Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Dotaz pro pana Linharta:

Jen pro orientaci:
-Byl už úl oficiálně představen? Nebo je vše ve fázi beta-testování jen pro určité včelaře?
-Pokud bych úl chtěl, mám možnost si vybrat z vícero variant (opt.lang, atd)? Nebo i půjde koupit úl dělaný přímo na míru? (pokud má někdo atypický)
-Je možno kombinovat nástavky termo s klasickými? (dřevo, polystyren)

Nemáte v plánu zveřejnit video, kde by bylo vše ukázano v několika minutovém klipu?

Specifikujte prosím oficiální představení-byl na veletrhu, je komukoli ukazován, lze ho vidět za ohřevu včelstva, byl ukázán i lidem z výzkumu a veteriny, byl o něm nejeden článek v zahraničním tisku včetně Reuters. Takže dle mého názoru představen byl. Nedělá se v nízkých nástavcích z technických důvodů. Langstrothy možné jsou a naše míry taky. Kombinace možné nejsou-pak to nefunguje. Normální nástavky neudrží teplo. Videa jsou a na mé stránce, či you tube-stačí zadat termosolární úl. Tento pátek jsme natáčeli skoro 4 hodinové video z celé léčby. To za mizerných podmínek-sice teplo, ale silně rozptýlené světlo z vysoké oblačnosti před frontou a byl taky silný vítr. Toto video taky bude k vidění. Zpracovává se.

Tak ma napadá, že ak sa takto prehrieva med v tom úli, že je tak suchý, že pomaly nejde vytočiť , čo to robí s hodnotami HMF, dostaneme sa aspoň pod tých 80 mg/kg čo je norma pre tropický med ?

---

Mám stále velmi silný pocit, že je nutně třeba sestavit tabulku teplot nad 35,5°C a délek jejich nutného působení při běžné úlové vlhkosti, aby to roztoče spolehlivě zničilo. Dle mého názoru by to bylo ideální pro renomované vědecké pracoviště. Stačil by termostat, biologický materiál a jediný poctivý doktorand či třeba i bakalář.
[/quote]

No tak vidíte, i autor si uvedomuje nezávislého overenia úľa nezávislou inštitúciou. Keď to nejde v Dole, tak na nejakej vysokej škole by to určite šlo

(16.08.2015 7:24)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Pokud jde o cenu úlu, tak se domnívám že se nevyplatí ho napodobovat. Pan Kramný to také zkoušel a pohořel. A nejen on. Já bohužel řeším reklamace po prvním výrobci, co neudělal práci dobře. Na úlech sice není často nic vidět, ale mají ten nedostatek že nefungují. Proto je musím těm lidem měnit za nové.

Prečo Vaše termosolárne úle vyrobené v posledných troch rokoch nefungujú? V čom urobil stolár chybu?
Kamil Kramný postavil jeho termosolárny úľ podľa Vášho návrhu a postupoval podľa Vami navrhnutej metodiky liečenia. V tom období ste tvrdili, že zbavíte každý úľ klieštika za 6 sekúnd práce. Kamil Kramný verejne informoval včelársku obec o nedostatkoch termosolárneho úľa. Prečo sa v tomto vlákne neozvú tí poškodení, ktorých reklamácie na nefunkčné úle musíte riešiť?
Podľa mňa je termosolár Kamila Kramného funkčný úľ, len potrebuje zmeniť metodický postup. Pán Kramný pravdepodobne očakával hromadný spád klieštika ako je tomu pri fumigácii alebo pri ohreve včiel v termopráčke.. Ale krátkodobý hromadný spád nemožno pri termoliečbe medzi hodnotami 40° až 45°C očakávať. Kto má skúsenosť s Hivetom nech ma vyvedie z omylu ak nemám pravdu. Aj súčasní užívatelia a testovatelia termosolárov v tomto vlákne akosi nechcú zverejniť štatistiku o spádoch roztočov, hoci ich pán Linhart k tomu verejne vyzval. Podľa toho, čo sa v tomto vlákne dozvedám, užívatelia a testovatelia termosolárov potvrdzujú pánovi Linhartovi to, čo tu už pár rokov tvrdím, že ak má byť termosolárny úľ úspešný musí s ním včelár pracovať dlhodobo, celú sezónu, celoročne, čiže aj s teplotami 36° až 38°C. Termosolárny úľ nie je na jednorázové použitie ako knôt s amitrazom.

O kousek výše ho hájíte tím, že je uživatelský návod know how, které se pouze prodává.
Nyní z toho jasně plyne, že kupující nemají tušení, do čeho jdou. O to například jde mně. Nekoupím si věc, aniž bych věděl, jak se s ní zachází a jaké výsledky mi výrobce garantuje. Kdybych si takovou věc za takových podmínek koupil, koupil bych vědomě zajíce v pytli. Ani nevím, na základě čeho bych jej mohl reklamovat. Podle toho, co jsme se tu dověděli, ho reklamovat nejde.

stále narážíme na pracnost ,včelař je tvor pohodlný hledáme jednoduché přímé řešení a proto používáme chemii - gabon je holt gabon.
V přírodě rychlé zkratky neexistují,kromě pádu kosmického tělesa na planetu, jinak by nás příroda už dávno ze země vygumovala

Tak mne napadlo při těch vedrech a pražení sluníčka do tenkostěnných úlů změřit teplotu uvnitř úlu.Venkovní teplota 34C,uvnitř 43C,určitě dlouhodoběji.Spad jsem nezaznamenal.Ze bychom měli my, tenkostění včelaři, vyléčeno?

Už jsem se na to ptal, ale na takhle hloupé otázky pan Linhart neodpovídá.
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Termos...#pid118491

(18.08.2015 12:55)Jiří Walter napsal(a): [ -> ]Tak mne napadlo při těch vedrech a pražení sluníčka do tenkostěnných úlů změřit teplotu uvnitř úlu.Venkovní teplota 34C,uvnitř 43C,určitě dlouhodoběji.

Co to znamená "uvnitř"? Kde měříte teplotu je samozřejmě hodně důležité. (Nechci rejpat, sám v tom nemám jasno, zajímá mě to...)

O víkendu jsem se začetl do knížek po dědovi a ve Včelařské encyklopedii z roku 1956 jsem našel toto:



(je na to ptřeba kliknout, aby to bylo čitelné, jinak se mi to nepodařilo udělat)
Doufám, že vás to přiměje k zamyšlení nebo aspoň pobaví .
Věřím, že každý z "táborů" to bude interpretovat jinak, škoda, že to nelze udělat jako anketu:
1) Vědci v padesátých letech byli úplní blbci, jsou to nesmysly
2) Je to tak a ukazuje to jasně, že termoléčba je od začátku nesmysl, klam a podvod
3) Důležitá je doba expozice a výsledky v encyklopedii platí pro dlouhodobý ohřev řádu dní případně pro jinou vlhkost než je typicky v úlu při termoléčbě
4) Od padesátých let se včela přizpůsobila globálnímu oteplování a je termoodolnější
5) Určitě ještě něco vymyslíte .

Zapoměls na překalibrování teploměrů z GOST na DIN.....

To je zjevněi při trvalé dané teplotě.
Kleštík se léčí krátkodobě, tak je to záležitost na jiné téma.

Jak krátkodobě? Dny, hodiny, minuty?

Píšu o teplotách a nepíšu o vplyve vlhkosti, je to testovanie bez zohľadnenia vlhkosti, teda asi počítajú s pridzenou vlhkosťou.
Myslím, že termosolárne liečenie je krátkodobé alebo séria "krátkodobých" cyklov, ktoré môžu trvať max. pokiaľ svieti slnko. Nikto ma nepresvedčí, že ak zapadne slnko , že to tie včely neodvetrajú , alebo že ten úľ prirodzene neochladne, teda teplota nie je trvale zvýšená.

---

(15.08.2015 13:03)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Asi tak. Keď položím silka dosku na úľ, je ľahká ako pierko. Keď ju odstraňujem, je ťažká, nasiaknutá vodou. Treba vyskúšať. Ide o to, ktoré riešenie včelár pri termoliečbe uprednostní. Buď bude polievať vodou silka dosku na strope úľa alebo bude odparovať vodu z nádoby v podmete.

Keď som čítal tento príspevok, tak mi bolo jasné, že nie je niečo v poriadku. Ak je nasiaknutá vodou, tak tá voda sa musela v tom úli od niekiaľ zobrať, teda ju museli doniesť včely. A včely nosia vodu dovtedy, dokedy nemajú prirodzenú vlhkosť v úli.
Teda podľa tejto dvojvýrokovej logiky vyplýva, že tá silka je vhodná pre zníženie vlhkosti v úli, keď sa tam položí suchá, teda povedzme ,že počas krátkodobej liečby, ale v ďalšom oddobí (najmä ak je napitá ) nedovolí zníženiu vlhkosti, lebo sa z nej uvoľňuje voda do vzduchu.

A ak zoberiem, čo sa písalo vyššie tak by znamenalo udržovanie konštantnej vlhkosti v úli pri vysokých teplotách odumretie plodu.

Mňa dosť ťažko niekto presvedčí aj o tom, že slnko prehreje (do poslednej bunky) celý priestor plodiska.

Včely obsluhujú toľko plodu, koľko obslúžiť dokážu. Príkladom môže byť opustený plod pri návrate chladného počasia na jar. Jednoducho ja si myslím že včely udržujú v priestore svoju teplotu a keď nestíhajú, priestor opúšťajú. Ak ale majú dostatok tekutiny, tak ochladzujú.

Keď počas dní kanikuly vystúpi teplota aj na Orave o 15.oo hod. na 37 Celziových stupňov, tak taká vysoká teplota by mala dokázať redukovať stavy roztočov vo včelstvách. Pri kontrole podložiek v mojich včelstvách Warré s prírodnou stavbou diela som však v priebehu posledného desaťročia nikdy nenašiel ani jedného jedinca Varroa. Počas týchto niekoľkých horúcich dní by sa dal predpokladať zvýšený prirodzený spád samičiek, no nie je tomu tak. Buď u mňa funguje technika boja s nim prostredníctvom prírodného diela alebo jeho počty vo včelstvách sú v každej sezóne nízke.
Najnovšie objavy však vyvracajú všetko to o čom si myslíme, že to s určitosťou vieme. V priebehu posledných niekoľkých rokov našli vedci wurzburskej univerzity v Nemecku, pomaly, krok za krokom, pomocou počítačov a termokamier, udivujúcu odpoveď : prázdne okienka v pláste ostávajú v záujme zvyšovania inteligencie včiel. Čiže medzerovitý plod nie je chyba matky. Nové pokusy len potvrdili tridsať rokov staré zistenie: producentky medu strávia len asi tretinu pracovného dňa vyhľadávaním nektáru. Zvyšok dňa strávia v úli, kde zdanlivo vôbec nemajú čo robiť. Lozia po prázdnych komôrkach, ostávajú v nich istý čas. Oddychujú tam, spia?
Na otázku odpovedali až termokamery umožňujúce sledovať meniacu sa telesnú teplotu včiel. Už dávno je známe, že svoj domov vykurujú asi na 35 stupňov. Až termokamery ukázali, že úľ je akoby z rôznofarebných handričiek pozošívaný koberec poskladaný z teplejších a chladnejších miest. Najteplejšie sú pritom body, kde je práve zdanlivo úplne nečinná včela. Jej priemerná telesná teplota je 41, v niektorých prípadoch až 43 stupňov Celzia, čo už by povedzme človek neprežil.
Analýza prekúrených bodov ukázala, že rozhorúčené včely sú v susedstve komôrok s larvami a kuklami a všetko je priestorovo usporiadané tak, aby sa komôrke s potomstvom dostávalo rovnomerne zvýšenej temperatúry. Biológovia ostali prekvapení: hoci je známe, že sa pri nižšej teplote kukly a larvy vyvíjajú pomalšie, inak sa nezdalo, že teplo má pre vývoj včelieho potomstva dajakú osobitnú úlohu. Teplo zvyšuje inteligenciu včiel. Roj ako celok funguje inteligentne a nanajvýš flexibilne. Čo urobí termosolárny úľ so včelstvom? Čím to je, že v lete narodené včely žijú najviac šesť týždňov, narodené v zime až desať mesiacov?
Vo včelárskej literatúre sa uvádza, že za optimálnych tepelných podmienok sa robotnica rodí v 21. deň po položení oplodneného vajíčka. Môže to byť aj neskoršie, ale aj skôr. Teda, za priaznivých teplotných podmienok to môže byť aj za 19 a 1/2 dňa od položenia vajíčka. Priaznivé teplotné podmienky sú v úli v čase máj - august. Z uvedeného sa dá predpokladať, je to aj dokázané, že ak sa larve dostáva viac tepla, môže sa robotnica v strede hniezda prehrýzť spod viečka aj 24 hodín skôr ako sa narodí robotnica na okraji plásta. Táto skutočnosť spôsobí, že sa ďalšie samičky Varroa nebudú páriť, nie sú dospelé. Pretože tento proces prebieha len pod viečkom, už nikdy sa neoplodnia.
Veľa včelárov už kombinuje vo včelstvách prirodzené dielo s medzistienkami. Larve v menšej bunke sa dostáva viac tepla, čiže teplota v tejto bunke je stabilnejšia, nekolíše a takáto teplota vývoj včely nepredlžuje, ale skracuje. François Huber v roku 1791 odpozoroval, že včela robotnica sa rodí na 20. deň po položení oplodneného vajíčka do bunky s prirodzenou veľkosťou 4,6 - 4,9 mm. Vtedy ešte o umelých bunkách 5,4 mm nechyrovali. Teda, za priaznivých teplotných podmienok sa môže robotnica v prirodzenom diele narodiť aj 24 hodín skôr, teda po 18 a 1/2 dňoch od položenia vajíčka.
Keď včelári pochopia, že klieštika nie je možné chémiou vyhubiť, že sa každý včelár musí naučiť technológiu včelárenia s klieštikom, pretože klieštik tu bude naveky, až potom bude možné viesť odbornú diskusiu o tom, ako včeláriť na udržateľnej úrovni bez liečenia aj s tými klieštikmi pod viečkom. Milan Šimonovský má pravdu: včelař je tvor pohodlný hledáme jednoduché přímé řešení a proto používáme chemii - gabon je holt gabon. V přírodě rychlé zkratky neexistují, kromě pádu kosmického tělesa na planetu, jinak by nás příroda už dávno ze země vygumovala.

(18.08.2015 20:40)KaJi napsal(a): [ -> ]Jak krátkodobě? Dny, hodiny, minuty?

Téma je : Termosolární úl. Doba léčení tu byla již několikrát zmíněna.

(18.08.2015 21:27)Andrej napsal(a): [ -> ](...) tá silka je vhodná pre zníženie vlhkosti v úli, keď sa tam položí suchá, teda povedzme ,že počas krátkodobej liečby, ale v ďalšom oddobí (najmä ak je napitá ) nedovolí zníženiu vlhkosti, lebo sa z nej uvoľňuje voda do vzduchu.

Ano, ta silka bude navíc dost nevyzpytatelná - jímání a uvolňování vlhkosti z ní bude záviset především na vnější teplotě. Takže se může snadno stát, že bude zvyšovat vlhkost uvnitř úlu i když tam bude vysoká vlhkost ale i naopak. Nedokážu vůbec odhadnout, zda a kdy to může být přínosem. Představa Milana Bencúra, že deska jímá vlhkost v době, kdy je jí v úlu nadbytek a pak ji uvolňuje je hodně zjednodušená - tak by to fungovalo, kdyby princip byl založen na sorpci. Ale jak už jsem psal výše sorpce nepojme víc než 200 g vody na desku.

Kdysi mi říkal výrobce omítek, majitel firmy, že tyhle materiály pohlcují vzdušnou vlhkost jen do hloubky několika málo milimetrů. Asi 4 - 5.

Nejprve k tomu bývalému výrobci. Prostě ty lidi i mě ošidil-týká se to ale jen několika (asi 5 ) prvních úlů. Ty se ještě dělaly na bázi jiných izolací a on je tam místy vůbec nedal. Jeden zákazník úl rozebral a pravda vyšla najevo. Tak se stavím k tomu čelem a těm lidem se dávají úly nové a plně funkční. Což je myslím při reklamaci běžné. Za lidský faktor nemohu, nepoctivce neodhalíte dříve, než se jako nepoctivec projeví.

Stále tu někteří uvádíte, že může být ohřátý na léčebné teploty i tenkostěnný úl. Položte si tuto otázku: Pokud tomu tak je, proč pak mají v teplých státech (třeba středomoří) také potíže s roztočem? Není to jasným dokladem, že běžné úly takto prostě ohřívat nelze? Pokud se mýlím, neměly by pak být tenkostěnné úly těmi méně zamořenými ve srovnání s úly zateplenými? Co myslíte, je rozdíl mezi tím když se čelní stěny termosolárů ohřívají až na 70°C (k tomu určený povrch za sklem) a nebo stačí, když se ohřívá pouze vnější povrch dřeva tenkostěnného úlu na třeba 50°C ? S tím, že pak většina tepla uteče do okolí a to málo co jde do úlu musí projít dřevem stěny úlu. To je pak totiž nesrovnatelný energetický příkon. Berte v potaz, že ruku udržíte na sebevíce sluncem ohřátém dřevě. Ale na na černém plechu za termoizolačním sklem. A o tom to celé je.

Velmi silně a opakovaně se musím ohradit vůči tomu, že pan Kramný postavil termosolární úl podle mého návrhu. Uvědomte si, že výrobní postup je tajemství a nezná ho krom výrobce nikdo jiný. Rozhodně ne pan Kramný. Jemu jsem pouze řekl, že mi nevadí, pokud bude experimentovat a sdělí mi své poznatky. Pan Kramný vyrobil jakési zpotvořeniny, výsledky mi nesdělil a tvářil se, jako že termosolární úl má a testuje ho. V čemž spatřuji zlý úmysl. Toto rozlišujme a nezapomínejme, že se také sám již dříve pustil do pokusů o termoterapii na bázi elektřiny. A nedosáhl ničeho, čemuž se nedivím....