Skúšali ste to? Mne sa to nejak nezdá. Kondenzát na stropnej fólii na jar má tiež svoje čaro. Nevidím žiaden problém mať otvorené očko na hornom nádstavku v režime vetranie.
A včely potrebujú mať v úli určité percento vlhkosti, ktoré nie je vhodné znižovať. Jedine, že by to bolo myslené tak že na včielky sa nemyslí a ide o elimináciu klieštika.
Kto chce viesť polemiku o termoliečbe, musí mať o tom niečo aj naštudované alebo aspoň prečítané. A samozrejme aj niečo v praxi odskúšané. A musí mať aj nejaké výsledky, aby mohol argumentovať. Vo svojej reakcii som uviedol dva odkazy. Ale čo je v tých odkazoch si nikto neprečítal. Aj pohlcovač vlhkosti som pomenoval. Ale aký materiál sú tvárnice silka niekto nevie, hoci sa dajú kúpiť v ktorýchkoľvek stavebninách.
(14.08.2015 18:10)jirka.marx napsal(a): [ -> ] (14.08.2015 9:07)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Já si myslím,že Pán Linhart má pravdu,pretože roztoči vo včelstvách sú a to možno vo väčších množstvách ako si teraz myslíme.Na podložku mi nepadajú žiadny,maximálne do 5 kusov a to mám od 1.8 vo včelstvách Gabon.Na jednom včelstve som robil skúšobnú fumigáciu a zrazu ich padlo 18.
Paradoxom aspoň u mňa je,že včelstvá na túto dobu august,majú nezvyčajne stále veľké množstvá plodu až som z toho sám prekvapený a matky sa nezastavujú,vysoké rámiky 42x35 mám doslova posiate vajíčkami a matky sa snažia využiť s pribúdajúcimi zásobami každú voľnú bunku.Tiež dumám kde ten klieštik je,zrejme by to chcelo niektorý plást rozobrať.
18 roztočů po fumigaci??? To byla rozhodně zbytečná. 
Jirka,ak máš vyše 60 včelstiev,tak máš určitú zodpovednoť,pretože príjem zo včelárenia kryje toho veľa a ten čas čo si do nich obetoval počas celej sezóny aj ked nebola vydarená,si nenechám len tak zahodiť.Jedna skúšobná fumigácia u jedného včelstva preto nie je zbytočná,ukáže ti približnú pravdu.Tie iné pohľady si nechajte pre tých,ktorý zarábajú inak ako ja v školstve,potom sa tu môžme baviť čo je zbytočné a čo nie.
(14.08.2015 18:46)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]To je dakabox - pohlcovač vlhkosti. Podľa najnovších poznatkov výskumu o podmienkach vlhkosti v úli má ideálny úľ včelstvu v sezóne poskytnúť takéto prostredie:...
Myslím že to je skôr želanie ako realita. Nemám námietky na tie požadované vlhkostné pomery, ale na ten "UNIVERZÁLNY" materiál, ktorý by to priebežne po celý rok zabezpečil.
Ja to robím tak ako Anton Turčáni, (so svojím vylepšením o sezónny igelit).
Zhora nadol v zime:
plech
2cm vzduchová fuga
jekor
jekor
jekor
VRECOVINA
Zhora nadol na jar:
plech
2cm vzduchová fuga
jekor
jekor
jekor
IGELIT
Admin prepáči a presunie to do vlákna o stropoch.
Treba tu písať konštruktívne reakcie, ktoré môžu pomôcť termoliečbu vylepšiť a objasniť. Odbočovanie od témy nie je kvalifikované oponovanie, ktoré má veci pomôcť, ale len dokazovanie si kto je väčší macher. Kto nepozná veličiny ovplyvňujúce výsledok termického ošetrovania včelstiev, a vlhkosť v úli je v tom procese dôležitou súčasťou, ten nech si radšej zahryzne do jazyka a nepletie tu všeobecne používané uteplivky a igelity s hruškami a jablkami dohromady. Ak zoberieme do úvahy, že termosolárny úľ by mohol celú včelársku sezónu úspešne pracovať v rozmedzí teplôt ovplyvňujúcich reprodukciu samičiek roztočov Varroa, čiže medzi hodnotami 32° až 38°C a 39° až 45°C, tak z mnou uvedeného grafu jasne vyplýva, že percento úspešnosti termoliečby je závislé od vlhkostných pomerov v úli.
Nič nepletiem. Vám sa to tak javí? Len tvrdím že "to" nemožno dosiahnuť jediným univerzálnym materiálom. V budúcnosti sa vyhnem čítaniu Vašich príspevkov. O odbornosti nepochybujem, ale dávate im príliš emotívny ale hlavne subjektívny nádych. Bez toho sa zaobídem.
(14.08.2015 22:22)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Jirka,ak máš vyše 60 včelstiev,tak máš určitú zodpovednoť,pretože príjem zo včelárenia kryje toho veľa a ten čas čo si do nich obetoval počas celej sezóny aj ked nebola vydarená,si nenechám len tak zahodiť.Jedna skúšobná fumigácia u jedného včelstva preto nie je zbytočná,ukáže ti približnú pravdu.Tie iné pohľady si nechajte pre tých,ktorý zarábajú inak ako ja v školstve,potom sa tu môžme baviť čo je zbytočné a čo nie.
Máš pravdu Josefe, stav je potřeba znát, i za cenu jedné zkušební fumigace.....ale od loňska vím, že je to nedostatečné, protože rozdíly v napadení jednotlivých včelstev v tomto období jsou ohromné.....a při víc jak šedesáti včelstvech máš mnohem větší šanci, že sáhneš o včelstvo vedle.
V loni jedno včelstvo při kontrolní fumigaci 120 VD.....vedlejší 1000. Nechce to usnou na vavřínech.
Já jsem letos v klidu. Při letošní klinické studii Vaderisu pro VuV Dol jsem měl u 25ti včelstev spady do 22 ks VD....a to i po kontrolním nátěru M1 a fumigaci....Tak jak to letos teda je s těma stovkama jak deklaruje p. Linhart. Letošní počty spadů ve stovkách VD mě jen utvrzují v přesvědčení, jak včelaři na ty včely serou! A když na to přijde - stovky VD není nic fatálního, a určitě si ternosolár kvůli několika stům VD nepořídím.
Upřímě řečeno smysl
"dekaboxu" mi nějak uniká. Podle toho
grafu (pokud mu teda budeme věřit) jsou pro varou nepříznivé spíše extrémní (vysoké, nízké) relativní vlhkosti. Dekabox však vlhkost vyrovnává - místo extrémních vlhkostí bude v úle nějaká průměrná. To za předpokladu, že dekabox funguje. Kalcium silikát není totiž zrovna materiál, který by dobře jímal vzdušnou vlhkost. Při 100 % vlhkosti vzduchu pojme jen asi 26 kg vody na 1 m3
(Stavební obzor 1/2013). Takže deska na stropě pojme jen asi 200 g vody (rozdíl mezi 0 a 100 % RH vzduchu). To je nic v celkové bilanci úlu. Při kolísání RH mezi 20 a 80 % deska kalcium silikátu bude uvolňovat/přijímat necelé deci vody...
200 g vody je ve vztahu k úlovému prostoru luxusně mnoho. Normální úlové prostředí na plodu je : teplota 36°C, vlhkost abs. 28 až 30 g/m3. Při čistém objemu úlu (bez rámků, jen vzduch) 80 litrů je v úlovém prostředí 2,4 g vody.
Asi tak. Keď položím silka dosku na úľ, je ľahká ako pierko. Keď ju odstraňujem, je ťažká, nasiaknutá vodou. Treba vyskúšať. Ide o to, ktoré riešenie včelár pri termoliečbe uprednostní. Buď bude polievať vodou silka dosku na strope úľa alebo bude odparovať vodu z nádoby v podmete.
Voda. Tedy vlhko v úlech termosolarnich a silně uteplených je zásadní. Např u tříhodinovém ohřevu v úlech Hivet je dodaní 200ml vody, na hranici potřeb. Už jen zvýšeni o jeden stupeň, má za následek spotřebovaní vody, před dosažením tři hodin. A to mluvíme o jednom nástavku.
Při spotřebovaní vody, a poklesu vlhkosti dochází k zasychání otevřeného plodu. Tedy nejdříve vajíček. pokud je Však dodržen postup je vše ok.
Ve vyšší popsaných úlech je kolísaní vlhkosti v závislosti denní hodinou a přínosem sladiny.
V uteplených úlech ,alla Smělý je denní spotřeba v tomto roce v rozmezí 50 až 487ml vody dodané do podmetu.
Nyní v těchto úlech je spotřeba vody cca 500ml natři dny.
Doufám že jsem Vám snad trochu problematiku vlhkosti objasnil.(spotřeby vody).
(15.08.2015 13:03)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Keď ju odstraňujem, je ťažká, nasiaknutá vodou.
Pokud je deska pod těsným plechovým víkem, může tam jistě docházet ke kondenzaci a odtud ta voda. Máte nějaký záznam o kolísání hmotnosti desky během roku/dne?
(15.08.2015 13:51)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Voda. Tedy vlhko v úlech termosolarnich a silně uteplených je zásadní. Např u tříhodinovém ohřevu v úlech Hivet je dodaní 200ml vody, na hranici potřeb. Už jen zvýšeni o jeden stupeň, má za následek spotřebovaní vody, před dosažením tři hodin. A to mluvíme o jednom nástavku.
Při spotřebovaní vody, a poklesu vlhkosti dochází k zasychání otevřeného plodu. Tedy nejdříve vajíček. pokud je Však dodržen postup je vše ok.
Ve vyšší popsaných úlech je kolísaní vlhkosti v závislosti denní hodinou a přínosem sladiny.
V uteplených úlech ,alla Smělý je denní spotřeba v tomto roce v rozmezí 50 až 487ml vody dodané do podmetu.
Nyní v těchto úlech je spotřeba vody cca 500ml natři dny.
Doufám že jsem Vám snad trochu problematiku vlhkosti objasnil.(spotřeby vody).
Jak tedy řešíte dostatečně vlhké prostředí v termosolárním úlu pana Linharta? On nám to dosud tají.
(15.08.2015 18:00)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]On nám to dosud tají.
Je v tomto vláknu někdo, kdo nic netají? No, nečetl jsem všechno, protože to se opravdu nedá...
V Linhartově úlu mladušky zůstavají na plodu, tak předpokládám, že se o plod postarají. Alespoň o larvičky. Jak na ohřev reagují vajíčka nejspíš nikdo zatím nezkoumal. Samozřejmě samotným ohřevem se určité množství vlhkosti bude uvolňovat z medu, ze dřeva nástavků atp. Ohřev netrvá dlouho, tak by to mohlo i stačit. Možná ne, kdoví.
(15.08.2015 13:51)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Ve vyšší popsaných úlech je kolísaní vlhkosti v závislosti denní hodinou a přínosem sladiny.
To je dôležitý argument. V čase hojnosti, teda do letného slnovratu, je v dutine vlhkosti dostatok. Počty roztočov vo včelstve sú na udržateľnej úrovni. Po slnovrate sú zásoby medu už spracované, znáška je minimálna, podnecovacia, včely nemajú čo odparovať, vlhkosť v úli klesá a počet roztočov Varroa narastá.
Včera mi volal jeden pán z Moravy (velmi zkušený včelař s asi 80 včelstvy), který si koupil na zkoušku termosoáry 2. Také on je ochoten formou článku potvrdit 3 základní skutečnosti:
1. Výborný rozvoj a stavba
2. Schopnost prohřát plodiště nad 40°C po dobu nejméně 2 hodin
3. Absolutní nepřítomnost roztoče v těchto úlech i bez nutnosti jakkoli léčit. Což samozřejmě může být zvýrazněno letošním slunným rokem.
Mám z toho radost, protože se tím potvrzuje to co říkám. A co také říká pan Bencúr zde: Že i mírný a dlouhodobý ohřev zabrání roztoči v množení a včely tím vyléčí.
Mohu garantovat, že ohřívat plod nad 36°C tento úl umí i při polojasnu a teplotě nad 20°C. Za veder pak teploty stoupají i nad 38°C. Včelám to nevadí a roztoč je v háji. Takže to chce mít v zimě nasazená stínítka, sejmout je v čase květu lísek, pak je nasadit při přichodu letních veder za snůšky (aby se včely zbytečně nenamáhaly větráním ) a mít je trvale sejmuté v druhé půli července a srpnu. Pak by měl být roztoč samovolně zničen jen působením čelní úlové stěny. Výjimkou samozřejmě mohou být roky s deštivým podletím, kdy samovolný ohřev nebude stačit. Tam bude muset být užita aktivní léčba ohřevem plodu nad 40°C za účasti včelaře. Mám stále velmi silný pocit, že je nutně třeba sestavit tabulku teplot nad 35,5°C a délek jejich nutného působení při běžné úlové vlhkosti, aby to roztoče spolehlivě zničilo. Dle mého názoru by to bylo ideální pro renomované vědecké pracoviště. Stačil by termostat, biologický materiál a jediný poctivý doktorand či třeba i bakalář.
Zdravím, podle mě je největším nedostatkem Vašehu ulu jeho cena. Za cenu cca 10 tisíc za jeden ul, si dokážu vyrobit 10 ulu. S tím, že řezivo si nechám nařezat, víka si nechám vyrobit klempířem... Nevím jestli to je lokalitou, ale ještě mi ani jedny včely neumřely na varoazu, proto je pro mě investice do takoveho ulu zcela zbytečná
(15.08.2015 18:26)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]... ohřevem se určité množství vlhkosti bude uvolňovat z medu...
Dalsi bonus toho ulu, nemusis davat med do termokomory ked je prilis riedky
M.
(15.08.2015 22:17)Gretchin napsal(a): [ -> ]Zdravím, podle mě je největším nedostatkem Vašehu ulu jeho cena. Za cenu cca 10 tisíc za jeden ul, si dokážu vyrobit 10 ulu. S tím, že řezivo si nechám nařezat, víka si nechám vyrobit klempířem... Nevím jestli to je lokalitou, ale ještě mi ani jedny včely neumřely na varoazu, proto je pro mě investice do takoveho ulu zcela zbytečná
Cenové relácie termosolárneho úľa sme tu už niekedy pred rokom preberali. Samotná stolárska výroba termosolárneho úľa nie je drahá. Kto pochopil prácu termosolárneho úľa, ten si ho dokáže vyrobiť v domácej dielni sám za cenu len nepatrne vyššiu od bežne vyrábaných nadstavkov. Je to bednička s jednou 2x presklenou stenou (nie je podmienkou), za ktorou je z vnútornej strany priehradka natretá tmavou farbou. Presklená stena je z vonkajšej strany vybavená okenicou, ktorá bráni prenikaniu slnečných lúčov do úľa v čase mimo jeho prevádzku. Tiež si treba zvoliť konštrukčné riešenie nadstavkov vzhľadom k používanej rámikovej miere. Z uvedených obrázkov, ktoré tu pán Linhart poskytol, usudzujem, že riešenie jeho nadstavkov má štvorcový pôdorys s uložením rámikov na teplú stavbu. Moje riešenie nadstavkov so skleníkovým efektom umožňuje uloženie rámikov aj na studenú stavbu a to bez ohľadu na ich počet, výšku a dĺžku rámika, čiže predpokladám, že sa moje riešenie dá použiť na každú rámikovú mieru.
(15.08.2015 18:26)Víťa Vydra napsal(a): [ -> ]Je v tomto vláknu někdo, kdo nic netají? No, nečetl jsem všechno, protože to se opravdu nedá...
Určite tu nikto nič netají. Stačí pozorne čítať jednotlivé reakcie a sledovať ich náväznosť na seba. Komu to k pochopeniu nestačí, tak musí ísť na školenie a nejasnosti konzultovať tam. Za konzultácie sa v dnešnej dobe samozrejme platí. A kto nemá čas na štúdium a ani na konzultácie, ten si kúpi hotový termosolárny úľ aj s metodikou termického ošetrovania včelstiev. Metodika, to je výsledok duševnej práce, ktorá trvá aj niekoľko rokov alebo desaťročí. Za nápad, za myšlienku, za skúsenosť treba predsa tiež zaplatiť.
Vy se zde usmíváte nad tím, že může tento úl fungovat jako termokomora. Ale pravdou je, že vytočit z něj med jde těžko - je totiž díky vyšší teplotě a proudění vzduchu v něm (výstupný proud teplého vzduchu za okénky) velmi hustý. Letos se nám u vytáčení stala tato příhoda:
Pokud to jde, vytáčíme v obci kde nikdo včely nechová a to v exteriéru. Med z normálních úlů (myšleno ne těch termosolárních) vytáčet šel. Ten z termosolárů ale vůbec nechtěl z plástů a to bylo horko. Nebyl tedy zatuhlý chladem, a ani krystalický. Jen měl nízký obsah vody. Tak jsme tyto plásty odložili s tím, že je vytočíme nakonec. I po maximální snaze o vytočení tak 1/4 medu v plástu zůstala. Byla to hustá medovice. Pak se objevily místní vosy a včely z okolních vesic a proto se vytáčení přesunulo do vnitřních prostor domku, o kterém nikdo neví kdy byl postaven. První písemná zmínka o něm je stará 341 let. Částečně roubenka a částečně dům z kamene lepeného jílem s plevami. Inu, před skoro 350 lety nic jiného nebylo. Vevnitř bylo chladněji a ze zdí šla i vlhkost. Tu med do půl hodiny v plástech nasál a už šel točit dobře. Takže opravdu je to tak, že kvalita medu je z toho úlu výborná. Až tak dobrá, že je to na obtíž při vytáčení. Pokud jde o cenu úlu, tak se domnívám že se nevyplatí ho napodobovat. Pan Kramný to také zkoušel a pohořel. A nejen on. Já bohužel řeším reklamace po prvním výrobci, co neudělal práci dobře. Na úlech sice není často nic vidět, ale mají ten nedostatek že nefungují. Proto je musím těm lidem měnit za nové. A když uvážíte, že tento úl se zaplatí 63 kg medu (tedy dvojím běžným vytáčením za cenu v obchodech běžnou ) v sestavě se 3 prosklenými nástavky, krmítkem, střechou do exteriéru, léčebným zařízením, varroa dnem, včetně léčebného zařízení.....pak se ptám, proč si doma smolit nějaké napodobeniny? Vždyť své kupce si na trhu nacházejí i úly s cenou nad 5 000kč, které nenabízí nejen léčbu, ale mnohé jiné výhody termosoláru. Například zde:
http://www.burinsky.cz/senior.html