(12.09.2015 9:16)NB1 napsal(a): [ -> ]Tak snad ještě dokážu na podložce rozeznat samičku od samečka. V tom bych složitost nehledal a určení ceny jako prodejce dokážu též jednoduše. Objednám si u výrobce za pevně danou (dohodnutou cenu) a s tou můžu dále operovat a zveřejnit. Takovou výmluvu by mohl používat každý prodejce, že cenu za pečivo neuvedl, protože neví jestli pekař nenatankuje dražší naftu a nepřiveze ranní pečivo za vyšší ceny. 
"má pravdu, předsedo!"
(Tak to vidím já, můžu se mýlit.)
Kaji dobrý. Ale na tvůj věk..... .
NB1 Pokud se rozběhne sériová výroba, Jsem si jist, že cena bude stabilní.
Diskusi o Varroaze beru jen za hypotetickou. Mám osazeno nově několik měsíců tři (oprava čtyři) včelststva, v termosolarech vlastní konstrukce, která plynule navazuje na generaci uteplených ulů. Byli osazeni malými včelstvičky, a nyní se snažím tyto včelstva rozjet do velikosti včelstev. Lepe řečeno snažím se porozumět jak jim bude úl vyhovovat. úly jsem osadil za přítomnosti několika včelařů. Teploty jsou snímaný a stav včelstev kontrolujeme.
A ted mi řekni proč zde mam výsledky popisovat, když debata(diskuze) je ...... Zajímavá
Teploty jsou jistě zajímavé, ale podstné bude jak hodláte sledovat a porovnávat populaci VD v těch úlech a vedle. Předpokládám, že na včelnici jsou stejní roztoči.
Můj věk je dobrý a hlava jede ještě trochu abych si všiml že rozdílnost roztočů je trochu dětinská výmluva.
Asi se pan Linhart nakazil od studentů.
(12.09.2015 9:57)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]A ted mi řekni proč zde mam výsledky popisovat, když debata(diskuze) je ...... Zajímavá
Nemám přesvědčovací schopnosti, proto nevím čím přesvědčovat proč Ano? Taky nevím proč NE? Taky nevím proč se bránit přímé zpětné vazbě a jít cestou jen publikování v časopisech (nebo do jiných nepřístupných šuplíků), které tuto zpětnou on-line vazbu neumožní a autor je připraven o názorovou shodu případně rozdílnost.
Když jsem se poprvé dozvěděl o Termo - v nějakém článku, psalo se o 80 % účinnosti - nyní už se šlo ke 100% + dalších výhodách, které jsou pro mě scifi a nepojedu stovky kilometrů, když mi tu 100% účinnost stejně nebudete schopni ukázat, protože nepředpokládám, že pak rozvrtáme celé včelstvo a plod. Bez nezávislého otestování je pro mě zatím úl hodně neznámou investicí a proto ji nebudu žádnému zájemci doporučovat.
(12.09.2015 10:12)KaJi napsal(a): [ -> ]Teploty jsou jistě zajímavé, ale podstné bude jak hodláte sledovat a porovnávat populaci VD v těch úlech a vedle. Předpokládám, že na včelnici jsou stejní roztoči.
Můj věk je dobrý a hlava jede ještě trochu abych si všiml že rozdílnost roztočů je trochu dětinská výmluva.
Asi se pan Linhart nakazil od studentů.
Kaji Vysvětlení: Varroa destruktor je složeny ze samečků a samiček. Pokud v ule bude jedna samička a jeden sameček a jejich potomstvo bude jen Samčí. Nebude docházet k pyramidálnímu efektu. Toť vše. Chtěl jsem jen ukázat, jak je složité realisticky spočítat vývoj napadení varroazy.
???
Já myslel, že stačí když do úlu zavítá byť jedna samička a už to jede. Pokud tedy je zdravá a nebere antikoncepci.
Dobře ul bez varroazy navštíví neoplozena samička varroazy a co z toho plyne?
Já vím, četl jsem to tu, že názory PSNV . . . .
Ale když tak to nastuduj někde jinde.
http://www.varroamonitoring.cz/showArtic...roaBiology
Dceřinné samičky dosahují pohlavní dospělosti uvnitř zavíčkovaných buněk za 24 h po ukončení jejich vývoje a začnou se pářit se samečky. Sameček používá k zavedení spermií do těla samičky ústní ústrojí. Spářené samičky pak opouštějí s vybíhajícím plodem buňku, kde se narodily. V dělničí buňce obvykle dospějí jen 1-2 samičky a jeden sameček. Jedinci ze čtvrtého a dalších vajíček obvykle nedokončí svůj vývoj před líhnutím včely dělnice. V době líhnutí včel není kutikula nedospělých roztočů dostatečně inkrustována a tak líhnoucí pohyby včely jsou pro nymfy osudné. I kdyby tyto pohyby nymfy přežily, vývoj mimo buňku plástu není možný. Větší šanci mají vyvíjející se roztoči v trubčích buňkách, kde mohou zůstat delší dobu a tak má možnost dokončit svůj vývoj více roztočů než v buňkách dělničích
Mně z toho vychází, že neoplozená samička by musela být leda jedináček které umřel bratříček.
V tom případě si dokázal pyramidální narůst varroazy.
Ale v živote roztočov Varroa to predsa funguje tak, že samičky, ktoré vyšli z pod viečka neoplodnené sa už nikdy neoplodnia. NIKDY!!!
Jindrich si pres nedeli nastuduje rozmnozovani ( varroa destructor tedy)
(12.09.2015 21:33)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Ale v živote roztočov Varroa to predsa funguje tak, že samičky, ktoré vyšli z pod viečka neoplodnené sa už nikdy neoplodnia. NIKDY!!!
Da se to nekde přečist ,´že se již nikdy neoplodní? A co z toho plyne nic. Stále je jasné, jedno že narůst varroazy je jiny než teorie. Stále nechápu o co jde. Pokud vyvstvetluji,že zbydou li dva roztoči v ule, Není to zárukou růstu populace.
Dá
Samozrejme, je veľa štúfií o tom. Treba gúgliť alebo sledovať zahraničné fóra o termoliečbe. Ideálna teplota pre reprodukciu roztoča je 34° až 35°C. Preto sa mu na našej včele tak darí. Už pri teplote 36°C samičky roztočov Varroa dostanú z prehriatia šok a nie sú schopné sa páriť. Časovo to pod viečkom nestihnú a už sa nikdy neoplodnia. Na tomto poznatku je založená termosolárna liečba včelstiev. Hovorí sa, že včely sú deti slnka. Liečba včelieho superorganizmu solárnym teplom má pred sebou
skvelú budúcnosť.
Milane sterilita po ohřevu je mi známa. Psal si že samička ,která vyleze z buňky se již nikdy neoplodní.(o jejím ohřátí si nepsal v příspěvku nic) Proto se ptám ,kde to najdu?
Reprodukcia roztočov prebieha tak, že oplodnená samička najskôr položí vajíčko, z ktorého za vyliahne samček. Potom položí druhé vajíčko, z ktorého sa vyliahne samička. Brat a sestra sa medzi sebou pária. Ak do bunky vôjdu pred zaviečkovaním dve oplodnené samičky dochádza aj k nepríbuzenskému páreniu a roztoče sú odolnejšie. Keď do bunky vôjde neoplodnená samička nie je schopná založiť potomstvo, pretože je neoplodnená. Ak prebiehala termoliečba, vyliezla už prvý krát, po svojom narodení ohriata, šokovaná, neoplodnená a pri opätovnom vlezení do bunky nie je schopná založiť potomstvo. Neoplodnené samičky sa už nikdy neoplodnia a to ani v prípade, že bude v bunke s druhou oplodnenou samičkou, ktorá založí svoje potomstvo.
Dobře hypoteticky. Vejde do buňky neoplozena samička a oplozena samička a te se narodí synek a ten nemůže oplodnit samičku?
Stále trva otázka ,kde si to četl abych si mohl ověřit tve tvrzení?
(12.09.2015 21:37)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Jindrich si pres nedeli nastuduje rozmnozovani ( varroa destructor tedy)
Jirko ten (varroa destruktor tedy) --- to je novy roztoč
Patko Tvůj příspěvek je ideální. Jedno slovo a nic. Pokud bych s tebou nezačal komunikovat mailem ,nic bych se nedozvěděl.
O takových příspěvcích stále mluvím.
Chápu že vývoj jde dál, a že tato informace(samička ,která se neoplodni v buňce, se již neoplodni), je zajímavá. Ale v mých příspěvcích, ukazuji jaký je problém s varroazou, a čísla co uvedl Linhart jsou jen hypotetická a v reálném prostředí je vše jinak. Následující několik příspěvku(po první mé zmínce) jen zabředlo v diskusní chaos. A tím dokázalo odklonit debatu jinam.
Snad chtělo jen ukázat, jak neznám nejnovější poznatky. ANO neznám. Nejsem encyklopedie. A jeden včelař, nemůže vše pojmou a stále na internetu hledat vše co se objeví.
Ani jeden příspěvek ,který by reagoval na můj příspěvek 1042 , jak se osazeným včelkám daří.
Mě z toho plyne jediné, pokud chcete ukázat, jak jste vzdělaní v nejnovějších studiích-budiž. Ale jestli se něco chcete dozvědět , snažte se byt včelaři s lidskou tvaří a mít vice porozumění. Jsou tu lidi citlivý a také Ti co nechtějí sáhodlouze stále vysvětlovat.
Ćítal som to v štúdiách z Japonska a Nového Zélandu. Treba si to vygúgliť. Lenže niektorí tu radi počúvajú iba samých seba a nečítajú pozorne príspevky ostatných. Toto vlákno sledujem niekoľko rokov, od jeho založenia, a viem sa v ňom ako tak orientovať, kde je čo napísané. Načo sú dobré reakcie, v ktorých niekto požaduje odkaz, aby si overil tvrdenie toho druhého? Je pre neho veľmi namáhavé oponovať vlastnými argumentami a nájsť si svoj zdroj informácií, keď o tvrdení toho druhého pochybuje?
V živote chrobákov, hmyzu a roztočov dochádza k páreniu iba raz v živote. Všetci poznáme z praxe, že trúd po oplodnení matky zomiera a úlohou matky v jej ďalšom živote je klásť vajíčka a zabezpečovať tak pokračovanie svojho rodu. Ak včelia matka nevyletí na snubný prelet z úľa v čase keď je rujná, tiež sa už neoplodní a bude klásť hrboplod. So samičkou roztoča Varroa je to podobne. Samička Varroa nelezie do včelej bunky s plodom preto, aby sa tam párila, ale preto, aby tam kládla vajíčka, zakladala nové potomstvo a zabezpečila pre vývoj potomkov dostatok potravy. Čiže je to podobný príbeh ako pri zakladaní potomstva u včiel samotárok. Spod viečka vylezie v priemere 1,4 samičiek schopných ďalšej reprodukcie. Robotníčí plod sa vyvíja 21 dní. Množstvo tepla dodávaného včeliemu plodu určuje dĺžku toho vývoja. Ak je dodávaného tepla menej, robotnica sa narodí na 21. deň večer alebo až na 22. deň, a keď je dodaného tepla viac, robotnica sa narodí na 21. deň ráno alebo už na 20. deň. To si zas môže každý naštudovať na webe univerzity vo Wurzburgu. Roztoče Varroa dospievajú a pária sa v priebehu niekoľkých hodín pred odviečkovaním bunky. Keď dodáme včeliemu plodu viac tepla, ten sa skôr narodí a samičky Varroa nestihnú pod viečkom párenie. To znamená, že liečba v termosolárnom úli prebieha už pri teplote 36°C. To dokázali už pred rokmi ukrajinský vedci, o čom som v tomto vlákne tiež písal. Podľa mňa termosolárny úľ, termosolárny nadstavok, skleníkové odnímateľné dno, či presklená povala úľa, majú skvelú budúcnosť.
Milane požadovaní ověřovaní v tom to tématu je naopak stále vyžadováno. Máš o tématu přehled a proto to víš sám. Prosím tě je problém sem nebo na soukromou poštu dat tvůj odkaz, rad si to přečtu a dozvím se nove skutečnosti.
Ted mne napadá, pokud bychom dokázali naočkovat na varroazu na Novem zelandu Mixomatozu, měli bychom po problemu. Co se tedy pokusit varroazu likvidovat biologicky.?