(08.05.2013 10:16)misan napsal(a): [ -> ]Otázka na pána Linharta.
V akom časovom horizonte predpokladáte zavedenie metódy na nezávislom pracovisku a potvrdenie jej účinnosti v praxi?
Laboratórne výsledky by som nezamieňal s výsledkami v prírode. Dospelé včely ujdú pred zvýšenou teplotou aj s klieštikmi a vrátia sa...
Tu ma napadá, nebolo by dobré použiť nejaký rošt s ostrými hranami (MM, peľochyt) na ktorom by včielky zo seba zoškrabli klieštika pri vstupe do plodiska? Tiež by sa na tom dalo zarobiť kým sa príde na to že klieštik sa drží aj na boku včely, kde sa nezoškrábne.
Tak na to Vám odpovím velmi jednoznačně: Jediným nezávislým pracovištěm jsou včelnice soukromých včelařů. Ti nevyrábějí léky, nečerpají granty, necítí se uraženi že je předešel jiný výzkumník, nešlechtí na varroatoleranci atd. A je mezi nimi velmi mnoho chytrých lidí. Jinak jsem v laboratoři žádné testy nedělal, vše mám z praxe. Ostrý rošt nemá cenu, roztoči zalézají pod zadečkové články a tam je nedostanete.
(08.05.2013 18:02)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]K tomu MVP. Páni, vidieť že ste začiatočníci.... 
(08.05.2013 17:22)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]S vysokou pravděpodobností to bude fungovat, zatím nevidím jediný důvod (a dovedu si jich docela dost představit), proč by to fungovat nemělo.
Ale určite, v labáku to funguje, to už dokázali napr. na 100 včelách.... bez plástov, bez plodu.... Ale v praxi to "kúrenie" a nech je akékoľvek, neuspelo. Je tam naozaj veľmi úzka hranica smrti včely a klieštika.
Takto sa "overil" aj rotačný úl.... Nakoniec sa zistilo, že to nie je až taká novinka. A mne sa zdá, pri všetkej úcte k autorovi, že toto je obdobný prípad. Okrem pár nadšených článkov, som žiadne konkrétne výsledky nenašiel. Ale už sa hľadá firma na výrobu. Veď včelári majú dosť peňazí, oni to odskúšajú, nie. Čo keby náhodou tento kšeft niekto "vyfúkol".
Som pesimista. Táto doba ma už preverila niekoľko krát a nielen vo včelárstve!
Vážený příteli, dívejte se na svět veseleji. Máte jásat že je taková metoda na světě a ne být už předem škarohlídem. Když dá někdo své peníze do průmyslové ochrany, je vyučen v oboru, má za sebou 22 let praxe a to i jako včelmistr na podnikové včelnici, tak asi nebude autorem úplné blbiny ne? Ujišťuji Vás, že metoda funguje stejně dobře, jako protirojový chov trubců. Tomu taky tehdy nikdo nevěřil a nyní....užívá to velmi mnoho lidí.
Vážení diskutující,
často se zde v diskusi objevuje obava, že metoda není dost účinná. Proto si nyní ukážeme, jak prudce klesá počet roztočů i v extrémně silně zamořeném včelstvu s 1 000 samiček roztoče, které by nemělo šanci přežít. To při reálné 80% mortalitě roztočů po každé termosolární léčbě. Úmyslně zde navíc namodeluji zcela nereálný stav, kdy do každé další léčby počet roztočů opět vzroste o třetinu. I pak roztoč nezadržitelně vymírá:
Počet roztočů před léčbou 1 000 Zabito Počet
roztočů po léčbě
1. léčba 1000 800 2 00
2. léčba 2 00 + 66 = 266 212,8 53,2
3. léčba 53,2 + 17,7 = 70,9 56,7 14,2
4. léčba 14,2 + 4,7 =18,9 15,12 3,78
Tento příklad je samozřejmě čistě demonstrativní. Intenzita napadení o síle tisíce roztočů na včelstvo je již fatální a takto zubožená včelstva (krom pokusů) nechováme. Také není možné, že by vždy po každé léčbě dokázali přeživší roztoči zvýšit o třetinu svoji početnost. Nicméně jsou tyto výpočty jasným důkazem, že i za takto zničující modelové invaze super roztočů, bychom byli schopni populaci parazita snížit na pouhé čtyři kusy z tisíce. To během pouhých čtyř ošetření, v červenci a srpnu. To zdarma, bez chemie a s časovou náročností asi 6 vteřin na úl při každém ošetření (tři vetřiny sejmutí a tři vteřiny nasazení střechy). Je nesmírně důležité, že se i velmi silně zamořené včelstvo již po první léčbě stane plně životaschopným a je tak zachráněno. Pokud budou do první léčby vstupovat včelstva s pouhými několika stovkami roztočů (více jich počátkem července ještě ani v silně postižených včelstvech není), nepřežije opakovanou léčbu ani jediný!
Protože jsem a ještě asi měsíc zůstanu jediným včelařem na světě který kdy viděl mé termosolární úly v akci, nemohu Vás odkázat na žádné svědky. Jsou ale přemýšliví lidé, kteří si všímají detailů a mé poznatky plně potvrzují. Níže publikovaný dopis mi zaslal pan Horníček ze ZO Králíky. Mám od něho písemné svolení publikovat ho ve své chystané knize. Jistě se tedy nebude hněvat, pokud Vás s ním seznámím již nyní. To v jeho zcela původní podobě.
Vážený pane doktore,
se zájmem jsem prostudoval článek o termosolární likvidaci roztočů ve včelstvech. Posléze jsem se vrátil ke svým víceletým poznámkám, k celkovým počtům roztočů spadlých v jednotlivých včelstvech v průběhu ošetřování. Dosud jsem neměl žádné vysvětlení k podstatným rozdílům mezi jednotlivými včelstvy. Jedna skupina vykazovala celkový spad v řádu několika desítek, druhá v řádu stovek roztočů. Váš článek mne přivedl na myšlenku, zda podstatný rozdíl ve spadu roztočů nemůže být způsoben umístěním jednotlivých úlů na plném poledním slunci, případně v polostínu až ve stínu.
Vyhodnocení spadu u konkretních úlů jdenoznačně ukazuje, že intenzita oslunění a počet roztočů spadlých celkem v průběhu ošetření, jsou nepřímo úměrné. Tedy čím více slunce, tím méně roztočů.
Poslední tři roky praktikuji také neomezený chov trubců u všech svých deseti včelstev. Za tu dobu jsem neměl žádný roj. Moje skromné praktické zkušenosti v plném rozsahu potvrzují plnou využitelnost výsledků výzkumů, které prezentujete se spoluautory, případně samostatně.
Děkuji za vše, čím jste přispěl k zásadnímu pokroku ve včelařském oboru. Věřím, že Vaše metody se v krátké době prosadí do praxe u všech rozumných včelařů.
S přátelským pozdravem,
František Horníček
Nyní si sami položte otázku, jak se asi bude roztočům dařit v termosolárních úlech, které umějí solární energii cíleně využít k hubení roztoče. Přeji všem krásný májový podvečer a až nastane chvíle kdy půjde tato zařízení pořídit a testovat, budu Vás o tom zde informovat. R. Linhart
Tým chcem povedať len toľko, autor myšlienku neposunul ďalej, len prepracoval spôsob ohrievania. 0 bodov!