Ano,byl jsem také poučen,že by se mělo fumigaci provádět na včelstvech,když už jsou bez plodu.U nás ještě také fumigovat nechodili.
Oni těm zdravotníkům (nebo jak se ta fce jmenuje),jak mi říkal, to nedají dřív do ruky dokud si nejsou jistí,že už jsou včelstva bez plodu. Myslím,že letos se bude fumigovat hodně pozdě. Měl jsem krapet Varidolu (je sice prošlý..) od loňska a nějaké knoty.Jelikož jsem měl u jednoho včelstva spad cca jeden roztoč za den,tak jsem to nevydržel a zakouřil jim. Podruhé to nechám až oficiálně s podpisem.
Tohle je u toho Varidolu škoda,že nefunguje i na zavíčkovaný plod.
(03.11.2011 11:47)miko napsal(a): [ -> ]. . . Oni těm zdravotníkům (nebo jak se ta fce jmenuje),jak mi říkal, to nedají dřív do ruky dokud si nejsou jistí,že už jsou včelstva bez plodu.
To mi připadá hodně krátkozraké, každé včelstvo je na tom jinak, záleží na linii, síle včelstev, počasí, stanovišti.
No takto mi to bylo řečeno.
Podle čeho či jakých včelstev se rozhodnou,nebo kdo to rozhodne,že teď je ten vhodný čas,nevím.zeptám se na schůzi.
Vloni jsem myslel,že se ho snad ani nedočkám.
Proto by měl každý fumigovat podle stavu ve včelstvu a ne podle toho, co si myslí nějaký funkcionář.
Produkční včelstva v Praze nemají už snad měsíc plod, ale letošní oddělek tam ještě nedávno měl. A také se to projevilo na spadu po fumigaci.
Takže každé včelstvo rozebrat a podívat se jak na tom jsou a pak případně fumigovat ? Myslím,že u nás tu fumigaci dělají co nejpozději s ohledem na teploty. Zatím jsem problém s kleštíkem neměl (nátěr plodu na jaře atd.)
Začátečník se asi bez rozebrání neobejde. Leda počkat až se noční teploty dostanou k nule. To by je mělo přimět k ukončení plodování.
Zkušení včelaři to poznají bez rozebírání.
Myslím, že by se to dalo odhadnout i podle toho, co leží na podložce. Pokud tam jsou zbytky víček, tak se tam ještě líhne plod.
U těch produkčních je obsah podložek jiný, a je ho méně. Alespoň u mne to tak vypadá.
No a tu jsme právě zase u těch kruciálních otázek ... Samozřejmě: přijímám odpovědnost za svá včelstva a v důsledku toho i za včelstva v okolí. Sám tedy musím znát stav svých včelstev. Sám si pak asi nejlépe určím, kdy ošetřovat, samozřejmě v nějaké koordinaci s ostatními, protože v době, kdy včely ještě létají a "navštěvují se", má tahle koordinace, myslím, smysl. Ve spolcích, kdy je důvěrník a pár členů okolo, to většinou není problém, je to o fungující komunikaci. Ale vzhledem k efektivitě fumigace je asi třeba přihlížet i k výjimkám při tom pozdním plodování, protože jinak je účinnost nízká. Je to hodně individuální, přesto však myslím, že kompromis a koordinace jsou možné. Je mi jasné, že pozdní plodování je špatné a že je to komplikace, ale letos je prostě skutečností a musíme to nějak řešit ve vztahu k efektivitě fumigace, pokud se pro ni rozhodneme.
Jiří
Takový náznak plodování pozoruji pří nízké teplotě na strůpkové folii. Pokud plodují je zarosená. Aspoň na jaře to je pravidlem, na podzim to neřeším, protože včelstva ošetřuji až když "projdou" mrazem. Pro mě je prosinec ideální.
Nemusíš je rozebírat. JJvčela zde psal o teploměrech. Já to zkouším díky němu od loňska, sice jen v 6 včelstvech, ale obrázek o stavu to s přehledem dá.
Pokud to budu brát podle orosené folie jak píše Guliver,tak mám všechna včelstva bez plodu.Něco na tom bude,protože mám včelstvo,které mělo orosenou strůpkovou folii narozdíl od ostatních a pak najednou rosa zmizela. Neuměl jsem si to vysvětlit.Myslel jsem že si zalepily někde škvíru,kde mohl vznikat tepelný most nebo tak něco....
To já bych se hned zeptal podle čeho zkušení včelaři poznají,že ve včelstvu není plod aniž by se do něho podívali.To musí být nějaké jasné znaky. Já se v nich teď šťourat odmítám.
Ta indikace strůpkovou folií sedí. Je to i jednoduše vysvětlitelné : při plodování včely vytvářejí více tepla(tepelné energie) pro udržení patřičné teploty a to má za následek zvýšenou spotřeby glicidových zásob, které se mění na oxid uličitý, vodní páru (a za vyssích teplot je vzduch schopen pojmout větší množství vodních par) a uvolňují tepelnou energii. No a ta vodní pára se vysráží na chadnější strůpkové folii kde prudce klesá teplota a s tím schopnost vzduchu pojmout vodu. Když neplodují - méně páry, která stíhá být odvětrávána - nižsší nebo žádná kondenzace.
Spíš by mě zajímala ta indikace z podložek podle spadu víček plodu - nebyl by obrázek?
(03.11.2011 13:51)JKL napsal(a): [ -> ]Spíš by mě zajímala ta indikace z podložek podle spadu ....
Určité vodítko může být v barvě roztočů - světlí a průhlední roztoči ve spadu = včelstvo určitě ještě ploduje.
Světlé roztoče jsem také postřehl na svých podložkách, ale spíš kolik ještě to včelstvo ploduje. To můžou být 2-3 buňky... Je to, že pokud jsou světlý Ti roztoči tak to ještě nedokončili svůj vývoj?
Príčina výskytu svetlých roztočov na podložke je naozaj v tom, že ešte sú vo včelstvách (niektorých) posledné zbytky zaviečkovaného plodu. Včely u mňa neraz tento plod likvidovali a klieštiky s nedokončeným vývinom , teda svetlý padajú na podložku. Raz som otvoril bunku posledného plodu, bolo v nej 16 roztočov všetkého druhu. Myslím si, že včely neotvárali bunky zámerne aby zlikvidovali akarida, ale preto, že nastali tak nevhodní dni, že sa včely zbavovali plodu v plástoch. Anton
Moje včely měly před týdny až na jednu vyjímku jen zavíčkovaný plod. V jednom případě matka kladla. Viz de na foru.
Dnes mi cetou domů ukazoval teploměr domů 9,5, tak jsem nabil a šel na ně.
Ta teplota je podle mě jen orientační, v podstatě jde o to, jak moc jsou včely v chomáči. A jak moc je semknutý. Spíš bych řekl že záleží na celodením průměru. Když je v noci mráz, nebo jen +3-5st, tak je to rozdíl. Musí se brát v úvahu teelná setrvačnost.
Pavel Holub mi mnohé vysvětlil, protože to s tím aerosolem a jeho účinkem mi nesedělo..
I tady u nás v Podkrkonoší lze - pokud má včelař lahvičku u sebe - dělat fumigaci až do Vánoc, i po nich.
Pamatuji snad jen jednu, dvě zimy, kdy jsem musel šahat po vyvíječi. Párkrát jsem jej použil s nadšením z nové hračky - pořídil jsem si jej na základě tvrzení, že je účinější. A podle mě není - Viz Pavel Holub. A pokud nechci dávat včelám aceton, tak podstatně zdlouhavější.
U nás veterina sice nařizuje komise a najednou v celém území a jedině komisionelně, ale to právě dělá z vyhlášky doklad o tom, že jsou jaksi někde jinde než v realitě.
Opravdu bych rozdával léčivo až teď, k 28.říjnu, ale včelařům, aby si vystihli sami nejpozdější vhodné termíny. Komise to nemohou stihnout obejít, i kdyby byly z důchodců a měli celý den čas.
V podstatě by měly stačit dvě akce, pokud to sedne je to dvakrát 95% a ta třetí je taková rána jistoty, protože ne vždy se zadaří - pokud někod kouká na spady po léčení, možná to někdy uvidí. A taky proto, že dost lidí ty první foukání uspěchá a má tam plod.
A to by mě zajímalo naprosto vážně, to vysvětlení o účinnosti aerosolu s porovnáním s fumigací. Hlavně čím jsou taková tvrzení podložena.
Čím jsou tato tvrzení podložena.
Ta tvrzení jsou podložena pokusy a dnes i zkušeností. Účinnost je v podstatě stejná - záleží však na období, kdy je aplikace prováděna. Pokud jsou vnější teploty kolem 10°C je účinnost aerosolu i fumigace stejná. Pokud jsou vnější teploty nižší, je účinnost fumigace horší než účinnost u aerosolu (úmyslně pomíjím možnost přítomnosti plodu). Pokud se vnější teploty pohybují kolem 0 °C nebo níže (hranice 5 °C) je aerosol jediným prostředkem s vysokou účinností. Nemohu srovnávat s aplikací přístrojem Fuerto či Grifinem - nemám zkušenosti a může zde někdo se zkušenosmi srovnání provést. Samozřejmě nesmíme zapomenout na ekonomiku prováděných aplikací. U fumigací - cena "papírků" je zanedbatelná. U aerosolového přístroje VAT je pořizovací cena cca 2 500,- Kč (rok 2004) a je potřeba zdroj tlakového vzduchu (kompresor) který musíme také do ceny aplikací započíst včetně energií (benzin či el.energii). U posledně uvedených musíme počítat i se servisem, který je též nákladovou položkou. Dále musíme započíst i potřebný čas na jednotlivé aplikace. U fumigace je to cca 1 min. na jedno včelstvo a připočítáme čas na přípravu, který je u každého různý. U aerosolu můžeme počítat 2 min na včelstvo + 2 min i více na manipulaci (přemístění...) a opět čas na přípravu. Takže, jak to vidím, vše je o penězích a pracnosti aplikací. Takže můžeme uzavřít. Při cca 10 °C je fumigace v relaci účinnost/cena/čas výhodnější. Při cca pod 10 °C je účinnost aplikace aerosolem lepší, ale jsou vyšší nároky na cenu a čas. Souhlasíte, nesouhlasíte?
Ještě poznámku: Profesor J. Jindra používá, jestli jsem dobře pochopil, jako nosné médium pro Grifin emulzi (neznám její složení). Je to rozhodně lepší řešení (a možná i velmi dobré) než užití čistého medicinálního oleje. To může i ta čínská dávkovací olejnička akceptovat. S tím však zkušenost nemám. Takže tím dávám prostor výzkumníkům v této oblasti.
Vše dobré JK
(03.11.2011 18:44)Spede napsal(a): [ -> ]Světlé roztoče jsem také postřehl na svých podložkách, ale spíš kolik ještě to včelstvo ploduje. To můžou být 2-3 buňky... Je to, že pokud jsou světlý Ti roztoči tak to ještě nedokončili svůj vývoj?
Měl bych k tomu dotaz stran toho plodování: tedy padají-li světlí, znamená to, že vypadli z buňky s líhnoucí se včelou. Vypadli hned, nebo se nějakou dobu poflakovali po plástech? Kdyby platilo, že ještě nějakou dobu žili na plástech a pak spadli, tak to zase trochu zkresluje tu informaci o plodování z časového hlediska. A ještě: jsou to jen roztoči z vylíhlých buněk. Nevypovídá to ale o tom, jsou-li tam buňky s plodem ještě nezavíčkovaným. Nebo se mýlím? Vycházím z vlastní situace, kdy i po fumigaci mi padali (sice minimálně, ale přece, světlí). Takže jak bych to měl interpretovat? Osobně si myslím, že nový plod už tam nebyl, bylo fakt zima a včelstva "netopila", ono je to i cítit a dá se to poznat třeba tak, že už nejdou do stropního krmítka ačkoli tam mají mňamky, protože už tam to teplo není, zatímco když plodují, tak to ještě vyhřejí. Když odklopím víko, to teplo cítím ...
Jiří
Barva u roztočů by měla být posouzena s velikostí a tvrdostí krunýře. U samiček barva postupně tmavne a krunýř se stává pevnější. Sameček je poloviční, krunýř má měkký a světlý.
Co napsal výše J. Křapka sohlasím, mám podobné zkušenosti, jednak je to v návodu a také jsem si dělalal vlastní pokus s účinností.
Ale já jsem se ptal a reagoval na příspěvek od KaJi co se odvolává na vysvětlení Pavla Holuba. Tvrdit, že je jedno jestli fum. nebo aer. je podle mě jen tvrzení a zavádění informací pokud to není něčím podložené. Proto se ptám odkud tuhle informaci pánové mají.
: