Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Já tomu nerozumím, můžete mi to někdo vysvětlit? Jsem úplný začátečník. Byl jsem na několika přednáškách a vždycky mi tam tvrdili, že úl by měl mít světlou barvu. Jaký je rozdíl mezi tímhle super úlem a úlem natřeným na černo?

(20.02.2014 20:42)Michal Štěpán napsal(a): [ -> ]To co prý dá v jiných úlech včelstvo za rok, dá v tom jeho i červnový roj za 2 měsíce. Prý bez nadsázky a na tom samém stanovišti.
Michal Štěpán Nasavrky

Asi tak, iba tam malo byť uvedené do jedného riadku

(22.03.2014 1:30)toodoo napsal(a): [ -> ]Já tomu nerozumím, můžete mi to někdo vysvětlit? Jsem úplný začátečník. Byl jsem na několika přednáškách a vždycky mi tam tvrdili, že úl by měl mít světlou barvu. Jaký je rozdíl mezi tímhle super úlem a úlem natřeným na černo?

Přečti si tento článek http://www.kmedubezjedu.cz/kapitola7.php

Toľko táranín som už dávno nečítal. Veď ešte minulý rok pán Linhart nevedel odpovedať na konkrétne otázky v tomto vlákne a dnes sa pasuje do pozície vynálezcu. Vraj: Nová technologie vznikala přes třináct let. Podobně jako Isaaca Newtona inspirovalo padající jablko i Romana Linharta „trkly" dva podněty. Viac sa dočítate tu: http://www.denik.cz/pardubicky-kraj/vcel...-vhy6.html

Podle nadpisu se to týká chrudimských včelařů. Tak jsem to ani nedočet.

Zdravím přátelé
Pročetl jsem diskuzi ,názory se různí .
Nicméně cena za úl - jeden je 9600 bohužel nevím jestli s Dph nebo ne .
Exkluzivní výrobce a distributor mi toto není schopen sdělit .
Je zaneprázdněn .
Orientuje se prý výhradně na zahraniční trhy .

Tak teda podle mojí informace od ing. Báče je termosolár v rozm.37x30 za 9.000,-Kč a v rozměru 39x35 za 9.600,-Kč Ceny jsou s DPH.

Ta cena mi přijde, no hodně

Pokud se orientuje na zahraniční trhy, nechť se trhem zde nezatěžuje. Jde jen o to, zda mu to zahraničí zajistí ten odbyt.
Třeba se najde někdo další, kdo bude zase rád za český trh. Tedy pokud to bude schopen dohodnout s majitelem práv na výrobu. Nebo to dopadne jako u plno jiných věcí - nikdo se po právech ptát nebude a bude stejně vyrábět a prodávat a za lepší cenu.

Pokud bych se já orientoval výhradně na zahraniční trhy, tak by to nebylo na výše uvedených RM.

Pánové, jsem tu sice nováček, ale VF už sleduji dlouho, stejně jako toto fórum. Musím říct, že mě termosolární úl zaujal. Někteří se tu sice proti němu staví od počátku, ale mě je jedno jestli je to celé nápad Linharta nebo jsou tam části, kde vycházel z předchozích zjištění nebo jestli sem Linhart vlétnul jako čarodějnice na koštěti a nebo nějak podobně, jak jsem tu někde četl Pro mě je zásadní, jestli bude úl fungovat a přinášet pozitiva o kterých Linhart na svých stránkách píše (a že tam píše rozumně a logicky se mu nedá upřít). Pokud bude úl takto fungovat, tak to bude skvělý úl.

Nedalo mi to a zavolal jsem výrobci abych zjistil, jak to s úlem je. Cena co tu je napsaná sedí. Je vysoká, ale to záleží na úhlu pohledu. Pokud úl zvládne to co má dokázat, tak to není nijak přemrštěná částka. Ujistil mě, že zatím vyrábí pouze pro ČR a žádné zahraniční trhy neřeší, takže to k této otázce

Pokud.

to Migaz:

V profilu máš uvedenou stejnou rámkovou míru, ve které je úl vyráběn - o důvod víc k jeho vyzkoušení. Velice rád si posléze přečtu tvé zkušenosti.

Osobně mám k celé věci několik výhrad a zveřejněná cena je další z nich. Nicméně to, že já jsem skeptický, neznamená, že úl nebude mít úspěch. Na druhou stranu je asi důležité napsat, že když někdo bude propagovat svůj výrobek, pak bude určitě argumentovat v jeho prospěch a veškerá negativa bude negovat - to je jen poznámka k tomu, co zmiňuješ o stránkách pana Linharta.

A pokud se ti úl osvědčí a přesvědčí tě tak o svých kvalitách, můžeš oslovit pana Linharta a pomoci mu s marketingem jeho produktu směrek ke včelařské veřejnosti. Třeba ti za to půjčí to své koště.

Tak do marketingové propagace se určitě nepohrnu a i to koště mu rád nechám Ale vyzkoušení nějakého toho termosolárního kousku hodně zvážím. Je jasné, že ne vše musí být přesně podle podaných informací, to je nutné si ověřit v praxi. Ale i kdyby úl dokázal pracoval dobře byť jen s ohledem na hubení kleštíka a nepřinášel jiná negativa ani pozitiva, tak to vidím jako opravdu velký posun. Pokud se připojí i ty pozitiva, která zmiňuje, tak to bude bomba Jen aby mi pak nevybuchla na zahradě

Jestli těma pozitivama myslíš ten rychlej rozvoj, sníženou spotřebu zimních zásob a vysoký výnos............ Tak tohle všechno bude fungovat spíš, než to hubení VD.....

(24.04.2014 14:48)Migaz napsal(a): [ -> ]Pro mě je zásadní, jestli bude úl fungovat a přinášet pozitiva o kterých Linhart na svých stránkách píše (a že tam píše rozumně a logicky se mu nedá upřít).

A čo rozumného a logického tam pán Linhart píše? Veď všetky jeho výpočty sú v rozpore so životom včelstva aj so životom roztočov Varroa. Varroa hynú pri teplote okolo 45°C a pán Linhart ich vraj zabíja už pri krátkodobom pôsobení teploty 40°C. To predsa nie je logické. Zohrievať plodisko včelstva na 40°C počas niekoľkých hodín určite nie je rozumné, keď naša včela toleruje v plodisku teplotu najviac 35,7°C, a navyše by došlo k znehodnoteniu medových zásob teplom, čiže by nespĺňali podmienky potravinového kódexu. Bod topenia vosku je síce medzi 62° až 65°C, ale jeho prirodzená teplota je cca 36°C, pretože na túto teplotu ho včely navrhli pre výstavbu a udržiavanie plástov. Na to, aby akýkoľvek termo úľ spoľahlivo pracoval, musel by v plodisku včelstva dlhodobo udržiavať teplotu najmenej 36°C, pri ktorej by bez ohľadu na relatívnu vlhkosť v úli až v prípade 95 % roztočov neprebiehala ich ďalšia reprodukcia. A to Linhartov termosolárny úľ nedokáže.

Někteří včelaři používají k rozpouštění víček z rámků med, ohřátý na 80°C (fluidní odvíčkování http://www.gate2biotech.cz/fluidni-odvic...h-plastvi/ - kde uvádí, že teplota je v rozmezí 80-95°C) a detekovatelné změny se v něm začínají projevovat prý až po 2 hodinách ohřívání. Je však otázkou, nakolik zůstanou v takovém "medu" nepoškozeny ostatní látky, které jsou jeho součástí a nejsou předmětem běžných detekčních metod.

Co se týče teplot v plodišti, tak po přečtení množství včelařské literatury jsem dospěl k názoru, že většina publikací je napsána toliko proto, aby autor získal nějaké finance, dotace, nebo aby měl splněnu publikační činnost. O tom, jaké teploty snese včela v konkrétní fázi vývoje se zde již hovořilo, a já věřím spíše panu Linhartovi, jelikož to sám vyzkoušel a své rozdílné výsledky, které jsou v rozporu s oficiálním tvrzením v brožurách, zdůvodnil. I přesto, že panuje rozpor mezi tím, zda-li má být teplo suché, či vlhké, je možné, že to spočívá v tom, že on přeměňuje sluneční záření na tepelné a kolega ze slovenska ve svém warroa killeru používá elektrickou energii a musí ohřátý vzduch zvlhčovat. Možná, že je rozdíl při použití těchto rozdílných zdrojů v tom, na jaké frekvenci je teplo vyzařováno a v jaké intenzitě. Dle mého laického názoru bude teplo získané ze slunce tzv. měkčí.

A ještě jedna oprava, to jak bude vypadat včelí dílo nenavrhly včely, ale Bůh (šéf), jelikož ten navrhl včely a i to, jak budou v eko-systému komplexně fungovat Včely dělají jenom to, co šéf vymyslel, je to ve shodě s původním návrhem šéfa a proto jim to také funguje, narozdíl od marného snažení lidí

Proto bude lidem nejlépe fungovat to, co obšlehnou v čínském stylu od šéfa, tj. zprostředkovaně od přírody a jejich zákonitostí - což pan Linhart učinil svým pozorovaním včelstva, žijícího v plechové boudě pod střechou (viz. jeho stránky).

Celá tá televízna správa TV Prima je zavádzajúca. Teplota v úli okolo 40°C, udržovaná počas dvoch hodín, ako uvádza informácia pána Linharta v televíznom šote, vôbec nezabije všetkých roztočov v úli.
Zopakujem opäť, čo som viac krát uviedol: V ruskom časopise Včelárstvo číslo 8 z roku 1983 napísala dvojica I.A.Akimov a I.V.Piletskaya z Ústavu zoológie Akadémie vied Ukrajinskej SSR, Kyjev, odborný článok o pozorovaní vývoja roztočov Varroa v uzavretej bunke. V experimentálnych podmienkach študovali životaschopnosť vajíčok roztočov Varroa v plodových bunkách trúdov 2 až 6 dní po zaviečkovaní bunky, pri rôznych teplotách od 30 do 40°C a pri rôznej vlhkosti od 20 do 100%. Podľa popisovanej štúdie pri teplote 32°C a 38°C klieštik nie je schopný reprodukcie bez ohľadu na relatívnu vlhkosť. Pri teplote 34°C a relatívnej vlhkosti vzduchu 60 až 80% má klieštik najoptimálnejšie podmienky na reprodukciu a len 10% vajíčok roztočov Varroa nebolo pri tejto teplote a vlhkosti životaschopných. Pri tých istých teplotných podmienkach, 34°C, ale na hranici extrémnych hodnôt relatívnej vlhkosti, t.j. 20 a 100%, bolo 50 až 72% vajíčok roztočov Varroa neschopných ďalšieho vývoja. Avšak Alexander Yerko v ruskom časopise Včelárstvo č. 6 z roku 2001 k tomu poznamenal, že pri dlhodobom pôsobení teploty 35 až 36°C zničenie vajíčok roztočov Varroa môže dosiahnuť 50 až 95%.
Môžem uviesť príklady zo života roztočov Varroa z ďalších výskumov v Číne, Japonsku, Austrálii a na Novom Zélande. Takže, argumentovať tu pánom bohom ako v stredoveku alebo skúsenosťami pána Linharta, ktorý ešte niekedy pred rokom na tomto fóre nedokázal obhájiť svoje vlastné tvrdenia, neobstojí. Však aj v tom televíznom šote teplomer informuje o teplote v plodisku úľa 34,7°C. A to je najideálnejšia teplota na zdarnú reprodukciu klieštika. A keď budú také extrémne teploty v úli aj v zime, tak sa včelstvo jari nedožije.
Doporučujem každému, kúpiť si termosolárny úľ, vyskúšať ho na svojej včelnici a potom sa tu na fóre podeliť s nami o svoje skúsenosti.

Tak já bych po pročtení celé diskuze asi nesouhlasil s tím, že Linhart neuměl některé otázky obhájit. Právě proto, že zde měl hned od počátku silné odpůrce a dokázal na ně dobře reagovat a odpovídat na jejich výtky, mě zaujal Ale berte to jen jako můj názor, nerad bych někoho dováděl k tomu, aby mu zrudly tváře Což je nakonec v podobných diskuzích běžné a proto mám rád spíše ty klidnější a racionálnější. Jinak pane Bencúr, vážím si vašeho zapálení pro věc i vhledu, ale asi nejvíce bych souhlasil až s vaší poslední větou. Bez vyzkoušení úlu jsme stále pouze v teoretických debatách a ne v praxi.

Je fakt, že rusky neumím a tak nemohu hodnotit představené výsledky, ale v anglicky psaných odborných textech se orientuji poměrně dobře a po mnohahodinové konzultaci se strýčkem googlem jsem si udělal představu o tom, že různorodých výzkumů s tepelnou léčbou proběhlo mnoho a za léčebné hodnoty bývají často udávány velmi rozdílné teploty, nezřídka poměrně daleko od hodnot udávaných v těchto "ruských" výzkumech. Zájemcům doporučuji najít pár hodin volného času a "zagooglit". Ale jak říká Grof, mnoho podobných publikací je nutné brát s rezervou, důležité není to, zda Rus nebo Američan naměřil (často v laboratorních podmínkách) určité hodnoty, ale jak to bude fungovat ve skutečnosti. A tady skutečně nezbude než výsledky termosoláru otestovat v praxi.