Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Tak já tomu tedy moc nerozumím, ale také mi cosi říká, že to nic nedokazuje ... Když jsou včely stažené natěsno, tak stejně ani ten roztoč nepropadne, když tam tedy neprojde ani ten kouř. Nebo se mýlím? Ale včely i v chomáči rotují a roztoč spadne, až když se dostane na povrch. Pokud se rozvolní, je to samozřejmě jiné ...

Škoda, že ste si nevšili (všetci traja) moje vývody o dobrých výsledkoch za posledných 11 rokov, ktoré som robil za rôznych poveternostných podmienok. Väčšinou včely boli v tomto čase november od 5- po 10 novembra - listopadu boli už v chumáči.Klieštiky ak ešte nejaké na včelách boli, boli bezpečne zasiahnuté, ale vypadávali po dlhšiu dobu max. však 3-6 dní. Rozptyl nebol žiaden, veď v tom čase sú včelstvá v pevnom či menej pevnom chumáči sú väčšinou (u mňa) bez klieštikov. Pri tomto poslednom zásahu v záznamníkov v stĺpci spad, mám napísanú obyčajnú nulu.

Vy si myslíte, že aerosol je vynikajúci a dostane poľahky do vnútra zovretého chumáča, tak o čo ľahšie sa tam dostane splynovaný amitraz! Veď len trošku rozmýľajte (bez urážky), ak sa tam dostane potrebný vzduch,, musí sa tam dostať aj plyn. Prečo toľko polemiky o to čo je jasné nad slnko.

Ešte ku Grifinu a k ich modifikáciám, sa dymí pri otvorených letáčoch (a všetci tvrdia, že účinok je vynikajúci), tak i ja už druhý rok letáč neuzatváram, ale prúžok s dvomi kvapkami Taktiku vkladám do podmetu od zadu úľa, takže prirodzeným prúdením vzduchu je plyn vytláčaný hore medzi včely a prirodzene sa z úľa vytratí. Anton

Fumigace působí krátkodobě, kouř se dostane všude. V semknutém chomáči zůstane část roztočů "v teple" a tudíž mají někteří vitálnější šanci přežít. Při aerosolu se okraj chomáče silně podchladí a krajní včely jsou pravděpodobně nuceny proniknut dovnitř chomáče. Vlastní aerosolování také probíhá dost dlouho. Tím se rozvolní chomáč a postupně se vzájemným dotykem přenáší kapalná fáze roztoku amitrazu mezi včelami. V rozvolněném chomáči a při daleko dlouhodobějším působení amitrazu je pro roztoče nižší šance na přežití. Dým z velké části unikne mimo úl a zústavší usazený prach, tuhý aerosol, není tak účinný, jako tekutý. Mně na principu kapalného aerosolování vadí to, že se amitraz rozpuštěný v oleji velmi snadno rozpustí do vosku. Povrch některých buněk je tak dobře nasycen amitrazem. Také v tom možná bude ta vysoká účinnost této aplikace.
Stačí na to pohledět jednoduše. Kam se "ztratí" to svinstvo při fumigaci? - částečně se odvětrá z úlu, částečně se usadí do buněk a na povrch rámků a úlu (včely vyčistí) a částečně se rozpustí ve vosku,
- při aerosolu? - také jen malá část unikne mimo úl ale co tam zůstane, to se rozpustí a zůstane navždy, to včely nevyčistí. Jsou hrdinové, co prakticky dílo neobměňují a aerosolují i dvakrát za sezónu. Dovedu si představit, že tam roztoč má po celý rok jen malou šanci.
V tom spatřuji nebezpečí vzniku rezistence na amitraz. Dlouhodobé působení amitrazu na včelí plod asi také včelám ke zdraví nepřidá.

Pavle, ale je všeobecne známe, že sa amitraz veľmi rýchle rozpadá na neúčinné deriváty, preto je tak dlhodobo na klieštiky účinný, nevytvára sa uňho rezistencia.

Tak nevím, jak dlouho se rozpadá v olejíčkem smočené buňce. Mě v olejíčku funguje i po třech letech perfektně.

Amitraz sa rozkladá vo vosku ......

A jaky mate letos spad? Ja mam 300 - 400 po prvni fumigaci, a ptal jsem se mistnich vcelaru, pry je to tak letos normalni.

Jo. Já to mám podobný - ale u jednotlivých úlů samozřejmě různý cca 70 až 1000. Nepočítal jsem. Jde o odhad. Popravdě jsem to nečekal. Jo, jde o stav hned po aplikaci (1/2 hodiny kouře s Varidolem).

Ja to mel obdobne. Ale po druhy fumigaci spadlo uz jen par broucku

19 včelstev, spad téměř nulový.
1 včelstvo dovezené v září, od starého včelaře, přesypáno na mojí míru. Výměna matky, dolíhnutí plodu na starých rámcích nad MM. Spad už podruhé šílený. Začínám chápat, proč ty včely byly tak agresivní a proč měli ve starém úle mraveniště. Odhadem taky kolem 1000 ks po každé fumigaci. Nevím, zda se dočkají jara, každopádně smutný pohled.

Já mám dva oddělky utvořené z loňského roje + nové matky. Jeden ve 3 NN, cca 120 ks po 24 hod. od fumigace. Druhý ve 2 NN, cca 30 ks po 24 hod. od fumigace.

Po první fumigaci před cca 2 tydny jsem měl spad cca 30 - 45 kleštíků v průměru na včelstvo, Dnes ve 13 hodin jsem podruhé fumigoval a v 16 hodin jenom jeden spadlý kleštík v jednom včelstvu. Celé odpoledne létaly jak zběsilý a nosily poslední pyl nevím ale opravdu nevím kde ho vyčenichaly.

Dneska jsem podruhé fumigoval MP10 a zrovna tak jako při první fumigaci jsem i při nepatrném nadýchání kouřem málem "vychrchlal plíce".To se mi ještě nikdy nestalo.Cestou domů potkal jsem kolegu včelaře a stěžoval si na totéž.
Je někde chyba? Léčivo či papírky?
Jak jste na tom ostatní?

Absolutne bez problemu,a to jsem si parkrat sluknul

Chyba je ten tau fluvalinát ... Tedy ne že by amitraz ve varidolu byl o moc lepší ... Rozhodně ale nešlukovat ... Aspoň ale víme, čím ty naše holky "léčíme" ...

---

Mimochodem: při procházení fora u sousedů (http://www.bienenforum.com/forum/showthr...#post61935 ) jistím, že jsou na tom taky pěkně blbě ... padá jim to velmi výživně ... I po KM a šťavelce ... To je ale rok ... Já zakouřím Grifinem podruhé zítra a dám zprávu, zatím je to sice mnohem horší než vloni, ale zase až tak strašně to nevypadá. Nejvyšší spad po 1. fumigaci kolem 90. Akorát se na síťce objevují občas včelky s DWV, což mě, abych pravdu řekl, docela znepokojuje ... Je jich ale jen pár ...

Tak tak, MP10 je při nadýchání podstatně větší svinstvo než Varidol (amitraz) o tom jsem se na vlastní plíce přesvědčil při aerosolování, když jsme Varidol nahradili pro poslední ošetření M 1 AER.
Ještě bych rád upozornil, že Varidol fum a Varidol aer jsou navzájem stejné a zaměnitelné přípravky, takto označené jen kvůli legislativě. Ale MP10 a M1AER mají odlišnou koncentraci účinné látky a při jejich záměně (při fumigaci M1AER) hozí usmrcení včelstva.

Dělal jsem první fumigaci a dopadlo to docela ok.Myslel jsem že to bude horší. Jen jedno včelstvo na tom bylo hůře.Takto vypadá podložka u něho tři dny po fumigaci:

Léčil jsem je v létě KM mravenčí,ale nedal jsem tu houbičku u tohoto včelstva nad plodiště,neb mi bylo líno zvedat nástavek,což byla chyba.Teď je to znát.Ostatní včelstva jsou na tom lépe.
To je parchant ten roztoč.

Jak to tu čtu tak jste již fumigaci dělali podruhé. Zároveň ale píšete, že ještě plodují. To mi nějak nesedí s článkem Prevence a tlumení varroázy v včel - Podzim a zima 2011 kde je psáno :

Citace:V období od 10. října do 31. prosince 2011 se nařídí trojí ošetření všech včelstev přípravkem VARIDOL 125 mg/ml.
Ošetření se provede fumigací nebo aerosolem. Ve včelstvech nesmí být při druhém a třetím ošetření zavíčkovaný včelí plod. Pokud je v době 2. a 3. ošetření – např. při teplém počasí – zavíčkovaný plod, odstraní se vyřezáním nebo rozdrásáním tak, aby přítomní roztoči byli zpřístupněni účinným látkám při fumigaci či aerosolovém ošetření.
Doporučené intervaly mezi ošetřeními jsou 14 – 21 dní. Tři ošetření se provádějí bez ohledu na to, zda byl v podletí použit Gabon PA 1,5 mg nebo Gabon PF 90 mg. S výhodou lze poslední ošetření provést aerosolem i začátkem prosince, kdy jsou včelstva bez plodu. Při použití acetonu lze aerosol aplikovat do teploty minus 5°C. Toto ošetření je významné k zabránění tvorby rezistence.

Tak buď jste to nějak uspíšili nebo jste museli včelky otravovat a rozdrásávat plod.
Já osobně se na druhou vzhledem k teplému počasí chystám po 14 dnech teď v pátek a pak poslední plánuji až koncem listopadu.

Buď si jistý, že to kolegové včelaři uspěchaly. A potom si budou někteří příští rok stěžovat, kolik mají od jara ve spadu roztočů. A další věc jsou stupně celsia. Fumigace nebo aerosol? Venkovní teploty už vypovídají na aerosol. Pokud chci pomoci včelám pro úspěšné vyzimování, ošetřovat v létě KM. Pokud chci pomoci včelám, aby jim od jara roztoč neničil novou generaci, tak klidně jednou, kolem vánoc se otepluje pravidelně, aerosolem a je to lepší než 3x k ničemu v říjnu a listopadu fumigací. Tady nejde o to splnit vyhlášku, ale účinně ošetřit. Fumigace je účinná při vyšších teplotách kdy je chomáč rozvolněný. Ta vyšší teplota je 10°C na večer, kdy přes den je např. kolem 15°C a víc a včely lítají. Pokud je 10°C v poledne a jinak chladněji tak chomáč moc roztažený také nebude.

Souhlas, jde primárně o účinnost. Ono je důležité najít ten dobrý kompromis mezi teplotou a co nejpozdějším obdobím kvůli pozdnímu plodování (a to je letos docela problém díky teplému září ...). Letos jsou teploty docela příznivé a ještě nějakou dobu asi budou (i když u nás v nížině je už dva týdny inverze, tudíž docela chladno, ale včely jsou přes den i k večeru ještě rozvolněné). V jiných letech to bylo jen tak tak, ta 2. fumigace koncem října už byla za hodně nízkých teplot. Letos by se to teplo dalo využít k co nejpozdější fumigaci ...
Jiří