Pořád jen upřednostňujete výhody své metody,ale už nemluvíte o tzv vedlejších účincích.Takže z jiného soudku.Musím říct,že Rašovská protirojová metoda funguje,i když ne na 100%(letos jsem dva případy chystajícího se vyrojení vyřešil pomocí přeletáku a dalšímu včelstvu se rojení povedlo dotáhnout až do konce a roj mi zdrhnul).Budiž,statisticky je procento vyrojení a ztráta na medném výnosu bezvýznamné,ale co je horší,a to nikde neuvádíte(nebo jsem to nikde nečetl)je to,že dřív nebyl problém dostat včely do 6-7 NN nad VN.Dnes je jen vyjímečně dostanu do 5,mohu potvrdit,že včelstva se chovem trubců oslabí tak o čtvrtinu až třetinu,s čímž souvisí i nižší medný výnos.To je také v pořádku vzhledem k mizivému procentu ztrát vyrojením.Ale co v pořádku není je to,že ač spoluautor metody,tak se o tomhle faktu nezmiňujete,a přitom je to ten vedlejší účinek,o kterém mluvím.
Takže se Vám snažím na ty možné vedlejší účinky upozornit,protože nic není jenom černé nebo jenom bílé.
Pana ing.Veselého Vám nepodsouvám jako terč pro Vaši kritiku(to jste špatně pochopil),ale jako příklad skromného a pracovitého člověka,který se svými výsledky narozdíl od Vás příliš nechlubil a museli výsledky jeho práce prezentovat jiní.
Pokud už nechcete odpovídat,nevadí,tím Vám rozhodně netvrdím,že Vaši termosolární technologii nevyužiji(jak jinak bych chtěl obstát v konkurenci,že),jen mi opravdu jde o ty možné vedlejší účinky.Takže pokud opravdu nějaké jsou,tak se nestyďte o nich napsat,tím se neshodíte,spíš naopak.
S pozdravem Pavel
Odpovědět A je lákavé, ale je to ta trochu utopická představa typu poručíme větru dešti. Při dostatečném rozšíření toho úlu by se, ale (pokud je tak účinný) dalo dosáhnout značné redukce a dala omezit chémie. Proto také tomu úlu fandím a bude-li na trhu tak určitě otestuji ve svých podmínkách.
Přidávám se ale k variantě B. Ta je reálnější - příroda vždy volila tuto cestu.
V každém případě než se podaří "vyladit" takovéto odolné včely, tak bude bezesporu lepší jít cestou tepelného ničení nepřítele v době, když je to potřebné než chemickým útokem, kde vždy hrozí, že se "obrátí vítr", na již "načaté" včelstvo.
Prostě ne tak rezolutní A i B se nevylučují. Nerezulutní A je pro mne úleva v krátkodobém horizontu a varianta B je trvalé řešení.
(12.07.2013 15:54)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]A. Jsem pro úplné vyhubení varroázy a zevedení takového komplexu technologií, které toto umožní.
B. Nepřeji si vyhubení roztoče, jsem pro šlechtění včel, které budou na věky žít v koevoluci s varroázou.
Tahle otázka je vysoce manipulativní, protože ani jedna z odpovědí není správná, jen ta druhá je úplně nemorální. Kdo by si nepřál vyhubení roztoče? A kdo by si nepřál, aby měly děti samé jedničky? A aby padali z nebe pečení holubi?
Takže C/ Jsem pro všechna opatření, která by omezila zhoubnost VD, aniž by ohrozila další prvky našeho života. Nejlépe zkoušet vše, co se namane a co neškodí, do toho patří i VT včely a metodiky. Nikdy nebude možné ošetřit všechny včely teplem, leda při armagedonu.
Včetně pokusů, které bych si ihned na své včelnici vyzkoušel, uvedená cena mi připadá přijatelná a těším se, až tento úl bude v prodeji.
Jen doufám, že se tyto úly nedají dát do šrotu, protože kousek od mých včel bydlí takoví zvláštní tvorové, kterým se eufemisticky říká sběrači kovů, a kteří působí víc škody, než všichni zavíječi. Zatím se snažím mít úly ošklivě vypadající, byť uvnitř funkční, a zcela bez kovů. A taky doufám, že budou lehké, nějak mne už pobolívají záda. Určitě bych ihned neobměnil inventář, ale vyzkoušel bych to minimálně na třech úlech a pokud se ukážou informace pravdivé aspoň z 50%, budu to považovat za velký pokrok a zvážím další kroky. Jen potřebuji dořešit, že více než 50% úlů mám v kočovném voze, ale to už jsou doladitelné detaily. Třebas udělám dočasné police před vlety do maringotky...
Už jsem si například vyzkoušel více věcí podle pana Bencúra, které vypadaly jako geniální, ale ztroskotaly na nepředvídaných detailech. A pana Bencúra si velmi vážím dál. A tento úl slibuje tolik, že mne láká vyzkoušet si jej. Pokud se nepodaří - budu na svém, a pokud podaří, bude to paráda. Ta investice za tu naději stojí.
A zcela chápu, že po dobu léčení budu muset být u nich, doufám jen, že to přijme i manželka.
- a z tohoto hlediska mi nebude vadit, když v návodu bude, že tam budu muset zůstat celý víkend.
(12.07.2013 19:50)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Asi jako byli dříve k nevyhubení koukol, krkavec, vlk, sysel, křeček polní, včelomorka, nebo roztočík včelí. Jako bychom na území ČR nevyhubili také prý nevyhubitelnou malárii, štěnice, či vzteklinu a neštovice.
Ono toto tvrzení bohužel není zcela objektivní, a je zaměřeno na obhajobu toho svého.. Není vyhubení jako vyhubení. Jeden organismus lze totiž vyhubit aniž bychom chtěli, jiný relativně snadno, jiný jen drastickými zásahy ovlivňujícími prostředí a s důsledkem negativních vedlejších dopadů, jiné naopak vůbec.. Mince má bohužel 2 strany. Protipól tohoto tvrzení může tak být - Proč nejde desetiletí zničit Mandelinka bramborová, dále Svilušky, Mor králíků a včelího plodu.... Atd, atd.. Kde berete tu jistotu že vyhubení neštovic, malárie a jiných chorob nám nepřineslo choroby jiné. Nebyli tyto nemoci regulací přírody právě proti přemnožení člověka který sám jako parazit ničí tuto planetu ? Proč indiáni umírali na neštovice, chřipku a dnes jí bez problémů odolávají i když choroba existuje dál ? Proč některé nemoci viry a organismy dokáží mutovat tak aby byli napřed a přežívají dál. Naopak se stávají ještě větší hrozbou ? Kdo zaručí, že se kleštík nezačne přizpůsobovat větší teplotě a neskončí to opět u chemie ?? Nebude nakonec jistější a trvalejší ona varianta když si včela v rámci dosažené varoarezistence bude umět s touto hrozbou v rozumné míře poradit ?? atd .. atd.. Každé má své, existují různé cesty, způsoby obrany a směry.. Bez ohledu na to kdo jakou metodu zastává, jaký postoj, a jak tvrdě ho hájí, zda vidí jasné A, nebo B, nebo jinak - čas ukáže.. Vše a vždy bude věcí neustálých debat, různých postojů a názorů, protože nic není jen černé, či bílé. A hlavně jsme lidé, jsme už tací, máme různé názory a dar komunikovat, polemizovat ale i naslouchat.. Využívejme ho i nadále..
(12.07.2013 15:54)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Otázka je prostá-kterou z níže uvedených možností preferujete?
A. Jsem pro úplné vyhubení varroázy a zevedení takového komplexu technologií, které toto umožní.
B. Nepřeji si vyhubení roztoče, jsem pro šlechtění včel, které budou na věky žít v koevoluci s varroázou.
A či B? Můj názor je myslím jasný (A). Zajímá mě ten Váš a děkuji za něj R.L
Já si myslím, že je třeba pokračovat oběma směry a oba mají své opodstatnění, jsou rozhodně lepší než to, co máme doposud. Vše má svůj čas a vývoj.
Včely proti roztoči používají "specielních" vlastností (např. grooming) nebo i těch tzv. biotechnických postupů, jako je ředění populace V.d. nebo jeho koncentrace na určitá místa. Je velmi pravděpodobné, že při hledání svých obydlí včely dávají přednost takovým místům, která jsou pro jejich život nejvhodnější. Možná to byla i taková místa, která napodobuje termosolární úl Dr. Linharta. To nemůžeme prostě vyloučit.
Protože se se Dr Linhart rozhodl v této diskuzi dále nepokračovat, chci mu za sebe poděkovat, že šel s kůží na trh a je schopen se podívat na včely a varroázu trochu jinak. Za technokarata jej rozhodně nepovažuji. Vědecký přístup pro mne je neustále pochybování a hledání odpovědí na tyto pochybnosti, hledání cest. I když to mezi námi trochu jiskřilo i v minulosti, myslím že to nepřesáhlo mez korektnosti. Alespoň jsem se o to za sebe snažil, pokud tomu tak nebylo, omlouvám se. Moc jsem se této diskuze nezúčastňoval, protože bych nebyl přínosem. Můj kolega z hnutí Šance pro včely je ale z výsledků termosolárního úlu nadšen a zdá se, že je to další ALTERNATIVA v tlumení V.d. Možná, že časem dospěji k tomu, že by bylo dobré mít v rezervě doma 1-2 termosolární střechy, které by se daly využít jako pomoc v krizových momentech některých včelstev nebo takové úly mít prostě jen pro kontrolu. To ale neznamená, že bych musel opouštět svojí cestu selekce. Jak jsem výše uvedl, včely také využívají cesty dvě, nikoliv jen jednu. Ono je totiž dobré i pro člověka stát na obou nohách, nikoliv jen jedné. Tak to vnímám já.
Díky této diskuzi jsem se také rozhodl. Za chvíli budu odjíždět na přednášku do Biskoupek , kde ZO Radnice pořádá svůj VČELAŘSKÝ DEN. Nevěděl jsem jakou přednášku tam uvedu. Nyní to vím, bude to VARROÁZA TROCHU JINAK. Dobré jitro a hezký den všem.LD
Po delší době jsem navštívil toto fórum. Prakticky je po sezoně a slibované výsledky likvidace VD pomocí termosolárního úlu nikde. Počasí pro testování bylo lepší než si lze vůbec přát. Představoval jsem si publikaci standardního srovnávacího pokusu mezi včelstvy léčených teplem v termosolárním úlu a kontrolní skupinou. To se nestalo. Navíc se s námi pan doktor Roman Linhart 12.7. rozloučil a prchnul do azylu svých stránek. Oznámil jinými slovy to, že bude debatovat jen s těmi, kdo s ním souhlasí a mají o užívání termosolárního úlu vážný zájem. Kteří jsou prostě ochotni koupit zajíce v pytli. Já to za současného stavu poznání rozhodně nejsem. Mám přeci právo pochybovat, než utratím své peníze za nevyzkoušenou věc. Byl bych nadšený, kdyby funkce termosolárního úlu pracovala tak, jak byla popsaná. Pokud se ale místo pádných argumentů dozvím, že autor místo slíbených výstupů ukončuje diskuzi … Co dodat. Vypadalo to sice docela slibně, ale závěr rozhodně přesvědčivý není. Z mého pohledu to byla jen obhajoba myšlenky, jak by to mohlo fungovat. Zatím nevěřím, že tomu tak je. Možná někdy příště. Chce to pádnější argumenty.
Je dobře, že se pan Linhart už nevyjadřuje k této diskusi, která se točila stále v kruhu a nikam nevedla. Navíc, jak uvedl, po domluvě jej máte možnost navštívit a vidět TU na vlastní oči.
(26.07.2013 1:10)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Po delší době jsem navštívil toto fórum. Prakticky je po sezoně a slibované výsledky likvidace VD pomocí termosolárního úlu nikde. Počasí pro testování bylo lepší než si lze vůbec přát. Představoval jsem si publikaci standardního srovnávacího pokusu mezi včelstvy léčených teplem v termosolárním úlu a kontrolní skupinou. To se nestalo. Navíc se s námi pan doktor Roman Linhart 12.7. rozloučil a prchnul do azylu svých stránek. Oznámil jinými slovy to, že bude debatovat jen s těmi, kdo s ním souhlasí a mají o užívání termosolárního úlu vážný zájem. Kteří jsou prostě ochotni koupit zajíce v pytli. Já to za současného stavu poznání rozhodně nejsem. Mám přeci právo pochybovat, než utratím své peníze za nevyzkoušenou věc. Byl bych nadšený, kdyby funkce termosolárního úlu pracovala tak, jak byla popsaná. Pokud se ale místo pádných argumentů dozvím, že autor místo slíbených výstupů ukončuje diskuzi … Co dodat. Vypadalo to sice docela slibně, ale závěr rozhodně přesvědčivý není. Z mého pohledu to byla jen obhajoba myšlenky, jak by to mohlo fungovat. Zatím nevěřím, že tomu tak je. Možná někdy příště. Chce to pádnější argumenty.
Zdravím vás pane Přeslička. Jeden z účastníků hnutí ŠPV je v pokusu a je doslova nadšen. Už sám dříve termošetření praktikoval a tak může porovnávat a je tomuto směru nakloněn. Na foru ŠPV má odkaz, můžete se s ním spojit. Zdraví LD
Na tuto neděli bylo počasím vyhlášeno celorepublikové termosolární léčení. Bude provedeno cca 4-6hodinové v době od 14:00, kdy teplty dosáhnou na 40°C. Vyjímku dostávají pouze horské oblasti nad 800 m.n.m.
Ak prekočujú včelári do nedele do dolín, tak sa o kliešiku bude písať iba v dejepise.
(26.07.2013 9:33)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]... Jeden z účastníků hnutí ŠPV je v pokusu a je doslova nadšen. Už sám dříve termošetření praktikoval a tak může porovnávat a je tomuto směru nakloněn. Na foru ŠPV má odkaz...
K článku na:
http://www.apiterapie-kamil.cz/apiterapie/9
Předně: Technologie ošetřování včel teplem patentovaná není a ani být nemůže. Je pouze patentován průmyslový vzor na jedno konstrukční řešení. Pokud někdo ví více, prosím o zveřejnění.
K výsledku pokusu:
Je sice detailně popsán průběh teploty, ale to o účinnosti léčení nic neříká. Zvýšení teploty je možné provést i jinými způsoby. Navíc daleko přesněji a nezávisle na počasí. Pro posouzení účinnosti je rozhodující spad roztočů u léčených včelstev a kontrolní skupiny. Minimálně za období od léčení po vylíhnutí všeho plodu, který byl v době léčení zavíčkován. Můj názor na tento pokus je ovlivněn absencí kontrolní skupiny. Zjistilo se, že po léčení spadli 2-3 roztoči. To je v tomto období běžný spad přirozeně uhynulých roztočů. To nadšení z účinnosti léčení vyvolat nemůže. Je to ale první výstup, jaký je publikován. Držím palce a těším se na pokračování. Toto měl ale již dávno udělat autor. Pokud nějaké srovnávací pokusy vůbec prováděl. Z průběhu diskuze jsem přesvědčený, že neprováděl.
Tady je trochu jiný princip hubení VD teplem.
http://www.mitezapper.com/
Osobně si myslím, že při láci termosolárnch panelů je zbytečné si komplikovat život těžko regulovatelným přímým ohřevem - pokud ohřev - tak přes snadno regulovatelnou elektrickou energii.
Tak se těším na výsledky srovnávacích pokusů. U mě je zatím napadení plodu velmi malé, pozorováno přímo na trubčím plodu v plodišti, takže nevím, jestli je to pozdním plodováním, nebo vedry.
Vážení diskutující,
byl jsem jedním z Vás požádán, abych se po několika týdnech opět přihlásil a řekl něco k výrokům, které se zde vyskytnuly. Opravdu to vezmu jen stručně:
Obecně je mi vyčítáno, že neuvádím negativa metod, ale len pozitiva. Například chov trubců prý má špatný dopad na medný výnos a sílu včel. Já ale nemám co k tomu říci. Jistý pan Baloušek mi nedávno volal a byl z metody nadšený. Prý neví u 80 včelstev co je to roj a má je ve vynikající kondici. Bude na to téma psát do Včelařství článek. Já nemohu doporučit více než to, obrátit se na něho a prostě se u něho informovat na to, jak to dělá.
Další přípěvek mi není příjemný. Je totiž pokusem o srovnávání mé osoby se zesnulým panem Ing. Veselým. Já jsem dle něho populista, pan Ing. Veselý skromný člověk atd. Jsem toho názoru, že pan Veselý pro obor udělal hrozně moc. Srovnávat se s ním by mě ani nenapadlo. Nechápu ale, proč by autor určité metody neměl provádět její propagaci? A proč je to vnímáno nagativně. Ono to srovnání ale není vůbec možné i z jiných důvodů. Pan Ing. Veselý byl v čase příchodu varroázy ředitelem státního výzkumného pracoviště. Tehdy bylo řešení varroázy nutné pro efektivitu celého zemědělství a byl to stranický úkol, jehož nepřijetí by znamenalo odvolání dotyčného z funkce. Je také naivní se domnívat, že pan Ing. Veselý provozoval výzkumy ze své kapsy, a nebral za ně plat. Nebo, že nebyl ekonomicky angažován na zisku výzkumáku po jeho privatizaci. Proto se domnívám, že jeho památce nijak neuškodíme, pokud ho budeme vnímat jako pragmaticky uvažujícícho odborníka a nebudeme z něho dělat charitativního světce. Já alespoň nevím o tom, že by dělal jakékoli výzkumy jako soukromá osoba za své peníze, bez nároku na honorář z výsledků své práce. Já takové výzkumy zatím dělám a světec také nejsem. Proto Vás chci požádat, abychom nechali osobu pana Ing. Veselého mimo tuto diskusi. Věřte ale, že kdybych měl státní granty, budovy,lidi, atd, šel by výzkum termosolární technologie rychleji. V té pozici ale nejsem. Ani pan Ing. Veselý by jistě nepopíral, že mluvím pravdu a stát desítky let jím vedené výzkumy dotoval. Pokud se někdo domnívá že se zde i dnes pracuje pro dobro oboru skromně a zdarma, tak si nechte cokoli od této firmy testovat. Pak sami prohlédnete.
S tím také souvisí příspěvky, které zde konstatují že počasí přeje a tak by už měly být termosolární úly v prodeji. To mě vážně docela pobavilo. Je to jako řkat že dnes byl hezky vidět Měsíc a tak by bylo jistě snadné k němu letět. Toto může (bez jakékoli urážky) říci jen člověk, který k výzkumné práci nepřičichl. To, že tyto úly existují a fungují již víte. Také jste měli možnost je osobně vidět. Víte i to, že pan Kramný dokládá funkčnost prvních prototypů. Ale to přece neznamená, že je již výrobek zralý k výrobě, prodeji, a že ho veřejnosti neuváženě nabídnu. To, zda je či není pěkné počasí s tím nemá co dělat. Tento úl dokonce ani nyní testovat nelze, protože je už jisté že funguje. Když jsem Vás na léčbu zval, nebyly čtyřicítky a bylo polojasno. Proč by tedy nefungoval za jasné oblohy a vysokých teplot? Ale my přece potřebujeme úl, který bude fungovat za horších podmínek.
Pokud Vás zajímá co se nyní řeší, pak je to optimalizace materiálového složení, systém rovnoměrného rozložení teplot v úlu, dosahování účinných teplot za horších podmínek a jiné důležité otázky. Úly pana Kramného pro mě jsou důležité svými daty. Nedomnívejte se ale, že vývoj se zde zastavil. Jde pouze o prototypy-to zdůrazňuji.
Odstoupení z diskuse mělo dva důvody. V prvé řadě to je časově náročné. Také se zde nacházejí mnozí lidé, kteří mají dost útočné pojetí diskuse a v rámci zachování duševní pohody není radno se s nimi pouštět do křížku. Občas se zde tedy zastavím a takto neutrální formou poreferuji. Do osobních střetů se ale již nebudu pouštět. Nechť si každý myslí, co uzná za vhodné. A pokud se někdo domnívá že začnu testovat první sérii úlů od výrobce v červnu a ještě před koncem července budou úly v prodejnách, je to snílek. Vše chce svůj čas. Srovnání efektivity hubení roztoče jsem dělal loni a psal jsem o tom již v článku ve Včelařství. Tam je uvedena míra spadu po první kontrolní fumigaci u úlech termosolárních, i běžných. Pěkný den všem R.L
Pane doktore,berte to tak,že zde na fóru diskutujeme,a každý není vědec či výzkumník.Ten dělá to a ten zas tohle,za sebe můžu říct,že Vás v žádném případě nechci a nehodlám napadat ani na Vás jakkoli útočit,pouze s Vámi diskutuji(a nejen já).
Na stránkách pana Kramného je kromě střechy vidět i jakési přední okénko v nástavcích.Zeptám se-je součástí termosolární technologie?Pokud ano,nedaly by se případně místo celého úlu koupit jen TS střecha a ony okénka(pokud jsou součástí patentu).Vyrábím si nástavky a celé úly včetně střech sám,nerad bych se s nimi loučil pohledem do plamenů v kotli nebo kamnech,ostatně nejsou tak staré.
Nebudu diskutovat o materiálu,ze kterého je TS střecha,protože o něm žádné info nemám,ale zajímalo by mě,jak dosahujete toho,že se ta správná teplota dostane až k plodu,na uvedených stránkách jsou úly z venčí evidentně ze dřeva.Patrně bude vnitřek z nějakého vodivého materiálu.
Na webu pan Kramný také uvádí,že se mu zbortil stavební rámek s medem,zřejmě moucha(chyba),kterou je potřeba vychytat,znamená to,že bych měl mít v době léčby včelstva bez zásob minimálně v panenském díle?
Za odpovědi předem děkuji.
S pozdravem Pavel
(07.05.2013 11:16)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Budu usilovat o to, aby byly do července na trhu jak jednotné termosolárbní úly pro rámkovou míru 39X24 a 37x30, i Langstroth, ale také možnost objednání samostatných termosolárních stropů a nástavků. Jednání s velmi kvalitním a výkonným výrobcem jsou v plném proudu. Jinak se omlouvám za sugestivní projev, ale když jste autory metody která umožní komukoli vyléčit třeba i 1 000 včelstev denně a to s časovou náročností do 6 vteřin na včelstvo, tak už je to důvod k radosti. Tím spíše, že druhé termosolární zařízení v období jara urychluje vývoj včel nejméně o dva, spíše ale o tři týdny. Tepelná pohoda je tak výrazná, že včely dokonce ruší krycí plásty, aby nebránily ohřevu plodu. Dle mého názoru je roztoč Varroa živoucí fosílií. Vyhynula, jen o tom ještě neví. Tak PSSSSSSST Úspěšnou sezónu 2013 přeje všem RNDr. Roman Linhart
Tento rok klieštikovi celkovo nepraje.... Predpokladám, že akékoľvek pokusy budú alebo sú výrazne skreslené.
v našej lokalite máme teraz všetci termosolárne úle
...tak ako minulý rok..po zavesení gabonov a baywarolu prakticky žiaden spad a po fumigáciách začiatkom novembra spady len niekoľko desiatok kusov..dúfam že sa to bude opakovať,uvažujem pár rodín ponechať na porovnanie bez letného ošetrenia..tak ako pred rokmi,keď nám stačilo len zadymiť na jeseň..
Letos se nedá opravdu nic ojektivně určit. Termosolární úly máme dneska všichni....já mám půlku včel na úle zvenčí.....Ještě teď je venku 31,6°C.... Spad je stejný s KM, s Vratičem, i bez čehokoli. Možná by bylo vhodné se zamyslet nad tím, že by jsme včelám prodloužili zimu o měsíc, a je po roztočích.....letošek to názorně předvedl....Co bude lepší...?....včely měsíc "chladit"...nebo je v létě zahřívat?
A teď pozor..."užitný vzor" na "včelí chladničku" je na světě....Tak ne, že si to někdo dáte patentovat rychlejc......
Vážení diskutující,
až dosud jsme zde veškerou pozornost věnovali účinkům tepelné energie na roztoče Varroa. Dokud nebude k dispozici třetí zlepšená generace termosolárních úlů (otázka dnů než bude k mání) , ponechám tuto otázku stranou. Dovolím si Vás ale upozornit na fakt, že byly dva prototypy první série napojeny na unikátní systém teplotních a vlhkostních čidel, aby bylo možno neustále studovat vývoj teplot v úlech a příspěvek solární energie k jejich ohřevu.
Chci Vás tedy pozvat na stránku přítele Jindřicha Meduny, který toto testování zařídil a provádí. Chci zde jmenovanému a všem jeho pomocníkům veřejně z celého srdce poděkovat, protože nyní bude moci kdokoli na světě sledovat každých 5 minut, jak se vyvíjí teplotní režim v termosolárních úlech. To také ve vztahu k venkovní teplotě, a v budoucnu i k intenzitě slunečního svitu.
Červená křivka grafu ukazuje vývoj denních venkovních teplot.
Fialová křivka pak vývoj teplot v termosolárním úlu, otočeném na jihovýchod.
Modrá křivka vývoj teplot v termosolárním úlu, otočeném na jihozápad.
Jiných čar si prosím zatím nevšímejte.
Tyto neustále aktualizované grafy Vám pomohou udělat si obrázek o tom, jak účinný je solární ohřev pouhými termosolárními rámky a jak dalece přispívá k navození tepelné pohody včel v předjaří a jak podporuje jejich rozvoj. Časem budou z těchto grafů pořízeny také cenné výpočty.
Například- kolik tepelné energie dostávají termosolární úly k dispozici oproti úlům běžným. Kolik medu by muselo včelstvo v běžném úlu spálit, aby kompenzovalo solární ohřev v termosolárním úlu. O kolik °C je v březnu a dubnu vyšší teplota v termosolárním úlu oproti běžnému. A mnohé jiné.
Vím, že se tyto grafy stanou terčem útoku mnohých diskutujících. Proto jen na vysvětlenou:
Jde o prázdné úly a teplotu v nich nijak neregulují včely. Nejde tedy o průběh teplot v termosolárním úlu osazeném včelami !!! Proto zde ve dne teploty stoupají velmi vysoko a v noci nad ránem se blíží teplotě venkovní. Jistě není nutné dodávat, že v praxi bude tento systém ohřevu aktivní v předjaří a jaru, nikoli v plném létě, kdy by včely přehříval. Tento nynější pokus má pouze oveřit činnost čidel a dokázat, že příspěvek solární energie může být pro jarní rozvoj značný. V předjaří dle mých zkušeností tento systém zvyšuje teplotu v úlu asi o 6-12°C. Tedy výrazně méně než nyní a přehřátí nehrozí. Také tímto poukazuji na fakt, že termosolární úly si drží teplotu vyšší než okolí bez jakéhokoli energetického výdaje ze strany včel celé hodiny. A že je po celou noc v těchto prázdných úlech alespoň o trochu tepleji než venku. To má samozřejmě obrovský dopad na ochranu včelstev před krutými zimními mrazy. Součástí projektu bude také srovnání letové aktivity z úlů termosolárních a běžných-vše v přímém přenosu na webu. I měření teplot v úlech osazených-běžných i termosolárních.
Stránky prítele Meduny najdete zde:
http://medove-zpravy.blogspot.cz/
Vývoj teplot můžete sledovat zde:
http://www.dobravcela.cz/
Příjemné letní dny všem přeje R.L