(07.05.2013 14:45)petrmachac napsal(a): [ -> ] (07.05.2013 13:42)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]... Proto 10% vlhkost v úlu za termosolární léčby sníží obsah vody v zásobách. O což včelám jde, aby nekvasily. ...
S tou vlhkostí vzduchu mi to není úplně jasné - v našem výpočetním sále (chlazená místnost) byl problém se suchým vzduchem hlavně v zimě - studený vzduch nepojme tolik vodních par. Proto se taky po ochlazení z něho voda vysráží - tak vzniká rosa, zamlžená okna a pod. Proč by tedy po ohřátí měla klesat vlhkost vzduchu v úle?
Ta naopak vzroste a odsaje vodu z ostatních předmětů .. tedy i medu... nebo jak je to myšleno?
K výše uvedenému toto:
V úlu máte běžně vlhčeji než je venku. Venku je asi 60% relativní vlhkost a v úlu může být i 80%, když včely odpařují vodu z nektaru. Pokud se ale vzduch v úlu ohřeje, pak dochází k poklesu jeho relativní vlhkosti. Prostě čím je vzduch teplejší, tím (jak správně říkáte) roste jeho potenciál vodu vázat. Takže čím teplejší vzduch, tím vyšší potenciál vazby další vody. Proto je při termosolární léčbě běžně vlhkost na úrovni 20-10% relativní vlhkosti a to je vlastně pouštní klima. Když vydechujete vzduch a zrcátko se orosí, je to něco jiného. V plicích byl ten teplý vzduch spojen s obřím povrchem vlhkých epitelů plic a měl možnost se rychle vodou nasytit. Zde (v úlu) ale tuto možnost nemá. Nestýká se totiž s vlhkými povrchy v takové míře, jako v plicích. Proto zůstává velmi suchý a studenti z Nasavrk rádi potvrdí, že na přednášce viděli mé fotografie digitálních teploměrů a vlhkoměrů, kdy je kolem 50°C již vlhkost asi jen 10% i nižší. To je celá záhada toho, proč tyto teploty přežije i plod a mladé včely. Lépe totiž snesete 50°C v suchém vzduchu pouště o relativní vlhkosti 15%, než 35°C v horku tropického pralesa, o 100% relativní vlhkosti. Se zimou je to stejné-čím sušší vzduch, tím vyšší mráz snesete. V poláriu bývá i nižší teplota než -100°C.
(07.05.2013 16:33)misan napsal(a): [ -> ]Mne to pripadá ako rotačné plodisko.
Máte pravdu, něco málo opravdu ve včelařství po desetiletích stagnace rotovat začalo
Jisté osoby jistě z této metody do vrtule půjdou, to je jisté. Jen uvažte, že vliv rotace na roztoče nebyl dosud vědecky potvrzen. A kupovat výrobek (rotační úl) který má pracovat na bázi vědecky nezdůvodněného jevu hraničí se šarlatánstvím. Také tento rotační úl nenavazuje tvarem na moderní nástavkové úly. Zatím co negativní působení vysokých teplot na roztoče je dávno známé a mé úly pracují s běžnými rámkovými měrami, a zůstává zachován i jejich tvar a nástavkový koncept. Zde podobnost končí...
(07.05.2013 16:22)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Za současného stavu, vyhubení Vd je utopie. Dodnes mají včelaři problém klasicky přeléčit. Jak donutíte, aby všechni přešli na termosoláry. A co divoká včelstva. Ať se nám to líbí nebo ne, Vd nevyhubíme, ale jak říká Leoš Dvorský, musíme se naučit s Vd žít. Termosolár, může být zase jedním ze způsobů v boji s Vd, tak jako ostatní způsoby. A pokud nezměníme myšlení včelařů, bude to vždy, tak trochu boj s větrnými mlýny. A to už nechávám stranou mocenský lobing.
K výše uvedenému:
Divoká včelstva nejsou žádným rizikem. Roztoč je zahubí a tím i sám sebe. Roje dnes mají už jen zpátečníci, kterým to plně patří. Víte, předminulý rok za mnou byl pan Kudláč, jeden z majitelů firmy Včelovina v SR. Požádal mě, abych ho naučil protirojový chov trubců. Firma chová 220 včelstev a roky se potýká s 50-70% rojivostí. Pana Kudláče jsem to naučil a firma měla minulý rok jen 2 roje od oněch 220 včelstev. A to se teprve učili metodu užívat. Letos jsem s nimi hovořil zase a ještě jsem jim navrhnul optimalizaci metody. Takže o rojích vůbec nehovořme, je to vyřešený problém a má ho jen ten, kdo ho mít chce. Kdo nevěří, může se lidí z této firmy zeptat. To na výsledky loňské a za čas i na ty letošní. To, že mají lidé potíže s přeléčením je jasné a vůbec se jim nedivím. Ucpat česna, dát podložky, proděravět knot, nakapat lék, zapálit, čekat, vyjmout knot, smést roztoče, zavřít úl, otevřít česno...a to celé třeba 500X u velkých včelařů. Pak ještě kyseliny, aerosol, atd. Děkuji, už toho bylo dost. Z termosolárního úlu se prostě jen sejme střecha a osluní se zařízení na zabíjení roztočů. Tři vteřiny sundávám střechu, jdu si po svém. Za 3,5 hodiny tři vteřiny nasazuji střěchu. Do včel nelezu, česno nezavírám, obsloužím stovky úlů a ani se nezapotím. Víte, vydáním mého článku se včelařský svět rozdělil. Zatím vládne skepse a opatrnost-to je normální. Ale až se prokáže že tato metoda umí roztoče nejen tlumit ale docela vyhubit, bude to hozený ručník do ringu celému našemu svazu a oboru. Termosolárním včelařům se nebude líbit, že chemicky léčící včelaři jsou trvalými zdroji reinavzí a budou na ně hledět stejně, jako dnes hledíme na ty, kdož mají včely zanedbané a šíří mor. Zákazníci se začnou ptát: A jaký med máte? Ten běžný a nebo bez chemie? Vím, že to nepůjde snadno a rchle. Ale tak jako žárovky vytlačily louče a letadla vzducholodě, vytlačí i termosolární technologie běžné metody včelaření a léčby. Kdybych neviděl úžasnou výkonnost termosolárního ohřevu, také bych tomu nevěřil. Proto skeptiky plně chápu.
(07.05.2013 15:22)MilanBencúr napsal(a): [ -> ] (07.05.2013 11:16)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Jinak se omlouvám za sugestivní projev, ale když jste autory metody která umožní komukoli vyléčit třeba i 1 000 včelstev denně a to s časovou náročností do 6 vteřin na včelstvo, tak už je to důvod k radosti.
Za 6 sekúnd? To sa mi nezdá! Zo zahraničných webov viem, že tepelné ošetrenie plodu dnešnými technickými pomôckami trvá dve hodiny. Pre hypertermiu je výhodnejšie zvýšiť teplotu v úli mierne nad 36 stupňov Celzia pomocou skleníkového nadstavku, ako som znázornil v predchádzajúcej mojej reakcii. Vývoj plodných samičiek roztoča Varroa najlepšie prebieha pri udržovaní teploty v plodovom hniezde medzi 32 až 36 stupňov Celzia. Pri zvýšení teploty nad 36 stupňov Celzia počet plodných samičiek Varroa rýchlo klesá z dôvodu tepelného stresu. Apis cerana, prirodzený hostiteľ roztočov Varroa v Ázii, reguluje teplotu v plodisku pre priaznivý vývoj mlade na 37,5 až 38,5 stupňa Celzia, čo je už teplota nepriaznivá pre vývoj roztočov, preto okrem hygienických návykov je súčasťou prirodzenej odolnosti týchto včiel považovaná zvýšená teplota v plodisku včelstva. Klasická tepelná metóda, ktorú poznáme už tridsať rokov, prelieči zmetené včely mimo úľa za 15 minút pri teplote 45 až 49 stupňov Celzia. Pritom sa musí vyhľadať matka, odložiť do klietky a po preliečení včiel ju vrátime do včelstva, ktoré treba osadiť na dielo bez plodu. Je možné, aby s Vašou prevratnou "hitzenmetódou" metódou vydržalo voskové dielo so zásobami takú vysokú teplotu? A aké sú ďalšie vedľajšie účinky terapie na včelí superorganizmus, ktorého súčasťou je aj voskové dielo s medovými zásobami a drevený úľ?
Je to malinko jinak. Sám popisujete, že včely snesou jen krátký ohřev na 45°C a některé mohou i uhynout. To proto se matka před ohřevem Vámi popsanou metodou odebírá. To je ale celé tak pracné, že je to k ničemu. Navíc tak zabijete jen asi 20% roztočů, zbytek (80%) je na plodu a nezasáhnete je. Tudy tedy cesta nevede. Dospělé včely (jak jsem ale již ve Včelařsví vysvětlil) takové teploty opravdu nesnášejí. Chytinový krunýř který mají jim brání v ochlazení odparem vody a tak by se přehřály a uhynuly. Proto je jim umožněno odejít. Mladé včely ale nemají tuhý tělní pokryv a mohou se jako plod chladit výparem. Proto klidně snášejí i teploty vyšší než 50°C. Voskové dílo taje při 60 a více °C, a metodu přežívá dobře. Jen doporučuji drátkovat horizontálně a hustěji. To ale již mnozí včelaři dělají. Nezaznamenal jsem žádný vedlejší negativní účinek této technologie. Snad jen ten, že při ní nesmí být matka v klícce, a nepoužívá se při chovu matek.