Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(07.05.2013 13:42)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]... Proto 10% vlhkost v úlu za termosolární léčby sníží obsah vody v zásobách. O což včelám jde, aby nekvasily. ...

S tou vlhkostí vzduchu mi to není úplně jasné - v našem výpočetním sále (chlazená místnost) byl problém se suchým vzduchem hlavně v zimě - studený vzduch nepojme tolik vodních par. Proto se taky po ochlazení z něho voda vysráží - tak vzniká rosa, zamlžená okna a pod. Proč by tedy po ohřátí měla klesat vlhkost vzduchu v úle?
Ta naopak vzroste a odsaje vodu z ostatních předmětů .. tedy i medu... nebo jak je to myšleno?

(07.05.2013 13:48)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]

(07.05.2013 12:46)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Metoda se totiž užívá v podletí po posledním vytáčení

V loňském roce začal u nás masivně narůstat spad Vd, začátkem července. Poslední vytáčení medu je až koncem července, pro někoho i v půlce srpna. Když si vezmeme, že dlouhověké včely se začínají líhnout již během července, minimáílně se na nich podepíší 3 generace Vd. Nebude tedy použití termosoláru již vcelku zbytečné, když teoticky příjdeme o polovinu zimních včel?

Na druhou stranu, při jarním přeléčení, by to bylo mnohem rozumnější než "typický" nátěr plodu.

Jenže tady se nebavíme o tlumení varroázy. Bavíme se o jejím vyhubení. Tedy pokud na tuto metodu přejdou všichni. Pokud roztoče vyhubíte v podletí roku jednoho, pak roztoči z reinvazí s Vašimi včelami mnoho nezmohou. Správně říkáte, že se nabízí i jarní přeléčení. Jinak lze léčit i v září-slibuji, že technologie originálního termosolárního úlu tomu bude plně uzpůsobena. R.L

Myšlenka termosolárního úlu se mi líbí, nicméně bude hodně záviset i na ekonomickém aspektu věci. Mohl bys, Romane, nastínit v jakém řádu se budou ceny za dejme tomu za víko langstroth pohybovat?

(07.05.2013 11:16)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Jinak se omlouvám za sugestivní projev, ale když jste autory metody která umožní komukoli vyléčit třeba i 1 000 včelstev denně a to s časovou náročností do 6 vteřin na včelstvo, tak už je to důvod k radosti.

Za 6 sekúnd? To sa mi nezdá! Zo zahraničných webov viem, že tepelné ošetrenie plodu dnešnými technickými pomôckami trvá dve hodiny. Pre hypertermiu je výhodnejšie zvýšiť teplotu v úli mierne nad 36 stupňov Celzia pomocou skleníkového nadstavku, ako som znázornil v predchádzajúcej mojej reakcii. Vývoj plodných samičiek roztoča Varroa najlepšie prebieha pri udržovaní teploty v plodovom hniezde medzi 32 až 36 stupňov Celzia. Pri zvýšení teploty nad 36 stupňov Celzia počet plodných samičiek Varroa rýchlo klesá z dôvodu tepelného stresu. Apis cerana, prirodzený hostiteľ roztočov Varroa v Ázii, reguluje teplotu v plodisku pre priaznivý vývoj mlade na 37,5 až 38,5 stupňa Celzia, čo je už teplota nepriaznivá pre vývoj roztočov, preto okrem hygienických návykov je súčasťou prirodzenej odolnosti týchto včiel považovaná zvýšená teplota v plodisku včelstva. Klasická tepelná metóda, ktorú poznáme už tridsať rokov, prelieči zmetené včely mimo úľa za 15 minút pri teplote 45 až 49 stupňov Celzia. Pritom sa musí vyhľadať matka, odložiť do klietky a po preliečení včiel ju vrátime do včelstva, ktoré treba osadiť na dielo bez plodu. Je možné, aby s Vašou prevratnou "hitzenmetódou" metódou vydržalo voskové dielo so zásobami takú vysokú teplotu? A aké sú ďalšie vedľajšie účinky terapie na včelí superorganizmus, ktorého súčasťou je aj voskové dielo s medovými zásobami a drevený úľ?

6 sekund trvá zřejmě sundání stříšky.. a po čase (hodině, dvou?) nandání zpět.

(07.05.2013 15:06)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Jenže tady se nebavíme o tlumení varroázy. Bavíme se o jejím vyhubení. Tedy pokud na tuto metodu přejdou všichni. Pokud roztoče vyhubíte v podletí roku jednoho, pak roztoči z reinvazí s Vašimi včelami mnoho nezmohou.

Za současného stavu, vyhubení Vd je utopie. Dodnes mají včelaři problém klasicky přeléčit. Jak donutíte, aby všechni přešli na termosoláry. A co divoká včelstva. Ať se nám to líbí nebo ne, Vd nevyhubíme, ale jak říká Leoš Dvorský, musíme se naučit s Vd žít. Termosolár, může být zase jedním ze způsobů v boji s Vd, tak jako ostatní způsoby. A pokud nezměníme myšlení včelařů, bude to vždy, tak trochu boj s větrnými mlýny. A to už nechávám stranou mocenský lobing.

Mne to pripadá ako rotačné plodisko.

Já jsem včela termosolární, kdo je víc?

(07.05.2013 14:45)petrmachac napsal(a): [ -> ]

(07.05.2013 13:42)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]... Proto 10% vlhkost v úlu za termosolární léčby sníží obsah vody v zásobách. O což včelám jde, aby nekvasily. ...

S tou vlhkostí vzduchu mi to není úplně jasné - v našem výpočetním sále (chlazená místnost) byl problém se suchým vzduchem hlavně v zimě - studený vzduch nepojme tolik vodních par. Proto se taky po ochlazení z něho voda vysráží - tak vzniká rosa, zamlžená okna a pod. Proč by tedy po ohřátí měla klesat vlhkost vzduchu v úle?
Ta naopak vzroste a odsaje vodu z ostatních předmětů .. tedy i medu... nebo jak je to myšleno?

K výše uvedenému toto:
V úlu máte běžně vlhčeji než je venku. Venku je asi 60% relativní vlhkost a v úlu může být i 80%, když včely odpařují vodu z nektaru. Pokud se ale vzduch v úlu ohřeje, pak dochází k poklesu jeho relativní vlhkosti. Prostě čím je vzduch teplejší, tím (jak správně říkáte) roste jeho potenciál vodu vázat. Takže čím teplejší vzduch, tím vyšší potenciál vazby další vody. Proto je při termosolární léčbě běžně vlhkost na úrovni 20-10% relativní vlhkosti a to je vlastně pouštní klima. Když vydechujete vzduch a zrcátko se orosí, je to něco jiného. V plicích byl ten teplý vzduch spojen s obřím povrchem vlhkých epitelů plic a měl možnost se rychle vodou nasytit. Zde (v úlu) ale tuto možnost nemá. Nestýká se totiž s vlhkými povrchy v takové míře, jako v plicích. Proto zůstává velmi suchý a studenti z Nasavrk rádi potvrdí, že na přednášce viděli mé fotografie digitálních teploměrů a vlhkoměrů, kdy je kolem 50°C již vlhkost asi jen 10% i nižší. To je celá záhada toho, proč tyto teploty přežije i plod a mladé včely. Lépe totiž snesete 50°C v suchém vzduchu pouště o relativní vlhkosti 15%, než 35°C v horku tropického pralesa, o 100% relativní vlhkosti. Se zimou je to stejné-čím sušší vzduch, tím vyšší mráz snesete. V poláriu bývá i nižší teplota než -100°C.

---

(07.05.2013 16:33)misan napsal(a): [ -> ]Mne to pripadá ako rotačné plodisko.

Máte pravdu, něco málo opravdu ve včelařství po desetiletích stagnace rotovat začalo Jisté osoby jistě z této metody do vrtule půjdou, to je jisté. Jen uvažte, že vliv rotace na roztoče nebyl dosud vědecky potvrzen. A kupovat výrobek (rotační úl) který má pracovat na bázi vědecky nezdůvodněného jevu hraničí se šarlatánstvím. Také tento rotační úl nenavazuje tvarem na moderní nástavkové úly. Zatím co negativní působení vysokých teplot na roztoče je dávno známé a mé úly pracují s běžnými rámkovými měrami, a zůstává zachován i jejich tvar a nástavkový koncept. Zde podobnost končí...

---

(07.05.2013 16:22)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Za současného stavu, vyhubení Vd je utopie. Dodnes mají včelaři problém klasicky přeléčit. Jak donutíte, aby všechni přešli na termosoláry. A co divoká včelstva. Ať se nám to líbí nebo ne, Vd nevyhubíme, ale jak říká Leoš Dvorský, musíme se naučit s Vd žít. Termosolár, může být zase jedním ze způsobů v boji s Vd, tak jako ostatní způsoby. A pokud nezměníme myšlení včelařů, bude to vždy, tak trochu boj s větrnými mlýny. A to už nechávám stranou mocenský lobing.

K výše uvedenému:
Divoká včelstva nejsou žádným rizikem. Roztoč je zahubí a tím i sám sebe. Roje dnes mají už jen zpátečníci, kterým to plně patří. Víte, předminulý rok za mnou byl pan Kudláč, jeden z majitelů firmy Včelovina v SR. Požádal mě, abych ho naučil protirojový chov trubců. Firma chová 220 včelstev a roky se potýká s 50-70% rojivostí. Pana Kudláče jsem to naučil a firma měla minulý rok jen 2 roje od oněch 220 včelstev. A to se teprve učili metodu užívat. Letos jsem s nimi hovořil zase a ještě jsem jim navrhnul optimalizaci metody. Takže o rojích vůbec nehovořme, je to vyřešený problém a má ho jen ten, kdo ho mít chce. Kdo nevěří, může se lidí z této firmy zeptat. To na výsledky loňské a za čas i na ty letošní. To, že mají lidé potíže s přeléčením je jasné a vůbec se jim nedivím. Ucpat česna, dát podložky, proděravět knot, nakapat lék, zapálit, čekat, vyjmout knot, smést roztoče, zavřít úl, otevřít česno...a to celé třeba 500X u velkých včelařů. Pak ještě kyseliny, aerosol, atd. Děkuji, už toho bylo dost. Z termosolárního úlu se prostě jen sejme střecha a osluní se zařízení na zabíjení roztočů. Tři vteřiny sundávám střechu, jdu si po svém. Za 3,5 hodiny tři vteřiny nasazuji střěchu. Do včel nelezu, česno nezavírám, obsloužím stovky úlů a ani se nezapotím. Víte, vydáním mého článku se včelařský svět rozdělil. Zatím vládne skepse a opatrnost-to je normální. Ale až se prokáže že tato metoda umí roztoče nejen tlumit ale docela vyhubit, bude to hozený ručník do ringu celému našemu svazu a oboru. Termosolárním včelařům se nebude líbit, že chemicky léčící včelaři jsou trvalými zdroji reinavzí a budou na ně hledět stejně, jako dnes hledíme na ty, kdož mají včely zanedbané a šíří mor. Zákazníci se začnou ptát: A jaký med máte? Ten běžný a nebo bez chemie? Vím, že to nepůjde snadno a rchle. Ale tak jako žárovky vytlačily louče a letadla vzducholodě, vytlačí i termosolární technologie běžné metody včelaření a léčby. Kdybych neviděl úžasnou výkonnost termosolárního ohřevu, také bych tomu nevěřil. Proto skeptiky plně chápu.

---

(07.05.2013 15:22)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]

(07.05.2013 11:16)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Jinak se omlouvám za sugestivní projev, ale když jste autory metody která umožní komukoli vyléčit třeba i 1 000 včelstev denně a to s časovou náročností do 6 vteřin na včelstvo, tak už je to důvod k radosti.

Za 6 sekúnd? To sa mi nezdá! Zo zahraničných webov viem, že tepelné ošetrenie plodu dnešnými technickými pomôckami trvá dve hodiny. Pre hypertermiu je výhodnejšie zvýšiť teplotu v úli mierne nad 36 stupňov Celzia pomocou skleníkového nadstavku, ako som znázornil v predchádzajúcej mojej reakcii. Vývoj plodných samičiek roztoča Varroa najlepšie prebieha pri udržovaní teploty v plodovom hniezde medzi 32 až 36 stupňov Celzia. Pri zvýšení teploty nad 36 stupňov Celzia počet plodných samičiek Varroa rýchlo klesá z dôvodu tepelného stresu. Apis cerana, prirodzený hostiteľ roztočov Varroa v Ázii, reguluje teplotu v plodisku pre priaznivý vývoj mlade na 37,5 až 38,5 stupňa Celzia, čo je už teplota nepriaznivá pre vývoj roztočov, preto okrem hygienických návykov je súčasťou prirodzenej odolnosti týchto včiel považovaná zvýšená teplota v plodisku včelstva. Klasická tepelná metóda, ktorú poznáme už tridsať rokov, prelieči zmetené včely mimo úľa za 15 minút pri teplote 45 až 49 stupňov Celzia. Pritom sa musí vyhľadať matka, odložiť do klietky a po preliečení včiel ju vrátime do včelstva, ktoré treba osadiť na dielo bez plodu. Je možné, aby s Vašou prevratnou "hitzenmetódou" metódou vydržalo voskové dielo so zásobami takú vysokú teplotu? A aké sú ďalšie vedľajšie účinky terapie na včelí superorganizmus, ktorého súčasťou je aj voskové dielo s medovými zásobami a drevený úľ?

Je to malinko jinak. Sám popisujete, že včely snesou jen krátký ohřev na 45°C a některé mohou i uhynout. To proto se matka před ohřevem Vámi popsanou metodou odebírá. To je ale celé tak pracné, že je to k ničemu. Navíc tak zabijete jen asi 20% roztočů, zbytek (80%) je na plodu a nezasáhnete je. Tudy tedy cesta nevede. Dospělé včely (jak jsem ale již ve Včelařsví vysvětlil) takové teploty opravdu nesnášejí. Chytinový krunýř který mají jim brání v ochlazení odparem vody a tak by se přehřály a uhynuly. Proto je jim umožněno odejít. Mladé včely ale nemají tuhý tělní pokryv a mohou se jako plod chladit výparem. Proto klidně snášejí i teploty vyšší než 50°C. Voskové dílo taje při 60 a více °C, a metodu přežívá dobře. Jen doporučuji drátkovat horizontálně a hustěji. To ale již mnozí včelaři dělají. Nezaznamenal jsem žádný vedlejší negativní účinek této technologie. Snad jen ten, že při ní nesmí být matka v klícce, a nepoužívá se při chovu matek.

Každá legrace něco stojí .... jak veliké prasátko si mám připravit na jeden úl prosím

(07.05.2013 19:47)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]K výše uvedenému:
..... předminulý rok za mnou byl pan Kudláč, jeden z majitelů firmy Včelovina v SR. Požádal mě, abych ho naučil protirojový chov trubců. Firma chová 220 včelstev a roky se potýká s 50-70% rojivostí. Pana Kudláče jsem to naučil a firma měla minulý rok jen 2 roje od oněch 220 včelstev.

To je predčasný záver, nerojenie mohol zapríčiniť i iný faktor: ja som mal do roku 2011
Takú istú rojivosť a možno i o niečo vyššiu, zo 70 čelstiev mi vyleteli tri roje a pritom ako by uťal a pritom som proti rojeniu nič nerobil. Takže napísať, že Vaša trúdová metóda s praxou na vašej včelnici pomohla p. Kudláčovi znížiť rojivosť na minimum, je odvážne.

Inak jeden rok som vašu metódu na svojej včelnice vyskúšal a skončilo to mojím fiaskom, veľa roboty a výsledok nulový. Aj táto sezóna bude chudobná na roje ak vôbec nejaké budú, totiž väčšinou na našich včelniciach nové včely nechovali. Iné to bolo v rokoch s bohatým rojením, pretože zima dala vďaka plusovým denným teplotám (I. a II. mesiac) každý rok O 6 do 9 tisíc mladých včiel a vďaka ním, prichádzali včelstvá predčasne do enormnej sile s následným rojením.

Vážení kolegové. Celá tato debata mě, nevím proč, připomíná známý slogan o tom, že všichni věděli, že to nejde. Pak přišel někdo a nevěděl, že to nejde, a udělal to .
A ten o čmelákovi a létání znáte? Víme, že teplo kleštíka zabíjí. Jde jen o to, jak na to. A to, myslím si, že RL vyřešil. Již zde máme fungující metodu známou jako LBW. Proč bychom zde nemohli mít metodu pod názvem RL?
JK

(07.05.2013 19:47)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Sám popisujete, že včely snesou jen krátký ohřev na 45°C a některé mohou i uhynout. To proto se matka před ohřevem Vámi popsanou metodou odebírá. To je ale celé tak pracné, že je to k ničemu. Navíc tak zabijete jen asi 20% roztočů, zbytek (80%) je na plodu a nezasáhnete je. Tudy tedy cesta nevede. Dospělé včely (jak jsem ale již ve Včelařsví vysvětlil) takové teploty opravdu nesnášejí. Chytinový krunýř který mají jim brání v ochlazení odparem vody a tak by se přehřály a uhynuly. Proto je jim umožněno odejít. Mladé včely ale nemají tuhý tělní pokryv a mohou se jako plod chladit výparem. Proto klidně snášejí i teploty vyšší než 50°C. Voskové dílo taje při 60 a více °C, a metodu přežívá dobře. Jen doporučuji drátkovat horizontálně a hustěji. To ale již mnozí včelaři dělají. Nezaznamenal jsem žádný vedlejší negativní účinek této technologie. Snad jen ten, že při ní nesmí být matka v klícce, a nepoužívá se při chovu matek.

RL vyriešil len konštrukciu zariadenia, ktoré využíva solárnu energiu, a nie elektrickú, na ohrev plodiska. Robiť si nároky na duchovné vlastníctvo a vedecký objav tepelnej varroaregulácie je príliš odvážne. Projekt s inkubátorom pre varroareguláciu s hypertermiou už vo svete existuje a zariadenie na ohrev plodiska s elektrickou energiou z akumulátora sa vo včelárskych potrebách v Rakúsku predáva.
Poznáme známy príbeh z kočovania so včelstvami, kedy prevážané včely opustia plodisko a zhromaždia sa vo voliére únikového priestoru , aby chránili plod a voskové dielo pred ani z ďaleka nie tak vysokou teplotou, ktorú dodáme včelstvu pri hypertermii, no i napriek tomu dôjde k zrúteniu voskového diela. Z vlastnej skúsenosti viem, že ani horizontálne vypletanie rámika nie je istotou. Počas prevozu sme kropili včely vodou, aby jej mali dostatok na rozprašovanie v priestore úľa, na chladenie aj udržanie vlhkosti v plodisku pri prevoze. Včely počas prevozu vyjdu z úľa preto, aby svojou prítomnoťou nezvyšovali teplotu a aby hmotnosťou svojho tela neurýchlili deformovanie voskového diela. Takže, podľa mojej skúsenosti, po uvádzanej 3,5 hodinovej terapii pri teplote 50°C dôjde k deformácii voskového diela a k znehodnoteniu medových zásob.
Ak skupina kovovčelárov považuje technické riešenia pri ošetrovaní včelstiev za prvoradé, skupina prírodných včelárov sa snaží vyhnúť remeselným postupom vo vedení včelstiev. Oba tábory majú svojich "desatoro" a chcú podľa nich žiť. Pri všetkej úcte si dovolím tvrdiť, že súčasná úroveň všeobecne uznávaných praktík vo včelárstve sa nachádza už v nebezpečnej oblasti, pretože včely bez pomoci človeka nedokážu na včelnici prežiť. Pokiaľ ide o rozdiely v postojoch, tak preberať filozofiu prírodného včelárenia do praxe je nevyhnutné, pretože druhá strana neponúka žiadne iné nové riešenia.
Ešte jedna poznámka. Známe divadlo, že keď včely zoberú matku, osu alebo sršňa do klbka je o tom, že v klbku zvýšia teplotu a matku udusia. Teplotný rozdiel medzi životom a smrťou lariev, kukly a roztočov Varroa destruktor je iba 1 až 1,5 stupňa Celzia. Limit pre ošetrenie plodu termickou metódou je 42 až 43 Celziových stupňov počas dvoch hodín a túto vedecky podloženú skutočnosť neberie tu prezentovaná 50°C/3,5 hodinová hitzmetóda RL do úvahy.
Prikladám fotografie z Rakúskeho riešenia hitzšokovou metódou.

[attachment=1804] [attachment=1805] [attachment=1806]

(07.05.2013 21:10)TomasoFernando napsal(a): [ -> ]Každá legrace něco stojí .... jak veliké prasátko si mám připravit na jeden úl prosím

Velikost prasátka bude stanovena až spolu s výrobci. Bylo by zcela neseriózní, abych nyní cenu odhadoval. Ale nečekejte žádné katastrofické navýšení, oproti dnešnímu stavu. Hovoříme o navýšení ceny řekněme o polovinu. Rozhodně nepůjde o žádné mnohonásobky ceny dnešních úlů.

---

Budu ještě stručně reagovat na pana Bencura, a jím zveřejněné fotografie jiných zařízení na tepelné hubení roztoče. Jsem za tyto fotky rád, protože z nich plyne, na jak špatné úrovni dnes obor v termoterapii je. Nemáme zařízení, které by bylo trvalou a integrovanou součástí úlu. Nemáme zkrátka úl, který by uměl včely léčit sám. Musíme do něho vkládat různé přístroje na el. pohon, což je v komerční včelařině k ničemu. Slunce ohřeje třeba všechny termosolární úly v Evropě ve stejný čas. Ale kdo bude každé tři hodiny ke svému domu dávat jeden úl a vkládat do něj toto elektrické zařízení, pokud má třeba 100úlů ? Včely neopouštějí ohřáté plásty proto, aby se chránily před žárem. To by odešly všechny, ale mladušky tak nečiní. Odcházejí proto, že chrání sebe. Plod snáší vyšší teploty než imaga. A proč se dosud tradovalo že je plod citlivý na teplotu je také jasné. Výzkumníci totiž nerespektovali, že nemohou díky odlišné tepelné snášenlivosti léčit celé včelstvo stejnou teplotou. Prostě vzali úl, zaveřli ho aby neunikalo teplo, a ohřívali ho. Včely nemohly pryč a větraly. Tím zvýšili vlhkost v úlu a teplotu. Výsledek je zapařené včelstvo a úhyn. Krásným dokladem je fakt, že se v odborné literatuře hovoří o tom, jakou teplotu snese včela, i plod. Neříká se ale, za jaké relativní vlhkosti !!!! Vtip je v tom, že ohřát včely a plod za běžné úlové vlhkosti (více než 60%) v úlu nelze. Suché teplo ale má jiné účinky, což (pokud vím) dosud nikdo nezohlednil. Pan Bencůr se dokonce domnívá, že politím včelám pomáhá. Ale není tomu tak. Až si můj úl pořídíte a budete poprvé léčit, překvapí Vás, že včely přestanou létat. Měly by opustit úl a nosit vodu. Jenže to ony neudělají a jen se vyvěsí mimo plásty na česno. Skončí přínos vody a sladiny. To aby byl v úlu suchý vzduch a ne vlhký. Protože suchý léčí, vlhký zabíjí. Proto jen na česně větrají, ale vodu k chlazení neužívají. V včely jak známo vědí co mají dělat nejlépe.

pokud tento upravený úl bude fungovat, a já bych si to moc přál, je dle mého výsledná prodejní cena pro úspěch zásadní. Nezapomínejme, že žijeme v Česko-slovensku, kde jsou lidé kutilové. Bude-li to drahé, spousta včelařů se na to vyprdne nebo si to bude bastlit doma a funkčnost nemusí být 100%. Pokud jste vlastníkem now-how, máte veliký vliv na výslednou cenu.

Domnívám se, že každý, kdo by chtěl k danému tématu vytvořit další příspěvek, by si nejdříve měl přečíst ten od Josefa Křapky (č. 32). Diskutovat o tom proč tato metoda funguje či nefunguje, jestli je úl drahý či levný, nebo jestli se nám úl líbí či připadá šeredný, můžeme až v okamžiku, kdy bude dostupný pro veřejnost a s jeho používáním budou spojené konkrétní výsledky. Nyní prostě není fér - alespoň vůči včelám rozhodně ne - nad touto metodou přehnaně jásat čí nad ní ohrnovat nos! Myslet si teď každý může co chce, ale čas na kritiku či pochvalu teprve přijde...

Tak jsem zkouknul a přečetl http://www.ulozto.cz/x7wvu12G/termosolar...zaloha-doc. ....Myšlenka dobrá. Pokud to funguje a autor je přesvědčen o neprůstřelnosti metody je na čase začít zkoušet ve velkém. Jen bych pro ohřev zvolil jinou metodu("termo" je v pořádku. "solární" v dnešní době zavání populismen). Asi nebude problém na stanovištích s přívodem el.energie tento systém modifikovat. Taky z tohoto není jasné jaká regulace teploty je použita.Metodika držení teploty. Spousta lidí si, pokjud se to bude dělat, si plod "upeče", Jako se stávalo při banálních fumigacích, že si je udusili. Přesto všechno :Nepřítel našeho nepřítele je náš přítel. Proto držím palec.

(08.05.2013 7:25)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Až si můj úl pořídíte a budete poprvé léčit, překvapí Vás, že včely přestanou létat. Měly by opustit úl a nosit vodu. Jenže to ony neudělají a jen se vyvěsí mimo plásty na česno. Skončí přínos vody a sladiny. To aby byl v úlu suchý vzduch a ne vlhký. Protože suchý léčí, vlhký zabíjí. Proto jen na česně větrají, ale vodu k chlazení neužívají. V včely jak známo vědí co mají dělat nejlépe.

Tu je obrázok z môjho amatérskeho pokusu 1.augusta 2008. Očakávaný spád klieštika v úli som nezaznamenal. Určite ich včely vyniesli na svojom tele von. A ako to dopadlo pod viečkom tiež neviem posúdiť. Ďalej som v tejto ceste nepokračoval. Rozumiem tomu, že úľ je živá odparka vody a s vodnými parami sa nadmerné teplo odvádza von z úľa. Na tom je založené včelárenie v slamených košoch. Naša včela potrebuje v úľovom priestore plodiska (nie na pláste) udržať teplotu do 36°C. Vyššiu teplotu v úli nechce tolerovať. Teplotu v bunkách pod viečkom však dokáže zvyšovať až na 42°C a to ja považujem za správne riešenie. Preto som sa radšej vydal prirodzenou cestou prirodzených buniek a malých včiel. Budem rád, keď sa zvyšovanie teploty v priestore plodiska s pomocou slnečnej energie podarí vyriešiť Vám s očakávaným pozitívnym výsledkom.

[attachment=1807]

Tohle je jediná věc, které se obávám ...10 kg včel mimo úl.....

Otázka na pána Linharta.

V akom časovom horizonte predpokladáte zavedenie metódy na nezávislom pracovisku a potvrdenie jej účinnosti v praxi?
Laboratórne výsledky by som nezamieňal s výsledkami v prírode. Dospelé včely ujdú pred zvýšenou teplotou aj s klieštikmi a vrátia sa...
Tu ma napadá, nebolo by dobré použiť nejaký rošt s ostrými hranami (MM, peľochyt) na ktorom by včielky zo seba zoškrabli klieštika pri vstupe do plodiska? Tiež by sa na tom dalo zarobiť kým sa príde na to že klieštik sa drží aj na boku včely, kde sa nezoškrábne.