Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Manuál je součástí úlů, takže jej dostanete k tomu. Tlačitko k nastartování to samozřejme nemá, to jsem si myslel, že vás napadne

To taky vím ,ale když jsi to tak krásně napsal tak jsem se zeptal na ten manuál.

Ať se daří Zdeněk

(28.11.2020 18:45)tom.50 napsal(a): [ -> ]... vývoj se nezastavil a LBV je překonaná elegantnější a bezpracnou metodou s lepšímy výsledky.

OP. Souhlas.

Pro začátečníky musíme dodat, že se jedná o subjektivní názory často kritizujících osob s licencí na stoprocentní pravdu pokrývající celý obsah všech témat zdejšíha fóra, které jsou zase mimo téma

Pán Linhart sám sa vo svojej knihe Myslet jako včela vyznáva z toho, že ten úľ by aj fungoval, keby nebolo reinvázie v jeseni. Na tú reinváziu sa nedá zareagovať solárnym preliečením, lebo už na to nie sú podmienky. Tak treba liečiť chemicky....

HM, tak na co je termosolární úl za předražen peníze?

Dovolím si reagovat. Nejsem žádný obhájce. Doufám že je dobře, že še v tomto vlákně diskutuje o věci a ne o stvořiteli dané věci!!

To bude něco pro Mlhu.

Na tepelné ošetření včelstev, ten úl je dle patentu v podstatě převodník EM vln, a to z krátkovlnných na dlouhovlnné. Což dle dalšího popisu znamená, že převodníkem je termoslolární povrch úlu s aktivní vrstvou fotosorpčního členu, nebo převod Sluneční energie, která prostupuje přes okénko na fotosorpční vrstvu termosolárního rámku dále směrem hore a uličkama.

napadá mne, že termosolární úl se svým efektem může být i neobjevená jakási forma generátoru přízemního ozonu.

Hlavní problém(y) se logicky jeví vtom, že úly které poskytují termoterapii, jsou při špatných Slunečních podmínkách dobrou líhní a koncentrátorem roztočů, a to znamená že úl má vážné nedostatky technického provedení. To provedení viditelně co je šíří nadměrně úlovou vůni která láká zalétávající včely a další, že nemá nedůmyslné provedení tepelné izolace a následnou nejlépe automatickou regulaci. Přitom je podrobně v patentu popsáno několik vynálezů a jsou vyhodnoceny jak kategorie dlouhotrvající a tzv. blaff efekt. Zřejmě Linhartův Sluneční úl by měl být to druhé.

Další fází, po zdokonalení technické stránky úlu na Slunečního s terapeutickým efektem, by tedy bylo aby nebyly chovateli používány jiné úly v okolí než úly termoterapeutické.

Na další:

(28.11.2020 19:18)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Matrix16 napsal: Má někdo z místních chytrých hlav ověřeno zda včely opravdu létají pro vodu anebo jak je zvykem, že jedna paní povídala a potom se to začlo šířit jako uzus, ale nikdo to nemá ověřeno

Ano já to pozoruji každý rok při vedrech bez snůšky. V červenci stále nakukuji pod víka a přez foliji prohlížím přistavěné buňky k foliji. Kontroluji neustále jestli ještě trošku nosí nebo už vůbec ne. Ve velikých vedrech často vidím kapičky velikosti máku opčas někde různe usazené. Samozřejmě jsem je i chutnal ,je to prostě voda kterou včeli takto rozprostírají po úlu aby udrželi v úlu potřebnou teplotu a vlhkost když není snůška. V normální buňce to neuvidítě ale když je buňka po délce otevřená a přilepená k foliji tak je to vidět běžně. Ale jen ve vedrech bez snůšky.

reaguji

bylo by záhodno sdělit, což je zásadní, protože tady na fóru se na vlhkost v úlech prostě vědomostně kašle,(třeba pročnemít ve zralém vytáčeném medu při jistých klimatických podmínkách až 24% vody) jaká teplota a vlhkost v úlu a vně byla v daný moment, hlavně v úlu. Stačí se totiž zamyslet co Linhart popsal a dojde se nato, že blb je ten co nemyslí. Typickým příkladem je koupelna a rosný bod. I vtom největším vedru kdy vzduch v úlu může pojmout několikanásobně větší vlhkost, která je opravdu plodu škodlivá, se může srážet na chladněším povrchu jako PP průhledné folii nebo včelím díle někde u dna buňky. Protože buňka nepodporuje laminární proudění, je v podstatě dolinou a voskový základ dna je tak lépe izolován než její hrana. A rosný bod při např. u 25 °C a 70 % vlhkosti je 19,15 °C




Prostě mi nesedí fyzika s rosným bodem, kompletní propolisovou protiparní izolací, změnou denní doby a stím rosného bodu a vlhkostních poměrů a hodnocení Pavla Holuba že Linhart šíří totální nesmysl, přitom dále napíše, že včelstvo se vyvěsí z úlu v bradu a tak může dojít k poškození plodu. On totiž provis v bradu má další pokračování a tím je že brada pokryje celý, hlavně osluněný povrch úlu a ten pokračuje v další fázi větrání větrá směrem odněkud někam.
No a to v návodu k té blaff sluneční tepelné terapii bude nějak rozepsané aby se předešlo nějaké škodě na plodu.

No snad jsem to nepřehnal, ale nedalo mi to se trochu zamyslet a ohodnotit zdejší reakce.

(01.12.2020 3:31)gupa napsal(a): [ -> ]Na tepelné ošetření včelstev, ten úl je dle patentu v podstatě převodník EM vln, a to z krátkovlnných na dlouhovlnné. Což dle dalšího popisu znamená, že převodníkem je termoslolární povrch úlu s aktivní vrstvou fotosorpčního členu, nebo převod Sluneční energie, která prostupuje přes okénko na fotosorpční vrstvu termosolárního rámku dále směrem hore a uličkama.

Jo, tohle je možné uvažování správným směrem. Už v minulosti tu někdo psal, co se děje, když vystavíte napadený trubčí plod kleštíkem slunečnímu svitu (EM vlnám).

Mlhu bych do toho nemotal

Asi by to tu mělo padnout. V sobotu zemřel Roman Linhart. Čest jeho památce.

Dnes v poledne má pohřeb: https://www.szes-chrudim.cz/aktuality-ss...an-linhart

Odpočívejte v pokoji, pane doktore.

Nyní mi to něco připomnělo. Znám staršího truhláře který pro někoho na zakázku vyrobil několik termosolárních úlú a zákazník od toho couvnul úly si neodebral a truhlář je nešťastnej že si nevzal ani zálohu. Starej pán to má doma a neví co s tím. Kdyby s tím někdo chtěl včelařit nebo experymentovat úly by byly k mání. Je to věrná kopie jednoho dodaného úlu. Viděl jsem je. Cenu samozřejmě nevím ale dalo by se to myslím stlačit hodně na levno.

Nevěřím svým očím a je mě to velmi líto. Mohl toho pro včelařství ještě hodně vykonat. Nemuseli jsme se vším co napsal souhlasit, ale zbyla nám po něm památka a to metoda LBV, což je jeden z největších vynálezů ze zač. tohoto století. Kéž by po každém z nás zbylo něco tak velkého! Čest jeho památce! R. S.

Úprimnú sústrasť.

Dobrý den,
docela rád by myšlenku termosolárního úlu oživil.
K Vánocům jsem dostal obě knihy pana Linharta a ač jsem je považoval za spíše teoretické, princip tepelného ošetření včelstev jsem okusil již na vlastní kůži, když jsem si postavil jako úplný začátečník (tím jsem stále) včelín a jako střešní krytinu použil polykarbonát, v létě naprosto nesnesitelné vedlo, podložky venku, očka otevřená, česno otevřené, včely pověšené venku, fungovat se tam dá jen ráno, nebo odpoledne v trenkách.
Vždycky jsem léčil automaticky všechna včelstva stejně a vůbec jsem nevyhodnocoval míru napadení, však jako začátečník to nemám šanci poznat a zbytečným přeléčením toho moc pokazit nelze.
Nicméně po přečtení knihy jsem si prošel záznamy o spadech a všechny čtyři úly v přehřátém včelínku mají setrvale méně VDček než úly hned vedle venku.
No a jelikož budu chov rozšiřovat, spárovka je drahá a frézu nemám atd... nástavky 4/3 nejsou vždy dostupné, 2/3 mám sice dost, ale i tak budu potřebovat na tento rok ještě pár beden navíc, chtěl bych to udělat normálně z XPS 30.
Tím bych se mohl dostat na slušně uteplený úl a zbývá doladit ten dohřev na teplotu likvidující kleštíka.
Jelikož se věnuji i teraristice, mám k dispozici dost topných podložek, termostatů a teploměrů a tak mě napadlo, co kdybych tu topnou podložku dal pod síto na podložku, do horního nástavku natáhnul očkem termostat a včelky trochu k večeru (až budou doma) ohřál?
Samozřejmě to můžu aktivně aplikovat ve včelínku prostřednictvím přímotopu, ale s tou podložkou by to mohlo jít i venku a ve výsledku by šla udělat jen sada, kdy se pouze vytáhne podložka, nahradí se topnou podložkou, očkem se dá termostat a takhle bych mohl jít úl po úlu. Ostatně by šel asi zahřát i tenkostěnný úl, je to jen otázka výkonu topné fólie, nebo kabelu.

Dává to nějaký smysl? nebo se chystám utratit minimálně jedno včelstvo? Ten termosolár je závislý na počasí, tohle by bylo závislé na tom, zda jde elektrika a cena jedné sady nebude výše než 1000Kč. Je to spíš takový termoaktivní úl.

vubec nevim jaka je konstrukce termosolarniho ulu, ale napada me, jestli by to topeni nemelo byt od stropu. jestli neni proste prp ty vcely blby, ze to bude "palit od spoda" pricemz kdyz je vcelam vedro tak se stahujou dolu a ven z cesna...tak kdyz jim bude vedro tak chudery polezou na tu topici podlozku nez se dostanou k cesnu.
ber to prosim jako velmi velmi amaterskou poznamku co me tak napadla.
nejsem terarista, ale vim ze jesterky a plazi se vyjrivaj na kameni, tak tem si myslim prehraty spodek nevadi, ale vcelam by to vadit mohlo si myslim.

Hoši, přečtěte si toto vlákno celé a přestanete teoretizovat.
Termosoární likvidace roztoče je naprostý nesmysl. Pokud chcete ničit roztoče teplem, tak jedině a pouze na plodových plástech bez včel v termokomoře vybavené zvlhčováním. Na úl zapomeňte.

Až tak jednoznačne by som to nezatracoval. Teplotou vieme zmierniť/zlikvidovať aj nozému. Ak VD uprednostní na svoje rozmnožovanie okraj plodiska, kde je nižšia teplota, tak mu vyššia teplota zrejme nevyhovuje. Do akej miery teplota plodiska eliminuje rozmnožovanie VD ukáže až další výskum. Dovtedy to môžeme testovať na svojich včelniciach a "dokazovať", kto má pravdivú pravdu
https://www.evropskyvyzkum.cz/cs/novinky...innovation

No, nějaké recenze jsem našel, většinou tam byl problém s prohřátím celého prostoru, utržení těžkých plastů, protože hřeje hlavně víko, já bych chtěl hřát od podlahy na vysokém dně a bude to pod pletivem místo podložky na měl. U termosoláru to stojí na počasí, já bych mohl termostatem řídit dvě čidla a tedy i rovnoměrné prohřátí +- a hlavně i v noci, takže žádný brouk na zádech by neunikl.
Na termobox jsem koukal a to by bylo u více včelstev pracné, termosolární úl je drahý a německá bienesauna k tomu má asi nejblíže, ale zase je to o přehazování podmetu. Chce to něco jednoduché na obsluhu a čas a hlavně univerzální pro většinu úlů.
Zkusím naládovat nějaké nástavky soušema a vytopit tenkostěnný úl, nejsem si jistý, jestli mi bude stačit 80W na 50C. Nějak mi to nedá a chci to aspoň zkusit, bylo by to fajn kleště likvidovat i jinak než nervovým plynem, nebo kyselinou. Zase prostě prohřát jeden nástavek 4/3 by nemuselo být nereálné, max tam je po posledním stáčení ještě polštář.

(27.12.2021 21:19)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Až tak jednoznačne by som to nezatracoval. Teplotou vieme zmierniť/zlikvidovať aj nozému. Ak VD uprednostní na svoje rozmnožovanie okraj plodiska, kde je nižšia teplota, tak mu vyššia teplota zrejme nevyhovuje. Do akej miery teplota plodiska eliminuje rozmnožovanie VD ukáže až další výskum. Dovtedy to môžeme testovať na svojich včelniciach a "dokazovať", kto má pravdivú pravdu
https://www.evropskyvyzkum.cz/cs/novinky...innovation

Alberte, kdybych už tou cestou nešel, nesděloval bych to tak razantně. Mám "termosolární včelín" z 50.let minulého století polepený černou pískovanou lepenkou, stále ještě původní. Horko je tam při zavřených okýnkách jako v pekle, ale v úlech je stále stejně a roztočům se v tomto včelínu daří nejlépe. Oproti tomu zpola zapuštěný do svahu a ve stínu stromů ve vzdálenosti 20 metrů od toho "termosolárního" se roztočům daří hůře.

Pokud mají včely možnost donášet vodu, tak není výkonu, který by docílil přehřátí plodu, dříve by se na okrajích u topných ploch tavil vosk. Pokud to včelstvo nezvládne, včely se vyvěsí ven i s těmi roztoči. Pak dojde k neřízenému ohřevu plodu, ztrátě vlhkosti a pak k vysušení a tím i usmrcení nebo k vážnému poškození plodu. Proto se pracuje pouze s plodem v dobře teplotně a vlhkostně řízené komoře, bez přítomnosti včel. To je jediné funkční ošetřování teplem a to vše ostatní je trestuhodné týrání včel, jehož důsledkem je oslabení včelstev aniž by byl významně potlačen roztoč.

Pavle a co když je myšlenka taková, že díky solárnímu efektu dojde k nějaké reakci která roztoče zahubí? Třeba ke koncentraci a vzniku O3 a ten může za vznik látky nebo proteinového deficitu nebo chybě nebo XY jiných věcí, které nakonec včelstvo očistí tak jak je.

Třeba já termosolární úl chápu jako vyvíječ plynů, díky Slunci a převodníku - solárního zachytávače pod sklem. Sklo je možná chyba nevýhoda, odseparuje hodně vlnových délek, stejně jako dřevo, Slunce, kdysi po odrojení včelstva a do vyvěšeného roje a exponovanýho, pro včelstva a jejich patogeny něco určitě znamenalo, dnes včelař hodí roj do rojáku jen ho uvidí a započne chovná lidská představa.

Třeba je zajímavý že jiné druhy včel nelze chovat v dutinách a také třeba být exponovaný na Slunci jako druh, je jediné co přesně pro svůj život potřebují. A roztoč prý byl jejich běžný ale ne přemnožený parazit.