Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Toto vlákno by sa malo volať "komik a jeho svet"

Tak jedno po druhém:
Proč včely v neuteplných úlech doženou včely v úlech uteplených? Protože úly uteplené jsou dárci tepla jen v předjaří-proto je v nich rychlý rozvoj. Ale později když dávky záření vzrostou, jen svou izolací včely o teplo okrádají. Proto jsou pro léto lepší úly méně izolované a více osluněné.
Je třeba plný svit pro funkci termosolárního úlu? Není! I za polojasné oblohy je ohřev úlu více než dostatečný a zvýšení teploty o 6°C (mimo plodiště) vám mohu klidně slíbit. A to už je pro rozvoj včel velmi mnoho.
Včely ohřívají jen plodiště a ne úl-to je jasné. Ale zimní hrozen se rozpadá jen tehdy, pokud je v úlu nad 10°C. V běžném úlu k tomu dochází mnohem později než v úlu vybaveném pro solární ohřev. Také zcela špatně chápete můj příměr s nížinami a horami. Já přece neříkám, že kdo užije technologii na horách, bude mít včely jako v nížinách. To je jen překroucení toho, co chci říci. Chci říci toto:
Fenofáze rostlin se řídí průměrnou teplotou stanoviště a vývoj včel v tomtéž místě také. Proto bude meruňka u vyhřáté zdi rychleji v květu, než ta ve stínu na téže zahradě. U včel platí totéž a vývoj těch ve stínu je opožděný. Proto pokud včelař aktivuje ohřívací zařízení koncem února a dovolí včelám se dva měsíce vyvíjet za o několik °C vyšších úlových teplot, jeho včely získají výrazný náskok před vývojem vegetace. A přiblíží se kondicí včelstvům, chovaným níže. Vysoká spotřeba zásob v březnu a dubnu je dána zvýšením tepelného gradientu teplot mezi plodištěm a okolím. Včely zvýší teplotu hroznu z 20°C na 33°C. Není tedy divu, že pokud je plodiště v běžném úlu vytopeno na 33°C a obklopeno vzduchem teplým 10°C, ztratí více tepla než plodiště, obklopené vzduchem teplým 20°C. To samozřejmě ovlivní vše. Výkon matky v kladení vajíček, hustotu sezení včel na plodu, i spotřebu zásob. Od okamžiku kdy včely donesou první pyl, je jejich rozvoj jen otázkou vody a tepla. A ve studeném úlu nemůže matka klást velké plochy plodu a jede například jen na 30% svého možného výkonu. V termosolárním úlu také nejprve nejede na 100%, ale jede například na 50%. A to je obří rozdíl, protože každá jarní včela může vychovat další tři včely. Proto sluncem ohřívané včely později prudce sílí. To tím více, že neopotřebujete tak snadno zimní generaci včel vyhříváním úlu pro první generace včel jarních. Víte, zde není moc o čem diskutovat. Když budou dva stejné domy a jeden bude vyhříván na 15°C a druhý na 20°C, jistě na účtu za energie snadno poznáme rozdíl. Zde je to stejné. Zvýšení průměrné teploty v úlu o 4-6°C podporuje rozpad zimního hroznu, rozvoj plodového tělesa a sílení včel. To za snížení spotřeby zásob, i snížení míry opotřebování zimních včel. Není pak divu, že jsou takové včely ve vývoji dále, než včely v úlech běžných. To není reklama pánové. To je logika, zkušenost a fyzika ! R.L

Ešte raz si prečítajte niektoré reakcie,

nikto sa s Vami neprie, že dosiahnete rýchlejší jarný rozvoj. Či je to však nutné? Ja tvrdím, že rozhodne nie. Či chcete alebo nie, každé včelstvo využije jednu hlavnú znášku na 100% a to vtedy, keď má dostatok lietaviek, pomer mladých včiel je primeraný rozlohe nezaviečkovaného - kŕmeného plodu ( nie je ich prebytok, musia mať čo kŕmiť). Po zmene tohoto krehkého pomeru už aktivita včelstva upadá - buď sa začnú rojiť, alebo vysedávajú na letáči, matka obmedzí plodovanie, ... . Vy len jednoducho posuniete hranicu tejto krehkej rovnováhy dátumovo do predjaria a čo ja sa Vám snažím povedať je, že pre mňa je to už teraz na hrane. Hlavná znáška u mňa začína 10 mája. Tri týždne pred tým už musím robiť opatrenia, aby vo včelstvách v tomto období neprevládali liahnuce sa včely nad nezaviečkovaným plodom. Ak to neurobím - smola, buď sa vyroja, alebo nedosiahnu taký medný výnos, ako by mohli!!!

Ako tu už niekto poznamenal, škoda že sa nezameriavate hlavne na to, na čo ste tento úľ vymýšľal. A tieto "bonusy" by už každý časom určite postrehol aj sám, či už by boli pre neho výhodné alebo nie.

(02.08.2013 12:16)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Protože podchlazené včely se rozvíjejí pomalu a proto také později vstupují do pohlavní zralost.

Tímto výrokem jste tomu nasadil korunu. Myslím že autoři knih o včelaření, a to jak starých tak novodobých, nedoporučují umístění úlů nejlépe ve stínu stromů, z důvodu že by chtěli včely podchladit .. Ale aby nebylo včelstvo v létě vystaveno zbytečnému horku kdy musí prostor naopak uchladit. Jestliže je včelstvo nabité včelami a má problém odvětrat úlový prostor kdy se včely snaží vyvěsit kde možno - tehdy narůstá riziko rojení. To mi říká selský rozum a zkušenosti se včelami. To je také důvod proč je riziko rojení u včelstev umístěných ve stínu menší. Rozhodně ne proto že jsou podchlazené a tudíž i později pohlavně zralé.. Nehodlal jsem dál již tuto diskuzi sledovat, ale nyní jsem zvědav čím se zde ještě bude argumentovat..

Víte, ono se s Vámi dost těžko diskutuje, protože zastáváte docela jiné názory než já. Vy totiž uvádíte názory staré mnoho desítek let a vůbec neřešíte zda jsou pravdivé. Vy už jste někdy viděli včely, které promarní možnou snůšku? Já tedy ne. Viděl jsem včely, které se snůšce věnovaly tak moc, že bylo těžké chovat matky. Nyní vidím včely, které tak intenzivně nosí melecitózu, že jsem už tento týden dvakrát vytáčel. A vy mi zde tvrdíte, že včely jsou zralé ke snůšce jen po krátkou část roku v čase řepky. To přece není vůbec pravda a úspěšní včelaři mají třeba tři i více dobrých snůšek. Řekněte mi, proč tedy existuje slídisltví i loupež v podletí, pokud dle Vás už včely vylehávají a nenosí ? A chci Vás ujitit, že drtivá většina včelařů o maximální sílu včelstev v období jara usiluje. Pokud jde o pana Greena, je reakce velmi snadná-je souhlasná. Ano, včely se mohou i přehřívat a pak musí chladit. Jenže za jakých podmínek? Teprve tehdy, pokud teplota v úlu mimo plod překročí 35°C. To je totiž horní hranice normální teploty plodového tělesa. Dokud je tato teplota v okolí plodu nižší, včely topí. Pokud vyšší, včely větrají. A termosolární úl je v tomto ideální. Protože je to silně zatepleý úl, s možností solárního ohřevu. Kombinuje tedy výhody úlů tenkostěnných a uteplených. Což znamená, že v období jara lze včelám zatopit a pomoci jim. A vyřazením termosolárních rámků v létě jsou v takovém izolovaném úlu dobře chráněny před přehřátím. A to i na sluníčku. Uvažte, že dobře izolovaný úl se na slunci přehřát nemůže, protože se to horko do úlu nedostane. Takže chápu, proč se dávají úly mizerně izolavané v létě do stínu. Ale tyto úly nešetří metabolickým teplem včel a považuji je za úly druhé kategorie-to ačkoli je sám mám. K tomu abyste pochopil kde je pravda si položte tuto otázku:
Kolik hodin v roce je ve Vašich úlech teplota sama od sebe vyšší než 33-35°C a včely musí chladit. Ve vztahu k hodinám, kdy je teplota nižší než 33-35°C a musí tedy topit. Ten nepoměr je propastný a proto je třeba úly téměř vždy ohřívat a ne chladit. Nebo se snad pletu?

Pane Linhart,to zase není technicky tak náročné ohřívat prostor včelám na 30 st pomocí sluníčka....Mě pořád jde jen o to, že se odkláníte od původního určení Vašeho úlu....tj. hubení roztoče....a jak tu kdosi napsal....mě by stračilo to hubení..... Tady už jsme se začali zabývat nižžšíma teplotama. Vraťme se k tomu roztoči. Jak se to letos daří?

Má reakce ale souhlasná být nemůže, neboť jste Pane Linharte reagoval podchlazenými včelami nikoliv na celoroční vývoj, nýbrž na nižší rojivost včel umístěných ve stínu , dovolím si citovat : " Námitka že úly ve stínu se méně rojí je pravdivá. Ale proč se méně rojí? Protože podchlazené včely se rozvíjejí pomalu a proto také později vstupují do pohlavní zralosti. "
Myslím že v době kdy se včely rojí nemají ani páru kdy byly naposled podchlazeny, natož aby nebyli pohlavně zralé, přinejmenším matka a trubci.. Pokud by byli postiženy tím že by z důvodu chladu měli pomalejší rozvoj, pište si že se do síly a k rojení dostanou pouze později, neplatilo by že se méně rojí.. Toliko můj názor. Dle mých zkušeností zde na samém jihovýchodě moravy s uteplenými úly neplatí ani Vaše tvrzení že se horko do úlu nedostane.. Podotýkám že léta zde dokáží být opravdu parná. Zajedno včely vytváří teplo částečně svojí přítomností v úle, za druhé bych vám přál vidět na slunci postavený zateplený úl se včelami obsedajícími 7 uliček kdy ráno a večer vysí vše co může přinést teplo do úlu ve festovním hroznu pod česnem venku.. Já takto včely měl, a můžete mi ještě chvíli tvrdit že se jim tam teplo nemohlo dostat.. Toliko opět můj názor.

(02.08.2013 18:10)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Víte, ono se s Vámi dost těžko diskutuje, protože zastáváte docela jiné názory než já. Vy totiž uvádíte názory staré mnoho desítek let a vůbec neřešíte zda jsou pravdivé. Vy už jste někdy viděli včely, které promarní možnou snůšku? Já tedy ne. Viděl jsem včely, které se snůšce věnovaly tak moc, že bylo těžké chovat matky. Nyní vidím včely, které tak intenzivně nosí melecitózu, že jsem už tento týden dvakrát vytáčel. A vy mi zde tvrdíte, že včely jsou zralé ke snůšce jen po krátkou část roku v čase řepky.

Skúste si prečítať moje príspevky ešte raz. Ja som písal o jednom maxime. Maximum je to čo sú schopné doniesť v ideálnom prípade. To neznamená, že zvyšok znášok nevyletia z úľa a váľajú sa na letáči!!!. Dá sa rôznymi zásahmi dosiahnuť, aby ste včelstvo udržiavali umelo v stave, kedy je prevaha nezaviečkvaného plodu pred mladuškami. Lenže to je robota NAVIAC, ktorú nepotrebujem robiť už v marci ako som písal!

Posledné dva roky si zapisujem pri medobraní, koľko ktoré včelstvo donieslo. A nemám na včelnici včelstvo, ktoré by všetky znášky využilo viac ako priemerne. Vždy jednu nanajvýš dve využije nadpriemerne, ostatné je pod priemerom (vytáčam tri maximálne štyrikrát). Tak sa tu neoháňajte nejakými trapnými poznámkami o názoroch starých niekoľko rokov. Pretože ja si všetko overujem v praxi a nebudem niečo tvrdiť, čo som si sám neodskúšal. Tak isto nebudem tvrdiť, že termo úľ je super na včelárenie, kým si ho neodskúšam jednu dve sezóny.

Vaše reakcie mi začínajú pripadať tak, že všetkých včelárov považujete za blbcov, len Vy ste rádio. Nepoložili ste žiadnu otázku, čím mám svoje tvrdenia potvrdené a hneď súdite. Tým končím diskusiu, lebo to nemá zmysel. Skôr začínam mať pocit, že Vy máte nejaké postupy naštudované, lenže prax akosi neoverená.

(02.08.2013 18:10)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]...K tomu abyste pochopil kde je pravda si položte tuto otázku:
Kolik hodin v roce je ve Vašich úlech teplota sama od sebe vyšší než 33-35°C a včely musí chladit. Ve vztahu k hodinám, kdy je teplota nižší než 33-35°C a musí tedy topit. Ten nepoměr je propastný a proto je třeba úly téměř vždy ohřívat a ne chladit. Nebo se snad pletu?

Áno, pletiete sa. Teplota 33-35°C nie je teplota úľového priestoru, ale je to teplota plodu pod viečkom, ktorú do bunky musia dodať včely vlastným telom, aby sa plod vyvíjal zdravo. Najnovšie objavy vyvracajú všetko to o čom si myslíme, že to s určitosťou vieme. Ako dlho sa budú včely pod viečkom vyvíjať, určujú zohrievačky zaviečkovaných buniek dodávaním množstva inkubačnej teploty počas ich vývoja. Teplo urýchľuje a spomaľuje vývoj plodu pod viečkom a prázdne okienka v pláste (medzerovitý plod) nie sú znamením chybnej alebo starej matky, ale sú vytvárané včelami v záujme zvyšovania teploty v bunke pod viečkom. V medzerovitých bunkých zalezené rozhorúčené včely sú v susedstve komôrok s larvami a kuklami a všetko je priestorovo usporiadané tak, aby sa komôrke s potomstvom dostávalo rovnomerne zvýšenej temperatúry. Zdrojom tepelnej energie robotníčok je pritom ich letové svalstvo, mihajú krídlami blízko pri tele, na mieste lietajú. Pretože je to pre ne nanajvýš vyčerpávajúca robota, najneskôr po pätnástich, dvadsiatich minútach ich vystrieda ďalšia vykurovačka. Niektoré z nich sa navyše pritláčajú hruďou na voskový poklop komôrky s larvou, aby jej dodali ešte viac tepla. Čiže, teplota pod viečko nie je dodávaná z ohriateho vzduchu v úľovom priestore, ale je tomu opačne, teplota vzduchu v úľovom priestore medzi uličkami je určovaná teplotou plástu a je závislá od množstva včiel aj trúdov, ktoré obsadajú plást a vlastnou hruďou dodávajú teplo pod viečko.
RL v tomto vlákne napísal: "Ohřejte plod nad 40°C a tuto teplotu držte po 2 hodiny. Nepřekročte horní hranici 45°C v nejnižším bodu plodového tělesa a dosáhnete cíle. Všichni roztoči mrtví, všechen dělničí plod v pořádku. Značná část foretických roztočů ve varroa dnu. Více vědět by bylo hezké..." Táto informácia RL je zavádzajúca, pretože plod je porušený už pri teplote 43°C a k usmrteniu roztočov teplom dochádza až pri teplote 45°C. To je hlavná príčina prečo hitzen metóda ničenia roztočov Varroa nemôže ísť cestou dodávania vysokých teplôt do úľového priestoru.
Ideálna teplota pre reprodukciu roztočov Varroa je 32 až 34°C pod viečkom. Takáto teplota plodu pod viečkom je na okraji plástov, pretože sa tam kuklám dostáva najmenej tepla v porovnaní so stredom plásta. Včely sa v týchto miestach na periférii plásta rodia neskôr z dôvodu nizkych hodnôt dlhodobo dodávaného tepla pod viečko. Rodia sa až po 21. dni vývoja, a to je čas, ktorý umožňuje roztočom Varroa dokončiť párenie pod viečkom čo najväčšiemu počtu samičiek. Včely dodávajú najviac tepla plodu pod viečkom v centre hniezda, čiže v strede plásta a v týchto miestach plodiska sa včely rodia pred 21. dňom a z bunky vyjde len jedna samička roztoča Varroa schopná ďalšej reprodukcie alebo žiadna. Ideálne by bolo, keby včely dokázali dlhodobo kontrolovať teplotu pod viečkom v rozpätí 36 až 38°C. Už teplota 36°C pod viečkom pôsobí na samičky Varroa šokujúco a tie sa stávajú neplodnými, presnejšie povedané, že pri teplotách nad 36°C nie sú schopné ďalšej reprodukcie. Preto mne stačí na kontrolu roztočov Varroa na udržateľnej úrovni (nie na zabíjanie) v lete jeden prázdny nadstavok Warre s okienkom na najnižšej pozícii úľa, včelárom v Grécku postačuje presklené úľové dno a včelárom v Turkménsku zas postačuje jeden rámik so sklom na povale úľa. Ošetrovanie včelstiev teplom je určite vynikajúce riešenie, ale cesta RL dodávania vysokých teplôt do úľového priestoru nie je riešením. Celý vedecký svet dávno odmieta riešenia, ktoré tu RL prezentuje ako svoj objav. RL rád počúva len sám seba a nepočúva tých ostatných okolo seba! Stotožňujem sa s poznámkou priateľa patko79, ktorý na adresu RL napísal: "Vaše reakcie mi začínajú pripadať tak, že všetkých včelárov považujete za blbcov, len Vy ste rádio. Nepoložili ste žiadnu otázku, čím mám svoje tvrdenia potvrdené a hneď súdite. Tým končím diskusiu, lebo to nemá zmysel. Skôr začínam mať pocit, že Vy máte nejaké postupy naštudované, lenže prax akosi neoverená."

To teplo, to má důsledky!

(03.08.2013 5:45)patko79 napsal(a): [ -> ]Vaše reakcie mi začínajú pripadať tak, že všetkých včelárov považujete za blbcov, len Vy ste rádio. Nepoložili ste žiadnu otázku, čím mám svoje tvrdenia potvrdené a hneď súdite. Tým končím diskusiu, lebo to nemá zmysel. Skôr začínam mať pocit, že Vy máte nejaké postupy naštudované, lenže prax akosi neoverená.

To ja diskutovať buděm,lebo sú tu dialšie ale...

Včela jako taková se neustále vyvíjí,tak jak to,že zatím asi nikde na světě nedospěla k tomu,že na co potřebuje chladit plod na teploty okolo 36°C,když mnohde je občas teplota okolí stejná nebo vyšší,a to i včela východní,odkud VD pochází?Vždyť by jim stačilo tak málo k úplné likvidaci,prostě by nechladily na tolik a tolik,ale pustily by k plodu teplotu jen o něco vyšší,a nemusely by s roztočem žít ve vzájemném vztahu,kdy ho eliminují pomocí groomingu,aby jim nepůsobil větší škody.Když by k podobnému vývoji došlo u včely východní,tak by VD přežíval jen v chladnějších oblastech,ale není tomu tak.Je jasné,že nejdříve se musí ohřát okolní hmota,až teprve pak by se vyšší teplota dostala až k plodu.A také je jasné,že včely jsou naučené si regulovat takovou teplotu,jakou samy umí vyrobit.Ale v rámci vývoje by snad nemusel být problém,aby ten bezvýznamný rozdíl 3°C překonaly a prostě chladily méně.Třeba by se tímto směrem mohlo ubírat i šlechtění,spolu s groomingem by se VD mohla stát minulostí,a to i bez TS úlu?Nebo se ho budete stále držet jako klíště,nepřipouštět námitky,a budovat si na něm závislost jak včelstev,tak včelařů?

Nic ve zlém,jen diskutuji,nerad bych se zase dočetl o nějakých osobních útocích,to rozhodně nemám v úmyslu.

S pozdravem Pavel

Ne že by nebyly Vaše příspěvky zajímavé, ale mám nyní jinou kámošku. Jmenuje se melecitóza. A budu se jí pár dnů věnovat. Pak se zase vrátím. Jen upozorním na to, že dnes bylo ráno zamračeno. A navzdory tomu už někdy kolem 5 hodiny ráno fialová křivka v grafu počala stoupat. Patří úlu otočenému na jihovýchod. A když venkovní teplota díky bouřce kolem půl dvanácté prudce klesnula (červená křivka), v úlu se stále fialová křivka drží výrazně výše než červená křivka teploty venkovní. Venkovní teplota prudce poklesnula. Dosud je v úlu výrazně tepleji než venku, ačkoli se zase žene bouřka a je zataženo. A na jihovýchodní stranu úlu už slunce celé hodiny nesvítí. Je právě 18:19 hod. To budiž krásným dokladem toho, že podněcování teplem funguje i za nízké intenzity slunečního svitu. Ačkoli se to mnohým z Vás nelíbí. Není nad tvrdá fakta změřená přístroji že Mimochodem-kdo že tu z koho dělá hlupáka? Opravdu já z Vás? R.L

Těžká hádanka.

Pan Linhart v jednom svojom prispevku sa odvolavate na fyziku.
Trvate na tom ze pri ohreve zhora a naslednom vzniku vankusa horuceho vzduchu pod stropom bude tento vytlaceny menej teplym vzduchom ?
Je skutocnost ze nieco mnohi nerobia dostatocnym dokazom ze dana vec nefunguje ? / Vas nazor na ohrievanie elektrinou // #61/


OVP 3/1992
Admin, ak som tymito nahladmi nieco porusil prosim odstranit.

Este moj nazor:
Tento sposob /TS/ boja s VD moze byt/a asi je/ uspesny pri pri ohreve zdola a zboku, ale v spodnej casti ula. Nie vsak zhora. To uz kolega Bencur uviedol na prikladoch.A narazka ze nedosiel k medometu a ramikom bola od Vas nefer. Dobre viete ako aj mnohi ini , ze na ceste ktorou ide on medomet ani ramiky nie su. Mozno v buducnosti to bude jedina cesta, a na Vas ul si nikto nespomenie.
Pekny vecer

Do názorového souboje mezi zatepleným a nezatepleným úlem vpadl nový sok - vytápěný úl. Teoretický předpoklad rychlého rozvoje je snad správný, ale pokud jeho pozitivní přínos v praxi neověříte několik let po sobě, je to jen teorie, nikoli ověřená teorie a podle toho je třeba ji interpretovat. První úskalí, které mě napadá je skryté ve vašel příměru k časně rozkvetlému stromu na vyhřátém stanovišti. Takový strom totiž často spálí jarní mrazy.
Zaujalo mě měření teploty v prázdném úle. Vaše myšlenka přesného stanovení dodaného tepla bez vlivu včel je řekněme zbytečná. Sám jste tvrdil, že nedílnou součástí teplné terapie je větrání včelstvem, přičemž parametry včelstva rozhodující o potřebě a schopnosti větrání jsou u každého včelstva jiné. Daleko důležitější je změřit, zda schopnost jednotlivých včelstev udržet přijatelnou teplotu není rozdílná příliš.
Velice Vás prosím, abyste nám výsledky Vašeho bádání sděloval s větší vědeckou střízlivostí a nebál se upozornit na problémy nebo negativa spojená s Vaším pojetím péče o včely. Výsledkem jistě bude daleko lepší přijetí Vašich myšlenek diskutujícími.

umelé urýchľovanie vývoja včelstiev je častokrát kontraproduktívne,(v nížinách určite,horské oblasti neviem posúdiť)keď sa takéto včelstvá dostávajú do rojovej nálady pred,alebo na zač.hlavnej znášky..Nieje nad dobre prezimované včelstvo a jeho prirodzený vývoj..Na jednej strane termosolar klieštika ničí,na druhej ho bude podporovať vo vývoji,núteným urýchľovaním plodovania po zime..?..

Vážený pane Bencůr, dokáži Vám, že se mýlíte. Uvádíte totiž, že roztoče zabíjí až teplota 45°C a to vůbec není pravda. Jste sečtělý pán a to také dokazujete-myslím to vážně, ne jako ironii. Je na Vás mimo jiné vidět, že jste četl i knihu Fenomenální včely, tam to vše je. Zjistěte nám všem prosím, při kolika °C odchovávají dělničí a trubčí plod dělnice včely indické. Je známo, že právě rozdíl teplot rozhoduje o tom, že chladnější trubčina roztoči trpí a ohřátá dělničina níkoli. Ujišťuji Vás, že dělnice jsou chovány u tohoto druhu při teplotách mnohem nižších než i jen 40°C. A už to stačí k zabití roztoče. Jinak jsem měřil teplotu v plodu a nikoli v úlu-pan Kramný Vám to rád potvrdí, sám to viděl. Proto nemá cenu říkat, že se pod nedá ohřát nad 40°C. Je to dobře možné. R.L

---

Další okruh otázek zde položených se týká vlivu ohřevu na vývoj včel. Mnozí zde tvrdí, že ohřev podporuje rojivoist, nebo dokonce množení roztoče. Jiní mi zase říkají, že se budou včely v létě přehřívat atd. Je to ale samozřejmě vše jinak.
Nejprve včely koncem února začínají plodovat na bázi pylových zásob, a tukových tělísek. Využívají jen metabolickou vodu.
Kolem 15.3. vykvetou v nížinách lísky a olše, a včely donáší první pyl.
Asi za 14 dnů kvete jíva. Včely stále více plodují a sílí.
Pak přichází zlom a mění se generace včel. Včelstva stagnují a plásty jsou plné šedých mladušek. Staré včely odcházejí.
Pak nastává sílení včel a prudký nárůst jeho populace.
V čase květu stromů už lze čekat první přínosy pylu a první náznaky rojové nálady.

Rojová nálada je tedy vyvrcholením procesu, který je dlouhý několik měsíců. A rychlost tohoto procesu ovlivňuje mimo jiné také teplota. Proto se také říká, že včely ve stínu se rojí později, protože se také počínají v předjaří později vyvíjet. Trvá tedy déle nez zesílí a chtějí se rojit. My ale chceme silné včely již do jarních snůšek. Je tedy naším cílem, učinit vše pro prudký jarní rozvoj. Podáváme vodu, někdo i pylové náhražky, včely spojujeme, atd. Ale nyní je zde možnost včelám usnadnit život ohřevem úlu. To je nová koncepce a nemá cenu se jí bránit. Má cenu ji jen otestovat a udělat si vlastní názor. Kdo má včely ve včelínech s okny na jih rád potvrdí, že včely v nich jsou v čase květu ovocných stromů silnější než ty venku, stojící vedle včelínu. Proč asi? Já jen usiluji o to, aby se takto uměly ohřívat i včely mimo včelín. To je celé. O tom že izolované úly brání přehřívání netřeba pochybovat. Izolace nerozlišuje mezi teplem jdoucím z venku dovnitř, či naopak. V zimě tedy brání ochlazování a v létě přehřívání. Kdo tomu nevěří, nechť se zeptá odborníků na tyto jevy. Nebo termosky. Ta udrží stejně tak horký nápoj ve studeném okolí, jako studený nápoj v okolí horkém. O tom se přece nebudeme přít-to je jasné. R.L

---

Ještě k příteli Filipovi:
Mám pro Vás velmi dobrou zprávu. Asi před dvěma roky jsem kontaktoval svého koklegu a kamaráda, (jehož jméno úmyslně neuvedu) abych ho upozornil, že jeho vysoce teplodržné úly jsou svého druhu termoboxy a že by byly ideální na tepelné hubení varroázy. On se touto myšlenkou přímo nadchl. Tak jako jsem já rozvíjel koncepci hubení varroázy slunečním teplem, on rozvíjel koncepci hubení roztoče ve svých úlech na bázi elektrického ohřevu. A došel do cíle-umí vyhubit 100% roztoče jen ohřevem. Prvním a jediným ohřevem !!! Brzy se dozvíte o unikátním zařízení ze SR, které bude vyrábět a prodávat. Zatím nese stejné pracovní označení, jako poslední písmeno řecké abecedy. Více Vám ale nepovím, to bych už lezl do zelí jeho autorovi. Jsem jen rád, že jsem autorem prvotní myšlenky a to mi ke štěstí stačí. Ale nevím zda toto zařízení budete chtít. Ten můj kamarád se totiž dopustil hrozného činu-nechal si to právně chránit Tak užívání tohoto výrobku v budoucnu raděj ještě uvažte Záverem Vás chci požádat, abyste směrem ke mě myšlenky formulovali formou krátkých a jasných otázek-já na ně odpovím. Nemám čas číst slohové práce a často mi unikne, na co se vůbec autor ptal. Pak opomenu nějakou boční myšlenku a je mi to vyčítáno. Děkuji za pochopení, R.L

Pro dnešek se s Vámi rozloučím vyřešením jedné záhady. Aby měl člověk možnost pozorovat jak určité metody hubí roztoče, musí si je chovat. Proto jsem z jednoho včelstva s roztoči vložil silně zamořenou trubčinu do pokusného termosolárního úlu, abych stanovil jak roztoče ohřev bude ničit. Jenže pak jsem se k léčbě nedostal z osobních důvodů a úly byly ponechány bez léčby. Tyto termosolární úly jsou prototypy bez stínítek. Na termosolární rámky tedy mohlo svítit slunce. A roztoči i bez aktivace termosolárního stropu zmizeli, ačkoli se plod ohříval jen asi na 36,5-37°C. Rozluštění této záhady je jednoduché. Pokud se podíváte do článku pana Bencůra, pak zjistíte že dle něj roztoče zabíjí až teplota nad 40°C. On dokonce uvádí 45°C. S tím nesouhlasím, a uvádím teplotu nad 40°C-ale budiž. Také článek pana Filipa uvádí, že ohřev po dobu tří hodin při teplotě 40°C roztoče hubí na 100%. V článku od přítele Filipa je dále uvedeno, že již mírný nárůst teplot plodu nad 36°C roztoče hubí či poškozuje. Každopádně mu zřejmě brání v reprodukci. A to je také důvod vyhubení roztočů v mých prototypech termosolárních úlů i bez překonání teplot nad 40°C. Ráno v nich bývá teplota plodu na úrovni 33-34,5°C. Ale odpoledne díky činnosti termosolárních rámků přesahuje oněch 36°C asi o 0,5-1°C. Včely se sice za těchto teplot již mírně vyvěšují na česnu, ale to ničemu nevadí. Pro roztoče je ale oněch 36,5-37°C již kritická míra ohřevu a takový plod neparazituje a umírá. Závěr nechť si udělá každý sám.

RL, nepozorne čítate celé toto vlákno a nechcete počúvať názory ostatných. Pokial ide o odchov plodu včelami z Ázie, tak som to uviedol ešte na začiatku tohto vlákna. Indickú včelu nemôžete porovnávať s našou európskou včelou. Knihu, Fenomenálne včely, som nikdy nečítal a neviem o čom je jej príbeh. Skúsenosti s termickým ošetrovaním včelstiev zbieram od roku 2008. Konkrétne informácie čerpám zo štúdií robených projektov v Japonsku a Číne. Termoošetrovaniu včiel sa venujem len tak, zo záľuby. Nevedecky! Pár obrázkov pre inšpiráciu som do tohto vlákna aj dal. Takže viem o čom v mojich reakciách píšem.
Vaša prvá reakcia v tomto vlákne bola o tom, že Váš termosolárny úľ, s plne obsadeným plodiskom včelami, vyvinie teplotu 53°C a pri relatívne nízkej vlhkosti vzduchu zabije všetkých klieštikov počas troch hodín, pričom včely, ich plod a voskové dielo zostanú neporušené. Dodnes ste neodpovedali (čo mňa osobne zaujíma), akým spôsobom zabezpečíte reguláciu nizkej vlhkosti vzduchu v úli, ktorá je podľa Vás podmienkou, aby nedošlo k usmrteniu včiel a plodu pri tak vysokej dodávanej teplote. Po mojich reakciách ste začali postupne znižovať hodnoty teplôt pre termosolárne ošetrovanie včelstiev vo Vašom TS úli najskôr na 48°C, potom do 45°C, neskôr na 40°C a teraz ste, po mojej poslednej reakcii, začali roztočov zabíjať pri teplote 36,5-37°C. Mne osobne z Vašich reakcií vôbec nie je jasné, ako, a či vôbec, dokáže Váš "prevratný" objav bezpečne a hlavne účinne pracovať. "Mimochodem-kdo že tu z koho dělá hlupáka? Závěr nechť si udělá každý sám."

Pan Linhart, ja o voze Vy o koze, a zahmlievani. Vytykam Vam znasilnovanie fyzikalnych zakonov, ked tvrdite ze menej teply vzduch vytlaci teplejsi , ktory je nad nim a Vy nic,. Bez nutenej cirkulacie to zhora nepojde .
Dalej v jednom prispevku napisete , ze elektrinou to nejde /#61/a teraz toto:
Citujem: Tak jako jsem já rozvíjel koncepci hubení varroázy slunečním teplem, on rozvíjel koncepci hubení roztoče ve svých úlech na bázi elektrického ohřevu. A došel do cíle-umí vyhubit 100% roztoče jen ohřevem. Prvním a jediným ohřevem !!!
Ten nahlad je len z dovodu dokazat ze VD sa v plode elektrickym ohrevom nicil uz v 1992, ze to nim ide, a Vy mi to zrazu s !!! potvrdite, hoci ste tvrdili opak.


Pekny vecer