Ahoj Pavle.
Ještě jednou díky, něco takového jsem očekával.
To, že měl ze zásob a z odvíčkování plodu je jiná je jasný. Také to dle okolností platí o množství.
Co byl letos pro mne však hlavolam bylo, že jsem nevěděl, zda se mi včelstva nerozplodovala znovu. To, že byla má včelstva bez plodu začátkem listopadu jsem věděl, dle fyzické kontroly (snad nějaké výjimky, všechny jsem nerozdělal). Co mi však vrtalo hlavou, že bylo riziko při dosti velkém oteplení kolem 10.11., zda se nerozkladli znovu. Zde by to pak nebylo na měli poznat (spad z plodových víček by nebyl), byl by otevřený plod (na měl by neměl vliv ani čerstvě zavíčkový). Aerosol nepoužívám a tak jsem již nevydržel dále čekat a 18.11. zafumigoval 10+8 (otevřený plod). Váha mne v tom ještě podpořila, zvýšila se spotřeba. Pak by již totiž mohlo dojít k zavíčkování (na měli by to však poznat nebylo), až později při započatí odvíčkování a léčení "zbytečné". Jak tomu však bylo opravdu, nevím, už jsem je neotevíral.
Již jsem to pustil z hlavy a nyní mne napadá, že zítra půjdu zkontrolovat měl a ověřit si, jak to pak vlastně dopadlo. Nyní by mělo docházet k odvíčkování výše uvedeného možného plodu.
(06.12.2015 16:35)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]Aha, tak v tom asi sami nemají jasno. Jednou píšou to, podruhé něco jiného. Dobře, to to vysvětluje.
Ještě jedna rejpavá otázka: motivací k fumigaci v podmetu je úspora práce - nemusí se zvedat střecha. Dobře. Ale jak bez zvednutí střechy poznáte, že ve včelstvu není plod? To znáte plodový rytmus svých linií natolik dobře, že jse si tím jisti?
My inženýři, Honza Jindra (on začal, já ne) a já, používáme teploměr, když nevíme.
Teploměr je taková věc, že nám ukáže teplotu v úle a když je tam plod tak je tam ta teplota . . .
Taktéž někteří lidé se domnívají, že když dají pásek shořet pod chomáč včel tak se to k nim dostane co nejrychleji, ale někteří inženýři u Vltavy si myslí, že labyrint studených uliček kdy to cirkuluje bokem a spodem, když je to nyní u horních louček neprostupné je pro přenos bez kondenzace lepší.
Každý asi chodil na jiné přesnášky.
A buď budete poslouchat dogmata z minulého století nebo začnete myslet . .-)
Je to vaše volba.
V ktoromsi čísle Včelár, bola úkážka v sklenenom úle, ako sa šíri dym. Myslím si, že fyzik to bude pravdepodobne reálnejšie vysvetlovať, ako doktor veteriny, alebo prírodných vied.
Jedna vec je istá. Na našej strane hranice to funguje.
Fumigujem tiež zospodu, pásikom zloženým do V-čka Varidolom a keďže mám optimal tak ani dno neotváram a dám to na kúsok pliešku na papier do zásuvky. Zatiaľ sa žiaľ nemôžem pochváliť dĺžkou používania tohoto postupu - používam to druhú sezónu. (okrem toho používam Gabon)
Čo sa týka plodovania , nemám problém dať dolu dekel, pod ním mám pritmelenú fóliu a sledujem len či je na nej vyzrážaná voda, a či niekde v strede v mieste predpokladaného chumáča je stúpajúce teplo (rukou).
(06.12.2015 21:29)KaJi napsal(a): [ -> ]My inženýři, Honza Jindra (on začal, já ne) a já, používáme teploměr, když nevíme.
Teploměr je taková věc, že nám ukáže teplotu v úle a když je tam plod tak je tam ta teplota . . .
To mi nehovor, že na včetkých 100 úľoch máš zabudovaný teplomer. Kadiaľ to tam pcháš?
Podľa mňa nie je dôvod spochybňovať že dym/účinná látka z prúžku zapáleného na dne úľa bude dobre fungovať. Prečítate si ešte raz môj príspevok 1190 kde vidieť že účinná látka okrem fumingovaného úľa zasiahla aj úľ o poschodie vyššie aj napriek zasunutej podložke.
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Fumiga...#pid124719
(06.12.2015 21:29)KaJi napsal(a): [ -> ]My inženýři, Honza Jindra (on začal, já ne) a já, používáme teploměr, když nevíme.
Teploměr je taková věc, že nám ukáže teplotu v úle a když je tam plod tak je tam ta teplota . . .
Hmm .... , já inženýr nejsem a teploměr(y) také nemám
. Jako námět zajímavý, již jsem to zde čet.
Zjistit manuálně zvýšenou teplotu na začátku malého plodování (popisovaném mnou výše), při horním nástavku plném zavíčkovaných zimních zásob (tedy neobsazeném), se mi také moc nedaří. To zjara, to je jiné kafé, to už zvládnu
.
(06.12.2015 21:29)KaJi napsal(a): [ -> ]A buď budete poslouchat dogmata z minulého století nebo začnete myslet . .-)
To že nejsem inženýr, a že nefumiguju z podmetu, neznamená, že nepřemýšlím. Fumiguju krmným otvorem (má průměr 10 cm). Páry amitrazu jsou těžší než vzduch, a jelikož padají přímo do chumáče ten začně okamžitě hučet a obsah sklenice nebo plechovky, kterou je doutnající pásek přiklopený, do sebe vcucne během pár sekund. Ten kouř nemá jinou cestu než přes chumáč, to je podstatné. Pravda, dělám to tak jen pár let, asi patnáct, takže ověřené to moc nemám. Nedávno to tu bylo, ale všichni jste to smetli, že je to blbost, prostě milujete svůj pásek v podmetu, já to chápu. Vloni stačila jedna takováhle fumigace. Žádné léčení na jaře ani v létě, ani KM, a úhyn 13 %. Dost vysoký oproti jiným letům, to ano, ale neměl jsem v létě na včely čas. Letos na podzim spad kolem 400 roztočů (ve včelstvech, která byla naposled léčena vloni jednou fumigací). To už je dost, takže u některých včelstev přijde ještě z výzkumných a kontrolních důvodů KŠ (dle §66 (2) VZ). Letos poprvé, proto raději opatrně.
Zjavne funguje aj ten druhý spôsob, ktorý Vy odsudzujete. A tiež to nie je nejaký rok, či dva, ale i cez dvadsať u niektorých. A percentá úhynu mnohí "dolupodpaľači" majú ešte nižšie... Takže odsúdiť to nemá zmysel, keďže sa to osvedčilo. Proste sa rokmi prišlo na to, že je jedno (z pohľadu účinku), kde sa fumigačný pásik zapáli, či hore, alebo dole. Dole to je však pre včelára pohodlnejšie.
(07.12.2015 9:38)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Zjavne funguje aj ten druhý spôsob, ktorý Vy odsudzujete.
Ale já ho přeci neodsuzuju. Nikdy jsem nic takového nenapsal... Jen jsem se zeptal, jestli ti co ho používají jsou si jisti, že funguje. Ty argumenty a zkušenosti jsou jasné. Nevidím v tom nadále problém.
Víťo, 400 VD - a vše tmavé, nebo i světlé a za jak dlouho? Jinak letos to moc nepadá. Po úhynovém roce jde křivka dolů. Proto se ptám, za jak dlouho do je. U nás je prd na podložkách. Ale také bylo od jara léčeního, že by i koza pošla...
Metod funguje víc. Teplý kouř padá krásně dolů, což je fyzika ZŠ, ale, proč se tedy čudí z komínů
. By přeci komín nefungoval.
Za mne každý způsob, s kterým si dotyčný vyhraje a přemýšlí nad tím a sleduje efektivitu je OK.
Fumigácia z dna úľa funguje presne 30 rokov. O čom tu dokola točíte?
(07.12.2015 10:45)Pavel Sklenář napsal(a): [ -> ]Víťo, 400 VD - a vše tmavé, nebo i světlé a za jak dlouho? Jinak letos to moc nepadá.
Teplý kouř padá krásně dolů, což je fyzika ZŠ, ale, proč se tedy čudí z komínů . By přeci komín nefungoval.
400 roztočů při první fumigaci. Tmavých. U včel která nebyla na jaře ani v létě léčena. Jen u jednoho včelstva, kde je matka z poslední série, padá značný podíl světlých, tam je ještě plod. Fumigoval jsem je už koncem září, když se matka rozkladla, tedy bez zavíčkovaného plodu, přesto je tam ještě docela vysoký přirozený spad (cca 1 roztoč denně). Možná si něco přinesly a bude nutné ještě jedno léčení. Co tak čtu na netu či vidím na VMS, 400 roztočů není ani letos nijaká výjimka. Tam kde jsem v létě dával KM je spad nižší, průměr kolem 100 (celkem za celý rok). Léčil jsem včelstva individuálně podle spadu - je otázka jestli to tak je nejlepší. Sbírám zkušenosti.
Pavle, kouř není fyzika ZŠ, aspoň myslím. Molární hmotnosti a stavová rovnice plynů se učí až na střední škole. Studený kouř jde dolů. Doma topím ve zděných kamnech, a komín jde až do sklepa, tak k tomu mám i mnoho experimentů, není to jen teorie
. Ale pro fumigaci je to zřejmě irelevantní.
(07.12.2015 7:03)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]Nedávno to tu bylo, ale všichni jste to smetli, že je to blbost, prostě milujete svůj pásek v podmetu, já to chápu.
(07.12.2015 12:59)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]Studený kouř jde dolů.
Ono to bylo smetené spíš z jiných důvodů než láska k páskům v podmetu.
Jestli myslíme ten samý příspěvek - strop s krmným otvorem, na něm pletivo, na tom uřízlá roura, na ní zátěž s těsněním, to celé v dalším nahoru přidaném nástavku, dotěsněné minerální vatou.
Ve srovnání se systémem nahoře folie bez otvoru + polystyrenové zateplení, aplikace česnem na čtverečku alobalu, je to prostě výrazně složitější a náročnější na hardware.
U toho studeného kouře bych se obával toho, že se mezitím valná část amitrazu vysráží na té plechovce.
(07.12.2015 14:15)indrah napsal(a): [ -> ]U toho studeného kouře bych se obával toho, že se mezitím valná část amitrazu vysráží na té plechovce.
Musí se plechovka nejdříve zahřát, buďto nečím zapáleným, dříve než se zasmrdí poprvé, a nebo po eskymácku-mezi stehny
Nejsem biolog, jen jsme takové věci (kalorimetrická rovnice) počítali ba základní škole.
Mám takový matný dojem, že ohřev je především funkcí hmotnosti. A z ohřevu vyplývá teplota a z toho kondenzace.
Že si děláte zrovna starosti s lehkou plechovkou a několkakilogramové studené plásty neuvažujete?
On se ten dým vysráží prakticky okamžitě (cca milimetr) u pásku. Co já jsem o amitrazu zjistil, tak je ta přechodová teplota okolo 600°C. Pak už to není žádná "kondenzace", jenom rozptyl dýmu, difúzní, intercepční a gravitační působení a plocha.
Fakt je mi divný, že přes to všechno "spalování" to funguje.
Okolo toho amitrazu je dost tajemno. To je první odkaz, kde se boiling point uvádí.
Tady například uvádí zas něco jiného ohledně vzplanutí. Mýlil jsem se v tom, že sublimuje, že nemá bod tání. Když má za norm. teploty bod tání, musí mít i bod varu.