(31.10.2015 6:16)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Citace:Benjamín Jarčuška napsal(a):
Čítal som, že amitraz - jeho reziduá - je problematické vystopovať pretože sa relatívne rýchlo rozkladá na iné látky, najmä na 2,4- dimethylfenyl formamid. Ten, vraj celkom nebezpečná látka, už zostáva vo vosku značne dlhú dobu. V USA ho našli v 60 % vzorkách vosku, 31 % vzorkách plástoveho peľu a 6 % včiel. (Informáciu, či to boli rizikové množstvá som ešte nenašiel.)
Amitraz sa používa v poľnohospodárstve na ochranu rastlín postrekom. Koncentrácie amitrazu v postrekoch tie informácie neuvádzajú. Je celkom isté, že ak v USA namerali zložky amitrazu vo vosku, v peli a vo včelách, tak ho do úľa doniesli včely z poľnohospodárskych kultúr. Ale o tom tá štúdia nehovorí. Takýto príbeh nemožno spájať s Avartínom a s technológiou včelára, ktorý pri ošetrovaní včelstiev použije amitraz v dymiacej forme v bezznáškovom a bezplodovom období.
Tá štúdia hovorí, že najviac zistených rozkladných produktov akaricídu amitrazu bolo vo vosku, najmenej vo včelách. Z toho sa možno domnievať, myslím si, že do vosku sa dostal pri jeho použití úli.
(31.10.2015 12:25)Milan Havelka napsal(a): [ -> ] (28.10.2015 1:01)JKL napsal(a): [ -> ]Mainstream o tom ví, tady jsem se na to ptal jak se k tomu postaví. Dokonce byla zde přislíbena odpověď. Pak už jen mlčení resp. pověstná hlava v písku.
Takže lze jen připomenout:
Citace:The Washington State Department of Agriculture (WSDA) would like to
remind beekeepers and pesticide dealers that the distribution and/or use of
pesticides containing Amitraz (such as Taktic) for control of Varroa mites in
honey bee colonies is illegal.
Ačkoliv amitraz ( jako Taktik) je zakázán , stále je povolen APIVAR .....pokud jsem dobře poslouchal....je formou našich Gabonů s obsahem amitrazu 0,5g/ proužek....a do úlů se dávají 2.....= 1g/včelstvo.....źoproti 6,25mg v jedné "naší" kapce tudīž - za 3 léčení dvounástavkového včelstva....75mg. Amitraz, co by Taktik se tam nesmí použīvat pravděpodobně z důvodů ukončení doby registrace. Ta část, kterou sem Jirka dal má pokračování......a bez toho je tohle zavádějící informace.
Milane i ta tvoje je poněkud zavádějící. Prosím, rozpitvejme to tedy více abychom se dobrali trocho více k objektivnosti.
Jednak to co jsem sem dal je citace z dokumentu, na jehož plné znění jsem dal již odkaz s toutéž citací dříve. Takže ještě jednou "Mainstream o tom ví,
tady jsem se na to ptal ..." - rozklikni si to modré tady najdi modrou citaci a klikni na ní aby si se dostal na plné znění toho dokumentu. Jestli v něm najdeš něco o Apivaru, dej vědět a já půdu k očnímu. Dále si povšimni datumu revize (01/20/2010).
Tak a teď k registraci toho Apivaru. Ten byl zaregistrován dva roky po zákazu Taktiku a to na 11 měsíců viz.
tento dokument- EFFECTIVE: 01/22/2013 - EXPIRATION: 12/31/2013. Strýček Google mi ovšem nedohledal zda bylo prodlouženo či nikoli - rád přivítám info.
Takže tímto jsme s vyjasnili to "zavádění".
Nyní bych ještě něco k tomu, že se to hraje na to, že je to jen podezření na karcinogenitu. Tady musím opět poukázat na již mnou zmíněné dva dokumenty a doplnit další citací, abychom si situaci trochu vyjasnili.
Ještě opět musím předeslat, že můj postoj je, jak jsem již zmiňoval (
Aneb, kdo chce léčit Varidolem a Gabonem nechť jako argument pro předpis má tu zimní měl a ti ostatní ať používají svoji hlavu, svoji zodpovědnost vůči svým včelám a svým sousedům včelařům tak jak je to obvyklé jinde v EU a na světě), tedy kdo chce ať si ho používá, ale nechť si je vědom těch rizik obzvláště při nadužívání a nechť korektně řekne zákazníkovi stejně jako je to u těch uzenin, že prostě může zde být za jistých okolností riziko a to není nyní SVS podchyceno resp. pravidelně prověřovánodle limitů stanovenou EU normou.
Teď zpět k té historii karcinogenity a dokumentům.
V roce do roku 2006 byl Amitraz klasifikován jako "Amitraz is currently classified by the Agency's Health Effects Division Cancer Peer
Review Committee (October 1990) as a "
Group C" (possible human) carcinogen" a to na základě studia na myších kde docházelo k rakovině plic a jater viz.
http://archive.epa.gov/pesticides/reregi...234red.pdf
Pak se v roce 2006 provedlo nové hodnocení s výsledkem zde:
http://archive.epa.gov/pesticides/reregi...z_tred.pdf
Zde je psáno:
Citace:Amitraz is not mutagenic, however, it forms a mutagenic (in vitro evidence only) and carcinogenic metabolite, 2,4 dimethylaniline. The tumor response for 2,4 dimethylaniline is different from amitraz in that neither liver nor lung tumors are observed.
...
Although potential carcinogenicity cannot be totally dismissed because of the
mutagenic/carcinogenic metabolite, the tumor data for amitraz are not very compelling for the reasons stated above. Thus, the Agency is regulating this chemical on the basis of an acute endpoint which is considered protective for all effects, regardless of exposure duration.
tedy sám o sobě není mutagenní, ale jeho rozkladný produkt je mutagenní a karcinogenní ale jinak než původně uváděná karcinogenita amitrazu plic a jater nebyla pozorována.
V té
registraci Apivaru se pak dočtete:
Citace:6. Amitraz is classified as “Suggestive Evidence of Carginogenic Potential” by the U.S. Environmental Protection Agency.
7. This product contains a chemical known to the State of California to cause birth defects or reproductive harm.
Tedy určitý potenciál rakovinotvorby a obsahuje chemikálie známé v Kalifornii jako látky způsobující defekty novorozenců nebo poškození reprodukce jedinců.
Docela bych toto také rád viděl na příbalovém letáku Varidolu. Proč se s tím tajit v zájmu objektivity.
teď prosimtě nebudu mluvit sprostě, to je jen taková naše hatmatilka:
Rozkladem (hydrolýzou) Amitrazu vznikají N-(2,4-dimethylphenyl)-N'-methylformamidine a 2,4-dimethylphenylformamide, v kyselejším prostředí (a med je poměrně kyselý) se tyto látky rozkládají ještě dál až na 2,4-dimethylanilin.
Koukal jsem se na toxikologické informace o těchto látkách, ale žádnou zmínku o prokázané mutagenitě nebo snad karcinogenitě jsem nenašel. Jsou to všechno aromatické aminy a ty obecně moc zdraví prospěšné nejsou, ale snad to nebude tak horké.
Velmi solidně zpracované informace jsme našel na EMA (Evropská agenutra pro medicínu):
http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/docu...010419.pdf
Pokud rozumíš anglicky, prostuduj si to.
Nejzajímavější je bod 10, kde popisují jednu studii, která byla dělaná dle popisu velmi poctivě. Po vykouření amitrazem našli v medu koncentrace metabolitů až 225ug/kg druhý den po ošetření. Pak ale koncentrace metabolitů rychle klesá, 15. den je už jen 75ug/kg
Doporučený maximální limit od EMA je pro med 200ug/kg a v tom bych jim docela i věřil, že to mají podložené.
Tedy závěr je nestáčet med hned po aplikaci Amitrazu. Ale to by asi člověka ani nenapadlo, že...
Ve vosku nameřili koncentrace řádově vyšší. Na druhou stranu vosku člověk moc nesní.
(Přepis emailu kamaráda ing.JC z laboratoří, na dotaz nebezpečnosti varidolu.)
Jindro jdeš dobrým směrem. Sice jsi stále cca dva roky pozadu viz.
tento příspěvek. Pak se ještě podívej na datum té EMA, kterou
jsem se již novější před nějakou dobou také dával.
Ještě mi vysvětli proč si myslíš, že ta
americká studie z roku 2006 od EPA vydaná vládou USA a hovořící o té mutagenitě je neseriózní, stejně jako ten dokument z roku 2013 s registrací Apivaru. Jestli rozumíš anglicky tak si ji přečti.
Ono možná az tak nejde o ta rezidua v medu, ve vosku to bude horší a dokonce jsou studie poukazující na to, ze včelstva intenzivně léčená Amitrazem jsou náchylná k nosemě.
A hlavně veřejnost co provádí fumigace a přímo pracují s Amitrazem, který se vstřebává i kůží, ho mnohdy v klidu dýchají - tam je potřeba osvěta.
To, že státní správa přikazuje používat látky, po rozpadu mutagenni a rakovinotvorné není pro někoho také příliš přijatelné.
Jinak Jindro uvědom si, že svět se vyvíjí a objevuji se nové poznatky - již jsme 15 let za tim co jsem dál a za tu dobu se zjistilo zase něco víc.
Jestli nemůžeš najīt US registraci, tak zkus toto:
APV-19-US-N01-04/15
(02.11.2015 21:10)JKL napsal(a): [ -> ]A hlavně veřejnost co provádí fumigace a přímo pracují s Amitrazem, který se vstřebává i kůží, ho mnohdy v klidu dýchají - tam je potřeba osvěta. ....
Samozrejme, ako osveta okolo používania kyseliny šťavelovej pri aplikácii sublimáciou. Prepáč, ale v príbalovom letáku asi je napísané "nejesť, nepiť atď. Pri Varidole oproti nášmu Avartinu je výhoda v tom, že vidím miesto, kde som nakvapkal látku a keď ho zapálim, nemusím hneď dýchať výpary Amitrazu.
PS. Z príbalového letáku Varidol - slovenská verzia.
12. ....Pri práci je nutné vyvarovať sa požitia, nadýchania a pofŕkania pokožky alebo očí. Pri aplikácii je nutné použiť vhodný ochranný odev, okuliare, respirátor s chemickou vložkou A1 a gumové rukavice. ....
Ono je to i v našem letáku.....sice česky....ale je to tam.
Bohužel, jelikož taková varování jsou prakticky všude i na barvičkách a pod tak tomu mnozí nevěnují dostatečnou pozornost a je nutné jim to zdůraznit a vysvětlit co hrozí.
(02.11.2015 22:24)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Jestli nemůžeš najīt US registraci, tak zkus toto:
APV-19-US-N01-04/15
To si Milane pleteš příbalové letáky a registraci. Tam jsou zajímavá porovnání s Taktikem. U taktiku jsou vyšší residua a je aplikace je tedy poněkud jedovatější (možná i ta aplikace je nebezpečnější než s pásky - manipulace a možnost vdechování) - asi proto je Taktik zakázán.
Ale jinak jsem o registraci Apivaru něco našel přímo od EPA na vládních stránkách:
http://ofmpub.epa.gov/apex/pesticides/f?...UM:87243-1
Citace:Current State (Date):Active - Conditionally Registered
Ale vypadá to, že to před dvěmi měsíci obnovili:
https://trademarks.justia.com/791/16/api...16498.html
Pokračovaní korespondence ing. JC z laboratoří.
nevím samozřejmě nic o tom, jak jsou účinné při léčbě včelstev. Ale z hlediska bezpečnosti:
Kyselina mravenčí je víceméně neškodná. Tedy v čistém stavu je to žíravina, asi jako koncentrovaný ocet, ale v nízkých koncentracích prakticky neškodí. Dokonce se může ve stopách používat jako přísada do potravin. Výhodou mravenčí kyseliny je, že je poměrně těkavá, velmi rychle po aplikaci se odpaří a zmizí do vzduchu. Pokud by se stopy rozpustily do medu, určitě nebudou zdravotně závadné. Rozhodně bych to považoval za menší riziko než amitraz a jeho degradanty.
-> Pro spotřebitele prakticky bez rizika, pro včelaře relativně bezpečné, pokud se dodrží základní bezpečnostní pravidla při aplikaci (= nekapat na ruce, nevdechovat výpary).
Kyselina šťavelová je strukturně podobná mravenčí kyselině (tzv. organické/karboxylové kyseliny). V malých koncentracích je obsažena v řadě rostlin, např. štovík, pažitka, petržel. Ve velkých dávkách (řádově gramy až desítky gramů čisté látky) je zdraví škodlivá až toxická, protože na sebe váže vápník a nerozpustný šťavelan vápenatý se vylučuje v ledvinách, což může vést v extrémním případě až k ledvinovému selhání. Ve stopových koncentracích však žádnou velkou škodu člověku nenapáchá (to by musela i konzumace petrželky). Oproti mravenčí má tu nevýhodu, že není těkavá, a tak v úlu zůstává delší dobu. Proniknutí zbytků šťavelky do medu bych nepovažoval za velké riziko, pokud by to bylo jen desítky až nízké stovky miligramů na kg medu, zdravotní riziko by bylo srovnatelné s konzumací petrželky (tzn. naprosto nulové). Při aplikaci do úlu je však potřeba dát pozor, aby nedošlo k vdechnutí aerosolu, který může ošklivě podráždit plíce a průdušky.
Mám správné informace, že se aplikuje posypem ve směsi s moučkovým cukrem? Jaké množství a v jaké koncentraci se aplikuje?
-> Pro spotřebitele je zdravotní riziko při rozumné aplikaci mizivé. Včelař by si měl dát pozor a nevdechnout aplikovaný prášek. Dále nejíst, nepít při aplikaci a pak si omýt ruce. Při dodržení výše uvedených pravidel vcelku bezpečně.
Thymol je vonná látka, která je obsažena mj. v tymiánu. Je strukturně i chováním podobná jiným vonným látkám jako menthol (máta), eukalyptol, kafr, karvakrol (oregano) = terpeny. V nízkých koncentracích prakticky netoxická. Thymol časem vysublimuje nebo se působením vzduchu a vlhkosti rozloží na podobně neškodné látky (v řádu desítek dní). Ve stopách může přecházet do medu a o něco více do vosku. Vzhledem k nízké toxicitě to není problém, projevilo by se to maximálně jako mírně kořeněné aroma. V zásadě k podobnému efektu dojde, pokud včeličky sbírají nektar na vonných bylinkách. Tymiánové krásně aromatické medy jsou zvlášť oblíbené ve středomoří.
-> Pro spotřebitele bez rizika (při rozumném způsobu aplikace), pro včelaře při dodržení rozumných bezpečnostních zásad taky.
Včelám zdar, varoáze zmar!
Nerad se opakuji, ale asi by se to teď hodilo. Přesně před 2 roky jsem napsal do vlákna "Residua..."
Už se vedlo mnoho polemik o tom, zda v medu zůstávají rezidua amitrazu (Varidolu) nebo jeho zplodin a zda tyto zbytky mohou způsobit člověku rakovinu. Závažnost této problematiky bych vyjádřil takto:
Opečeme li si na ohníčku jednoho buřta, vpravíme s ním do těla více rakovinotvorných látek, nežli celoživotním pojídáním medu od včel léčených amitrazem.
Protože očekávám otázku: A můžete to dokázat?, přidávám hned odpověď:
A může někdo dokázat, že to není pravda?
žel, některé zbytky metabolitů se po dvou letech nerozloží
Skúsim otázku položiť inak, pretože sa tu zbytočne dohadujeme o hlúpostiach. Máte niekde výsledky výskumu, kde by sa sledovalo množstvo reziduí pri aplikácii fumigáciou v závislosti od počtu fumigácii za rok? Ideálne by bolo, ak by výskum sledoval aj obmenu diela a trval dlhšie časové obdobie.
Máte niekto výsledky porovnania mäkkej chémie a fumigácie na mikroklímu v úli a na život včiel? Skutočne by som si o tom rád prečítal.
Ďakujem
Nebuďme, prosím, tolik kategoričtí. S uvedenou citací - názorem mohu třeba souhlasit, ale není to definice. Pokud bychom přešli do matematické sféry důkazů (ne)pravdivosti nějakého tvrzení, museli bychom (samozřejmě pouze teoreticky) definovat pojmy jako "opéci" (např jak moc), "ohníček", (co a při jaké teplotě hoří), "buřt" (asi není jedno jaký) a co je to "více rakovinotvorných látek" je také na nekonečnou debatu vědátorů. Myslím, že všem je nám jasné, že "dokázat" existenci nebo dokonce neexistenci čehokoli tak neurčitého nelze.
Zdravím!
Trošku odbočím od probíhající diskuze, nezlobte se. Diskuze zde vedená je fajn, já už se informovaně rozhodnul a Varidol nepoužívám.
Nedávno se mě ptali dva známí, co letos začali včelařit, že dostali ten Varidol a co s ním mají dělat. Tedy jeden se přímo ptal - mám to tam jako dávat? A druhý se ptal - jak to použít, nechali to doma manželce, když jsem byl v práci... (řekl jsem jim, kterou cestou jsem se vydal já, ale poradil, že v jejich současné pozici bude asi nejjednodušší ošetřit fumigací a jak na to...)
Mé osobní zkušenosti s úřední veterinární lékařkou při odevzdávání měli a s touto hromadnou distribucí VLP na předpis mě stále nepřestává udivovat...přijde mi, že jde především o onu distribuci a vykázání na dotace (mimochodem letos to byl pěknej ranec), než o pomoc při léčení...
Ať se daří, přátelé!
(04.11.2015 17:02)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]...
Opečeme li si na ohníčku jednoho buřta, vpravíme s ním do těla více rakovinotvorných látek, nežli celoživotním pojídáním medu od včel léčených amitrazem.
...
Však my vám ty buřty z ohníčku do chřtánu necpeme, kdežto s Amitrazem je tomu jinak.
Pokud je PSNV přesvědčena o své pravdě ohledně Varidolu, proč nenapíše dopis o přezkoumání současného stavu. Pokud nevěří orgánům v ČR, má přeci možnost to odeslat na příslušné Evropské instituce. Zajisté by se našli u PSNV odborníci na sepsání tohoto dopisu. Za zkoušku by to určitě stálo.
Tak dej adresu, ja to za ČSV, které jsem členem napíšu a pošlu. Za PSNV nemohu, nejsem členem.
A PSNV do toho netahej. Já třeba používám jednou v zimě amitráz - Varidol protože to smrtelně funguje a vosk pak z plodiště dávám stranou. Jednou to třeba dám do výkupu
A dokonce jsem používal v létě Gabon abych se mohl opakovaně přesvědčit, že včely slábnou a hynou i s minimem roztočů.
Ale docela rád bych se svobododně rozhodl podle stavu včel a stavu mého poznání co a kolikrát aplikuji.
Je to nepochopitelný požadavek
Je mi líto, nemám přehled o Evropských institucích, zajisté však existují. Asi by ti poradili i naši poslanci Evropského parlamentu.
(04.11.2015 20:26)JKL napsal(a): [ -> ]Však my vám ty buřty z ohníčku do chřtánu necpeme, kdežto s Amitrazem je tomu jinak.
Nikdo ti ten Varidol do chřtánu necpe, již jsem to tu jednou psal. Máš ještě možnost b + c. Že se k tomu nikdo moc nemá, Dol se jen chová tržně.
ExM340 VARROÁZA – O (podzimní preventivní ošetření)
Preventivní ošetření všech včelstev na všech stanovištích, evidovaných v Ústřední evidenci zvířat
a) přípravkem Varidol 125 mg/ml – roztok k léčebnému ošetření včel 3x v období od 10. října 2015 do 31. prosince 2015 v intervalu 14 – 21 dnů a z hlediska aplikace v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
b) jiným VLP pro ošetření včel v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
c) jiným přípravkem, určeným pro ošetření včel, v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování.