -> ]... kde se bude roztoč vyvíjet když vyřežu trubčinu.
...jediná možnosť , ktorá mu zostane sú zaviečkované larvy robotníc...
a veru, mňa nik nepresvedčí, že ak niekoľko klieštikov "cucá" larvu, resp. imago,
že sa vyliahne plnohodnotná včela...
asi niečo mierne degenerované, či...
( a nezabúdajme, že klieštik býva často nositeľom škodlivých vírusov, bŕŕŕ..)
btw.
nejaký ten deformovaný trúd/trubec mi srdce trhá menej...
(viem že sa dokáže v jeho bunke reprodukovať klieštik viackrát,
ale ruku na srdce, my "nechovatelia trúdov", aký máme pomer plodu trúdieho k robotníčiemu?)
(25.12.2013 15:58)patko79 napsal(a): [ -> ]Skúšal som na pár rodinách aj "Rašovskú" metódu chovu trubcov. Rojový pud sa mi síce podarilo takto utlmiť, ale výnosy žiadna sláva. A klieštika rádovo viac ako u ostatných včelstiev. Takže pri tejto pre mňa zbytočnej metóde som musel začať liečiť o mesiac skôr!!! Komu to nevadí, je to dobrá metóda na zabránenie rojeniu, nie však pre mňa.
Jenom na okraj tohoto tématu: nesměšujme, prosím, t. zv. Rašovskou metodu a metodu zvanou LBV. Není to totéž.
Jiří
Máš pravdu, moja chyba
Dobrý večer,
mám dotaz ohledně utěsnění úlů při fumigaci. Já jsme akorát zavřel všechna očka a do česna jsem vložil noviny, ale sito dna zůstalo odkryté.
Je možnost, že by taková fumigace měla menší účinnost?
A je vůbec třeba úly nějak těsnit?
Jak to děláte vy prosím?
Čteme návod.
Když už selže všechno.
Já zavírám očka (otočným plastovým kolečkem), česnovou vložku otočím vzhůru nohama, takže i česno je zavřené.
Podložku pod zasíťovaným dnem natěsno podložím rámkovými přířezy tak, aby přiléhala na dno.
(27.12.2013 20:15)MatesP napsal(a): [ -> ]Dobrý večer,
mám dotaz ohledně utěsnění úlů při fumigaci. Já jsme akorát zavřel všechna očka a do česna jsem vložil noviny, ale sito dna zůstalo odkryté.
Je možnost, že by taková fumigace měla menší účinnost?
A je vůbec třeba úly nějak těsnit?
Toto je pomýlené vlákno. Vtipy sú na inom vlákne.