Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Takže žiadny patent - užitný vzor. V SR som to nenašiel...

Vážený příteli, je vidět, že jste tyto pokusy dělal a já s Vámi plně souhlasím. Je pravdou, že pokud včely sedí na plodu, (což tak je asi do 42°C) pak velmi účinně chladí. Také je pravdou, že pokud z plástů odejdou mimo úl, teplota rychle roste. Pak je z úlu obyčejné sluneční tavidlo a v tom Vám dávám zcela za pravdu. Možnost regulace teplot je samozřejmou součástí technologie. Jsou v zásadě dvě možnosti.

1. Včelař si zjistí, v jakém teplotním rozmezí venkovních teplot je v plodišti dosahována cílová tepota a v těchto dnech bude léčit. Pak nemusí být u léčby ani přítomen.
2. Nebo bude léčit za mimořádně horkých dnů a pak musí zajistit regulaci teploty. Nemusí to ale nutně probíhat na bázi regulace osvitu stropu jak uvádíte. Lze využít i větrání včel a věřte, že pokud zvětšíte plochu otevřeného dna, pak včely teplotu rychle sníží na Vámi požadovanou mez.

Ten vosk co ukazujete, jste jistě takto roztavil v úlu bez včel. Nebo v úlu, který včely zcela opustily. Tyto úly ale budou mít hlubší dno a tam se včely vyvěsí a budou větrat. Opuštění úlu není při této metodě žádoucí (už kvůli možnosti ztráty matky) a při hlubokých podmetech k němu nedochází. Proč by také šly včely ven, pokud se nebudou v podmetu silně přehřívat? Pokud budete chtít snížit teplotu, jednoduše zefektivníte větrání pootevřením dnového větrání. A ujišťuji Vás, že toto chlazení včelami výborně funguje. Ostatně sám uvádíte, že včely větrají velice účinně. Jsem rád, že jste tuto otázku položil. Včelaři jistě rádi uslyší, že i tento problém je vyřešen. To bez finančně náročných instalací žaluzií a bimetalů. Jistě mi také dáte za pravdu, že ohřívání stejných úlů stejným sluncem probíhá přibližně stejně. Stačí tedy hlídat teplotu v úlu jediném a podle něho řídit větrání i v ostatních. Případný rozdíl i několika °C mezi úly nevadí. Mezi teplotou asi 40-45°C která léčí a teplotou 60°C kdy se taví vosk (a o níž hovoříte), je totiž značný tepelný rozdíl. Tmavé dílo bez včel vydrží asi po 15 minut i 55°C bez poškození. A takových teplot k léčbě využívat nikdo nebude. Těch jsem dosahoval pouze já při pokusech, abych zjistil co ještě včely a dílo snesou. Včelařům k upečení rozotče plně postačí teplota o 10-15°C nižší. Tedy oněch 40-45°C, které dílu nijak neškodí. Jinak ještě k té ochraně z příspěvku pana Langera: v ČR je to v probíhajícím patentovém řízení a je to uznaný užitný vzor. V SR běží řízení o užitném vzoru. Vstoupí v platnost za pár týdnů. S pozdravem R.L

Celkom krátko a naposledy: patent vs. užitný vzor

RL, Vaše reakcie v tomto vlákne sú dosť chaotické a protirečia si. Najskôr ste mi tvrdili, že teplotu v úli treba zvýšiť nad 50C, aby bol vzduch v úli suchý, udržiavať ju počas 3 hodín, aby liečba bola účinná, pričom staré včely vyjdu von, aby sa chránili pred vysokou teplotou, nenosia vodu ani nektár, nevetrajú, aby nezvyšovali vlhkosť v úli a mladé včely zostanú na plástoch s plodom, pretože nie sú citlivé na takú vysokú teplotu.
Po nie iba mojich pripomienkach, priložených fotografiách a odkazoch na iné weby vo svete teraz zas tvrdíte, že "Včelařům k upečení rozotče plně postačí teplota o 10-15°C nižší. Tedy oněch 40-45°C,". Lenže, podľa mňa, pri tejto teplote včely úľ neopustia, a neškodí im. Vlastným telom dodávajú v týchto hodnotách teplo do zaviečkovaných buniek. Z Vašich reakcií mi nie je jasné pri akej teplote a za akú časovú jednotku bude Váš termosolárny úľ úspešne a bezpečne pracovať.
Pre doplnenie pripájam fotografiu termosolárneho úľa. Tá fotografia toho najjednoduchšieho a najlacnejšieho riešenia je z roku 2008 a je z Grécka. Ešte stále sa považujete za autora prevratnej metódy vedenia včelstiev v skleníkovom úli?

[attachment=1867]

Vážený pane doktore.
Po pravdě řečeno mám problém k vyřčenému zaujmout jasný postoj. Na projektu léčení včelstev teplem jsem strávil spoustu času. Ohřívání úlu zvenčí mi nefungovalo. Pokoušel jsem se vnitřek úlu ohřát hliníkovým dnem (tabule AL plechu v podmetu), na kterém byly namontované topné odpory:
http://www.tesla-blatna.cz/cs/vyrobky-rezistory.php
Teplota v podmetu byla řízena elektronicky. Toto řešení bylo před časem publikováno v OVP. Zkušenost taková, že pokud včely plod obsedají, dokážou aktivním chlazením teplotu udržet na pro ně optimu. Pokud plod opustí, dojde ke skokovému nárůstu teploty. Experimentoval jsem s ohříváním plodového plástu bez včel v inkubátoru nastaveném na různé teploty. V této souvislosti mám na citlivost zavíčkovaného plodu k přehřátí jiný názor než Vy. Je natolik citlivý, že odchylka několika stupňů od limitní hodnoty jej zabíjí. Možná se někomu stalo, že převážel zralé matečníky a nechal je v autě za sklem. Chvilkový osvit sluncem má fatální důsledky. V ekosystémech jsou hladiny teplot velice důležité. Každá větší odchylka je problém. Pokud půjdu na procházku, je vcelku jedno, bude-li venkovní teplota 15, nebo 30^OC. Pokud jde ale o tělní teplotu, je obrovský rozdíl, mám-li 37, nebo 40^OC. A teplota plodového hnízda je jakási „tělní teplota“ včelstva. Proto jsem skeptický k funkci popisovaného zařízení. Na druhé straně bych si velice přál, aby to fungovalo. V této věci bych si dovolil navrhnout dát si do podzimu oddechový čas. Po sezoně snad budou nějaké výstupy a uvidí se.

Vidím,že naše střety pramení z větší části z nepochopení toho, jak to ten druhý myslí. Nad 50°C jsem teplotu zvedal z pokusných účelů a krátkodobě-to jsem již minule psal. Také jsem uvedl, že je při této teplotě velmi suchý vzduch, protože jeho ohřevem automaticky klesá jeho realativní vlhkost a díky tomu že to plod i plásty vydrží. Z fotografií na něž je zde odkaz je patrné, že léčebné teploty jsou jiné a nižší. Idea je takováto: Včely musejí být vystaveny takové intenzitě ohřevu, aby bylo v nejnižším místě plodiště nad 40°C (rozhodně ně 50 a více!!!). V horní části plodiště je jen o několik °C více (maximálně do 45°C), protože včely větráním replotní rozdíly stírají. Je to situace naprosto jiná než v úlu bez včel, kdy se nahoře udělá pekelný žár a už o 30cm níže je výrazně chladněji. K tomuto v úlu se včelami nedochází a věřte, že jsou oba případy zcela nesrovnatelné. Vosk, včely, plod-to vše má obří tepelnou kapacitu a vzrůst teploty je dosti pomalý. K tomu intenzivní větrání včel...Na 40°C jsem se dostával hodinu! Není to tedy rozhodně žádný skokový ohřev! Do týdne už budou v akci první úly u spolupracujících včelařů a pravdu pak nejdeme spolu s nimi. Ne ale dříve, než se tam nahoře rozhodnou nám Slunce na pár hodin ukázat. S pozdravem R.L

Prosím všechny, co tvrdí, že něco nejde, aby nebránili těm, co to už dělají.
Kdyby se to podařilo, byla by to paráda a dokud se to nevyzkouší v různých podmínkách, tak nemá smysl na to nadávat. Osobně si to velmi rád vyzkouším, jakmile to bude možné a budu respektovat i všechna autorská práva, jen když to proti těm potvorám aspoň trochu pomůže. A kdo nechce, nemusí to přece zkoušet vůbec.
Jestli to je nebo není chráněné nějaký právem, to přece budou rozhodovat odborníci na příslušném úřadě, diskuse na toto téma na tomto fóru je ztrátou času, který raději můžeme věnovat včelám.
Děkuji.

s velkým zájmem sleduji toto vlákno, ale pořád mi tu chybí nějaká sebemenší zkušenost. Pokud nebude možno si v praxi výsledky ověřit, zdá se tato debata poněkud jalová. Navhrnul bych aby zájemcům o provedení studie byla dána možnost vyzkoušet metodu v praxi, aby bylo možno předložit skutečné výsledky, ne jenom dohady a případně informace z druhé ruky nebo doslechu.

Rád budu tuto metodu zkoušet, pokud by o to měl autor termosolárního úlu zájem a myslím, že nebudu sám

Máš pravdu, Podolíčko, dlužno ale říct, že diskuse začala na základě publikování autorem v našem odborném tisku.

Ještě ale přidám otázku z jiného soudku. V posledních OVP jsem četl článek o hroucení díla postaveného na pančovaných mezistěnách. Německý farmář si velkého přídavku parafínu vůbec nevšiml, včely na těchto mezistěnách dílo bez problémů vystavěly, ale to se i při běžných úlových teplotách bortilo. Je pravdou že tyto konkrétní mezistěny byly parafínem naředěny opravdu hrubě, ale nabízí se otázka, jak takové lehce pančované mezistěny (které si mnohý český včelař koupí a ani to neví) obstojí při termoterapii.

Je třeba vážit si a podporovat ty, kteří myslí jinak než ostatní a hledají jiné cesty než druzí. Můžou se splést či se vydat do slepé uličky, to ale nic na věci nemění - důležité je to zkusit, pokud se něco nezdaří tak to zkusit jinde a jinak. Sedět a dívat se, kritizovat a hnípat se v detailech umí každý, řešit, že někdo komunikuje "svým" způsobem, no a co? Ti, kteří nic nedělají a nic nezkazí, naštěstí směr vývoje neurčují.

(01.06.2013 9:30)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]V prvé řadě musíte vyloučit, že u včelstva v kovárně opravdu nedochází k léčbě teplem. Není náhodou také pod nějakým ohřátým materiálem? Není na čistý jih a nerozpaluje se ta stěna? Ve Vašem příspěvku totiž číhá démon protiřečení a je z něho jasně vidět, že s genetikou tato odolnost nemá nic společného. Sám uvádíte, že když jste tyto včely usadil a choval, zplodila ve Vašem úlu matka z kovárny včely vůči roztoči neodolné. Pokud by šlo o geneticky podmíněný jev, mělo by tomu ale být právě naopak. Je tedy třeba hledat faktor, který ty včely v kovérně léčí, když už víme že samy odolné nejsou. Rozestavění včelstev snad může způsobit to, že budou nějaká roztočem kontaminována dříve a vě větší míře než jiná. Ale jakmile k infekci dojde, pak roztoč jistě včely do dvou let zahubí. Tak tomu alespoň rozumím já. Hovoříte o tom, že máte včely částečně varroatolerantní. A mě by velmi zajímalo, na jaké bázi k tomuto jevu dochází a zda jde o trvalý stav. Budu rád, pokud nás zde s tímto pro mě velmi zajímavým problémem seznámíte.

Vidím, že jsem něco přehlédl, tak to v rychlosti napravuji, i když jsem se v tomto smylu vyjádřil mnohokrát.

1. kovárna není v provozu od konce šedesátých let, tak to teplo z jejího zdroje nepadá v úvahu.
2. není to jediné včelstvo z přírody, ktré jsem testoval se stejným výsledkem, ale nebylo to zbytečné, něco mi to ukázalo.
3. napsal jsem něco o posloupnosti vlastností nevnímám pouze jeden mechanizmus, myslí že to má svá pravidla.
4. jeden z projevů je např. i to, že samička do buňky vleze, ale nezaklade vajíčko? Otázka je proč. To nechám ale na druhých, odpovědí bude několik, mne zajímá výsledek. Stejně tak je to u jiných vlastností, třeba groomingu. I ten má nezastupitelnou roli a navíc se dá vyprovokovat. Vezměte, že některé včelstvo je schopno se roztoče se ho zbavit na 60- 75%, to v kombinaci s ostatními vlastnostmi, opatřeními už něco znamenat může.Tak bych mohl pokračovat. Cesty ,které nám zde včely vlastně ukazují jsou ve vazbě na jejich strategie přežití jako drhuhu a proto se i cesty selekce i biotechnických opatření někdy dost liší. Je prostě třeba 5-7 mechanizmů, opatření, spnění jistých podmínek, která zajišťují to, že včesltvo přežívá bez léčení.

Osobně přikládám také ne nepodsatná význam architektuře včelího díla, nemyslím tím zdaleka velikost buněk. Pochopitelně zkrácení vývoje včely je lákavá a reálná mostnost, pokud není kompenzována jinými neduhy.
Víte já rozeznámrám varroázu A,B ,C, tak můžeme občas mluvit o něčem jiném. Třeba to ale někdo začne konečně vnímat. V zásadě mne ale počty roztočů jako výchozího stavu pro přežití včelstva moc nezajímají tak jednoduché to už prostě není. S počtem V.d. si včely i my umíme poradit. Nemusí to mít ale kýžený efekt, jak se v posledních létech stále více ukazuje. Jsou ale včelstva, která přežívají po celou délku života matky bez jakéhokoliv léčení nebo třeba 1x, tj 1x za 3-4- 5 let. S tím se dá žít už jen proto, že se takovéto populace pomalu rozšiřují, věřme trvale.
To, co jsem bleskem nazanačil nejsou vyčteninky, ale mám se vším osobní zkušenost i po několik generací matek od jedné linie.
Napslal jsem, že kombinace odolnějších včelstev a biotechnických opatařeních je rychlá cesta, jsem o tom stále více přesvědčen. Jistě by se do toho dalo zahrnou i působení termoloslárního úlu nebo jeho částí.
Šlechtění včel a rotoče je samozřejmě realita, v životě to ani jinak nejde. Hostitel se vypořádává s parazitem a opačně. Z toho je ale třeba vycházet a chovat to, co je schopné vývoje a přizpůsobit se, přežít a také je třeba pozměnit naše zootechniky. Zde jsem měl na mysli to možné nebezpečí chovu v tzv. "nadlepšených" podmínkách, abychom za 20 let nebyli tam, kde jsme dnes nebo se předčasně neradovali z něčeho o čem nevíme jaké bude mít důsledky za několik desítel let. Tím vaši snahu ani snahu jiných nikterak nebagagtelizuji.
Chápu, že se snažíte najít takovou metodu, která značně vylučuje vliv selekce, protože ta ve skutečnosti v podání chovatelů matek vlastně neexistuje . Naopak jejich činnost často degraduje zásady selekce, která by probíhala v přírodě a měla by se napodobovat (tedy podle mne). Snad to ale nelze paušalizovat.
Dotace na brakované matky se prostě neberou a dotace na skutečný výzkum /ono by to chtělo na ten základní i aplikovaný/ nejsou prakticky žádné. Bohu žel, oni nejsou na to často ani lidi. Proto si vážím každého, kdo se cestou do neznáma vydal. Nikdo totiž nevíme, kdy a jak taková cesta skončí.
To jsem již zabrousil hodně jinam .LD

Takže to lze shrnout takto:

1. Jistě je více faktorů, majících vliv na výskyt roztoče ve včelách.
2. Jistě existuje i více linií varroázy a ne každá musí zabíjet stejně rychle. Méně destruktivní parazit šetří více hostitele a měl by časem v populaci převládat.
3. Je možné, že se najdou časem i včely se zvýšeným potenciálem přežívání invazí roztoče na nějaké bázi.
4. Prvním problémem ale je, že výskyt mutací v populacích je náhodný a naděje že se taková mutace objeví je malá. Naděje, že se objeví u plodné matky či spářeného trubce a nikoli jen sterilní dělnice je ještě menší. Naděje, že se tuto mutaci podaří objevit a chovatelsky podchytit je ještě menší. Není totiž vůbec jisté, zda se nebude projevovat třeba jen v homozygotní konstelaci, či zda nepůjde o polygenně danou vlastnost, u níž je díky tomu malá dědivost.
5. Roztoč je evolučně nesrovnatelně rychlejší, než včela medonosná. Naděje, že budeme včely šlechtit rychleji než bude evolvovat roztoč je tedy nulová. Tato nová a žádoucí vlastnost by se tedy musela objevit nově a náhle, aby na ni roztoč nestihl pomalým přizpůsobením reagovat.
6. Mnozí šlechtitelé operují tím, že když se za miliony let naučula roztoči vzdorovat včela indická, lze téhož dosáhnout také u včely medonosné. To ale není pravda. Jde o to, že roztoč se v dnešního efektivního parazita z neparazitických předků vyvíjel v Asii celé věky a původně jistě nebyl tak dokonalým zabijákem, jako je dnes. Proto měla včela indická statisíce let na to, aby se mu pomalu přizpůsobila. On byl zpočátku parazit amatér a ona měla nízkou obranyschopbnost. Dnes je s ním tato včela v rovnováze, protože tuto rovnováhu oba druhy vytvářely celé věky. Asi tak, jako nás nezabije rýma, ale vyvraždila celá etnika v Americe. Jenže ten roztoč je již dávno mistr svého oboru a proti němu stojí včela medonosná, bez jakékoli evoluční výbavy k jeho hubení. Proto je nemožné, aby s ním vešla do rovnovážného stavu a jednoduše přeskočila geologické epochy vzájemného postupného přizpůsobování po statisíce genarací. Proto nedávám šlechtění včel žádnou šanci. Nedává mi totiž žádný smysl. Jistě se také můžeme shodnout na tom, že takto bychom i v případě úspěchu získali jen včely s varroázou. Ne ale včely bez ní. A jen její vyhubení vnímám jako koncepční řešení. Její tolerování vnímám jako polovičaté řešení...Žádný chovatel přece nechce chovat zvířata s parazity-nebo ano?

Vážený pane Dvorský,
co kdybychom udělali veřejný pokus. Já Vám seženu jeden termosolární úl a Vy mi dáte na oplátku několik matek šlechtěných na varroatoleranci. Velmi rád bych jejich odolnost otestoval. Mohu Vám slíbit férové jednání a pokud je tomu jak říkáte, pak by bylo výborné jejich materiál dále rozchovávat. U jednoho včelaře budou včely i pod trvalou veřejnou kontrolou kamer a bylo by jistě přínosné, srovnávat zdraví včel běžných v úlu termosolárním za aplikace léčby ohřevem. A těch Vašich, proti roztoči odolných v úlu běžném bez léčby. Myslím, že by výsledek byl velmi zajímavý a cenný pro nás všechny.
Pokud jde o včely v kovárně, z Vaší reakce vím že není funkční. Ale ptal jsem se na možnost že je ohřívá slunce. A toto jste nevyloučil. Chápu to správně, že je teoreticky možné, že ty roztoče opravdu hubí teplo slunce? Můžete to zcela vyloučit? S pozdravem R.L

Vážený pane doktore,
nechce se mi věřit, že by jste chtěl vystupovat konfrontačně, měli jsme celkem korektní vztahy. Vysvětluji si tedy vaše řádky následovně.
Ale vše po pořádku.

1. Ano máte pravdu, vliv slunce nemohu u kovárny vyloučit ale v jiných případech ano.
2. Patřím mezi ty, kteří vliv tepla např. na délku vývoje včely rozhodně nepopírá, opak je pravdou.
3. S tím že neexituje žádný důkaz o tom,že se včela medonosná a včela východní, jak vy uvádíte indická, nemají nic společného ve vývoji ,není asi tak docela pravda. Tuším Prof. Sboischi F. Sakagami tvrdil, že se druhy Cerana a Mellifera vyvíjely až do doby cca před 10000 léty jako jeden druh a pak se jejich vývoj, pravděpodobně na základě nějakého geografického předělu, rozdělil. Pravda, přímé důkazy neměl, ale vycházel z např. z analýzy křídel. Pokud by tomu tak bylo, tak 8000-10000 let to není doba tak vzdálená, aby se bylo možné domnívat, že i v „naší“ včele nejsou geny A.cerana. Myslím, že není jediný, kdo z tohoto vychází.
4. Již z života včely východní je vidět, jak rozličné vlivy roztoče omezují a jak se s ním tato včela vyrovnává. Není to zas tak nepodobné životu některých včelstev ve volné přírodě u nás, to je zase moje vlastní zkušenost.

No a abych se dostal k samotnému závěru.
Já nemám materiál, který je 100 %ně tzv. varroatolerantní, jen má k němu sklony. Takový materiál ostatně nemá nikdo na světě. Vše jsou polotovary, které v kombinaci s těmi biotechnickými opatřením dávají výsledky . Vy máte patentovaný úl, který teprve zkoušíte ve větším, tedy v polních podmínkách. Já v nich pracuji neustále. Tedy také nemáte žádnou jistotu jak bude fungovat a jak se jeho používání projeví na vlastnostech včely třeba za 20 let.
Nikdo z nás dvou, ani vy ani já nevíme, jak to dopadne . Asi těžko dnes můžete tvrdit, že vaše cesta nebude mít nepříznivý vliv na další vývoj včely a že se takovéto podmínky neprojeví na její další vitalitě. Já zase nemohu tvrdit, že budu na 100% úspěšný, to snad ani nejde. Oba však věříme své cestě, které jsme ušli. I když jsem neměl v úmyslu své podnikání rozšířit navrhuji vám, že bychom mohli založit společnou firmu, třeba sro. Vy tam převedete svá aktiva i pasiva, totéž udělám já u jedné ze svých nadějných linií. Necháme na právnících, aby ohodnotili možné výnosy apod. (toto jistě již na veřejnosti řešit nebudeme). No a pak se budeme dělit o společný zisk, bude-li. To myslím, je možnost nad kterou se můžeme oba sejít a výsledky této firmy budou skutečnou veřejnou kontrolou (budou zaznamenány v OR). Budeme tak pravděpodobně jediní na světě. Já jsem svého právníka již kontaktoval. Buďte tak laskav, sdělte mi telefonní číslo toho vašeho,ať mohou začít pracovat (můj telefon je 776 113 069, emaill.dvorsky@tiscali.cz). Naše další komunikace by asi dále měla pribíhat na soukromé úrovni nebo úrovni našich právníků.

Zírám, jaká nabídka na seriozní spolupráci se zde na tomto fóru může objevit. Pokud je nabídka ze strany pana Dvorského myšlena seriózně a vložená aktiva budou rovnocenná, všechna čest. Ačkoliv bych podobnému projektu velmi rád fandil, nevím, zda v konečném důsledku může být k oboustranné spokojenosti - sám mám v podnikání se společníky nejednu zkušenost a dnes bych podobnou chybu již neudělal. A to ani u dobrého známého...

Jen ještě taková poznámka na okraj, z komentářů pana Linharta je patrné, že selekci varoatolerantních včelích matek jako metodu na potlačení varoázy nepovažuje za dostatečně efektivní ani ve střednědobém horizontu. Předpokládám tedy, že nabídka pana Dvorského pro něj nebude zajímavá.
Asi bychom také nepřesvědčili vědce pracujícího na výzkumu energetického využití horké fůze aby se spojil s výzkumem solárních panelů.
Ačkoliv každý z nás by chtěl mít ve svém úlu raději včely, které si s varoázou umí poradit samy, je otázka, zda se toho někdy vůbec podaří dosáhnout a za jakou cenu. Pro mě osobně by bylo pořízení termosolárního úlu či jeho části menší zlo, které bych byl schopen udělat pro vymýcení kleštíka, ačkoliv bych raději, aby si ho včely vyřešily samy...

Vážený pane Dvorský,
svojí reakcí jste mě překvapil. Můj dopis totiž nebyl vůbec myšlen jako útok či ironie. Byla to seriózní nabídka nezávislého srovnávacího pokusu obou našich technologií na neutrální půdě (včelnici jiného včelaře) a za dohledu veřejnosti formou webových kamer. Tento problém totiž zajímá tisíce lidí. Sám víte, že jsem zastáncem transparentních přístupů a veřejného testování nových metod a technologií. Poprvé jsem nechal veřejnost testovat chov trubců v roli protirojového opatření. Podruhé byl takto ověřován zimní převod včel na panenské dílo. Nyní jsem se dohodl s výrobci, že vyrobí několik prototypů termosolárních úlů, které budou moci nezávisle otestovat významní včelaři. Toto jsem deklaroval také ve svém článku ve Včelařství.
Právě proto, že jsou naše vztahy tradičně velmi dobré a vážím si Vás jako obecně respektované autority s pevnými morálními postoji, tuto nabídku jsem Vám učinil. Uvažte, že nechat tuto technologii testovat Vám (jako skeptiku který kráčí jiným směrem) je ode mě maximálně otevřeným přístupem. Může přinést úspěch, i zcela negativní odezvu. Právě proto že také hledáte pravdu v otázce likvidace varroázy a jste férový chlap, tuto nabídku jsem učinil a trvá.
A vůbec nemusí jít o soutěž účinnosti našich technologií, jak jsem Vám původně navrhoval. Nejde mi o to Vás porazit, jde mi o seriózní testování nezávislým a odborně zdatným odborníkem. A jako takového Vás vnímám !!! Nejsem Vaším nepřítelem a nemám k tomu žádný důvod. Nepleťme si odlišné názory s nepřátelstvím. Já s Vámi sice v mnohém nesouhlasím, ale napadám myšlenky, nikoli Vás. A to je veliký rozdíl!
Proto pokud budete mít zájem tento úl otestovat, rád Vám ještě letos jeden kousek zašlu. To na rámkové míře, kterou užíváte. Vy mi žádné své matky neposílejte, abychom se vyhnuli tomu, že půjde o střet technologií a nikdo nemusel mít obavy, že skončí druhý. Jistě ale pochopíte, že musím nejprve na odlišných prototypech od různých výrobců učinit pokusy jejich chování. A letošní rok bez slunce mi v tomto zatím nepřeje.
Uvažte tedy, zda této nabídky využijete. Je to jen a pouze na Vás a já budu Vaše rozhodnutí respektovat. Na naše dobré vztahy nebude mít rozhodně žádný dopad to, jak se v této věci rozhodnete. Neovlivní je ani, jaký posudek mému úlu vystavíte.
S přátelským pozdravem R. Linhart

Vážený pane doktore,
my dva jsme si již vyměnili tolik , často i velmi protichůdných, informací, že se snad už ani nemůžeme příliš překvapit, natož urazit . Důležité ale je, že vztahy jsou korektní a respektujeme odlištnost toho druhého. Dnes by to sice již mělo být normální, ale víte sám, že není. Máte pravdu, asi jsem skeptik. Ale já pochybuji i o svých přístupech a snažím se je neustále konfrontovat se skutečností a hledám nejefektivnější řešení, odpovědi na otázky, pochybnosti. Je to takové broušení surového diamantu. Samozřejmě nevím, zda a kdy se bude blýskat. Mám tu nevýhodu , že jsem víceméně sám, ale zase tu velkou výhodu, že se nemusím spoléhat na tzv. nosiče vody, kteří jen přitakávají a mohu se rozhodovat velmi rychle, vlastně i trochu bezohledně . Různé náhledy a postupy jsou, podle mne, velmi žádoucí. Bez nich by tříbení názorů nebylo dost dobře možné.
Na výsledky zkoušení vašeho úlu čeká jistě hodně včelařů a bylo by to velmi rychlé a jednoduché řešení a všichni si jistě přejeme, aby tomu tak bylo. Geniální řešení bývají velmi jednoduchá, třeba je to právě to vaše. Různé vlivy teplot i vlhkosti na populaci roztoče jsou známy. Nejdete tedy nereálnou cestou.
Já jsem ale mizerný objekt na testování technických věcí. Třeba ale takový R. Stonjek, J. Přeslička nebo J. Jindra, to jsou lidé technicky vyspělí a řekl bych, že i s vynálezeckým myšlením. Ti by asi byli ti praví, nebo jim podobní. Nezlobte se tedy, že vaší nabídky nevyužiji, alespoň letos. Letos jsou již kostky vrženy. Zdraví a úspěch přeje LD

Vážený pane Dvorský,
děkuji za reakci a Vaše rozhodnutí přijímám. Ono je to testování dost náročnou prací a není oč stát...Jsou lepší kativity když svítí sluníčko. Při naší diskusi jste u mě získal pozitivní body. To tím, že jste uznal, že nevylučujte možnost termoterapie u včel v té kovárně. A přiznat že může mít oponent pravdu je výborná vlastnost, kterou nemá každý. Proto mě trošku mrzí, že to nejste právě Vy, který tu metodu otestuje. Ale není všem dnům konec a pokud bude příští týden hezky, je možné očekávat první výsledky. Do té doby bude dobré vydržet a pak se bavit o výsledcích a fotografiích. S přátelským pozdravem R.L

Dnes jsem měřil teploty v jednom prototypu termosolárního úlu osazeného včelami. Podělím se s Vámi o základní skutečnosti:

1. Venkovní teplota v čase dosažení teploty plodiště 40°C činila 21,8°C. Teploty 40°C hubící roztoče bylo dosaženo přesně ve 12 hodin letního času.
2. Teplota byla měřena v nejnižším a tedy nejchladnějším bodu plodiště, zde vystoupala až na 41,8°C a držela se v rozmezí 40-41,8°C skoro dvě hodiny. Pak testy ukončila oblačnost.
3. Dosažení teploty 40°C trvalo přesně 70minut. Včely se jen mírně vyvěsily před úl, většina jich zůstala v hlubokém podmetu. Žádnou regulaci teploty jsem neprováděl-nebylo jí třeba.

Další kolo testů plánuji na příští pátek-má být jasno. Pokud bude mít někdo zájem se toho zůčastnit, může se mi ozvat a dohodneme podrobnosti. Pěkný den všem přeje R.L

Vážený příteli, já se malinko obávám, že toto ale není teplota, která by ty prokleté roztoče zlikvidovala.
Relevantním místem by bylo čidlo teploměru "zapíchnuté" přímo do plodu. Určitě spolu budeme souhlasit, že teplota - cituji

"v nejnižším a tedy nejchladnějším bodu plodiště"

ještě zdaleka nebyla teplota plodu, tedy teplota, které by musel roztoč odolávat přímo v buňce.

Proto prosím, při Vašem příštím pokusu vložte čidlo přímo do plodu - i za cenu poškození několika plodových buněk uprostřed plodového tělesa.

Přeji úspěch a držím palce.
iRP