No, je to zajímavé, jeden zdroj tvrdí, že to funguje 100% a druhý čistá nula....Jak je tohle možné? Nezbývá než vlastní pokus. Pak si mladý iniciativní včelař má učinit úsudek.
MichalR:
Prázdný úl bez včel prohřeješ jako nic.
Ale jakmile je obsazený včelami, tak ty si to ohlídají. Když to kdysi Titěra přednášel na ČZU, jak se včely postaví na rámky jako větráky, znělo mi to hodně zvláštně. Po čase jsme si pořídili prosklený úl, v létě na prosklenou část pár hodin svítívalo ranní slunce. Co jsme vídali do slova a do písmene potvrdilo Titěrova slova...
Koukni na naše starší video a pak popřemýšlej, jakou bys musel vyvinout energii, abys včely donutil dovolit přehřátí plodu.
Chceš-li si jako mladý a iniciativní včelař dělat vlastní úsudek, doporučuji před objevováním studium pramenů. Dost to zvýší efektivitu objevování...
A taky kritické myšlení; odlišení čehokoliv od přání, reklamy a sebepropagace.
Termosolární úl měl jedinou myšlenku, maximálně vydělat na blbosti lidí.
Solární svit projde sklem na topnou desku, která předává teplo dál, takže je fuk, jestli ji ohřívá slunce či elektrika. Kdyby tam ta deska nebyla, bylo by z úlu sluneční tavidlo, to dobře známe.
Solární ohřev budiž můžeme využít, ale znamená to uzavřít úl a zajistit přesnou regulaci teploty a vlhkosti úlového prostředí. Takový úl nebude levnější než 30 tis Kč. Bude závislý na zdroji elektřiny a bude potřeba přítomnost obsluhy. Kdyby to bylo výhodné řešení, už by to dávno bylo hojně využíváno.
Znovu připomenu, že nejde jen o funkci léčení teplem. Autor se snažil sloučit výhody uteplených a neuteplených úlů. Prosklené nástavky slouží na jaře ráno pro přitápění v úlu. Prostě včela dřív zjistí, že je venku azuro a jde na to. Z toho plyne i větší výnos, jak autor uvádí.
Skutečnost si každý zjistí sám, není problém udělat podobný nástavek a testovat. Já jich několik mám, jednoznačnej závěr se zatím nedostavil. Nemám důvod je vyhodit ani vyrábět další.
Zdravím a přeji hezky večer.
Pokud se mluví o jarním podněcování za pomocí termosolarního úle. Je fakt, že včely jdou lépe do rozvoje. Pozor problémem muže byt kontraproduktivita při např týdenním špatným počasí, kdy i teploty budou klesat. tam dochází k opouštění plodu. ALe toto by měl eliminovat dobře navržený termosolarní úl. Proto správný úl by měl být dobře izolovaný a přitom by měl úl pouštět teplo do vnitř úlu. At za pomoci spec desek na propouštění slunečního záření, nebo na bázi akumulačního rámečku a podobně.
Např. jsme zkoušeli akumulační rámek, ten za několik hodin Slunného dne, se naakumuloval, a vydržel dlouho hřát - následek je že tepelné výkyvy denních a nočních teplot v ule nebyl tak velký, včelstva zesílí. Jarní podněcováni, lze také provádět i u PS úlu, z trochu odlišnou koncepcí.
POZOR - kdo zkouší ,jakékoliv vytápění úlu na jaře, ať nezapomene na podávaní vody a to nejlépe přímo do úlu.V neposlední řadě bez pylu je vše na pendrek.
Funguje termosolar?
Ten co jsem měl, Ano funguje, ale má to několik zásad ,která se musí provádět a na které se nesmí zapomenout. Termosolar neni jedinou volbou a znam i jednodušší a levnější varianty tepelného léčeni.
A pokud jde na otázku zda ohřívat vrchem ,spodem a pod. Tak nejlepší je mít ohřívat pod nástavkem, - místo na dna nebo přímo v něm a druhý na úle , místi strůpku.
Snad jsem nezapomněl na něco. Zdravím Vás.
(27.12.2021 23:59)Honza Veber napsal(a): [ -> ]99 (!) stran textu a 1965 (!) prispevku a stale neni jasne, jestli to teda funguje nebo ne. Rozsekne uz to nekdo na strance c.100?
Langstrothovi to trvalo 20 let, resp. do té doby, než se díky reverznímu inženýrství podařilo překonat patent a jeho nároky natolik, že se začal rámek přepážky dno a jeho úl zavádět bez obav z pronásledování kvůli jeho vynalézavému a dochovanému v článcích - patentovému trolování.
Takže jak je to dlouho od podání přihlášky, typuji tak ještě 10 let a patent vyzkouším podle sebe a bez obav. Trochu mám i jiné přestavy jak ho jinak a lépe aplikovat. Samozřejmě už jako součát UI úlu co mám v hlavě.
Doté doby jde jen o kecy a prachy. Minimálně tak ještě +200 stran. Termosolární úl se pase a je zatím pasé, shání ovečky a hnije někde v několika vyhotoveních po celém světě jako v článcích v mnoha jazycích "průlom v solární technice". Chudák úl. Musí překonat jako vynález sám sebe aby se mohl více rozšířit a tak aby mohlo vzniknout více variant. I samotný Langstroth není dávno konstrukčně takový jak byl původně, tak i solární efekt nakonec musí změnit způsob "převodu" energie aby správně a z 99% fungoval proti VD a jiným neřádům v úlu.
Včelařství je typický obor o mnoha směrech myšlenek, ale málu času co včelař má pro objevování a učení se. Spíš dříve zanikne jako jiné řemesla než se rozvine a poskytne včelstvům opravdové pohodlí co si zaslouží.
Patentová ochrana tě nemusí zajímat, pokud výrobek nebudeš komerčně nabízet. Respektive princip skleníku/zimní zahrady nepodléhá patentové ochraně. Termosolární úl bude nejspíš chráněn průmyslovým vzorem. Nástavek s proskleným okýnkem + šamotová deska jako akumulátor tepla určitě není na patent.
Dodání dostatečného množství energie není problém, bylo by i možné stěny úlu obložit topnou fólií, to prostě nemohou vyvětrat, řízení klimatu uvnitř by měl obstarat hygrostat s termostaty.
Dosáhnout by toho mělo jít, spíš je otázkou poměr zabitých VD vs. poškozeného plodu a i kdyby se upeklo 100% otevřeného plodu za cenu 100% likvidace VD, byl by to přece úspěch. Pokud by ta metoda měla být jedinou léčebnou metodou, měla by být skoro 100%. Jedinou další 100% metodu co znám je klíckování matky 5-6 měsíců po vzoru Sedláček... ale pokud je 100%, proč tam dává ten Ekopol a Formidol a Gabon.... přínosem z loupeží to přece nemůže být po jedné sezóně tak zlé.
Já si jen říkám, že pokud existuje i minimální šance na nechemické ošetření včelstva s vysokou mírou úspěšnosti, mělo by se to jako metoda minimálně zkusit, tím neříkám, že termosolární úl je funkční, pouze metoda, stejně jako různé způsoby použití KM. Jenže funkční = nejen účinná, ale i velmi snadno a univerzálně aplikovatelná.
Termosolární úl zkouším už dva roky a další bych si už nekoupil. Zcela bez chemie v něm včelařit nejde a pokud do něj dám průměrné včelstvo tak i výnos medu je pouze průměrný. Je o něm napsáno spousta bludů, ale jsem rád že jsem si ho pořídil, alespoň vím kde je pravda. Loni jsem léčil chemií pouze jednou, kontrolní fumigací, spad největší z víc jak 50 včelstev, letos už bylo napadení tak velké že včelstvo v podletí totálně zesláblo a zimu nejspíš nepřežije.
Ale úl je to pěkný pokud by se s tím někdo chtěl piplat tak by nejspíš dosáhl lepších výsledků ale jak už se tu psalo, jde včelařit ekologicky i bez tohoto úlu a s menší pracností i s lepšími výsledky.
Mnohí máme tenkostenné úle na slnečnej strane. Včely zvládajú extrémnu zimu aj extremne teplo. Z tohto pohľadu je pre včely "výhodnejší" zateplený úľ. Dokonca poznám včelárov, ktorí z dôvodu urýchlenia jarného rozvoja úle vyhrievajúa dosahujú dobré výsledky - nasimulovali si Taliansko.
Včely začínajú vetrať a nosiť na ochladzovanie vodu už pri teplote 36°C a úspešne zvládnu prehriatie úľa na 40°C. Už táto hranica je prospešná na potlačenie nozémy a varoázy. Termosolárne zariadenia fungujú pri vyšších teplotách /42-47°C/ a v časovom intervale niekoľkých hodín. Pri takejto teplote sa výsledky spoľahlivo, očividne a rokulapne dajú zmerať. Tešíme sa, že včelstvo zhodí 5-10 % VD pomocou groomingu, ale nevieme, koľko %VD v plode významne poškodí zvýšenie úľovej teploty na 38 °C na 4-5 hodín po dobu niekoľko dní v letných horúčavach, ktoré včely dokážu zvládnuť bez poškodenia.
Pojem stresu nie je vhodné personifikovať na včelu ak ste neboli včelou
(28.12.2021 9:46)pavell napsal(a): [ -> ]...... a pokud do něj dám průměrné včelstvo tak i výnos medu je pouze průměrný.
Přesně. Všechny zázračné úly musí mít v první řadě "kvalitní nájemníky". Jinak jsou na nic.
(28.12.2021 9:16)MichalR napsal(a): [ -> ]Já si jen říkám, že pokud existuje i minimální šance na nechemické ošetření včelstva s vysokou mírou úspěšnosti, mělo by se to jako metoda minimálně zkusit,
Největší problém je pracnost. Pokud budu mít jen několik úlů a čas, můžu si hrát. Při větším počtu včelstev a když si chci léto užít i jinak - děkuji, nechci.
(28.12.2021 9:46)pavell napsal(a): [ -> ]Termosolární úl zkouším už dva roky a další bych si už nekoupil. Zcela bez chemie v něm včelařit nejde a pokud do něj dám průměrné včelstvo tak i výnos medu je pouze průměrný. Je o něm napsáno spousta bludů, ale jsem rád že jsem si ho pořídil, alespoň vím kde je pravda. Loni jsem léčil chemií pouze jednou, kontrolní fumigací, spad největší z víc jak 50 včelstev, letos už bylo napadení tak velké že včelstvo v podletí totálně zesláblo a zimu nejspíš nepřežije.
Ale úl je to pěkný pokud by se s tím někdo chtěl piplat tak by nejspíš dosáhl lepších výsledků ale jak už se tu psalo, jde včelařit ekologicky i bez tohoto úlu a s menší pracností i s lepšími výsledky.
Ahoj Pavle neobhajuji termosolar(je lepší mít uly levnější a využit externi ohřivače - např
jen se chci zmínit, že každý úl odlišné konstrukce, jiné rámkové míry apod,, potřebuji odlišnou metodiku. Mam úly Smělého a kdybych nedojel k němu a nepobavil se s ním(mam video cca5hodin ,kde o ule a včelaření vypraví) neměl bych ani poloviční výsledky.
Je rozdíl jak správně zimovat, také jak a kdy využívat okénka.
Mohu-li za sebe pokud mne někdy něco nefungovalo, hledal jsem chybz u sebe a v tom co jsem dělal. Včelařit se dá ve všem i se slušným výsledkem, ALE ... Je potřeba říci, že jsou úly a metodiky, jednodušší a složitější a také pracnější méně pracné. Ale jedno nejdůležitější naučit se v daném úle včelařit.
Rozdílné je už včelařit s nízkými rámky nebo vysokými apod.
(28.12.2021 10:03)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Přesně. Všechny zázračné úly musí mít v první řadě "kvalitní nájemníky". Jinak jsou na nic.
Tady bych si troufl nesouhlasit, včelstva silný, průměrný a slabý má každý včelař. A né každý včelař dokáže z ních dostat jejich potenciál. Spíš než o úle je to o zootechnice, jak využít daný "zázračný úl". kdyby to bylo jen o úle, tak už mají všichni ten jeden nejlepší.....
Dva roky mám v úlech tepelná čidla-jsou včelstva, která si zničeho nic "zatopí" na 41 C a vydrží jim to 24-48 hodin. Většinou koncem léta, tedy v podletí. Z 6-ti včelstev, kde mám čidla, to umí dvoje. Ta ostatní nic..Takže si myslím, že jde jednoznačně i o vliv genetiky, mám Vigor křtěné místní směskou, ale to není to podstatné. Myslím, že některá včelstva pokud uznají za vhodné, dokáží si pomoc a tato včelstva jsou , aspoň podle mého, perspektivní. Ltos chci počet sledovaných včelstev rzšířit, mohu sledovat max. 20 včelstev u domu, na lesním stanovišti by to byl poněkud problém.Má někdo podobnou zkušenost ?