Sám jste napsal:
Nejlepší zprávou je, že ten úl je VARROAREZISTENTNÍ. Uživatelé vesměs hlásí (a já mám tutéž zkušenost), že udělali léčbu a....nic. Protože ten úl sám ohřívá plod nad 36°C a to roztoč nevydrží dlouho.
Zajímá mě tedy, jak takový ohřev nad 36°C funguje. Podle toho co vím, jsou skleněné plochy pro ohřev odkryté pouze po dobu léčení. Jakým způsobem váš úl prohřívá plod v době kdy léčení teplem neprobíhá?
Děkuji za odpověď
No to je jednoduché. Ta věc se má jinak než soudíte. Pokud má úl nasazenou střechu, je vyřazen z funkce termosoární strop jako hlavní ohřevový systém. Pak je úl mimo léčebný režim, a není schopen dosahovat teplot výrazně nad 40°C a působit hubení roztoče. Ale stále (pokud nejsou nasazena stínítka) tento úl ohřívá plod z běžných 33-35°C na asi 36,5°C za běžných podmínek. Například, pokud je venku 20°C a polojasno. To pomocí čelních okének nástavků a jejich aktivních ploch, kde se mění světlo na teplo. Jde sice jen o nárůst 1,5°C , ale má to zásadní vliv na množení roztoče. Pokud nastanou dny vyloženě tropické s venkovními teplotami 30 -35°C, pak může být takto samovolně dosaženo v plodišti i teploty nad 38°C. Za historicky vůbec nejteplejších dnů (což byl letošní případ) kdy venkovní teploty mohou jít nad 37°C, může takto sám úl ohřát plod i na 40°C. Pokud mu to včelař dovolí a sejme stínítka, která jinak za veder používá. Ani tato teplota včelám ani plodu nevadí. Maximálně zjistíte, že včely sníží letovou aktivitu a více větrají. Což je za vyhubení roztoče malá daň.
To znamená, že Termosolární úl se běžně používá s odkrytými okénky v nástavcích bez použití stínítek a v léčebném režimu se navíc odkryje TS strop?
(19.08.2015 10:57)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Stále tu někteří uvádíte, že může být ohřátý na léčebné teploty i tenkostěnný úl. Položte si tuto otázku: Pokud tomu tak je, proč pak mají v teplých státech (třeba středomoří) také potíže s roztočem? Není to jasným dokladem, že běžné úly takto prostě ohřívat nelze?
Pane doktore bohužel ze skušeností ve Středomoří neplyne prakticky nic - v době letních veder tam jsou včelstva téměř bez plodu. Větší množství plodu (a tedy množení roztoče) jsou ve včelstvech na podzim a časně zjara, kdy jsou teploty venku kolem 20 °C a často silný vítr. K poškození roztočů na plodu vysokou teplotou tedy nemůže ve větší míře docházet. A dospělci na včelách jsou, pokud jsem dobře četl tuto diskuzi, proti vysoké teplotě výrazně odolnější.
Štve mě, že teploty plodu v tenkostěném úlu v těch vedrech zřejmě nikdo pořádně nezměřil. Nebo ano? Přehlédl jsem to? Jiří Walter?
(18.08.2015 21:53)misan napsal(a): [ -> ]Mňa dosť ťažko niekto presvedčí aj o tom, že slnko prehreje (do poslednej bunky) celý priestor plodiska. (...) Jednoducho ja si myslím že včely udržujú v priestore svoju teplotu a keď nestíhajú, priestor opúšťajú. Ak ale majú dostatok tekutiny, tak ochladzujú.
V případě té krátkodobé léčby (tedy zvýšení teploty nad 40 °C na dvě hodiny) to v Linhartově úlu tak funguje. Měřili jsme teplotu víček po vyndání několika plástů z úlu při ukázce termosolární léčby předminulý pátek. V tom není myslím žádná pochybnost. Co mne překvapilo, že medné věnce měli teplotu přes 45 °C, pak ostrý střih a víčka plodu 40 - 42 °C. Všiml si toho ing. Titěra, přeci jen trénink výzkumníka se nezapře
. Samozřejmě bylo to v poněkud extrémním počasí, ale pro všechny bylo překvapením, že včely nijak viditelně úl nechladily, jen jich většina v tichosti plodiště opustila a stáhly se do podmetu. V sousedním silně zatepleném úlu s boční předsíňkou (asi MÚ nebo tak něco) byla intenzita větrání mnohem vyšší... Škoda, že jsme nezměřili teplotu plodu i tam. Pozdě bycha honit.
Je zábavné experimentovať. Mnohí praktickí včelári v zahraničí majú skúsenosti s tepelným ošetrovaním včelstiev proti roztočom Varroa. Svoje praktické znalosti uvádzajú na včelárskych fórach. Google nájde všetko, len treba klikať.
Keď včely v TBH systéme neustále stavajú dielo smerom nadol, tak pri stavbe diela potrebujú v dolnej časti úľa teplotu asi 40°C. Teplota stúpa smerom nahor a ohrozuje roztočov Varroa v bunkách pod viečkom. Je to vlastne to isté ako keď dá včelár odparovať kyselinu mravčiu, ktorej výpary včely odstraňujú z úľa intenzívnym vetraním aj v uličkách medzi plástami a pri tejto práci ich letového svalstva tiež zvyšujú teplotu v úli. Ak teplota v úli stúpa pri výrobe vosku a pri zbavovaní sa výparov kyseliny mravčej včelami, tak pre včelára musí byť zaujímavé riešenie ošetrenia včelstiev proti roztočom Varroa v celej úľovej zostave teplom. Okrem toho si myslím, že liečba teplom je jednoduchá a bezpečná. "Mínusom" môže byť iba to, že liečba teplom medzi hodnotami 40° až 44°C trvá asi 2 až 3 hodiny a tento čas musí včelár stráviť pri úľoch.
Podľa skúseností zahraničných včelárov zaviečkovaný plod zvládne teplotu 44°C a otvorený plod hynie pri 40°C. Vplyvom prúdiaceho teplého vzduchu zomiera na dehydratáciu. Dá sa tomu zabrániť zvyšovaním vlhkosti v úli odparovaním vody z dna úľa alebo z jeho povaly. Teplota sa meria v hornej a dolnej časti plástov, ale nie vo vnútri plodového telesa. Včelstvo veľmi efektívne udržuje teplotu plodu na hodnote asi 35°C a počas liečenia pri teplote 44°C ju bude udržiavať tak dlho, ako to vôbec bude možné. Tých 44°C je pre včelstvo stres, ale oveľa menší ako pôsobenie kyseliny mravčej, pretože doba dvojhodinovej liečby teplom počas niekoľkých dní bude oveľa jemnejšia. Včelár sa tiež musí rozhodnúť, či bude vystavovať včelstvo príliš horúcim podmienkam počas pár dní alebo bude včelstvu pomáhať sterilizovať samičky roztočov Varroa v rozmedzí teplôt mierne nad 36°C dlhodobo. Z toho dôvodu je dôležité zvážiť výsledky výskumu z Nového Zélandu, podľa ktorého je výsledok liečby zaviečkovaného plodu pri 44°C 100%-tný, zatiaľ čo roztoče Varroa na tele dospelých včiel prežívajú. Tie padajú mŕtve až pri teplote 45°až 49°C. A to neznie sľubne pri liečbe celého úľa naraz. Problémom pri termoliečbe tiež je, že po zohriatí úľového priestoru na 44°C sa po dvoch hodinách liečby začne bortiť voskové dielo. Takže termosolár áno, a to aj v prípade, že je príliš časovo náročný, ale to je jediné kritérium z čoho je možné si vyberať.
K panu Pavlovi - ano, po většinu sezóny jsou tyto úly bez stínítek.
Ohledně plodování ve středomoří nemám bližší informace. Ale pokud by byla včelstva v létě bez plodu jak uvádíte, pak by mělo docházet k samovolnému potlačení roztoče. Sám si kladu otázku, čím je dána varroatolerance afrikanizovaných včel? To je otázka zásadní. Nabízí se buď vyšší míra ohřevu plodiště a tím hubení roztoče bráněním jeho reprodukci. Nebo plodová přestávka, či grooming. Z ČR to asi půjde těžko zjistit, co je zásadní. V úvahu připadá taky migrace a opouštění plodu. Jisté je to, že afrianizované včely přežívají bez léčby tam, kde roztoč běžná včelstva z Evropy ničí. A zde je třeba hledat klíčový rozdíl.
Panu Vydrovi děkuji za veřejné potvrzení toho, že ukázka léčby byla transparentní, byl přítomen pan Ing. Titěra, pan MVDr. Dvořák, plod měl opravdu dlouhodobě nad 40°C a zásoby ještě více (měřeno bezdotykovým laserovým teploměrem). Což dokládá základní věc, že Vás tu nebalamutím a ten úl opravdu ohřívá kompletně všechen zavíčkovaný plod v horním nástavku na teploty, které nemůže roztoč přežít. Také to, že dílo to přežívá bez potíží, včely se chovají normálně, a plod je zcela v pořádku. Což sice nekoresponduje s literárními údaji a vypadá jako nemožné. Ale je třeba tvořit literaturu dle reality a nikdy ne naopak !!! Pokud nějaká litartura říká že termosolární úl nemůže fungovat, pak se mýlí. Toť vše. Jen dodávám, že ukázka byla ukončena dříve kvůli některým účastníkům a jejich pracovním povinnostem. Časem dochází k vyrovnání teplot plodu a zásob. Pak není žádný teplotní střih patrný a plod může být i mírně teplejsí než chladnoucí zásoby. Běžně mívá 42 - 46°C.
K poslednímu příspěvku pana Bencúra:
Jsou to zajímavá fakta která uvádíte a děkuji Vám za ně ! Jen podotýkám, že jsou zde rozdíly. V prvé řadě Vám pan Vydra jistě potvrdí, že můj úl léčí celé včelstvo a mladušky jsou v určitém počtu na plodu přítomné. Jde asi o 15 -25% všech včel-hrubým odhadem. Zbytek včelstva se stáhne do podmetu. Takže plod není bez péče a vyschnutí nehrozí. Dále termosolár nepracuje na bázi tvorby proudu horkého vzduchu a tím se liší od jiných zařízení. Opět je tím zabráněno vysušení plodu. Jsem rád, že uvádíte 100% mortalitu již při 44°C. To je zcela shodné s mými výsledky. Nemohu ale souhlasit s tím, že včelstvo nějak zásadně lpí na teplotě 35°C. Ani za teplot nad 36°C včelstvo příliš nevětrá a proto může být plod nad 36°C ohříván celé hodiny i při venkovní teplotě pod 20°C, pokud je venku jasno. Shodně se mnou tvrdíte, že teploty nad 35°C ještě roztoče nehubí, protože ho ničí až teploty vyšší. Ale to ničemu nevadí, protože zopakováním ohřevu lze i tyto roztoče zabít, když do plodu po asi 6 dnech zalezou. Souhlasím s Vámi, že je nutné u včel při léčbě být. Ale jaká metoda Vám za 4 hodiny sníží počet roztoče na celé včelnici s jistotou o 80% již na počátku výchovy zimních včel první aplikací? Myslím, že to za to stojí. Ostatně včelař je pouze přítomen a nedělá většinu času nic. My jsme při ukázce ohřevu klábosili a po několika minutách zapsali teploty pro tvorbu grafu. Já nepočítám s tím, že si tento úl poběží zítra všichni koupit. Ale myslím, že má vyšší potenciál, než se mu přisuzuje. Letos jsem jím například přeléčili zavíčkované plodové plásty jiných včelstev a plně to funguje.
(18.08.2015 21:53)misan napsal(a): [ -> ]Mňa dosť ťažko niekto presvedčí aj o tom, že slnko prehreje (do poslednej bunky) celý priestor plodiska.
Včely obsluhujú toľko plodu, koľko obslúžiť dokážu. ...
(19.08.2015 13:36)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]...
Co mne překvapilo, že medné věnce měli teplotu přes 45 °C, pak ostrý střih a víčka plodu 40 - 42 °C. ...
To iba utvrdzuje moje laické tvrdenie že včely obsluhujú iba to čo vládzu a stíhajú, a obsluhujú tak, aby zachovali život. Ešte by ma zaujímalo akú teplotu má samotná lárva a priestor okolo nej vo vnútri bunky.
Pozoroval niekto búrkou prevrátené a rozhádzané dielo, ako včely urobia chumáč iba okolo matky a na "periférie" sa vy .. kašlu?
Ešte uvediem zo zahraničného zdroja graf o spáde klieštika po termoliečbe od augusta 1996 do apríla 1997. Je tam sledované šesť včelstiev. Tie počty spádu sú zanedbateľné. Pri teplote 44°C klieštik hynie pod viečkom a včely ho vynášajú z úľa až po narodení mladušky. V prípade väčšieho zamorenia včelstva ten včelár zvýšil teplotu v úli na 45°C po dobu 15 minút a roztoče sediace na dospelých včelách spadli vo väčšom počte. Pri nasledujúcom liečení už bol stav udržateľný. V grafe je ten príbeh označený hviezdičkami. Z toho usudzujem, že úľ Kamila Kramného je funkčný. Len musí zmeniť metodiku z jednorázového ošetrenia na celosezónne.
[
attachment=3580]
Pane Grof,
Vy jste si svého času vyráběl úl na principu termosoláru. Tvrdil jste, že v tomto úlu Vám jdou včely dobře a tedy, že solární ohřev má pro včely přínos v rozvoji. Myslím, že přišel čas, abyste nám sdělil jak se situace vyvíjí. Nemáte se čeho bát, veřejně deklaruji, že mi Vaše pokusničení nevadí. Budu za Vaše informace rád a jistě jsou na ně zvědaví i jiní účastníci. Pročpak jste se po naší komunikaci už neozval? Tož jak Vám to šlape? Zdraví R.L
čeho by se mohl bát i kdyby to vadilo?
(24.08.2015 20:38)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Pane Grof,
Vy jste si svého času vyráběl úl na principu termosoláru. Tvrdil jste, že v tomto úlu Vám jdou včely dobře a tedy, že solární ohřev má pro včely přínos v rozvoji. Myslím, že přišel čas, abyste nám sdělil jak se situace vyvíjí. Nemáte se čeho bát, veřejně deklaruji, že mi Vaše pokusničení nevadí. Budu za Vaše informace rád a jistě jsou na ně zvědaví i jiní účastníci. Pročpak jste se po naší komunikaci už neozval? Tož jak Vám to šlape? Zdraví R.L
Ale to my jsme především zvědaví na Vaše testy a zkušenosti. A také se nemáte čeho bát.
Na zvědavost je nejlepší využít možnosti se něco dozvědět. Proto Vás pane Brentner i ostatní zájemce zvu na další a letos i poslední ukázku funkce úlu. Proběhne zítra, v obci Chotěnice u Heřmanova Městce čp. 9. To od 8:00. Já se dostavím asi v 10:00. Více si povíme na akci samé. R.L
Tlachání o ničem a vzájemné napadání (Meduna + KaJi) jsem smazal. Držte se tématu.
Pane Linhart ten ul bude fungovat tehdy az nam tady sdelite ze v nem mate tri roky vcelsvo bez jakekoliv chemie jen s osetrenim pomoci tepla. Nic jineho nema smysl
"Cimermanovsky ": a není to málo?
(27.08.2015 10:13)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Pane Linhart ten ul bude fungovat tehdy az nam tady sdelite ze v nem mate tri roky vcelsvo bez jakekoliv chemie jen s osetrenim pomoci tepla. Nic jineho nema smysl
Jen aby to nebylo jako v tom vtipu: Jaký je rozdíl mezi BIO a NEBIO? Bio se stříká v noci!
Já osobně tedy uvěřím i informacím, která budou zdělovaná zde na veřejném fóru, takže není potřeba uvádět důvody proč zde informace nebudou samotným výzkumníkem zveřejňovány a nechá za sebe mluvit úl.
Tak to je síla! Pokud je níže uvedené pravda, pak nám brzy běžné léky na varroázu nepomohou:
Samička může naklást v jedné buňce i 7 vajíček (v průměru 2 – 5). Při proniknutí většího počtu samiček do buňky se počet kladených vajíček jednou samičkou snižuje. Experimentálně bylo zjištěno, že samička roztoče může prodělat až 3 – 8 reprodukčních cyklů, aniž by předtím parazitovala na dospělých včelách, což vysvětluje poměrně rychlé množení roztoče.
Zdroj:
http://varroamonitoring.cz/showArticle.d...roaBiology
Co z toho plyne:
Tím lze vysvětlit, proč roztoč stále více zkracuje dobu pobytu na včele a pobývá více času na plodu. Také, proč selhává dříve funkční metodika a dochází i za poctivé léčby později k masovým úhynům. Čím kratší čas totiž samičky pobývají na včelách, tím větší mají naději, že nebudou léčbou zasaženy (fumigace i gabony). Veškeré metody chemického hubení kleštíka (snad krom kyseliny-ale to s otazníkem) totiž umí zasahovat jen roztoče na včelách-tedy ty foretické. To včetně nově zaváděného gabonu! Ale pokud roztoč opravdu zkracuje či dokonce vynechává foretickou fázi, pak chemickou léčbu ve zvýšené míře přežijí právě ty samičky, co tuto fázi nemají. Tím, že chemickou léčbou odstraníme samičky s foretickou fází, zvýhodníme ty, nesoucí geny pro vynechání foretické fáze. A le logické, že brzy touto nechtěnou selekcí vznikne nová populace roztoče, s jinou reprodukční strategií. Takovou, která bude postrádat (téměř) foretickou fázi. To učiní roztoče nezničitelným dnešními chemickými prostředky, zaměřenými právě na zasahování roztoče výhradně ve foretické fázi. Je pro mě novou informací, že roztoč může vynechat fázi pobytu na včele až 8x a rovnou napadat další plod. Dávám to zde k diskusi. A domnívám se, že nás může výhledově zachránit jen taková metoda, která umí hubit přímo roztoče pod víčky plodu. Co Vy na to???
Ja na to len toľko, že môžeš robiť skrytú reklamu svojmu úľu koľko chceš, mňa tým nepresvedčíš
Text je z roku 2005 a běžně se vyučoval a přednášel. Co je na něm překvapivého? To jsou snad základy co se učí a měl by je každý znát.
To, že sa skracuje foretická fáza klieštika nie je nič nové pod slnkom. Taktiež klieštik sa dokáže poriadne schovať medzi tergitmi včiel a nemusí ho zasiahnuť pyretroid a ani kyseliny. Pred kyselinami a dymom utekajú aj včely, takže klieštiku to len nahráva, aby určitý čas "nedýchal", kým včely nedovetrajú. Takže šľachtenie klieštika rýchlejšie prebieha, keď je pod viečkom a on to vie a preto sa vyšľachtai klieštiky, ktoré po vybehnutí z bunky okamžite zalezú do ďalšej plodovej bunky pred zaviečkovaním. Riešením do budúcnosti budú bezplodové obdobia.
p. Linhart, stále nie ste ochotný dať otestovať ten Váš úľ na štátnu nezávislú inštitúciu akou je na SR Ústav včelárstva v Liptovskom Hrádku? ÚVč nedistribuuje liečivá, takže nemôže byť reč o nejakom poškodení biznisu, keby ten úľ fakt fungoval.