Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(19.10.2017 13:01)jirka.marx napsal(a): [ -> ]

Jirko, ten první snímek je to, co stále usilovně hledám. To je larva s velkým počtem dospělců. Pokud je to možné, zamraž tuto larvu, případně další podobné, potom ze stejného plástu ty, kde je jen jedna na larvě a potom nenapadenou larvu. Každý vzorek sepatátně. Ti roztoči se v takovém počtu na jedné larvě nesešli náhodou.

No neslibuji
Podívej se u sebe do včel

(19.10.2017 13:01)jirka.marx napsal(a): [ -> ]

To jsou ti, co jsou předčasnou fumigací šlechtěni na rezistenci na Amitraz.
Pamatujte na to - kdo fumiguje do plodu šlechtí kleštíky do další sezóny. Budou odolnější a bude jich víc!

to dělá ale 99% včelařů

(19.10.2017 15:17)JKL napsal(a): [ -> ]To jsou ti, co jsou předčasnou fumigací šlechtěni na rezistenci na Amitraz.
Pamatujte na to - kdo fumiguje do plodu šlechtí kleštíky do další sezóny. Budou odolnější a bude jich víc!

Ty oddělky byly tedy fumigovaný nebo ne? Řekl bych, že jde o pozdní matky a jejich začátek plodování kdy je nouze o právě víčkované buňky, takže proto ten střed. Příště použít odvíčkovací vidličku a zabrat větší území buněk aby to nevypadalo tak fantasticky pro př. Holuba. Připadá mi že je neustále z běžných věcí v úlu překvapen. Ostatně takové obrázky jsou vidno po celý rok např. při rozkladení matek a nebo panušek - nových matek v rojích.

Takové ty prognózy JKL že včely nefumigovat jsou liché. Nemá to s tímto stavem nouze o plod před začátkem víčkování plodu po bezplodé pauze souvislost. Je to demagogie neléčit když je to potřeba. Plod, fumigace a koncentrace VD naněm je jen alimentárně feromonální problém s logistickým jednoduchým řešení. Zbytek nechám na zdravém úsudku včelaře co není tak vyjevený z běžných věcí ale umí se postavit k věci a řešit problém. Oco tu v této kecárně asi moc nejde. Tím chci sdělit, že čím více budete mít včelstev a budete tedy včelařit, tím více a často vám včelstvo ukáže, bude ukazovat co dělat.

Tak zaprvé musím dát SVS za pravdu, když toto opatření nazývá preventivním a nikoliv léčením. Teď už včelstva neléčíme nýbrž likvidujeme kleštíky za účelem minimálního startovacího stavu pro příští rok. Léčit mělo význam co nejdříve v podletí na základě výsledků monitorování.
Za druhé neříkám, že to preventivní opatření není třeba dělat, ale upozornoval jsem, že to bylo vhodnější již koncem záři anebo začátkem října a to vzhledem ke studenému počasí v září způsobující bezplodé období. Nyní rozplodovaná včelstva by alespoň nemusela mít tak napadený plod.
Teď po babím létě a rozplodování je pro změnu lepší počkat, jelikož to jinak bude mít nízkou účinnost.

Nesmyslné kecy typu "alimentárně feromonální problém s logistickým jednoduchým řešení" nechám na zdravém rozumu čtenářů VF.

Takže máš tisíce fotek plodu přes babí léto, máš smysluplnou myšlenku "to jsou ti co fumigují předčasně", ale nakonec sděluješ fumiguj a zasáhni. Pěkné slovíčkaření.

Asi jde o druh preventivní zábavy od JKL. (edit a jeho souznících diskutérů)

Otázka. Kde je včela a VD v této diskuzi. Mezi řádky? Protože realita je taková, že po jarním nátěru jde často u tisíců včelařů o první léčebný zásah a nazývat jej preventivním je pěkný blud. Nebo si mají včelaři srát do včel ještě nějaké sloučeniny a chemikálie KM, KŠ atd, jako další novinky ? Letos stačilo vylamování trubčiny a včasná fumigace ... kterou ty ale vidíš jako zlo. No a někde začali strkat nosiče s amitrazem a včely na rozdíl od jiných fajnvčelařů mají.

Jirka Marx není člověk, kterej by dělal kraviny typu:" fumigace do plodu". To co JKL napsal bylo všeobecně o aplikaci léčiva " do plodu". Už "x" let tady píšu, že poslední plod nemá cenu pro zimování a jeho odstraněním zbavíme včelstvo 80ti % VD.... a na to ze všech stran slyším, jaký je to pro včely stres....Ono byste měli si to každý zkusit sám a u večeře si ten plod vypitvat a pěkně se u toho pozvracet. Ono to opravdu není hezkej pohled na plod fyzicky poškozený roztočem a viry.
Jestli si někdo -Medáku - myslí, že Louky napsal blbost, tak si můžeš být naprosto jistý, že Louky měl pravdu. Když mám přednášky - nechávám lidi, aby zvedli ruce kdo vyřezává plod.... zatím jsem viděl dva lidi. Nevyřezávalo se před rokem 2008, kdy zmizelo z příbalového letáku: "před druhou nebo třetí fumigací vyřezat nebo rozdrásat plod" a od té doby to nedělá skoro nikdo. Nevím ani o tom, že by to kdy nějaký zdravotní referent v ZO ČSV kdy vyžadoval, nebo dokonce kontroloval.
Jedno je ale jistý, vyřezání plodu zásadně zlepšuje situaci ve včelstvech a pokud následuje okamžitě po tomto zákroku fumigace do rozrušeného včelstva, tak se může udělat i za nižších venkovních teplot, a s mnohem lepším výsledkem než má fumigace do nerozrušeného, semknutého chumáče při venkovních 10st. C.
Tenhle plod nechaný ve včelstvech je v 95% příčinou toho, čemu říkáte reinvaze.

---

No ono Gupo, ty nosiče amitrazu a "včasné odlehčovací fumigace" mají za následek pouze to, že se do takových míst jezdí brát vzorky VD a zkoumá se rezistence poté, co tihle výzkumníci začnou řvát, že jim amitráz přestává fungovat. Ale že by to bylo tím, že si sami roztoče množí a nechávají si ho ve včelstvech přežít v počtu i 2000 ks na včelstvo, to si ve svých- kyselinama " nacucaných" a bio potravinami ovlivněných mozečcích neuvědomí ani omylem!!!

1. Myšlenku tzv. odlehčovacích fumigací amitrazu (v plodovém období) měl v praxi mnoha let zpracovanou (zesnulý) Anton Turčáni. Tím se jí nezastávám, ani ji nehaním - jen doporučuji jako zdroj informací.
2. Obdobně nyní leckdo používá v létě "odlehčovací sublimace" KŠ. Tedy také v plodovém období.
3. Subjektivně se domnívám, že velmi, ale opravdu velmi mnoho včelařů, kteří vědí, že někde je uveden termín 10. října jako počátek léčení Varidolem, jej "dodržuje" - bez ohledu na to, zda je v úlu plod nebo není. A to dlouhá léta.
   

Závěr, který mi z výše uvedeného plyne, je ten, že bodové ošetření (tedy opak dlouhodobého) k rezistenci nevede, resp. jen velmi pomalu a to i v případech, kdy je ošetřování děláno z teoretického pohledu chybně.
Co naopak zjevně k rezistenci kleštíků vede jsou dlouhodobé aplikátory účinných látek, resp. chyby či nedokonalost v jejich používání.
Vše jsou ale jen (podložené) domněnky, neověřené nějakým pokusem apod.

Souhlas. Letos se bude např. Apitraz prezentovat profi včelařům na přednášce + má i docela silnou reklamní kampaň. Větším rozšířením a nesprávným používáním dlouhodobého nosiče může v černém scénáři díky a stejné aktivní látce (amitrazu) udělat za pár let i fumigaci nefunkční. Navíc je tam amitrazu opravdu koňská dávka (500 mg/pásek).

Možná tento přípravek urychlením vzniku rezistence na amitraz a tím neúčinnosti fumigací přispěje k rychlé změně myšlení a většinové praxe, která je z dlouhodobého hlediska stejně neudržitelná. Pochopitelně to nebude bezbolestné, jako ostatně léčba každé závislosti. A kdo to pochopí dřív, bude mít konkurenční výhodu.

Přesně! Stejně to neustále zvyšování dávek a větší množství zásahů nic nevyřeší.
Ráno jsem udělal 70 včelstev, večer dodělám zbytek. Po třech hodinách na podložce nenacházím zhola nic. Je to brzy, ale většinou po první hodině už tam bylo naseto. Tchán dělal včera a taky nic. Dá se říci, že nový gabon zabral na výbornou a jelikož byl v naší ZO plošně, možná reinvaze je málo pravděpodobná. Ještě mrknu večer po těch cca 12hod a zítra, ale myslím, že už toho mnoho nepopadá.

Jak fumigace, tak aerosol ještě více je aplikací z větší části na včelí dílo a pak na včely. Amitraz pak funguje i díky nosiči, kterým se stává včelí dílo. Apitraz z větší části působí primárně jen na včely. Kdybych já si měl vybrat, tak jistě přednostně Apitraz, aerosol považuji za prasárnu.

To si nemyslím, včely otěrem z pásku Apitrazu a olizováním se roznáší amitraz po celém úlu po velmi dlouhou dobu. Navíc v jednom pásku (500mg) je skoro tolik amitrazu jako v jedné lékovce Varidolu, kde je 600mg a uděláš s ní desítky úlů. A pásky apitrazu tam dáváš dva - 1000mg. Když to přeženu, tak je to skoro jako bys do úlu nalil necelé dvě lékovky Varidolu!! Nejlepší z toho mi vychází klasická správně udělaná fumigace páskem, která má stejnou účinnost jako aerosol.

Kdyby se z pásku uvolnilo veškeré množství účinné látky, pak máš pravdu.

(20.10.2017 10:14)Bronislav Gruna napsal(a): [ -> ]Možná tento přípravek urychlením vzniku rezistence na amitraz a tím neúčinnosti fumigací přispěje k rychlé změně myšlení a většinové praxe, která je z dlouhodobého hlediska stejně neudržitelná. Pochopitelně to nebude bezbolestné, jako ostatně léčba každé závislosti. A kdo to pochopí dřív, bude mít konkurenční výhodu.

Nemyslím si, že vytvoření podmínek pro vznik rezistence parazitů na dosud dlouhodobě spolehlivě účinný VLP užívaný ve velmi nízkých dávkách, by byla ta správná cesta. Naopak tento osvědčený prostředek (amitráz) bychom měli chránit jako rodinné stříbro. To však nebrání těm myslícím aby si vyšlápli tu správnou cestu a měli tu zaslouženou konkurenční výhodu. Naopak jsem přesvědčen o tom, že nesmíme s touto záchrannou brzdou v podobě dosud spolehlivého VLP s poměrně blbuvzdornou metodikou použití hazardovat.
JK

(20.10.2017 13:19)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]... Naopak tento osvědčený prostředek (amitráz) bychom měli chránit jako rodinné stříbro. ...

Tato úvaha vypadá na první pohled logicky.
Když jí ale zasadíme do širšího kontextu, začne pokulhávat.

Josefe, zkuste mi prosím odpovědět na otázku, proč se metodika podzimní fumigace amitrazem^*) masově nerozšířila do jiných zemí, když ji u nás považujeme za "rodinné stříbro"?


^*) Přesněji: tří podzimních fumigací, resp. dvou a jednoho aerosolu.

(Pozn.: Sám odpověď tuším, ale nechci ani náznakem ovlivňovat - Váš názor mě zajímá. JD)

Za předpokladu, jak píšeš "To však nebrání těm myslícím aby si vyšlápli tu správnou cestu a měli tu zaslouženou konkurenční výhodu" , že toto bude pochopeno a akceptováno ze stany svazu, který nebude prostřednictvím nesmyslném setrvání na zimní měli, bránit efetivnímu používání VLP s KŠ během zimy, pak musím souhlasit. V opačném případě je Broňkův paradox s rychlejším vznikem rezistence a tím pádem rychlejším přechodem na jiná jinde běžně používaná léčiva historická nezbytnost.

Uvažte přece, když aerosoluji, všechna účinná látka přejde do úlu a z převážné části na dílo. Proto je aerosol tak účinný, protože trvale setrvává na povrchu a působí dlouhodobě, dokud se neabsorbuje do vosku, nebo na včely a dokud se nerozloží na metabolity (možná ještě horší). Působí dlouhodobě a v nízkých koncentracích. To je horší, než intenzívní působení omezenou dobu a převážně jen na včely. Samozřejmě, pokud tam někdo nenechá pásky do jara, jako Gabon, že.

Fumigovali jsme v pondělí. Ti spadlí roztoči mi připadají větší, než dřív. Je to jenom můj dojem, nebo to někdo také pozoroval?