ExM340 VARROÁZA – O (podzimní preventivní ošetření)
Preventivní ošetření všech včelstev na všech stanovištích, evidovaných v Ústřední evidenci zvířat
a) přípravkem Varidol 125 mg/ml – roztok k léčebnému ošetření včel 3x v období od
10. října 2013 do 31. prosince 2013 v intervalu 14 – 21 dnů v souladu s příbalovou
informací k jeho použití nebo
Další nařízení co nejde rozumně dodržet, nebo je to ke škodě věci.
Protože pokud jednou začnu, musím pokračovat v intervalu 2-3 týdnů.
Můžu pak použít preventivně Varidol podle návodu i po Silvestru - tedy ošetřovat třeba 8X?
Ono je snad lepší nic nečíst, dělat blbého a používat zdravý rozum.
V neděli jsem poprvé v životě dělal fumigaci. Včera kontrola spadu, a tedˇ už vím, jak ten kleštík vypadá. Myslím, že to nešlo spočítat.
Co je ještě únosné, normální?
Já fumigoval poprvé v sobotu a krásně bylo bylo vidět který včely loupily.... ty byly zaneřáďěný kolem 400 ks jedny dokonce 850ks ... zbytek tak kolem 150
To ti řeknou včely.
Někdy padnou na "něco" a vidíš jen pár stovek VD a jindy je černá podložka, 2, 3 tisíce a včely na jaře pěkně jedou.
Spočítat to jde, prostě si to rozdělíš na obdéníčky y nějak si to vybereš a pronásobíš.
Doporučuji pro získání odhadu.
Nebo sesypat do zkumavky a změřit objem
Nebo vyfotit.
Podstatné je, ža až to budeš dělat po druhé, doporučuji až na konci lůistopadu tak by tam mělo být desetkrát menší počet VD a po třetí taky.
Děkuji za uklidnění.
Odhadem jsem to počítal tak na 1000.
Na jiném stanovišti mám jedno včelstvo a to mělo spad skoro nula.
Pro začátečníka to jsou velmi cenné zkušenosti.
Karle, ty jsi z toho nařízení vytáhl jen Varidol a uťal to u toho nebo ...
Jakkoli ono slůvko rozhodně nepřeceňuji, přece jen skýtá jiné možnosti ... Malý sice krok, avšak ...
Legrační je ale na tom to, že se to nazývá "preventivní" ošetření. To je fakt v říjnu, kdy už je stran (ne)poškození zimní generace hotovo, poněkud komické ...
Další problém je, že se furt jen nařizuje, vyhrožuje sankcemi, ale přitom všichni vědí, že fungování takových nařízení nelze v praxi efektivně moc zajistit ani kontrolovat. Přesto se pořád ta hra nějak hraje s tím, že jaksi nelze jinak. Opravdu nelze?
U sousedů vám nabídnou několik variant a dají k tomu výklad o jejich přednostech i rizicích. Nabídnou pomoc, konsultaci, servis. Desítky webů i diskusních for, kde se dozvíte jak metodiku zaštítěnou osobnostmi či pracovišti z oblasti výzkumu či universit, tak osobní zkušenosti.
A nechají vás rozhodnout se, protože jsou to vaše včely a vaše odpovědnost.
Mirku Vchozko: obávám se, že od Karla to nebylo míněno až tak jako uklidnění. Těžko se už nyní dá něco dělat a je třeby počkat. Dočištění proběhlo, zjevně ukázalo dost vysoké napadení, ale jak jsou na tom dlouhověké včely stran možnosti přežití, se uvidí. Bude to chtít sledovat podložky i v zimě v pravidelných intervalech (dělám to tak po 14 dnech). Hlavně kvůli počtu mrtvolek, to je solidní signál ...
Je to škola ...
Držím palce ...
Jiří
(14.10.2014 8:20)vocho67 napsal(a): [ -> ]V neděli jsem poprvé v životě dělal fumigaci. Včera kontrola spadu, a tedˇ už vím, jak ten kleštík vypadá. Myslím, že to nešlo spočítat.
Co je ještě únosné, normální?
Já bych řekl, že normální je že padají. Loni nepadaly a všichni se divili.
Definici normálnosti a únosnosti bych taky přivítal od SVS.
(14.10.2014 9:24)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Legrační je ale na tom to, že se to nazývá "preventivní" ošetření.
Co je na tom legračního - prevence na příští rok. Letošní letní léčení dle zimní měli nebylo nařízeno.
Já bych žaloval tu zimní měl, že dala nesprávné údaje. Ta za to může.
Jinak bavíme-li se o zmizení včelstva z úlu tak jde spíš o CCD - sice možná vyvolaný VD a následnou infekcí a léčením. Možná bychom se tedy měli přesunout do jiného tématu.
Navíc by mne zajímalo chytit nějaký ty ulétlé včely a vyšetřit je na viry a ???
A to ulétnou přes noc, ráno, přes den - pokud to je celé včelstvo tak to musí být docela hukot. Vytrácení se po pár jedincích by snad trvalo déle.
Jirko, v tomhle se vyjadřuji jen k tomu co používám. V zimě se dělá preventivní opatření na příští sezonu.
Ale fakt nevím kam zařadit toto podletní, "ošetření" když včely vesele létají. To moc preventivní není, prtože do příští sezony si toho ještě mohou nanosit z okolí habaděj.
Trema fumigovat 3x. 1.x hned po poslednom toceni medu, 2x zaciatkom oktobra, 3x niekedy zaciatkom az v polovici novembra ked uz naisto ziaden plod nie je. Takto sa najlepsie vcely osetria a uhyny rodin z dovodu kliestika nehrozia.
Ale ano, chlapci, klidně to nazývejme i prevence, ač je to na docela komplikovanou debatu (já stále říkám, že toho zatím moc nevíme o tom, jak jsou ti jarní přeživší roztoči po všech těch ošetřeních a již absolvovancých rozmnožovacích cyklech nebezpeční, ale letošní průběh zimy dosti jasně potvrdil v řadě lokalit, že vyšší vstupní populace V. d. ve včelstvech znamenala vyšší riziko do další sezony).
Takže proč ne?
Já považuji tuto sezonu rávě z řady důvodů, o nichž se tu bavíme, za velice poučnou. Byl bych rád, kdyby i metodické pokyny tohle vše nějak odrážely a věřím, že jednou tomu tak opravdu bude ...
Jiří
Ještě upřesnění.
Z jakého důvodu nemá být při fumigaci plod?
Plodu fumigace neublíží ale zároveň kleštíka pod víčkama nezlikviduje. Chápu to dobře?
Asi tak. Pokud je plodu více a samičky V. d. jsou na něm zavíčkovány, fumigace je nezasáhne a ony jedou dál. Jsou dokonce taci, kteří tvrdí, že i roztoč dobře zapasovaný mezi tergity včely fumigaci přežije.
V létě je roztočů na plodu rámcově cca 95 %, na včelách (foretických) zbytek a nesetrvávají na nich dlouho. Nyní je tomu trochu jinak, přesto ale roztoči na plodu jsou. A protože plodu už není tolik, často se do něho doslova hrnou ... Takže jich řada může ošetření uniknout. (
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/ )
Loňská zima byla teplá, včely plodovaly prakticky pořád, což resultovalo v docela vysoký počet přeživších roztočů do jara. A tam už to pak bylo o každém včelstvu zvlášt ...
Jiří
a) je pod víčky neúčinný, mohl by u včelaře vzniknou mylný dojem, že má hotovo
b) myslí se, že mikrodávky pod víčkem mohou přispívat k rezistenci VD na účinnou látku
Edit: Jiří mě předběhl - o vteřinu
A já jsem se mylně bál léčit oddělek, který ještě plod má.
Skleničku Varidolu sdílím se zdejším včelařem. Říkal, že druhé léčení se dělá za 9 dní.
Jak na to mohl přijít, když se doporučuje 14 - 21 dní? Bylo to někdy jinak?
Tak se ho zeptej jestli ví, jak dlouho je plod zavíčkovaný, třeba ho to trkne.
Myslet znamená hovno vědět. Návod od výrobce je rozhodující.
Návod
(14.10.2014 10:38)bobek napsal(a): [ -> ]Tak se ho zeptej jestli ví, jak dlouho je plod zavíčkovaný, třeba ho to trkne.
Řekl bych že je to proto že do 9 dnů se vylíhne ten plod co byl při první fumigaci zavíčkovaný.
To má jinou logiku. Za 9 dní od poslední fumigace = 3 dny vajíčko zakladené hned po fumigaci + 6 dní otevřená buňka s plodem - tedy likvidace všeho co se vylíhlo a přelezlo do nezavíčkovaného.
9 dnů se traduje, protože to je pro víkenodvé včelaře týden - pak už na chalupu nemuseli jezdit.
Fáze zavíčkovaného plodu je cca 12 dní.
Tohle počítání se užívá i v létě pro t. zv. deskové odpařovače (houbičky, Hobrafilty) užité opakovaně s jistou časovou prodlevou. Takže těch 14 dní u Varidolu má svou logiku.
Navíc roztoč - tedy matka zakladatelka - do buňky vleze tak cca 40 hodin před zavíčkováním a pěkně se tam zašije ... To je pak matematika ...
Jiří