Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Termosolární úl
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
(08.05.2013 9:38)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Tu je obrázok z môjho amatérskeho pokusu 1.augusta 2008. Očakávaný spád klieštika v úli som nezaznamenal. Určite ich včely vyniesli na svojom tele von. A ako to dopadlo pod viečkom tiež neviem posúdiť.

A to je přesně ten problém.
Ano - včely, které odešly z úlu ven, odešly i s kleštíky. Tedy z foretických roztočů (cca 20 % celkové populace kleštíka v úle) to logicky přežili všichni. Jenže ti, co byli pod víčky byli usmrceni do jednoho. Z tohoto úhlu pohledu účinnost na první pohled "pouhých", ale přesto neskutečných 80%!!!!! Logicky - viditelný spad nula.
Takže laický propočet - kleštík začíná z úrovně nikoli 100, ale 20. Je tu však jedno velké ALE.
Co jsou ti foretičtí roztoči vlastně zač? Proč nebyli pod víčky? Mezi nimi se totiž pravděpodobně nachází i docela vysoké procento těch, kteří jsou různě geneticky poškození, neschopní páření atd. atd. Takže nikoli 20 přátelé, ale ještě méně. Odhadnout to bude ale dosti složité.
Co tedy ti foretičtí "všeho schopní" dále provedou? Ti, co jsou geneticky neporušení zalezou do buněk a nechají se zavíčkovat. A na ně právě míří druhé ošetření s max. prodlevou 12 dnů (stadium zavíkovaného plodu mezi 9. a 21. dnem).
Pokud uvážím opět téměř 100% účinnost na ty pod víčky, moc už mi jich nezbývá, teoreticky 4% (20x0,2). Samozřejmě ti, co se zachrání nezalezením pod víčko - přežijí, opět jako všichni ostatní foretičtí. Jenže jejich stav musí docela radikálně poklesnout. Nedostanou totiž další várku těch, co by se zpod víček vylíhli. Mládež prostě bude chybět.
No a na to, co nedej bože ještě zůstalo, třetí kolo Tady už prakticky čistá nula, protože kdo zůstal po této době jako foretický (a tedy potřetí se zachránil s vylezlými včelami) je s téměř 100 % jistotou impotentní a další množení tedy nehrozí.
Tahle moje úvaha samozřejmě nepočítá s reinvazí ze včelstev, která v této době nejsou proti kleštíkovi ošetřována. Ale i soused pravděpodobně jednoho dne přijde na to, že bez včel je to docela smutné, zato bez kleštíka (a dej bože i bez moru) si ten život docela dobře dovedu i já představit.
Takže přátelé, přesně jak řekl př. Křapka. Všichni tvrdí, že čmelák nemůže létat. Jenže on to blbec neví a létá si docela vesele.
iRP
OK, nič mi tu nechýba, iba potvrdenie z terénu.
Pravda je, že chémiou sa nezaťaží včelstvo, ale toto určite vyskúšam , s Rostislavom Pešekom súhlasím, jeho názor má logiku, je len na nás či si to vyskúšame , alebo budeme písať nezmysly, alebo názory ak chcete.
Skúsenosť je viac ako výkrik do tmy!
Mne to všetko pripadá ako priveľa teórie a málo dôkazov. Milam má jednoznačne pravdu v tom, že ak včely odídu z vyhrievaného priestoru, (a to určite odídu), odídu s nimi aj klieštiky. Je to ako aj s kyselinami - hranica medzi usmrtením klieštika a usmrtením včely je priveľmi malá. Tak isto hranica medzi usmrtením pomocou tepla je pre včely a klieštika priveľmi malá a nie sme schopný v úloch zabezpečiť po celom objeme konštantnú teplotu - myslím si, že včely to nedovolia a ani nepotrebujú. Keby to bolo možné, asi by aj v zemi pôvodu klieštika sa takto včely ho zbavovali. O zbortení diela ani nehovorím.

Ale nechajme autora, nech vec dokoná. A je úplne jedno, či to ide cez solár alebo na drôty z atómovej elektrárne. Výsledky nebudú lepšie, azda len cena produktu. Dobrá reklama robí veľa.... Idea Tým chcem povedať len toľko, autor myšlienku neposunul ďalej, len prepracoval spôsob ohrievania. 0 bodov!
Čím dál se zamýšlím na celým tímhle problémem.
S vysokou pravděpodobností to bude fungovat, zatím nevidím jediný důvod (a dovedu si jich docela dost představit), proč by to fungovat nemělo.
Obava bude z jedné věci - všechny hlavy pomazané přijdou o kšeft a proto tomu budou ze všech sil bránit. Stačí počítat.
Takže zůstanou touto metodou neošetřitelná včelstva ve starých úlech nepřístupných shora, ve stínu, ve včelínech, kočovných vozech. Možná docela slušný podíl. Inteligentní ( a hlavně chytrý) včelař se jich obratem zbaví a bude dělat vše proto aby se tak stalo i v jeho okolí, zejména u starších včelařů.
A pokud by zmizely všechny hlavně zadem přístupné úly (jako reprezentanta vidím hlavně různé budečáky, almárky ....), tak se zároveň i podstatně zmenší ohniska moru včelího plodu. Konečně tak dojde k pravidelné obměně prvních 3 plástů od čelní strany, tedy těch, které mnoho včelařů nevyndává vůbec, nebo jen někdy a tak zvaně pamatují Hitlera ještě svobodníkem. Už aby to bylo!!!!!
iRP
Mě jako začátečníka to velmi zaujalo. Mám také určité obavy, ale dokud to sám nevyzkouším, tak tu nemůžu sedět za počítáčem a sáhodlouze psát o tom, jak je metoda špatná. Rozhodně všemu novému dám šanci.
A velmi si cením člověka, co pro včelaření něco dělá. Doufám, že mladá generace bude stejně jako já nakloněna novým způsobům, pokud budou fungovat.
Rozhodně budu jeden z těch, co si pořídí alespoň jeden na zkoušku. A po přeléčení sem s čistým svědomím můžu napsat, jak metoda funguje, nebo ne.

Teďka mě napadlo, jeslti se touto teplotou neničí i spory moru, ale to asi neni zkoumáno že?
K tomu MVP. Páni, vidieť že ste začiatočníci.... CoolWink



(08.05.2013 17:22)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]S vysokou pravděpodobností to bude fungovat, zatím nevidím jediný důvod (a dovedu si jich docela dost představit), proč by to fungovat nemělo.

Ale určite, v labáku to funguje, to už dokázali napr. na 100 včelách.... bez plástov, bez plodu.... Ale v praxi to "kúrenie" a nech je akékoľvek, neuspelo. Je tam naozaj veľmi úzka hranica smrti včely a klieštika.

Takto sa "overil" aj rotačný úl.... Nakoniec sa zistilo, že to nie je až taká novinka. A mne sa zdá, pri všetkej úcte k autorovi, že toto je obdobný prípad. Okrem pár nadšených článkov, som žiadne konkrétne výsledky nenašiel. Ale už sa hľadá firma na výrobu. Veď včelári majú dosť peňazí, oni to odskúšajú, nie. Čo keby náhodou tento kšeft niekto "vyfúkol".

Som pesimista. Táto doba ma už preverila niekoľko krát a nielen vo včelárstve!
(08.05.2013 10:16)misan napsal(a): [ -> ]Otázka na pána Linharta.

V akom časovom horizonte predpokladáte zavedenie metódy na nezávislom pracovisku a potvrdenie jej účinnosti v praxi?
Laboratórne výsledky by som nezamieňal s výsledkami v prírode. Dospelé včely ujdú pred zvýšenou teplotou aj s klieštikmi a vrátia sa...
Tu ma napadá, nebolo by dobré použiť nejaký rošt s ostrými hranami (MM, peľochyt) na ktorom by včielky zo seba zoškrabli klieštika pri vstupe do plodiska? Tiež by sa na tom dalo zarobiť kým sa príde na to že klieštik sa drží aj na boku včely, kde sa nezoškrábne.

Tak na to Vám odpovím velmi jednoznačně: Jediným nezávislým pracovištěm jsou včelnice soukromých včelařů. Ti nevyrábějí léky, nečerpají granty, necítí se uraženi že je předešel jiný výzkumník, nešlechtí na varroatoleranci atd. A je mezi nimi velmi mnoho chytrých lidí. Jinak jsem v laboratoři žádné testy nedělal, vše mám z praxe. Ostrý rošt nemá cenu, roztoči zalézají pod zadečkové články a tam je nedostanete.



(08.05.2013 18:02)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]K tomu MVP. Páni, vidieť že ste začiatočníci.... CoolWink


(08.05.2013 17:22)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]S vysokou pravděpodobností to bude fungovat, zatím nevidím jediný důvod (a dovedu si jich docela dost představit), proč by to fungovat nemělo.

Ale určite, v labáku to funguje, to už dokázali napr. na 100 včelách.... bez plástov, bez plodu.... Ale v praxi to "kúrenie" a nech je akékoľvek, neuspelo. Je tam naozaj veľmi úzka hranica smrti včely a klieštika.

Takto sa "overil" aj rotačný úl.... Nakoniec sa zistilo, že to nie je až taká novinka. A mne sa zdá, pri všetkej úcte k autorovi, že toto je obdobný prípad. Okrem pár nadšených článkov, som žiadne konkrétne výsledky nenašiel. Ale už sa hľadá firma na výrobu. Veď včelári majú dosť peňazí, oni to odskúšajú, nie. Čo keby náhodou tento kšeft niekto "vyfúkol".

Som pesimista. Táto doba ma už preverila niekoľko krát a nielen vo včelárstve!

Vážený příteli, dívejte se na svět veseleji. Máte jásat že je taková metoda na světě a ne být už předem škarohlídem. Když dá někdo své peníze do průmyslové ochrany, je vyučen v oboru, má za sebou 22 let praxe a to i jako včelmistr na podnikové včelnici, tak asi nebude autorem úplné blbiny ne? Ujišťuji Vás, že metoda funguje stejně dobře, jako protirojový chov trubců. Tomu taky tehdy nikdo nevěřil a nyní....užívá to velmi mnoho lidí.



Vážení diskutující,
často se zde v diskusi objevuje obava, že metoda není dost účinná. Proto si nyní ukážeme, jak prudce klesá počet roztočů i v extrémně silně zamořeném včelstvu s 1 000 samiček roztoče, které by nemělo šanci přežít. To při reálné 80% mortalitě roztočů po každé termosolární léčbě. Úmyslně zde navíc namodeluji zcela nereálný stav, kdy do každé další léčby počet roztočů opět vzroste o třetinu. I pak roztoč nezadržitelně vymírá:

Počet roztočů před léčbou 1 000 Zabito Počet

roztočů po léčbě
1. léčba 1000 800 2 00
2. léčba 2 00 + 66 = 266 212,8 53,2
3. léčba 53,2 + 17,7 = 70,9 56,7 14,2
4. léčba 14,2 + 4,7 =18,9 15,12 3,78

Tento příklad je samozřejmě čistě demonstrativní. Intenzita napadení o síle tisíce roztočů na včelstvo je již fatální a takto zubožená včelstva (krom pokusů) nechováme. Také není možné, že by vždy po každé léčbě dokázali přeživší roztoči zvýšit o třetinu svoji početnost. Nicméně jsou tyto výpočty jasným důkazem, že i za takto zničující modelové invaze super roztočů, bychom byli schopni populaci parazita snížit na pouhé čtyři kusy z tisíce. To během pouhých čtyř ošetření, v červenci a srpnu. To zdarma, bez chemie a s časovou náročností asi 6 vteřin na úl při každém ošetření (tři vetřiny sejmutí a tři vteřiny nasazení střechy). Je nesmírně důležité, že se i velmi silně zamořené včelstvo již po první léčbě stane plně životaschopným a je tak zachráněno. Pokud budou do první léčby vstupovat včelstva s pouhými několika stovkami roztočů (více jich počátkem července ještě ani v silně postižených včelstvech není), nepřežije opakovanou léčbu ani jediný!
Protože jsem a ještě asi měsíc zůstanu jediným včelařem na světě který kdy viděl mé termosolární úly v akci, nemohu Vás odkázat na žádné svědky. Jsou ale přemýšliví lidé, kteří si všímají detailů a mé poznatky plně potvrzují. Níže publikovaný dopis mi zaslal pan Horníček ze ZO Králíky. Mám od něho písemné svolení publikovat ho ve své chystané knize. Jistě se tedy nebude hněvat, pokud Vás s ním seznámím již nyní. To v jeho zcela původní podobě.

Vážený pane doktore,
se zájmem jsem prostudoval článek o termosolární likvidaci roztočů ve včelstvech. Posléze jsem se vrátil ke svým víceletým poznámkám, k celkovým počtům roztočů spadlých v jednotlivých včelstvech v průběhu ošetřování. Dosud jsem neměl žádné vysvětlení k podstatným rozdílům mezi jednotlivými včelstvy. Jedna skupina vykazovala celkový spad v řádu několika desítek, druhá v řádu stovek roztočů. Váš článek mne přivedl na myšlenku, zda podstatný rozdíl ve spadu roztočů nemůže být způsoben umístěním jednotlivých úlů na plném poledním slunci, případně v polostínu až ve stínu.
Vyhodnocení spadu u konkretních úlů jdenoznačně ukazuje, že intenzita oslunění a počet roztočů spadlých celkem v průběhu ošetření, jsou nepřímo úměrné. Tedy čím více slunce, tím méně roztočů.
Poslední tři roky praktikuji také neomezený chov trubců u všech svých deseti včelstev. Za tu dobu jsem neměl žádný roj. Moje skromné praktické zkušenosti v plném rozsahu potvrzují plnou využitelnost výsledků výzkumů, které prezentujete se spoluautory, případně samostatně.
Děkuji za vše, čím jste přispěl k zásadnímu pokroku ve včelařském oboru. Věřím, že Vaše metody se v krátké době prosadí do praxe u všech rozumných včelařů.
S přátelským pozdravem,
František Horníček

Nyní si sami položte otázku, jak se asi bude roztočům dařit v termosolárních úlech, které umějí solární energii cíleně využít k hubení roztoče. Přeji všem krásný májový podvečer a až nastane chvíle kdy půjde tato zařízení pořídit a testovat, budu Vás o tom zde informovat. R. Linhart
Nic v zlom, pane Linharte, ale radši zůstanu 3 - 4 roky škarohlídem!

Nikdy neobmedzujem chov trubcov a sem-tam sa niečo vyrojí. Ono je to asi tým, že včelárim víkendovo. Takže je to o technológii a nie o neobmedzenom chove trubcov.

Prajem veľa zdraru. Nech sa Vám dielo podarí.


Parafrázované motto: "Nie je isté, že Homér žil, ale je isté že bol slepý". Cool
pane Linharte,

četl jsem článek ve včelařství i celou tuto diskuzi a věřím tomu, že Vaše metoda by mohla (měla) fungovat. Protože tohle je šance jak uvést v život jediný způsob likvidace roztoče, který nezanechá rezidua v jakémkoli množství v produktech nebo i na včelách, jsou mé včely (i já) připraveny být Vašimi pokusnými králíky Wink
(08.05.2013 18:55)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]... Poslední tři roky praktikuji také neomezený chov trubců u všech svých deseti včelstev. Za tu dobu jsem neměl žádný roj. ...
František Horníček

Nyní si sami položte otázku, jak se asi bude roztočům dařit v termosolárních úlech, které umějí solární energii cíleně využít k hubení roztoče. Přeji všem krásný májový podvečer a až nastane chvíle kdy půjde tato zařízení pořídit a testovat, budu Vás o tom zde informovat. R. Linhart

Ak som zle pochopil metódu s chovom trúdov, tak ma opravte. Metóda je založená na tom, že trúdie rámiky sa nekladú na pozíciu 2 a 9 v desaťrámikovom nadstavku, aby sme zachovali celistvosť hniezda a neprerušili rast včelstva, ale sa zasunú do stredu plodiska. Týmto zásahom včelár rozdelí plodisko na dve časti a zastaví tak rast včelstva. Je logické, že z toho dôvodu sa včelstvo v sezóne nebude rojiť. Ak do stredu plodiska dáte namiesto troch trúdích rámikov tri rámiky s medzistienkami alebo tri prázdne plásty, výsledok bude ten istý a včelstvo sa nevyrojí. Myslím si, že neobmedzený chov trúdov podľa tejto metódy nemá nič spoločné s nerojením sa včelstiev. Vojto Langer má správnu pripomienku, že je to o technológii a nie o neobmedzenom chove trúdov. Moje včely vedené prirodzeným spôsobom stavajú trúdie bunky podľa potreby a predsa sa roja.

Pokial ide o hitzenliečbu, treba si najskôr položiť otázku, ako sa bude dariť včelám v termosolárnych úľoch. Pri tak vysokej teplote, s podporou svetla, za 3,5 hodiny prehrievania, počas trikrát opakovanej procedúry, sa určite prudko zvýši obsah HMF v zásobách a vysoko prekročí aj normu EÚ 80 mg/kg. Slovenská norma je 20 mg/kg. Aké nové zdravotné problémy včelstiev bude potom včelárska obec riešiť a aké nové výhovorky bude hľadať v súvislosti s hromadnými úmrtiami včelstiev? Je to nedoriešená metóda, ako v tom príbehu o Frantovi, ktorý držal komín a majster rýchlo bežal po peniaze.
Ak by bola cena termosolárneho úľa napr. dvojnásobná oproti štandardnému úľu, tak pre samovýrobcov bude mnohonásobná...
Na naše doma vyrobené úle som kupoval len nedrevené časti (spojovací materiál a pletivo do dna), ešte aj plechové veká som si robil sám. V stavebninách ktoré mám za rohom predávajú plech v metráži, poskytujú strihačku a ohýbačku, takže drobné klampiarske práce okolo domu si už dokážem urobiť sám, takisto som to využil aj na výrobu plechových deklov.
Samozrejme viem že do hodnoty zostavy vstupuje aj môj investovaný čas, ale my kutilovia to tak neberieme Smile
(08.05.2013 22:14)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]
(08.05.2013 18:55)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]... Poslední tři roky praktikuji také neomezený chov trubců u všech svých deseti včelstev. Za tu dobu jsem neměl žádný roj. ...
František Horníček

Nyní si sami položte otázku, jak se asi bude roztočům dařit v termosolárních úlech, které umějí solární energii cíleně využít k hubení roztoče. Přeji všem krásný májový podvečer a až nastane chvíle kdy půjde tato zařízení pořídit a testovat, budu Vás o tom zde informovat. R. Linhart

Ak som zle pochopil metódu s chovom trúdov, tak ma opravte. Metóda je založená na tom, že trúdie rámiky sa nekladú na pozíciu 2 a 9 v desaťrámikovom nadstavku, aby sme zachovali celistvosť hniezda a neprerušili rast včelstva, ale sa zasunú do stredu plodiska. Týmto zásahom včelár rozdelí plodisko na dve časti a zastaví tak rast včelstva. Je logické, že z toho dôvodu sa včelstvo v sezóne nebude rojiť. Ak do stredu plodiska dáte namiesto troch trúdích rámikov tri rámiky s medzistienkami alebo tri prázdne plásty, výsledok bude ten istý a včelstvo sa nevyrojí. Myslím si, že neobmedzený chov trúdov podľa tejto metódy nemá nič spoločné s nerojením sa včelstiev. Vojto Langer má správnu pripomienku, že je to o technológii a nie o neobmedzenom chove trúdov. Moje včely vedené prirodzeným spôsobom stavajú trúdie bunky podľa potreby a predsa sa roja.

Pokial ide o hitzenliečbu, treba si najskôr položiť otázku, ako sa bude dariť včelám v termosolárnych úľoch. Pri tak vysokej teplote, s podporou svetla, za 3,5 hodiny prehrievania, počas trikrát opakovanej procedúry, sa určite prudko zvýši obsah HMF v zásobách a vysoko prekročí aj normu EÚ 80 mg/kg. Slovenská norma je 20 mg/kg. Aké nové zdravotné problémy včelstiev bude potom včelárska obec riešiť a aké nové výhovorky bude hľadať v súvislosti s hromadnými úmrtiami včelstiev? Je to nedoriešená metóda, ako v tom príbehu o Frantovi, ktorý držal komín a majster rýchlo bežal po peniaze.

Pokud by mělo včelám vadit ohřátí cukerných zásob, pak nevím, proč nás ve včelařské škole učili krmit je horkým roztokem a zdůrazňovali, že nemá mít při lití do krmítek více než 50°C ? Myslím si, že HMF není nijak toxický, ale jen ukazuje na pravost medu a jeho neporušenost ohřevem. O jeho toxicitě vůči včelám nemám informace. Cukr si také dáváme do horké kávy a ....nic. Nehledejme problémy tam kde nejsou. Mohu Vám rozhodně zaručit, že HMF je méně škodlivé než Varroa. Navíc při takto mírném ohřevu je jeho množství pouze nepatrné.



(08.05.2013 12:17)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]
(08.05.2013 9:38)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Tu je obrázok z môjho amatérskeho pokusu 1.augusta 2008. Očakávaný spád klieštika v úli som nezaznamenal. Určite ich včely vyniesli na svojom tele von. A ako to dopadlo pod viečkom tiež neviem posúdiť.

A to je přesně ten problém.
Ano - včely, které odešly z úlu ven, odešly i s kleštíky. Tedy z foretických roztočů (cca 20 % celkové populace kleštíka v úle) to logicky přežili všichni. Jenže ti, co byli pod víčky byli usmrceni do jednoho. Z tohoto úhlu pohledu účinnost na první pohled "pouhých", ale přesto neskutečných 80%!!!!! Logicky - viditelný spad nula.
Takže laický propočet - kleštík začíná z úrovně nikoli 100, ale 20. Je tu však jedno velké ALE.
Co jsou ti foretičtí roztoči vlastně zač? Proč nebyli pod víčky? Mezi nimi se totiž pravděpodobně nachází i docela vysoké procento těch, kteří jsou různě geneticky poškození, neschopní páření atd. atd. Takže nikoli 20 přátelé, ale ještě méně. Odhadnout to bude ale dosti složité.
Co tedy ti foretičtí "všeho schopní" dále provedou? Ti, co jsou geneticky neporušení zalezou do buněk a nechají se zavíčkovat. A na ně právě míří druhé ošetření s max. prodlevou 12 dnů (stadium zavíkovaného plodu mezi 9. a 21. dnem).
Pokud uvážím opět téměř 100% účinnost na ty pod víčky, moc už mi jich nezbývá, teoreticky 4% (20x0,2). Samozřejmě ti, co se zachrání nezalezením pod víčko - přežijí, opět jako všichni ostatní foretičtí. Jenže jejich stav musí docela radikálně poklesnout. Nedostanou totiž další várku těch, co by se zpod víček vylíhli. Mládež prostě bude chybět.
No a na to, co nedej bože ještě zůstalo, třetí kolo Tady už prakticky čistá nula, protože kdo zůstal po této době jako foretický (a tedy potřetí se zachránil s vylezlými včelami) je s téměř 100 % jistotou impotentní a další množení tedy nehrozí.
Tahle moje úvaha samozřejmě nepočítá s reinvazí ze včelstev, která v této době nejsou proti kleštíkovi ošetřována. Ale i soused pravděpodobně jednoho dne přijde na to, že bez včel je to docela smutné, zato bez kleštíka (a dej bože i bez moru) si ten život docela dobře dovedu i já představit.
Takže přátelé, přesně jak řekl př. Křapka. Všichni tvrdí, že čmelák nemůže létat. Jenže on to blbec neví a létá si docela vesele.
iRP

Já pouze dodávám, že po termosolární léčbě skoro žádný okamžitý spad není. Roztoči na včelách přežijí a ti pod víčky plodu vypadávají až při líhnutí mladušek. Takže vyléčíte a spadne jich 12. Vy jste rozčarovaní a myslíte si že to nefunguje. Pak jich za pět dnů spadne třeba 500. A otevíráte medovinu a slavíte Smile



(08.05.2013 22:40)Š.J. napsal(a): [ -> ]Ak by bola cena termosolárneho úľa napr. dvojnásobná oproti štandardnému úľu, tak pre samovýrobcov bude mnohonásobná...
Na naše doma vyrobené úle som kupoval len nedrevené časti (spojovací materiál a pletivo do dna), ešte aj plechové veká som si robil sám. V stavebninách ktoré mám za rohom predávajú plech v metráži, poskytujú strihačku a ohýbačku, takže drobné klampiarske práce okolo domu si už dokážem urobiť sám, takisto som to využil aj na výrobu plechových deklov.
Samozrejme viem že do hodnoty zostavy vstupuje aj môj investovaný čas, ale my kutilovia to tak neberieme Smile

A budete také umět instalovat speciální termoizolační fólie a užívat vzácné plyny jako izolaci? Pokud ano, smekám před Vámi! Bez těchto drobností budete dosahovat určitého účinku až při tropických dnech. A na ty se (jak známo) nelze spoléhat. Není jich dost a nechodí na objednávku v požadovaných časových odstupech k opakování léčby.
"Karamel" nie je pre včely toxický? To v ktorej škole učia, že sirup z cukru treba variť a kŕmiť včely horúcim roztokom s teplotou 50°C? Sirup môže mať maximálne teplotu ľudského tela a cukor treba rozpúšťať vo vlažnej vode! Už pri vytáčaní medu sa hladina HMF zvyšuje. Pozrite si štúdie RNDr.Čermákovej. A čo prísady, ktoré včely do medu alebo invertu pri spracovaní sirupu pridávajú? Predsa tie už ničí teplota nad 40°C. Preto sa výskum termoliečby vo svete drží limitu 42°C v úli a maximálne 49°C mimo úľ.
Metóda je to pekná,

tak ako mnoho, o ktorých som už čítal. Nezavrhujem, ale pre väčšinu bude nepoužiteľná. Okrem dôvodov, ktoré uvádza autor, je tu aj ekonomický. Nech len dá cenu 100€ za úľ ( predpokladám, že bude tak dvoj trojnásobná ). Kto si to kúpi? Ja čo mám 100 včelstiev? Ako dlho úľ vydrží? Ako sa bude dať dezinfikovať? Čo keď sa vyskytne mor, spálite taký úľ? Necháte takéto úle na kočovnom stanovišti? A to len kvôli tomu, že veď to funguje? Fungujú aj metódy, ktoré používam teraz, a včelstvo mi za 10 rokov na klieštika nepadlo!!! Koľko ma to stálo? Takmer nič!!!
Takže áno, radím to medzi high-tech vychytávky, ktoré sa u mňa určite neuchytia, ale pre hobby včelárov s piatimi rodinami výborná vec.

Ďalej mi tu chýbajú informácie o tom, čo nás asi najviac zaujíma. Porovnanie včelstiev v rovnakej lokalite liečené a vedené klasicky s pokusnými. Ako sa javí rozvoj, znáška, zdravotný stav, pichavosť, .... Proste praktické veci. Môžem rodinu vysíriť a tiež som zabil 100% klieštika. Bude to považované za super metódu na zabitie klieštika?
(09.05.2013 8:10)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]"Karamel" nie je pre včely toxický? To v ktorej škole učia, že sirup z cukru treba variť a kŕmiť včely horúcim roztokom s teplotou 50°C? Sirup môže mať maximálne teplotu ľudského tela a cukor treba rozpúšťať vo vlažnej vode! Už pri vytáčaní medu sa hladina HMF zvyšuje. Pozrite si štúdie RNDr.Čermákovej. A čo prísady, ktoré včely do medu alebo invertu pri spracovaní sirupu pridávajú? Predsa tie už ničí teplota nad 40°C. Preto sa výskum termoliečby vo svete drží limitu 42°C v úli a maximálne 49°C mimo úľ.

Mňa zaujíma celkový čas vystavenia zásob a plodu pri akej teplote?
Ak to bude počas 4 preliečení 12 hodín pri teplote 45°C tak hodnota HMF výrazne nestúpne. Beriem do úvahy časový rozostup medzi liečeniami, prinos nových zásob a úbytoch starých. Pani Čermáková bola podľa jej slov jedným z autorom/kolegou spomínanej štúdie v závislosti na čase a teplote. A pri teplote 40°C nedochádza až tak dramatickému nárastu teploty počas týchto 12 hodín. Graf nemám k dispozícii ale ak ho niekto má, bol by som rád ak by ho tu niekto zavesil. Bolo na ňom znázornení výška HMF v závislosti na čase pri teplotách 20,30,40,80 a90°C a možno aj viac.

Druhá vec v akom stave sú enzými a pel pri tejto teplote ošetrenia. Predpokladám že medník by sa na čas ošetrenia dal preč.
(09.05.2013 7:41)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]
(08.05.2013 22:40)Š.J. napsal(a): [ -> ]Ak by bola cena termosolárneho úľa napr. dvojnásobná oproti štandardnému úľu, tak pre samovýrobcov bude mnohonásobná...
Na naše doma vyrobené úle som kupoval len nedrevené časti (spojovací materiál a pletivo do dna), ešte aj plechové veká som si robil sám. V stavebninách ktoré mám za rohom predávajú plech v metráži, poskytujú strihačku a ohýbačku, takže drobné klampiarske práce okolo domu si už dokážem urobiť sám, takisto som to využil aj na výrobu plechových deklov.
Samozrejme viem že do hodnoty zostavy vstupuje aj môj investovaný čas, ale my kutilovia to tak neberieme Smile

A budete také umět instalovat speciální termoizolační fólie a užívat vzácné plyny jako izolaci? Pokud ano, smekám před Vámi! Bez těchto drobností budete dosahovat určitého účinku až při tropických dnech. A na ty se (jak známo) nelze spoléhat. Není jich dost a nechodí na objednávku v požadovaných časových odstupech k opakování léčby.

Napísal som snáď že tie úle plánujem vyrábať? Moja úvaha smerovala k tomu že pre samovýrobcov by bol nákup takýchto úľov oveľa väčší cenový skok ako pre tých, ktorí si úle kupujú. Nič menej, nič viac.
Dobrý den.
Z mého hlediska absolutního začátečníka nestojí otázka co když to nebude fungovat, ale spíše co když ano.
Právě se teoreticky šprtám různé způsoby chemické léčby, pročítám zdejší (často protichůdné) názory na způsob, účinnost, jedovatost, nebezpečnost pro včelaře, med, vosk, či dokonce pro koncové zákazníky. Vnímám varování před vypěstováním odolných kmenů roztočů, neochotu mnohých sousedních včelařů pokusit se zapojit do společného potlačování, a na druhé straně hlasy, zda není správnější neléčit, a selekcí hledat varoaodolnost...
Přiznávám, že mi z toho jde lehce hlava kolem a do toho přijde pan Linhart.

Pokud někdo nabízí možnost udržovat populaci roztočů v úlu prakticky na nule... tak to prostě nejde nevyzkoušet. Těším se, až budou první ohlasy, první zkušenosti testerů. Samozřejmě rád nabídnu i pomoc s testováním.

Upřímně panu Linhartovi (i nám) přeju, aby to fungovalo.
(09.05.2013 9:09)krajcvajc napsal(a): [ -> ]Z mého hlediska absolutního začátečníka nestojí otázka co když to nebude fungovat, ale spíše co když ano.

Ale tá metóda dávno vo svete funguje a je to vynikajúce riešenie. Myslím, že termoliečbu tu nikto nespochybňuje. Bavíme sa o nedoriešených otázkach a možných rizikách.

S možnosťami dnešného technického zabezpečenia sa termickou metódou dá úspešne postupovať v každom úli bez porušenia diela, bez zmetania včelstiev a odstraňovania plodu. Vždy však po medobraní, aby nedošlo k roztrhnutiu ťažkých plástov s medom a znehodnoteniu kvalitného medu zvýšenou teplotou. K tomuto postupu sú výhodou úle so štvorcovým pôdorysom, ktoré umožňujú otáčať nadstavok na teplú stavbu. Cenu zamýšľaného termosolárneho úľa výrazne zníži skleníkové riešenie len jedneho nadstavku alebo odoberateľná termopovala. Za presklenú stenu nadstavku s priečnou stavbou sa vsunie čiernou farbou natretá priehradka. Slnkom prehrievaný vzduch medzi sklom a priehradkou stúpa smerom k povale úľa a zvyšuje teplotu v úľovej dutine. Okrem iných tu padla aj otázka, ako požadovanú teplotu udržať na konštatnej hodnote po určitý čas.
Ak je termoliečba spoľahlivá a účinná, tak potom myslím že spoľahlivejšie a presnejšie zariadenie by bola benzínová elektro centrála a výhrevné špirály s termostatami vkladanými do podmetu pod sito.

Neskúšal som to počítať, ale som presvedčený že by to bola menšia investícia s variabilnými možnosťami použitia pre rôzne typy úľov.

Pri zdroji elektriny (doma) by aj tá centrála odpadla. Spoliehať sa v dnešnej dobe na počasie je dosť odvážne a to ešte nespomínam "presnosť" regulácie toho solárneho systému.
Referenční URL's