Ono je v Tvojej hypotéze malá chybička. Nelieči dym, ale výpary amitrazu, ktoré nevidíš. Už si nepamätám, pri akej teplote splyňuje, ale keď dym klesá, amitraz je už "opäť" v tuhom stave, usadený na plástoch a včelách. Dym je len "vedľajší" produkt, ako napríklad pri kúrení v kachliach drevom.
Souhlasím. Myslel sem odpaření léčivé látky při hoření pásku.
(24.10.2011 17:17)Jirka2 napsal(a): [ -> ]Fumigovat by se mělo přednostně umístěním zapáleného pásku do horního nástavku při zakladním mnoství dvou kapek. Na každý další nástavek přidat další kapku do celkového množství čtyř kapek. Dým postupně chladne a klesá ke dnu čímž pronikne celým úlem. Z tohoto důvodu vkládání pásku do podmetu je méně účinné.
Nemohu potvrdit, že fumigace v podmetu je méně účinná. Od počátku varroózy fumiguji v podmetu (nejčastěji ve 3 NN Optimalu), samozřejmě svisle doutnajícím páskem, a účinnost je výborná. Z hlediska rozprostření kouře a léčiva se mi jeví, že je jedno, kde pásek zapálíme. Léčivo a kouř se rozprostře všude uvnitř, o čemž svědčí i to, že pokud je někde škvíra pro únik kouře, vychází jí ven dole i nahoře.
Jistý problém v účinnosti se ukázal p. Křapkovi při fumigaci v prostoru 4 NN, fumigace v podmetu mu ukazovala na nižší účinost oproti hornímu nástavku - viz Moderní včelař č.3/2008, článek "Fumigace u nástavkových včelstev". Ověřoval jsem ten problém u svých několika včelstev, ale i při 4 NN jsem měl účinnost vysokou (dosud nepublikováno).
dovoluji si poskytnout svůj způsob vkládání fum. pásku ... do horního nástavku, na místo vyjmutého rámku ...
[
attachment=625] [
attachment=626]
Me vkladani fumigacnich pasku do podmetu vyhovhuje uz jen z toho hlediska,
ze nemusim zbytecne stourat do vcel a otvirat jim pracne zatmelenou strupkovku.
Samozrejme ze kour je vyrusi, ale snazim se je rusit co nejmin a podmet je na to jak delany.
rámek vyndávám hned po medobraní při úpravách na zimu, při fumigaci většinou odkryju str. folii jen malinko, podle reakce včel zůstávají v podstatě nerušeny ... řekl bych možná podobně jako při otvírání podmetu ...
Když již jsem byl v této souvislosti ing. Čermákem zmíněn, měl bych se tedy i vyjádřit, jak jsem k závěrům o nižší účinnosti aplikace léčiva ve vysokém úlovém dnu dospěl. Fumigaci v úlovém dnu jsem prováděl mnoho let. Tuto skutečnost jsem též konzultoval s VÚVč v Dole. Dle jejich názoru je to možné. Pokud jsem prováděl zimování včel v jednom vysokém nástavku či později jsem nasadil jeden nízký nástavek se zásobami, nenapadlo mne pochybovat o vhodnosti takové aplikace léčiva. Když jsem přešel na nízkonástavkový úlový systém a počal zimovat včelstva ve čtyřech nástavcích, napadlo mne provést srovnávací pokusy, které jsem popsal v již zmíněném Moderním včelaři 3/2008.
Zde vycházím ze skutečnosti, že Amitraz, který je účinnou složkou léčiva Varidol je kontaktní léčivo. Na roztoče VD (pouze forenzní) se přenáší přímým kontaktem zplynovaného léčiva a otěrem léčiva, které ulpělo na včelách. Při jeho použití máme zájem na tom, aby co nejvíce tohoto léčiva ulpělo na chlupatém povrchu včel a tím byl zajištěn i cílený přenos tohoto léčiva na roztoče. Proto se musíme snažit o to, abychom aplikaci léčiva provedli pokud možno co nejblíže zimního hroznu včel. Naším zájmem je to, aby co nejvíce léčiva ulpělo na živém - pohyblivém inventáři, tedy včelách a co nejméně na inventáři mrtvém, stěnách úlů a včelami neobsednutých plástech, jak se děje u prázdného v mém případě čtvrtého nástavku podstaveného pod zimním hroznem. Nechci zde rozebírat teorie o stoupání vzniklého tepla (můžeme říci, že je nicotné) při spalování fumigačního pásku v chladném prostoru úlu a poměrech cirkulace léčiva vázaného na produkt spalování pásku a dým, který se včely zcela instinktivně snaží vytěsnit (odvětrat) česnem. Tyto faktory mají také svůj nezanedbatelný vliv. Proto bychom se při fumigaci měli snažit o to, aby aplikace léčiva fumigací proběhla co nejblíže zimního hroznu včel a aby zimní hrozen byl mezi spalovaným páskem a česnem. Aplikaci ve vysokém úlovém dnu můžeme podle mých zkušeností provádět v tom případě, že do dna při fumigaci zasahuje zimní hrozen. Řečeno lapidárně, při pohledu do úlového dna vidíme zadečky včel.
Je to můj názor na věc získaný zkušeností. Někdo jiný ale může dojít i k jinému závěru, dle rčení: "když dělají dva totéž, není to vždy totéž". Výsledek je závislý na mnoha okolnostech - používané úly, způsob vedení včelstev .... Myslím však, že aplikace fumigací do úlového dna je oblíbená pro svojí nespornou pohodlnost pro včelaře. To jak kdo bude fumigovat, tu cestu si každý musí prošlapat sám.
V současnosti již fumigaci u svých včelstev neprovádím. Používám aerosolový vyvíječ. Zde jsem nezjistil mezi aerosolováním do úlového dna či do očka nástavku (studená stavba) žádný rozdíl.
Takže, všem přeji bezproblémové aplikace léčiv a nejlépe, aby včelstva byla zdravá a tlumení roztoče VD již nebylo třeba.
JK
Aký typ aerosolového vyvíjača používaš a koľkokrát liečiš?
Rád bych se zeptal těch, kdo mají zkušenosti s fumigací v podmetu, jakým způsobem umisťujete pásek. Přehnutí do obráceného V , stojánek z drátu, nebo jiný způsob?
(25.10.2011 12:02)emer napsal(a): [ -> ]Aký typ aerosolového vyvíjača používaš a koľkokrát liečiš?
Používám výrobek VÚVč. v Dole pod označením VAT - 1a. Léčím dle nařízení SVS 3x.
JK
(24.10.2011 22:10)Čermák Kv. napsal(a): [ -> ]Nemohu potvrdit, že fumigace v podmetu je méně účinná. Od počátku varroózy fumiguji v podmetu (nejčastěji ve 3 NN Optimalu), samozřejmě svisle doutnajícím páskem, a účinnost je výborná. Z hlediska rozprostření kouře a léčiva se mi jeví, že je jedno, kde pásek zapálíme. Léčivo a kouř se rozprostře všude uvnitř, o čemž svědčí i to, že pokud je někde škvíra pro únik kouře, vychází jí ven dole i nahoře.
Jistý problém v účinnosti se ukázal p. Křapkovi při fumigaci v prostoru 4 NN, fumigace v podmetu mu ukazovala na nižší účinost oproti hornímu nástavku - viz Moderní včelař č.3/2008, článek "Fumigace u nástavkových včelstev". Ověřoval jsem ten problém u svých několika včelstev, ale i při 4 NN jsem měl účinnost vysokou (dosud nepublikováno).
Pridám i ja niečo zo svojej praxe s fumigovaniu včelstiev (74), ktoré robím už robím jedenásť rokov a vždy s dobrým výsledkom, dodávam, že nič iné nepoužívam. Fumigujem v jednom roku trikrát, keď na papierové prúžky do prevráteného V-éčka, dávam 2 kvapky Taktiku, ktoré si pripravím 4-5 hodín a ukladám na npr. pertinax, podlahovú krytinu a pod. Zapálené prúžky uložené na podložke vkladám do podmetov úľov, prístupné zozadu úľa a vysoké vysoké 80-100.
Čiže nič zvláštne a totožné z ing Ćermákom, prvý autor uprednostňuje prázdny nadstavok nad včelami. Posledné fumigácie som robil s otvorenými letáčmi, tak ako to robia vlastníci zadymovacích prístrojov Warfum, je to obdoba Fureta. Uvoľnený amitraz zo zapálených prúžkov zo zadného priestoru dna prudko stúpa medzi včely v druhom nadstavku, kde zasiahne všetkých foretických roztočov.
Môj názor je iný od tu komentujúcich autorov, myslím si, že učinnosť amitrazu na roztoče je, že ho zabíja cez vzdušnice, ktorými všetok hmyz dýcha. Včela odoláva amitrazu len preto, že je niekoľko 100 krát ťažšia. Ešte jedna poznámka, týmto si vysvetľujem i odolnosť na návyk amitrazu (zhubnej látky), preto nie je rezistentný na ňu ani po 26 rokoch. Sú to však len moje domnienky, lebo dôkazy mi chýbajú, vychádzam len zo svojej praxe.
Za jakou dobu od zasažení amitrazem kleštík umírá? Překvapil mne velký počet živých, pobíhajících po podložce při kontrole.
Často už po hodine fumigácii kontrolujem spad roztočov na podmetovej podložke, odpadnuté klieštiky sú už mŕtve, no nájde sa aj klieštik, ktorý ešte prejavuje známky života. Moje skúsenosti hovoria, že odpadnutý klieštik je zasiahnutý fumigantom a istotne zahynie. Anton
(26.10.2011 5:37)Guliver napsal(a): [ -> ] (25.10.2011 22:30)KaJi napsal(a): [ -> ]Nějaké podrobnosti - kdo konkrétně, jak se vyjádřil, či tak nějak.
Nebo je to jen tvrzení autora článku.
Autor článku Ing. D. Titěra CSc.
Ing. D. Titěra CSc. napsal(a):V německé spolkové zemi Hessensku vyzkoušeli naší metodu, která se u nás propaguje od samého začátku boje s varroázou, tedy plošně organizované ošetření ve stejnou dobu. Dr. Grunewand referoval o tom, že tam, kde pracovníci ústavu osobně provedli všechna ošetření, byly zimní ztráty do 3% včelstev. Jinde až desetkrát víc.
A v tom je tedy ten problém u nás, ošetřovat musí chodit osobně pracovníci ústavu, jinak to nemá smysl.
Potom je tam i zmínka o biotechnologii využívající proteomiku a výzkum vede až k aplikaci interaktivní kyseliny ribonukleové, která se přidá i do krmení a způsobuje to nějaké překvapivé věci, co se týče odolnosti a dalšího inhibičního vlivu na patogeny a parazity. A, že by to mohl být rychlejší směr než šlechtění tolerantních včel.
Dám to sem z vlákna Včelařství.
Píše tam autor to podstatnější - tedy jak ošetřovali včely předtím?
Osobně si myslím, že proti zimním úhynům už moc podzimní ošetření nepomůže.
To co jsem napsal je citát. Nic konkrétního jak, čím, proč 3%, proč 30%. Je to článek z kongresu v Buenos Aires.
Jinak to že by podzimní ošetření zachranilo včely, si také nemyslím. Pokud má ošetřením pomoci včelstvu přezimovat, tak musí být líhnoucí se zimní generace včel prostá roztočů a na to je letní ošetření kys. mravenčí. Podzimní nebo lépe zimní, beru jako úklid toho zbytku.
Reaguji na většinu příspěvků výše. Souhlasím s názory, že dým při fumigaci ať dolní, čí horní prostoupí téměř shodnou koncentrací celý úl. Je jedno, kde pásek zapálím. Když jsem ho zapaloval nahoře, často se mi natavily plásty, pokud nebyly zavíčkovány (nechci domyslet, jaká byla v tom místě koncentrace amitrazu ve vosku). Proto preferuji knot do podmetu. Amitraz nezabíjí, jen paralyzuje, a proto je vždy pár roztočů, co mají to štěstí, že se z toho v dosahu chomáče proberou a zachrání, horší to mají u aerosolu, viz dále.
V současném čísle časopisu Včelařství je spíše neplacená reklama, než článek o aerosolových vyvíječích firmy VÚVč s.r.o., kde je uvedena opět zavádějící informace o tom, že mikrometrová kapénka aerosolu se snáze dostane do sevřeného chomáče, než 10x až 100x menší aerosolová částice dýmu. Podstatou aerosolového ošetření je kontaminace povrchu svrchních včel chomáče a plástů. Pak akaricidní látka je přenášena dlouhodobě kontaktně (možná dlouhodoběji, než si myslíme). Pokud vím, tak výrobce neověřil bezprostřední účinnost aerosolu například tím, že by 60 minut po aplikaci aerosolu provedl kompletní smyv celého včelstva.
To vše, co jsem napsal, jsou jen moje předpoklady a domněnky podpořené praxí, to není úředně ověřená pravda.
(27.10.2011 18:44)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Amitraz nezabíjí, jen paralyzuje,
Tato informace mne opět přivádí k mé původní otázce - živí a velice aktivní roztoči na podložce při 24h kontrole. Jsou to roztoči, kteří spadli chvíli před vytažením podložky, nebo roztoči, kteří jsou v první fázi těsně před paralýzou nebo nedej bože, reistentní na amitraz? A nebo je to úplně jinak. Kdybych neměl primárně důvěru v účinek, uschoval bych pobíhající roztoče pro další pozorování, ale to kdyby...
Pavel má právo na názor, ale či je správny, malo by sa to "vyčistiť"! Ja som presvedčený, že fumigant Vd zabíja, len čas často stáva (príčina môže byť rôzna, npr. klieštik bol zasiahnutý nedostatočne), padá omámený na podložke, ale istotne zahynie. Pozoroval som to dávno a myl som dojem, že "ožije", preto som vybral podložku s týmito jedincami a položil na striešku úľa, po hodine sa ani jeden nehýbal. Odvtedy si to nevšímam.
Pri fumigácii amitrazom (používam Taktik), pôsobí toxín, cez prieduchy a tak ho cez nervové zakončenie paralyzuje a po hodine hynie. Zdalo by sa, že klieštik je už rezistentný, ale moje výsledky svedčia o tom, že po poslednej fumigácii je úľ bez klieštikov. Je to ťažké v tej chvíli dokázať, ale následne už 11 rokov sledujem vývoj v nasledujúcom roku je stále nízky.n Anton
Já souhlasím s Pavlem - tedy co se týká průniku dýmu a aerosolu.
Když jsem kdysi koupil VAT a viděl jak "velká" je to mlha, tak jsme o tom začal přemýšlet. To jsm eneznal jeho názor. STejně tak mně udivovalo to tvrzení o opačném statickém náboji včel.
Jak dlouho padají VD po Fumigaci a jak dlouho po VAT. Po VATu déle, to potvrzuje to tvrzení o nalakování včel a plástů aerosolem - amitrazem.
Míval jsem velmi dobré výsledky prováděním pohé fumigace i v pozdním období - s vyjímkou let kdy přišla velmi brzy mrazivá zima a nepolevila.
Proto mě celkem udivuje ignorace principu Furretta. Pokud si připustím, že budu používat amitráz a chemii (já zatím ano), tak jeho účinnost je velmi vysoká. Grifin který používám jednak vyvine ohromné množství dýmu, kvedlá v úlu hodně dlouho, takže rozrušené včely jej začnou vyvětrávat a rozvolní se, a tak stejně jako aerosolo nalakuje vnitřek úlu i včely. To když používám medicinální olej. Samozřejmě to kontaminuje vosk jako každá jiná podobná aplikace, ale já mám asi tak 1/3 vysokého nástavku každoročně obnováno volnou stavbou - tedy voskem úplně novým.
Takže u mě hraje plus rychlá aplikace, kdy za jedno vhodné půldne objedu všechna stanoviště. To nezvládnu ani s Vatem.
A u Grifina, až parta nadšenců ověří aplikaci vodní páry, tak by to bylo super. A zatím beru i tu olejovou mlhu, když má takovou účinnost.
(27.10.2011 18:44)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]... je uvedena opět zavádějící informace o tom, že mikrometrová kapénka aerosolu se snáze dostane do sevřeného chomáče, než 10x až 100x menší aerosolová částice dýmu.
Na školení v Dole přítel Veselý jako potvrzení toho, že při nízkých teplotách aerosol pronikne do chomáče a kouř ne tím, že popsal pokus, kdy po aplikci kouře byli rozdoči na podložce na obvodu kruhu - půdorusu chomáče. Po aplikaci aerosolu rovnoměrně po celé ploše kruhu. Už si nevybavuji, jseli ukazoval fotky, ale jasně si vybavuji, že mi nebylo jasný, co to dokazuje a jak by ten mechanizmus fungoval.
Roztoči z horní části comáče by snad mohli padat po obvodu, ale ti z dolní rovnoměrně v ploše. Nezkoušel jste to někdo ověřit?
Jinak Pavle - znamená to, že fumiguješ i při nižších teplotách a nemáš s tím problém?