Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Nejvíc mne na tom baví, jak všichni, no skoro všichni vědí, že to fungovat nemůže. Vědí dokonce i proč to nemůže fungovat. Má to jen jednu malou vadu na kráse. Nevyzkoušeli to. Mne spíše zajímá, kdy a kde bude toto zařízení možno shlédnout, opatřit a za kolik ??? Až to sám vyzkouším a získám zkušenosti, podělím se. Nebo tiše zalezu do koutka a připíšu si další čárku do kapitoly blbec . On ten čmelák přece... a létá si.
JK

Přátelé, já nemohu udělat více než toto:
Začíná nám červenec. Teplý letní měsíc, který snad přinese den ideální k termosolární léčbě. Pokud se nepovede červenec, je tu ještě srpen. Jasný den jistě přijde. Já jsem učitel a mám prázdniny. Mám tedy čas se Vám věnovat. Domluvte se spolu na takový jasný den (teplota ideálně nad 23°C a oblačnost do 20%) a oznamte mi termín příjezdu do Chrudimi. Léčí se vždy od 10:30 do 14:00. Ti kdož mají zájem, se mohou termoterapie sami účastnit. Vše vidět, fotit a natáčet. Zaznamenávat průběh teplot a vlhkostí. Vím že to nese riziko, protože počasí se nedá poručit a prototypy ve vývoji mají také své vrtochy. Ale co nenese riziko že? Ostatně pokusy jsou vždy z podstaty věci nevyzpytatelné.
Pan Bencúr se diví, proč nemám spad roztočů. Je to prosté-byli vyhubeni již při loňských pokusech a také jsem léčil ještě dříve, než toto diskusní vlákno letos vzniklo. Nelze tedy očekávat, že roztoči přežijí v úlech, kde se za minulé dva roky léčilo již nejméně 14x. Z toho 8x letos. Proto pokud bych chtěl studovat spad, musel bych tato pokusná včelstva roztočem cíleně infikovat. Loni jsem to po vyhubení roztočů v pokusných úlech řešil převěšením silně zamořené trubčiny z jiných včel. Letos mě zajímá jak teploty snadno dosáhnout, jak ji regulovat (což je dořešené) a jak úly maximálně zlevnit a udělat uživatelsky příznivými. Je mi jedno zda dojede člověk a nebo celá skupina. Pokud bude zájem o metodu upřímný a vážný, rád uvítám kohokoli. Srdečně zve R.L

To je alepsoň hozená rukavice. Tak ji kritikové zvedněte a pak můžete pokračovat ve smysluplné diskusi

Takže můžeme uspořádat setkání fóristů v Chrudimi, nebo Chrudimě??? Jen jestli se tam všichni vejdeme
JK

Příští dva dny mají být podle předpovědi pro léčbu ideální. Proto kdo máte zájem, opravdu se ozvěte a můžete tepelné ošetření na vlastní oči vidět. Mé pozvání nebylo myšleno jen jako-opravdu platí ! R.L

Tak jsem se snažil Vám sem zaslat fotky z léčby, ale nenašel jsem žádný způsob, jak ty soubory přiložit. Je tu na výběr smajlíků jako v mateřské školce, ale tuto základní službu hladám marně. Nechtělo by to výrazné žluté políčko Přiložit soubory? Ani políčko Vložit obrázek mi nefunguje. Pokud má někdo zájem ty fotky vidět, napiště mi osobně. trubec.vilik@seznam.cz Zdraví R.L

Zde je návod, jak vložit obrázky do příspěvku.

Návod sa používa až vtedy, keď zlyhajú všetky logické postupy.

Fotografie z termosolární léčby (většina ze dne 9.7. 2013) - tak jak mi poslal p. Linhart

Umístění tepelných čidel v plodišti. Jedno čidlo je v centru plodu a druhé na jeho spodním okraji. Čidla jsou vložena přímo do těla plodového plástu a neměří tedy jen teplotu v uličkách, ale přímo teplotu díla a plodu.


Počáteční teploty před zahájením tepelného ošetření:


Okamžik dosažení teploty 40°C v centru plodu-levý senzor. Pravý senzor dokazuje, že teplota na spodu plodiště je v daný okamžik jen o 0,4°C nižší. Také relativní vlhkost vzduchu je dost vysoká (61%) a výrazně klesá teprve při teplotách mnohem vyšších.


Maximální dosažená teplota plodu činila 42,4°C. Teplota nad 40°C byla držena po 2,5 hodiny. Také na spodu plodiště bylo dosaženo teplot nad 40°C, bezpečně hubících roztoče. Relativní vlhkost klesá při takto nízkých teplotách jen mírně.


Mnozí skeptici se domnívají, že včelám horko vadí. A že je mohou teploty nad 40°C poškodit či zabít. Včely samy na to mají docela jiný názor a ještě při 43°C mnohé z nich lezou či větrají v prostoru termosolárních rámků. To aniž by se snažily uniknout, což samozřejmě kdykoli mohou.


Termosolární rámky výrazně pomáhají ohřevu a cirkulaci teplého vzduchu v úlu. Jen díky nim lze bezezbytku prohřát celé plodiště v horním nástavku. Teploty mezi nimi a sklem nástavku často dosahují i více než 50°C. Včelám a dílu v plodišti to ale vůbec nevadí, protože je před žárem chrání vnitřní izolace termosolárních rámků. Při tak vysoké teplotě jako je na fotografii (48°C), už jsou včely staženy v podmetu úlu.


Včely se za léčby chovají zcela normálně, jen se mírně vyvěšují na česnu. Z obrázku je patrné, že včely nelétají pro vodu, aby úl chladily. Naopak pouze větrají a v úlu vzduch nezvlhčují. Také zde se literatura mýlí když tvrdí, že včely intenzivně chladí odparem vody, pro kterou prý usilovně létají.


Termosolární úl není vybaven jen k zabíjení roztoče. Ale také k dlouhodobému navyšování teploty plodiště v jarním období, což výrazně urychluje rozvoj včelstva. Abych seriózně otestoval vliv dlouhodobého působení solárního ohřevu na plod, použil jsem schválně termosolární rámek bez tepelné izolace. A včely vedl tak, abych je podnítil k rojení. To proto, abych zjistil, jak působí ohřev také na matečníky. Potřeboval jsem ověřit, jak s ohřátým prostorem včely naloží. Včely nejen tento nejteplejší bod plodiště ihned využily ke stavbě a plodování, ale také zde přednostně produkovaly trubčinu a matečníky. Jasný doklad toho, že teplo milují. Jejich potřeba tepla je tak velká, že dokonce odmítaly oddělit teplý povrch solárního rámku od plodiště zásobami a plod založily v těsné blízkosti horkého povrchu rámku, který běžně míval teplotu i 40°C! Tato fotografie jasně dokládá, že v termosolárních úlech včely často ani nezakládají krycí plásty a plodují co nejblíže k tepelnému zdroji.


Stav plodu po termosolární léčbě dne 9.7.2013. Tento plod byl 2,5 hod. vystaven teplotám 40-42,4°C. Není patrné žádné poškození díla ani larev. Prostor označený párátky je určen ke studiu dlouhodobých dopadů na plod v příštích dnech. Literatura běžně uvádí, že ohřevem dochází k vypadávání larev z plástů, vysávání plodu žíznivými včelami a jiné hovadiny. Nic z toho není pravda.


Poslední fotografie musí potěšit každého milovníka včel. Byla pořízena při jedné z prvních termosolárních léčeb. Jsou na ní roztoči Varroa, kteří se v silně zamořeném včelstvu pokusili uniknout do buněk bez plodu před horkem. Tam jsem je také po léčbě našel mrtvé. Roztoči totiž za ohřevu slézají v panice z mladušek a protože je v buňkách chladněji než v uličkách mezi plásty, zalézají sem. Jakmile se ohřejí i buňky, umírají zde. Tyto buňky jsou prázdné a není v nich plod, na kterém by mohly samičky parazitovat.

Vo svete je takéto riešenie tepelného ošetrovania včelstiev dávno prekonané. Pre včelársku verejnosť je to nezaujímavé, pretože konštrukčné riešenie termosolárneho úľa je finančne náročné a nikto nebude meniť svoj zaužívaný úľový park na včelnici. Som vďačný za zverejnenie tých fotografií. Termosolárny úľ z fotografií Romana Linharta používajú už len vedci pre svoje pokusy v laboratórnych podmienkach. Na udržanie roztočov Varroa pod kontrolou hitzenmetódou sa už vo svete používajú odoberateľné skleníkové dná a skleníkové povaly, ako som to dokumentoval v mojich predchádzajúcich reakciách. Riešenie tepelného ošetrovania včelstiev cez solárne dno pre úle s odoberateľným dnom alebo cez solárnu povalu úľa pre úle s pevným dnom, je lacné, dá sa prispôsobiť ktorejkoľvek úľovej zostave, staré úle netreba meniť za nové, termosolárne, a svojpomocné zostrojenie skleníkového dna alebo skleníkovej povaly je dostupné každému zručnejšiemu včelárovi s minimálnym vybavením dielne.

pane Bencur, myslím že přání je otcem myšlenky. Pan Linhart vždy mluvil o střeše, která na fotkách není. Tohle jsou podle mne jenom pozorovací nástavky. Tak už toho rýpáni prosím nechte. Je to už i trochu únavné.

Vážený pane Bencúr, Vy mě opravdu bavíte. Nejprve jste mylně tvrdil, /samozřejmě v plném souladu s věhlasnými vedci/, že rozdíl mezi teplotou co hubí včelí plod a kleštíka je jen asi 1,5°C a že se takto léčit nedá. Když Vám dokáži opak snímky z léčby, neuznáte že jste se mýlil. Pak zase pro změnu tvrdíte, že kdesi v Turkmenistánu stačí na úl položit skla a je po problému. Už vidím, jak venkovan v Turkmenistánu reguluje teplotu v úlu s přesností na 1,5°C Když Vás požádám o provedení pokusu v podmínkách ČR/SR, výsledků se nedočkám. Dále tvrdíte, že není o metodu zájem, protože je nová a nekompatibilní se starým. To v prvé řadě není pravda a tyto úly mají běžné rámkové míry. Kdyby takto uvažovali všichni, tak ještě lezeme po stromech. Připomínáte mi výrobce zastaralých vzducholodí, který tvrdí že letadla se neujmou, protože jejich součástky nelze do vzducholodí (které má každý) montovat. Ostatně to mě nepřekvapuje, protože se u Vás neujaly ani tak horké novinky jako rámky a medomet . Takže žádné překvapení. A vrcholem všeho jsou ta Vaše solární dna. Říkáte, že se používají a fungují. Tak proč tedy varroázu máme? Proč hubí tisíce včelstev po celém světe? Slunce svítí všude a tak proč ta úžasná dna nejsou k dostání v prodejnách? Proč mají varroázu i v tropech, kde je slunce nadbytek? Řeknu Vám proč-nefunguje to a nemůže fungovat. Je to k ničemu, asi jako rotační úl. Pravda je taková, že ve světě neexistuje žádná termální technologie léčby vhdodná pro praxi, která by se ujala a varroázu vyřešila. Nová kniha od Dr. Friedricha Pohla zvaná Varroáza -jak ji poznat a úspěšně potírat o termoterapii na str 55 píše:
Vhodné pro vědecké pokusy, poněvadž teplotní rozdíly jsou velmi malé (myšleno teplotní rozdíly mezi hynutím roztoče a plodu). Následky pro včely jsou zatím neprozkoumány.
A Vy zde hovoříte o metodě osluněných úlových den, která se ale nevyrábějí, nepoužívají a jsou něco jako sněžný muž. Všichni o něm slyšeli, ale nikdo ho neviděl Můžete v podmetu udělat třeba táborák, ale varroázu tím nezničíte. Horký vzduch totiž jde pod střechu a tam vytvoří jezero horkého vzduchu. K jeho rovnoměrnému rozmístění po úle musíme mít docela jinou technologii. Kdyby stačilo dát do podmetu zdroje horka, varroázu už bychom dávno nemeli. S tím experimentovali mnozí a mimo jiné i pan Dr. Kamler z našeho Výzkumáku na to má patent. Jenže-co nefunguje, nemůže se ujmout že?
Proto přišel čas na nové řešení a já dokládám, že je fukční. To jste Vy u skel na úlech z Turkmenistánu zatím nedoložil.
A největší sranda je, že uvádíte:

(11.07.2013 3:28)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Termosolárny úľ z fotografií Romana Linharta používajú už len vedci pre svoje pokusy v laboratórnych podmienkach.

Vysvětlete mi, proč ti vědci touto cestou jdou, když už máme úžasná skla na úl z Turkmenistánu i výborná a funkční osluněná dna? Není to náhodou tím, že vědci jsou předvojem pokroku a není snad toto jasným důkazem, že termosolární úly mají budoucnst?
Kdypak nás pozvete na svoji včelnici, abychom viděli, jak Vy roztoče bez chemie teplem hubíte? Mám prázdniny a jestli chcete, vezmu 20 včelařů a jsme u Vás jako na koni. Za pozvání předem děkuje R.L

---

Ještě krátce k dotazu přítele Janka:
Máte pravdu-princip je tento:
Termosolární strop se ohřeje a vytvoří pod sebou jezero horkého vzduchu. Ten by (pokud by stagoval) tavil i vosk. Jenže podél čelní stěny stoupá proud méně horkého vzduchu, a ten působí v úlu nutnou cirkulaci. Tím se teplota stává více rovnoměrnou a zasahuje i hlubší části úlu. Takže na snímcích je opravdu jen jedna část zařízení. Pěkný den všem přeje R.L

Tak tak,

Treba nechať pána Linharta, nech báda. Sám som zvedavý, akú cenu vypotí za jeden strop. Či sa to ujme alebo nie záleží hlavne na cene. Mne tu však chýba to podstatné. To, že plod prežije také teploty je jedno, ja chcem relevantné info, aký to má vplyv na dĺžku života takto "ožarovaných" včiel, ako sa to prejaví na medných výnosoch, čo bude treba robiť, aby sa panenské dielo nerúcalo pod náporom tepla a prinesenej sladiny, ..... Tieto veci ohľadom zabíjania klieštika teplom sú pre mňa ako včelára druhoradé pokiaľ viem zabiť klieštika aj inak jednoduchšie a hlavne lacnejšie a nemá to vplyv na kvalitu medu, vosku, propolisu, ...

Obávam sa, že tieto info zistím až po zakúpení jedného stropu.

Ja som to pochopil tak, že to nie je len strop, ale že treba celý nový úľ vrátane nástavkov. Čo na to autor?

Ak je to tak, tak na to zabudnite, že sa to v praxi ujme. Ktorý včelár, čo má 50 a viac včelstiev vymení úle????? Nereálne.

(11.07.2013 3:28)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Pre včelársku verejnosť je to nezaujímavé, pretože konštrukčné riešenie termosolárneho úľa je finančne náročné a nikto nebude meniť svoj zaužívaný úľový park na včelnici.

Pane Bencůr,
nechci mluvit za všechny včelaře, ale minimálně mě podceňujete. Klidně zainvestuji do zařízení s dlouhodobější návratností, pokud budu mít zaručeno, že je od roztoče pokoj. Ono se to vrátí nejen v penězích, ale i čase, a ocení to i moje dýchací cesty a tělo, které není moc happy při práci se současnými léčivy...

K výše uvednému Vám řeknu tolik, že mým cílem není nutit staré včelaře, aby zahazovali své úly. Nechť v nich včelaří, pokud chtějí. Je známo, že starého psa novým kouskům naučit leze...

Mým cílem však je, aby si byl nucen každý nový a mladý včelař položit základní otázky:

1. Chci být celoživotním vazalem firem produkujících chemické preparáty?
2. Chci produkovat med a vosk se stále vyššími koncentracemi pesticidů?
3. Chci čekat, až někdo vyšlechtí varroatolerantní včelu?
4. Chci čelit problému stále více rezistentních roztočů?

Nebo si připlatím za vyhubení roztoče bez chemie, budu produkovat vosk v potravinářské kvalitě, budu se před zákazníky chlubit že můj med je na rozdíl od medu jiných včelařů produkován naprosto bez chemie a také si za něj řeknu více? Uvědomte si prosím, že například v Německu je po potravinách bez chemie poptávka a tento med by se velmi dobře prodával. RTST (Rašovská termosolární technologie) se brzy stane mezi konzumenty zárukou kvality. Dnes totiž zákazníci kupují med jen proto, že netuší, za jak drsné chemie je produkován. Gabony, kyseliny, fumigace, aerosoly, jarní nátěry plodu, nově i thymol atd. Dnešní úly stojí asi 2500kč. Zaplatí se tedy již prvním vytáčením, kdy včely dají 25kg medu, po 100kč/Kg. Ale neumí nic. Včelám nezatopí a neochrání je před zimními mrazy, ani jim nepomohou ohřevem při jarním rozvoji. Nesráží se v nich řízeně metabolická voda (jako v úlech termosolárních na okénku) a včely mají žízeň. Dnešní běžné úly neumí zahubit spory nosemy termoterapií, což úly termosolární umí. Natož, aby byly cíleně konstruovány pro hubení varroázy, prevenci moru a protirojový chov trubců-což nové úly budou. A rozvoj včel v termosolárních úlech je asi o 14 dní rychlejší, než v úlech jiných. Navíc budou tyto úly vybaveny systémem pro oplozování mladých matek za provozu. Tedy bez nebezpečí vyrojení a bez medných ztrát. Bez oddělků, plemenáčů, sekcí, a jiných zbytečností. Řeknu Vám to takto:
Úl si nikdo nekupoiuje na rok. Ale protože vydrží klidně i 30 let, musí být kvalitní. I kdyby stál termosolární úl 5 000kč, zaplatí se prvními 50kg medu. Tedy s jistotou již první rok. Pak už jen bude desítky let sloužit a produkovat kvalitní med. I podporovat rozvoj včel. Kladu si tedy opačnou otázku než mnozí z Vás. Kdo z mladých a inteligentních včelařů si za těchto podmínek ještě vůbec koupí běžný úl? R.L

"Systém pro oplozování mladých matek za provozu" - to je co?
Kde ho koupím. Já bych si s dovolením jeden dal. Nových hraček není nikdy dost a do důchodu - bude-li ještě nějaký, je času dost.

.... konečně nějaký nástřel ceny. Kolem 5 tis.

Pokud by systém fungoval alespoň z 50ti procent tak,jak uvádí p.Linhart,pak je to cena velmi slušná a vůbec bych neměl obavy o jeho prodejnost.