Zpět k tématu. V časopise Včelařství 1/2015 vyšel na straně 21 příspěvek, na nějž bych zde chtěl reagovat.
Jeho autor uvádí v níže uvedených bodech následující tvrzení:
č. 1) Vlastnosti termosolárního úlu jsem vyhodnotil vzhledem k jeho tepelné nestálosti jako nevyhovující. Ráno se sklo velmi rosí a v podmetu je voda.
Reakce: Autor neuvádí, jaký typ dna má a jak konstrukčně vyřešil skleněnou stěnu a solární plochu. U konstrukčního řešení s polykarbonátem k ničemu takovému nedochází a co se týče rosení, tak v ranních hodinách je zamlžená pouze vnitřní strana vnějšího karbonátu (a to ještě ne vždy), ale nedochází tam ke stékání vody, resp. nezaznamenal jsem to jednak přímým pozorováním a ani následky, které by to provázely jako např. plísně, atd.
č. 2) V případě slunečného dne je úl přehřátý – včely musí úlový prostor intenzivně větrat.
Reakce: Toto není pravda, pokud je úl správně otočen na jihovýchod, pak se nepřehřívá ani v parném létě za předpokladu, že jsou ostatní stěny úlu řádně izolovány.
č. 3) Nahřátí celého úlu vzhledem k biologii roztoče a včely nemůže bez poškození včelího plodu fungovat.
Rakce: Tento bod se vztahuje k bodu č. 2), kdy já jsem nic takového v průběhu sezóny nezaregistroval ve svých 20 solárních úlech.
č. 4) Bohužel i roztočům se v termoúlech daří.
Reakce: Pokud se daří včelám, jistě se bude dařit i roztočům, přičemž tvrzení autora článku si v bodech č. 3, 4 vzájemně protiřečí, i za předpokladu, že by se včelám v úlech nedařilo, na rozdíl od roztočů.
Dále autor článku v bodě č. 4 píše o tom, že upustil od jarního nahřívání úlu tepelnou deskou vloženou do podmetu i přesto, že ji již měl vyrobenou.
Reakce: Aplikace jiných zdrojů tepelné energie než slunce je dle mého názoru naprostý nesmysl, protože se pak včely nevyvíjí s ohledem zejména na jarní průběh počasí, a při přehřátí externím zdrojem nemohou v nepříznivých podmínkách regulovat teplotu, např. nošením vody. Kdy takto zmiňovaná aplikace nesouvisí s bojem proti varoáze.
Autor článku pak osobně preferuje v boji s roztočem:
a) Monitoring
Reakce: S čímž lze souhlasit, i když je to pouze orientační, a může mít jistou vypovídací hodnotu při vyloučení např. mravenců, větru, či při provádění monitoringu např. cukrem.
b) Léčbu v bezplodovém období.
Reakce: Obecně mám za to, že bezplodové období je toliko přes určitý úsek zimy, ev. podzimu, kdy už může být na léčbu pozdě, pokud ovšem není matka v průběhu sezóny klíckována, aby se zamezilo kladení, o čemž autor nehovoří. Pokud měl autor na mysli výpadky v kladení matky v průběhu sezóny, např. v bezsnůškovém období, lze s tím souhlasit, avšak tato technika je vhodná pro zkušené včelaře, nikoliv začátečníky, kdy navíc někteří zkušení včelaři se snaží za účelem zvýšení medných výnosů podporovat včely a matku v kladení podněcujícím přikrmováním tak, aby matka nevypadla z rytmu a včely byly na snůšky nachystány v plné síle po celé produkční období.
c) Vyřezání trubčího plodu brzy na jaře a v létě.
Reakce: Já se domnívám, že je lepší vyřezávat trubčinu průběžně tak, aby včely měly vždy nejméně jeden rámek s odvíčkovaným trubčím plodem a tento následně vyřezávat až po zavíčkování, neboť je to skvělý lapač varoázy, při správném umístění těchto rámků v plodišti.
d) Přirozenou stavbu včelího díla v plodišti.
Reakce: Domnívám se, že tento bod s bojem proti varoáze nesouvisí, ale je součástí přirozené obměny díla, která není u mnohých včelařů ani přirozená a ani obvyklá.
e) Vhodný úl, který umožní co nejkratší vývoj včelího plodu, čímž se omezí počet vylíhlých roztočů.
Reakce: Nevím co tím autor myslel. Z mého pohledu to tímto bodem naprosto zazdil, protože neznám žádný úl urychlující vývoj včelího plodu, přičemž o vhodnosti úlu zatepleného, nezatepleného, solárního či krabice od bot, se vedou již dlouhá léta nikam nevedoucí diskuze a to opominu rámkovou míru, což je téma obdobné.
f) Obměnu díla.
Reakce: tento bod se vztahuje k bodu d), řekl bych že je s ním totožný, a rovněž dle mého názoru s varoázou nijak nesouvisí.
Mé reakce se vztahují k použití úlu jakožto solárního, nikoliv termosolárního, takže se nemohu vyjadřovat k léčení. Zkušenosti doktora Linharta s léčbou, doložené fotografiemi jsou pro mě dostatečně vypovídající i věrohodné. Nevím zda autor článku provádí přednáškovou činnost, a tímto článkem si musel splnit publikační činnost, ale když už se do toho pustil, měl svá tvrzení doložit a nevměšovat do článku s bojem proti varoáze nesouvisející tvrzení. Navíc si myslím, že by bylo nutné poněkud přesněji vymezit terminologii, protože termosolární úl patentovaný doktorem Linhartem slouží v prvé řadě k léčbě včel, v druhé řadě k lepšímu rozvoji. K lepšímu rozvoji, ale bez možnosti léčby slouží úl solární, alespoň z mého pohledu. Solární střecha k léčení se dá použít i na běžných úlech, za které považuji úly izolované, aby při ohřevu nedocházelo k tepelným ztrátám. Pokud se někdo rozhodne k aplikaci solární střechy, jistě nebude hazardovat tím, že nepoužije teploměr, aby předešel přehřátí úlového prostoru s následným borcením díla. Pokud se někdo rozhodne používat úl solární, jistě jej nebude orientovat ke slunci tak, aby mu v době nejvyšší intenzity slunečního záření docházelo k ohřevu solární plochy. Odsuzovat tuto technologii pro vlastní pochybení či nezvládnutí technologie je poněkud nevědecké.
Toliko můj pohled, pokud se v něčem mýlím, rád přijmu osvětu.
P.S.: A abych nebyl zlý jenom na autora článku. Domnívám se, že určitou korekturu by měla s autorem provádět i redakce Včelařství, či její odpovědný člen, neboť se jedná o odborný tisk, který by měl mít určitou úroveň, kdy tvrzení v článku by neměla být ve vzájemném rozporu, ať už se jakkoliv erudovaný autor vyjadřuje k čemukoliv, ev. prezentuje své osobní zkušenosti. Pokud jsou v rozporu články od různých autorů, s tím problém nemám, pokud si autor sám neprotiřečí, viz. výše.