Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Naše schopnost nemoc rozlišit, je dána nalezením klinických příznaků. Laboratorně se určuje míra infekčního tlaku, tzn. kolik zárodků moru se ve včelstvu nachází. Například zde http://vigorbee.cz/clanky/mor/ si v bodě 4 mohu přečíst, že "K onemocnění včelstva dochází v případě přítomnosti (infekce) velkého množství zárodků. Několik set nebo tisíc spór nevede ještě k onemocnění včelstva. Rozhodující je tzv. velikost infekčního tlaku."
Představme si situaci, že se v úlu nachází několik set, nebo tisíc spor a onemocní jedna larva. Larva je skutečně těžce nemocná a umírá. Její tělo se ale nestane blátivou hmotou ve chvíli smrti, ani před ní, ale za delší dobu po smrti. Larva je mrtvá, ve včelstvu jsou pořád "jen" tisíce zárodků moru, ale pro ostatní larvy ve včelstvu to prozatím neznamená zvýšení rizika nákazy. pokud v této fázi včely odhalí mrtvou larvu a vynesou její prozatím celistvé tělo z úlu, díky vyvinutému čistícímu pudu, riziko nákazy se nezvýší. Pokud to ale neudělají, a larva se v buňce rozloží na hmotu, která obsahuje několik miliard zárodků, jedná se o propuknutí nákazy, protože ostatní larvám obrovsky stoupá infekční tlak a ve včelstvu jsou i klinické příznaky - zbytky těla mrtvého jedince.
Je to můj názor, který možná není úplně přesný, ale rozepisuji se s ním, abych Vám ještě jednou vysvětlil, proč mi zavání demagogií Vaše myšlenka, že šlechtit včely na čistící pud je stejné, jako skrývat klinické příznaky moru. Tím chci také říci, že jsem neoznačil za demagoga Vás, ale napsal jsem, že mi Váš výrok zavání demagogií (příspěvek 87).
Ačkoli je diskuse v tomto stylu pouhou ztrátou času a nebudu v ní dál pokračovat, chci závěrem napsat, že váš úl rád vyzkouším ve svých podmínkách.

(10.05.2013 15:24)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Pan Linhart se taky samosebou snaží a prostě to, na co přišel,nebo zdokonalil,(nechci slovíčkařit) pustil mezi nás.

Já si jej také cením zato, že jsou včely pro něj prioritní a že se snaží.

Co mi však vadí, je jeho mediální masáž, ve prospěch termosoláru.
Jednoznačně vysvětluje výhody, nad problémy spojené s "vyhubením", se ani nepozastaví. Na nevhodné otázky, ani neodpoví. Idealista.

Já také budu patřit mezi ty, co to vyzkouší co nejdříve. Jenom nevím, zda se toho vyhubení Vd díky termosoláru vůbec dožiji.
A zkusím i tu "horkovzdušnou pistoli". Protože na zjištění funkčnosti a efektivity nebudu muset čekat tak dlouho. A také si o tom každý může myslet co chce.
Vždyť i jedna z variant termosoláru pro včelíny je na el.proud. Pokud jsem vše dobře pochopil.
Hlavně, abychom se vzájemně nepřipravili o vlastnická práva.

(10.05.2013 15:24)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Přečetl jsem si tady všechny ty názory, a já bych se přiklonil na stranu pana Linharta. Vůbec nejde o to, jestli to bude fungovat na 100% nebo na 80%... To je vpodstatě jedno. Stejně tak jako tak, děláme všichni všechno pro to, aby se našim včelkám dařilo líp a ten roztoč je neničil .A jestli to děláme Varidolem, nebo KM.... Pan Linhart se taky samosebou snaží a prostě to, na co přišel,nebo zdokonalil,(nechci slovíčkařit) pustil mezi nás.

podle mě odpovídají rozumnému pohledu zvenčí. Celá ta vášnivá debata o detajlech něčeho, co znáte jen z popisu autora a svých předpokladů...
Chci poděkovat panu Linhartovi za to, že snad přinesl možnost výrazné decimace Varoa v úlu (což snad v téhle debatě nikdo vysloveně nevyvrátil) a přitom se vyhnout chemii. Z mého pohledu začátečníka (a nepochybně víkendového jak říkáte) je mi debata o vyšlechtění varoa odolného včelstva blízká asi jako plánování cesty na Měsíc. Na to nemám ani zkušenosti, ani znalost a pravděpodobně ani schopnosti. Přestože se ale specializuju v jiném oboru, rád bych zajistil svým včelám ošetření jejich neduhů, dle svých možností. Až bude nabídka chovu s varoa rezistencí tak se skloním a poděkuju. Do té doby ale budu muset leptat včely výparama z kyselin ... anebo snad ne?
Pokud bude časem možnost pořízení doplňku ke stávajícím úlům v rozumné ceně, pak se myslím pan Linhart nezájmu ze strany malovčelařů nemusí bát.
Omlouvám sej přítomným, že se pletu do téhle debaty o vhodném způsobu likvidace varoa hrozby, na což samozřejmě nemám, ale právě víkendoví včelaři jako já potřebují metodu jasnou, jednoduchou a pokud možno bezpečnou. Vždyť proč má tolik uživatelů kritizované Windows a jen někteří vychvalované Linuxy...

Stručná reakce na příspěvek 101:
Už po několikáté říkám že rozumím tomu, že je dobré larvu vyhodit dokud se nerozloží. Ale problém je třeba chápat jinak. Uvedu tak srozumitelný příklad, že ho pochopí doslova každý:
Pracuji v Chrudimi. Chrudim je příkladem lidské society a v tomto případě vhodnou paralelou k societě včelí. Já jsem jedinec a budu zde paralelou k jedné včelí larvě. Začnu se cítit nemocen. Stoupne mi horečka, nejím, potím se-jdu k lékaři. Lékař nečeká až zemřu a rozložím se (tedy jak který ), ale konstatuje nemoc na základě příznaků-třeba mor lidský. Co myslíte, bude Chrudim mezi lékaři považována za město s morem a nebo za město bez lidského moru, pokud ho prokáží pouze mě, jako jediného jedince celého města? To dokuj ještě žiji a nezemřel jsem? Samozřejmě že za město s morem! Stejně, jako stačí jediná morová buňka k tomu, aby bylo za nakažené morem považováno celé včelstvo ještě před úhynem první larvy. To je realita. Fakt, že umíme mor poznat až když první larvu rozloženou najdeme, na tom nic nezmení. Chápat problém jinak je proti způsobu, jak se tyto problémy ve veterinární a humánní medicíně prezentují. Již více včelařů se na mě obrátilo s prosbou, abych zde nejitřil vášně, protože mnozí členové této komunity nejsou ochotni přijmout nový pohled na mnohé problémy. Je to rozumný požadavek. Proto se s Vámi loučím a přeji každému, úspěšnou sezónu 2013. Až bude k mání první termosolární úl, pak se sem vrátím a slib Vašeho informování o této skutečnosti dodržím. Zdraví R.L

Drzim palce pane Jane Huse . Hlavne ten ul nevozte do Kostnice...

Dalo mi zabrat dočíst tuto diskusi a nerozumím, proč kritikové pana Linharta lpí na varoatolerantním chování a jeho dalším šlechtění. Pokud bude pravda, co Roman Linhart píše, tak se varoáza stane zástupným problémem (nicméně podle mě nikdy úplně nezmizí). Kam až v žebříčku šlechtitelských priorit klesne varoatolerance, když bude stačit 36 sekund včelařovy práce ročně na jeden úl, k jejímu potírání?

Položil sis těžou otázku....Tak se nad tím zkus zamyslet (a dej té nové metodě klidně 10 minut), a schválně.... na co přijdeš....

Stačí když zkusíš věnovat necelou minutu studiu pojmu Řečnická otázka. Omlouvám se za odbočení od tématu a panu Linhartovi taktéž držím palec.

Tak už jsem tu zcela neplánovaně zas Jeden včelař se mě zeptal, zda je můj termosolární úl stejný jako termosolární úl pana Bencůra a pokud ano, proč je patentován? S údivem jsem navštívil stránku jmenovaného a zjistil zajímavé věci. Je zde skutečně prezentován jakýsi tvarově běžný úl, pod kterým je skleněný nástavek a ten má ohřívat vzduch. Ten pak stoupá vzhůru a ohřívá včely. Má to prý hubit také roztoče. Příspěvek byl vložen až 3.5. 2013, tedy těsně po vyjití mého článku ve Včelařsví. Byla by velká náhoda, kdyby jím nebyl inspirován. Také název zařízení je schválně zcela stejný a pro mnohé tedy asi matoucí. Zřejmě je to účel, což o mnohém vypovídá... Chci zde proto výslovně upozornit na několik věcí:

1. Můj koncept nemá s konceptem pana Bencůra nic společného. Působí také na docela jiné fyzikální bázi.
2. Při aplikaci mé metody se včely nikam neometají, matky se neklíckují.
3. Metoda pana Bencůra pracuje s krátkými časy expozic, při nichž se může kleštík pod víčky buněk jen smát. Kdo se trochu zamyslí tak mu dojde, že vosk je tepelný izolant a voda má velkou tepelnou kapacitu. A právě voda tvoří včelí plod zejména. Zabít tedy roztoče hluboko pod víčky plodu a tělem kukly krátkodobou expozicí za 15 minut, při teplotách 45-49°C nelze. Proto Ti kdož na této metodě pohoříte, neobracejte se na mě. Nemám s touto metodou a systémem Warre nic společného. Ostatně pokud by tento způsob funkční byl, pak by byl warre už dávno systémem, kde se chemie neužívá. Všichi ale víme, že tak tomu není. Proto rozum do hrsti a věřte těm co vědí, ne těm, co si na to hrají !

A nyní můžete toho zlého Linharta kamenovat R.L

Zajtra si dám patentovať šachový ťah D4.

Admin promine.

(12.05.2013 18:47)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]...Metoda pana Bencůra pracuje s krátkými časy expozic, při nichž se může kleštík pod víčky buněk jen smát. ... Ostatně pokud by tento způsob funkční byl, pak by byl warre už dávno systémem, kde se chemie neužívá. Všichi ale víme, že tak tomu není. Proto rozum do hrsti a věřte těm co vědí, ne těm, co si na to hrají ![/list]
A nyní můžete toho zlého Linharta kamenovat R.L

Pán Linhart, nepozorne čítate. Píšem, že "Zmetené včely presypeme do prázdneho termosolárneho úľa Warre, v ktorom sa snažíme s pomocou slnka udržať teplotu 45 - 49 stupňov Celzia po dobu 15 minút."... Vo Vašej reakcii ste pochybili.
Váš termosolárny úľ, pre mňa a moje včelárenie na prirodzenom diele, nie je zaujímavý. Prečo? To by bolo na dlhšiu diskusiu o malých včelách a prirodzených bunkách. Vedci sa domnievajú, že včely sú vybavené teplotnými senzormi, ktoré ich upozorňujú, v ktorej bunke treba prikúriť, a že larvy zasa vysielajú chemické signály, ak je im chladno. V tomto poznaní spočíva význam malých buniek na prirodzenej voskovej stavbe včelieho diela, na ktorom sa robotnice rodia skôr a skracujú klieštikovi čas na párenie dalších samičiek.
V momente, keď sa rozhodnete obviňovať nejaké vonkajšie sily za čokoľvek, čo sa vám prihodí, fakticky všetku svoju silu strácate. Ja však dôverujem Vášmu termosolárnemu riešeniu úľa, pretože je na tej technológii niečo jedinečné a špeciálne. Z môjho pohľadu prírodného včelára s trámikovými úľmi, zaujíma ma technické riešenie len jednej časti z úľovej skladačky, akým môže byť termosolárny nadstavok, ktorý by nahradil vysoké dno úľa, tiež termosolárna strecha, či povala úľa. Jednoducho, termosolárne zariadenie, ktoré by sa určite stalo ekologicky významným technickým prvkom pre Varroa reguláciu včelstiev, využívalo by prvé a posledné teplé slnečné dni počas včelárskej sezóny, dalo by sa prispôsobiť pôdorysu každého úľa, pričom prevádzka v živote včelstva v úli by nebola "narušená". Pri riešení používania tejto metódy je vhodné využiť poznatky Ústavu pre výskum včelárstva Čínskej akadémie poľnohospodárskych vied o udržaní teplej zóny v úli počas vedenia včelstva vo včasnej jari a v období babieho leta, v jeseni. Pri použití tepelnej metódy ošetrovania včiel je jarné a jesenné vedenie včelstiev najdôležitejšou aktivitou včelára v sezóne, a to z dôvodu rýchleho množenia včiel na jar a ukončenie plodovania v jeseni. Hypertermiu využívajú včely na zabíjanie sršňov. Útočníka zoberú do klbka, v klbku zvýšia teplotu na štyridsaťdva stupňov Celzia a po minúte je sršeň mŕtvy. Teplotný rozdiel medzi životom a smrťou lariev, kukly včely a roztočov Varroa destruktor je iba 1 až 1,5 stupňa Celzia. Limit pre ošetrenie plodu termickou metódou je 42 až 43 Celziových stupňov počas dvoch hodín. Je dokázané, že pri zvýšení teploty v plodisku nad 36 stupňov Celzia počet plodných samičiek Varroa rýchlo klesá z dôvodu tepelného stresu. Ak by termosolárne prídavné technické zariadenie pre ktorýkoľvek úľ regulovalo teplotu v plodisku pre priaznivý vývoj mlade na 37,5 až 38,5 stupňa Celzia počas pár slnečných hodín jarného alebo jesenného dňa, čo je už teplota nepriaznivá pre vývoj ďalších reprodukcie schopných roztočov, a naša včela by rešpektovala zvýšenú teplotu v plodisku, potom táto "hitzenmetóda" so skleníkovým nadstavkom, zabezpečeným moderným technickým vybavením, je naozaj dobrým znamením pre včelára, ktorý chce vyskúšať všetko sám a vyvodiť z pokusu vlastné nevedecké závery a položiť dobrý základ pre modelovanie vo vedení včelstiev v budúcnosti.

Včera jsem byl svým dobrým známým upozorněn na toto téma a po jeho pročtení již netrpělivě očekávám výrobu prvních prototypů Langstrothu určeného k prodeji. Myslím, že zde všichni chápeme podstatu věci (termálního hubení varoázy), jen jde o to, že s přístupem pana RL, který osciluje někde mezi vědeckou popularizací a laciným populismem (snad mi RL odpustí, sám mám k tomuto také sklony) se nedokážeme smířit. Pokud se však přes toto přeneseme, věřím, že začnou hovořit výsledky, které jednoduše buď budou, což myslím v určitém časovém horizontu pomůže nám všem, nebo nikoliv, což bude pro pana RL znamenat jistě podstatnou finanční ztrátu a půda se mu u včelařské veřejnosti stane ještě více horkou, než je tomu doposavad. Nevím, jaký je časový harmonogram výroby, ale pokud bude termosolární metodu v léčení varoázy možno vyzkoušet mezi nezaujatými včelaři již tuto sezónu, myslím, že na odpověď nebudeme muset čekat zase tak dlouho.
Jinak jen tak na okraj, není tomu tak dávno, kdy se ještě běžně včelařilo v klátech a košnicích, dnes musí být dílo rozbíratelné na vyjímatelných rámcích. Nově bude v blízké budoucnosti povinnost zasíťovaného dna. Opravdu velmi nerad akceptuji direktivu shora, ale kriticky řečeno, umím si představit, že ve vzdálené budoucnosti bude při nezpochybnitelném účinku termosolární léčby mít úly k tomuto přizpůsobené...

(31.05.2013 12:17)apach napsal(a): [ -> ]...
Jinak jen tak na okraj, není tomu tak dávno, kdy se ještě běžně včelařilo v klátech a košnicích, dnes musí být dílo rozbíratelné na vyjímatelných rámcích. Nově bude v blízké budoucnosti povinnost zasíťovaného dna...

Povinnost rozebiratelného díla není nikde zakotvena, viz. téma Rozebiratelné dílo
O povinnost zasíťovaného dna - viz. varroa dno není nikde ani náznak, je to jen praktická záležitost, při využívání dotací je sice zasíťované dno (většinou) povinné, ale jde jen o podmínku dotačního programu, který mohu, ale nemusím využít.

K debatě o těchto problematikách využijte odpovídající témata.

(31.05.2013 12:17)apach napsal(a): [ -> ]Včera jsem byl svým dobrým známým upozorněn na toto téma a po jeho pročtení již netrpělivě očekávám výrobu prvních prototypů Langstrothu určeného k prodeji.

Jestli jsem pochopil přednášku pana Linharta správně, tak s výrobou NN verzí tohoto úlu nepočítá. Takže to očekávání může vydržet docela dlouho

Dobrý den všem,
jen stručně k vývoji situace:
Abych nemohl být nařčen z podujatosti, navázal jsem spolupráci také s jinými včelaři. Brzy bude zahájeno přesné měření teplot ve dvou zcela shodných úlech. Jeden bude s termosolární technologií a druhý bez ní-respektive s ní, ale cíleně otočenou na čistý sever a tedy neaktivní. To aby byly oba úly zcela totožné a rozdíl vnitřních teplot mezi nimi činil pouze příspěvek slunce. Pak půjde zjistit sumu energie, kterou termosolární úl přispívá na ohřev včelstva. A také, kolik medu by muselo včelstvo spálit, pokud by mělo toto tepelné navýšení dosáhnout na bázi konzumace medu. Výsledky nám sdělí, o kolik medu se okrádáme tím, že sluneční energii nevyužíváme. Já na základě dvouletých zkušeností odhaduji, že ve spotřebě zimních zásob to činí asi 6kg a letní údaje budou asi výrazně vyšší. Data budou formou grafů veřejně prezentována na webu (graf vývoje teplot venkovních, graf vývoje teplot v prázdním termosolárním úlu a graf vývoje teplot v prázdném neaktivním termosolárním úlu) měřící přístroj je bude sám aktualizovat. Každý včelař je tedy bude moci sám interpretovat a to je můj cíl. Data zaslaná strojem budou přísně objektivní. Je to otázka tak 14 dnů - můj hrubý odhad. Právě se nakupuje měřící technika a kamera pro přenos letové aktivity. Jméno tohoto ochotného spolupracujícího včelaře Vám sdělím, až bude vše hotové. Nebo Vám to oznámí on sám, také sem občas zavítá. Nyní mu nechme čas na práci a instalaci zařízení. Jinak mě oslovil jeden náš krajan (také jeho identitu zatím neprozradím), který včelaří až v Norsku. Také on bude jeden tento úl testovat v severských podmínkách a jistě nám své poznatky sdělí. Vypadá to, že bude tento úl pro Norské podmínky ideální. Dnes jsme spolu telefonovali a dozvěděl jsem se, že pod střechou místního kostela z černé břidlice žijí v Norsku včely na jednom ostrově již 8 let bez léčby varroázy !!! Což jsem také já v ČR pozoroval pod střechou plechovou. Proto vůbec nepochybuji o tom, že je chrání právě sálavé horko z ní jdoucí a že je ve hře stejný termosolární efekt. Prý je metr nad jejím povrchem v létě až kolem 70°C. Teplo sálající pod střechu do včel zřejmě nedokáže roztoč přežít-co to ale dělá při tak děsném žáru s larvami nevím. Jinak se nedomnívám, že by byla půda pod mýma nohama nějak zvláště horká. Zdaleka nejvíce převládá mírný optimismus a mnozí jsou vyloženě nadšení. Gausova křivka samozřejmě vyžaduje i nějaké ty pesimisty a věčné opozičníky. Ti ale naštěstí na toto fórum zásadně nechodí že ? A já už se s nimi hádat nebudu. Zatím jsme se totiž hádali jen proto, že nejsou žádná tvrdá data na stole. Je sice smutné že si nevěříme, ale tak to bohužel chodí...Éra dohadů ale končí a brzy nastane éra faktů. Ať už mé metodě přinesou vzestup, či pád. Rozloučím se konstatováním, že lze vyrobit termosolární úl pro jakoukoli rámkovou míru. Tedy i langstroth -ale jen na vysoké rámky té míry. U nízkých měr by to šlo také, ale ten tvar úlu by byl už vážně trochu morbidní.... Sluníčko a teplo nám všem přeje nejen na pokusy R. Linhart

Tak já si dovolím Dr. Linhartovi v něčem oponovat nebo spíš napsat vlastní názor.

1. V mém okolí je včelstvo, žijící bez ošetření více než 10 let ve stěně staré kovárny. Protože je na dvoře včelaře, ví, že je to stále totéž včelstvo. Občas , zpravidla 1x za rok se vyrojí.
2. Roj jsem z tohoto včelstva měl a rozhodně nevykazovalo ani průměrnou odolnost mých včelstev, dokonce zpočátku ani nedokázal oostěvět v rámcích.
   Podotýkám, nevydrželo ani jednoduché testy, tedy první kaskádu mých testů.
3. Není to rozhodně jediné včelstvo z přírody, přenesené, které jsem mohl porovnávat se svými a tak vím, že ta tzv. varroatolerance těchto včelstev je v něčem jiném. Jeden původ ale odolal resp. po páření s mým materiálem odolává.
4. Je to poměrně jasná posloupnost jednotlivých vlastností a také něco jako biotechnických opatření, které provádějí včely samy, ve vztahu na danou lokalitu, které způsobují "odolnost" na varroázu, zvyšují vitalitu včelstva.
   Ono často stačí trochu jiné rozestavení včeslstev na stanovišti a infekční tlak se sníží o cca 30%.
5. Nekritizoval jsem ani nepropagoval metodu a úl Dr. Linharta, nejsem s ní dokonale obeznámen a hlavně ji nemám odzkoušenu. Jedno nebezpečí ale vidím. Abychom časem nezjistili, že to určité nadlepšení nevede stejným směrem, jako "nadlepšení" za pomoci léčiv. Myslím, že správná cesta je převzetí plné odpovědnosti za vývoj včely.
6. Na výsledky se těším, ale nikdy k jednomu cíli nevede jedna cesta. Já jdu cestou selekce a kombinace s biotechnickými opatřeními, když jsem inspirován právě včelstvy v přírodě.

LD

(31.05.2013 12:17)apach napsal(a): [ -> ]... RL, který osciluje někde mezi vědeckou popularizací a laciným populismem...

Apach, vysvetli mi ešte zmysel povinnosti mať zasieťované dno v úľovej zostave. Poznáš rozdiel medzi odoberateľným zasieťovaným dnom v úľovej zostave a zasieťovanou varroa podložkou, povedzme v Jednotnom úli s pevným dnom alebo pod včelstvom, ktoré žije v koši? Ale najviac by ma zaujímal Tvoj názor na technické riešenie dna termosolárneho úľa. Ktorý variant bude pre hitzenliečbu viac vyhovovať? Päťdesiat rokov starý úľ s pevným dnom alebo moderná úľová zostava s odoberateľným zasieťovaným dnom?
Tiež by ma zaujímalo, čo si myslíš o už desať rokov trvajúcom medzinárodnom projekte HOBOS, ktorý umožňuje včelárskej verejnosti v priamom prenose podieľať sa na riešeniach života včiel a ich ošetrovanie v úli.

Vážený pane Dvorský, srdečně Vás zdravím! K Vašemu textu toto:
V prvé řadě musíte vyloučit, že u včelstva v kovárně opravdu nedochází k léčbě teplem. Není náhodou také pod nějakým ohřátým materiálem? Není na čistý jih a nerozpaluje se ta stěna? Ve Vašem příspěvku totiž číhá démon protiřečení a je z něho jasně vidět, že s genetikou tato odolnost nemá nic společného. Sám uvádíte, že když jste tyto včely usadil a choval, zplodila ve Vašem úlu matka z kovárny včely vůči roztoči neodolné. Pokud by šlo o geneticky podmíněný jev, mělo by tomu ale být právě naopak. Je tedy třeba hledat faktor, který ty včely v kovérně léčí, když už víme že samy odolné nejsou. Rozestavění včelstev snad může způsobit to, že budou nějaká roztočem kontaminována dříve a vě větší míře než jiná. Ale jakmile k infekci dojde, pak roztoč jistě včely do dvou let zahubí. Tak tomu alespoň rozumím já. Hovoříte o tom, že máte včely částečně varroatolerantní. A mě by velmi zajímalo, na jaké bázi k tomuto jevu dochází a zda jde o trvalý stav. Budu rád, pokud nás zde s tímto pro mě velmi zajímavým problémem seznámíte.
Uvažte však toto:

1. Roztoč udělá novou generaci každých 8 dnů. Včely vytvářejí novou matku průměrně jednou ročně. Je tedy skoro nulová šance, že včely svou evolucí roztoči utečou a zbaví se ho.
2. Pokud budeme hovořit o tom že Vaše včely hubí roztoče na bázi chemické (třeba vylučují jedy či repelenty), asi jako lze klíště odpudit kvasnicemi, pak je to jen dočasné. Sám jsem dosáhl po několik let slušného účinku s rostlinnými výtažky. A pak jejich účinek pominul. Na každou chemii vždy vzniká rezistence.
3. Pokud jsou Vaše včely odolné vůči roztoči na bázi strhávání samiček z těla včely, toto se k léčbě využít také nedá. Samičky roztoče totiž mají dvě strategie jak se nasát. Sání na hrudníku a pod zadečkovými články. Pokud z populace vyloučíte alelu genu pro sání na hrudníku, jen ubude těch samiček, které na něm sají. Ale o to více přibude těch, které sají pod články zadečku. Zbude na ně totiž více potravy. Je to klasický příklad dvou evolučně stabilních strategií v etologii a tudy cesta určitě nevede.
4. Nelze šlechtit včelu a nešlechtit zároveň i roztoče. Pokud do systému včela-roztoč zasáhneme, pak vyšlechtěním nejen jiné včely, ale automaticky i jiného roztoče. Možnost jeho vyhubení je takto nulová.
5. Smysl by mohlo mít, pokud by včely uměly vyhodit z buňky zavíčkovaný plod napadený roztočem. Jenže ony umí odlišit pouze plod mrtvý od živého, asi po 6 hodinách co zemřel. Právě takto do 6 hodin vyhazují mrtvý plod včely za tím účelem šlechtěné. Jenže Varroa v drtivé většině případů nezabíjí, ona jen mrzačí. Tudy tedy také cesta nevede. Navíc by se jistě roztoč také na selekci tímto směrem zaměřil a evolučně odpověděl.

Problém nadlepšení v podobě léčiv (abych užil Vaší formulace) spočívá v tom, že se vyvíjí časem rezistence-ta, oníž jsem zde hovořil. Léčiva totiž užíváme dlouhodobě a v malých dávkách, abychom si nepokazili med. Má metoda ale funguje nárazově a nedává na vznik rezistence naději. Druh se může za tisíce let přizpůsobit faktoru, který pomalu zvyšuje svoji intenzitu. Třeba stále vyšším sněhovým pokrývkám. Nemůže se ale přizpůsobit faktoru, který zabíjí celé populace a devastuje jejich početnost i populační strukturu. Třeba lavinám. Proto je mnoho druhů stromů odolných vůči sněhu, ale na pravidelných lavinových drahách neroste ani kleč. Teplota je achilovou patou varroázy a celý kumšt je v tom, umět ji zvýšit tak, aby byla úmrtnost 100% a včely a plod přežily. Pak nebude mít šanci. Mě rozhodně nejde o to, abych vytvořil metodu, která bude včely léčit. Takových je dost. Jde mi o metodu, která tohoto parazita v úlech vyhubí do té míry, že pokud v mých úlech bude, pak jen z reinvazí ze včelstev klasicky vedených. Asi tak, jako včelstvo v kovárně stále napadají roztoči z okolí už deset let a také nemají šanci...S pozdravem R.L

(01.06.2013 2:48)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]povinnosti mať zasieťované dno v úľovej zostave.

Jak jsem napsal výše, jsem odpůrce jakýchkoliv direktiv shora, jsem přesvědčen, že každý je svobodný ve svém počínání, ale musí být připraven nést důsledky svého jednání. I pokud se ukáže metoda termosolárního úlu jako účinný prostředek v boji proti varoáze, já osobně bych v žádném případě nechtěl dožít situace, kdy by byla nařízena nějaká povinná akce na výměnu úlů, tím bychom se dostali o pár desítek let zpět.
Co se týká jakýchkoliv eventuálních povinností třeba na zasíťované dno, já jim rozhodně nefandím, je na včelaři, jakou si zvolí technologii svého včelaření a stát či organizace by mu do toho neměly moc co povídat. Já sám jsem na počátku hodně zvažoval, zda vůbec vstoupím do naší místní včelařské organizace, preferuji svobodu.
O projektu Hobos jsem neslyšel, vypadá zajímavě, je zde k němu otevřené téma?
Děkuji za opravu ohledně povinností na podobu úlu, snad se tímto s klidným svědomím dostanu k té mé domýšlené košnici...

Vážený pane doktore.
Myšlenka termosolárního úlu vzbudila mou zvědavost natolik, že jsem se podíval na její podrobný popis na:
http://spisy.upv.cz/UtilityModels/FullDo...024926.pdf
Není mi ale jasné, jak je zajištěna ochrana před přehřátím. V popisu jsem nic takového nenašel. Aby to vše fungovalo, je podle mého názoru potřeba, aby po dosažení požadované teploty došlo k přerušení dodávky tepla. To by se mohlo docílit zastíněním (žaluzie ovládané bimetalem…).
Pokud by teplota dále stoupala, bylo by potřeba zajistit větrání. Buď pasivní otevřením větrání, třeba za pomoci zmíněného bimetalu nebo aktivní například:
http://beecoolventilators.com/
Toto řešení je ale patentově chráněné. V studiích, na které je na těchto stránkách odkaz se uvádí, že zařízení na ochlazování (a také souběžně vysušování v době snůšky) zvyšuje výnos medu. Vy jste vyslovil domněnku, že výnos medu zvyšuje naopak ohřívání. Je to ale zatím jen nepodložená domněnka. Osobně jsem přesvědčen, že včely je třeba pře sluncem a přehříváním všemi dostupnými prostředky chránit. Především správně řešeným víkem. Před mnoha léty jsem na něčem podobném jako je Váš termosolární úl pracoval. Moje zkušenost s úly, které propouští mnoho tepla dovnitř, nejsou dobré. Účinnost prostupu tepla a ohřevu vnitřního prostoru úlů, které jsem testoval nebyla sice na tak vysoké úrovni jako u Vámi popisovaném termosolárním úlu, přesto však přehřátí způsobilo zhroucení včelstva. Pokud včely dokázaly vnitřní prostor uchladit, tak nebyl problém. Při příliš velké teplotě včely ukončily ochlazování a prostor opustily. Bez ochlazování včelami došlo ve velmi krátké době ke skokovému nárůstu teploty a ke kolapsu včelstva. Přikládám dvě fotografie z tohoto pozorování. První je uhynulý plod po přehřátí. Na druhé je vidět tekutý vosk vytékající z česna u včelstva, které včely přestaly ochlazovat. Teplota uvnitř byla určitě větší než je bod tání vosku. To je 62-65^oC.
Jsem přesvědčen, že bez ochrany proti přehřátí nebude termosolární úl fungovat, bude-li někdy fungovat vůbec. Co se týká teploty v prostoru plodového tělesa, je velmi komplikované, ne-li přímo nemožné, její zvýšení při současném obsednutí včelami. V případě, že včely obsedají plod, je teplota téměř konstantní.
Zatím je projekt termosolárního úlu ve fázi úvah, a v popisu se příliš často vyskytuje slovo bude. Přál bych Vám, aby tomu tak bylo. Moc tomu ale nevěřím.