Něco dalšího k rozbouření vod
Nic k rozbouření vod....Letos jsem ještě nenašel brouka na trubčím plodu.
Případné roztoče z podzimních reinvazí jednoduše včelař upeče při prvním slunném dnu v předjaří, před nasazením medníků.
A co takhle testy v předjaří, aby se dokázalo, zda jsou zahubeni i ti na plodu?
Pane doktore, měl bych jednu námitku z praxe. Vznáším ji já, ale jistě by ji vznesli i další, a mnohem poučenější kolegové, kteří testují takto napadení plodu.
Je známo, že při vytažení kukel (těch správných, tedy ve stadiu zabarvených či tradičně "fialových" očí), někteří roztoči sice zůstanou na kukle, ale většina jich zůstane v buňce. Včetně zatím nevyvinutých stadií - nymf.
Takže v principu já osobně vidím tyto Vaše výsledky a závěry z nich vyvozené jako (asetivně řečeno) problematické.
Co s tím, je vyřešeno. Je třeba zkoumat také vnitřek buňky. Ano, je tam špatně vidět. Ano, roztoči během chvilky vyběhnou a zmizí někde na plástu, to už ale unikne pozornosti, neb se vyndavají další kukly ... I to je řešitelné. Je to ale dosti pracné.
I tak ale díky za Vaše poznatky, jsou to každopádně věci k zamyšlení.
Jiří
(28.06.2015 8:57)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ] (28.06.2015 7:45)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Je možné varroaterminátor nastaviť na dlhodobé udržiavanie teploty v rozpätí 36° +- 1°C? Dlhodobé, tým myslím nepretržité, povedzme od polovice júna do polovice septembra.
Muselo by se to odzkoušet ale teoreticky ano- jenom je problém že v terminátorech co jsem měl. jsou jen úzké štěrbiny na průchod včel. Proto by se musel terminator upravit také z důvodu denních a nočních rozdílu teplot.
Takže teoretická ano. Pozor dodržet dostatku vody. Jinak bude docházet k vysychání larviček(otevřeného plodu)
Varroaterminátor Hivet si praktický včelár nemôže dovoliť. Stojí 480 €. Z toho len samotné zariadenie na ohrev stojí 300 €. Plus k tomu treba prirátať prevádzkové náklady, čo tiež nie je nezanedbateľná suma. Aj keď dokáže udržať stálu teplotu, tak pre praktického včelára je nepoužiteľný.
Termosolárny úľ by mal byť oveľa lacnejší. Jeho veľkou nevýhodou však je, že nedokáža udržať stabilnú teplotu a prevádzkovať ho je možné len za slnečného počasia na otvorenom priestranstve. Takže pre praktického včelára je tiež nepoužiteľný.
Mohol by som si kúpiť obe termozostavy uvádzaných úľov a robiť štatistiku ich výhod, nevýhod a ekonomickej návratnosti takej veľkej investície pre včelára. Pre mňa je však efektívnejšie využiť čas na praktické postupy zootechnického ošetrovania včelstiev.
Je úplne jedno či včelstvá liečime alebo nie. V každom prípade každých päť, šesť rokov padajú celé včelnice.
Pane Linharte, je tomu 2 roky, kdy jste přišel s touto převratnou metodou, alespoň tedy na tyto stránky. Za tu dobu se tady pořád jen přetřásají teoretické předpoklady a pletou se pojmy s dojmy. Jistě jste na termosolárním úlu pracoval mnohem déle. Můžete prosím zveřejnit výsledky porovnání vývoje, zdravotního stavu a užitkovosti včelstev která byla po tuto dobu ošetřována teplem, ve srovnání s kontrolní skupinou ošetřovanou standardně?
Další diskuse o pochopení, nepochopení, důvěře a nedůvěře jsou jen bičováním mrtvého koně.
http://zivotni-energie.cz/kdyz-zjistis-z...sedni.html
Ten kůň na to sedí. Tímto procesem už prošlo hodně vývojových pracovišť, včetně VÚD a všichni dospěli zhruba ke shodnému výsledku. Zbylo jen pár výrobců funkčních zařízení, kteří uspokojí těch pár movitých zájemců. Všechny tyto výrobky jsou na elektřinu a i tak jsou velmi drahé.
To, co zatím pan Linhart nabízí, je jen pokus o termo-úl. Solární systém, aby byl spolehlivě funkční, bude vyžadovat doplnění zvlhčování a systém měření a regulace. Náklady na vývoj systému MaR, CE-čko pak z toho udělají toho mrtvého koně, jak se ukázalo u mnohých těch, kteří to včas ukončili. Muselo by se těch úlů prodat sto tisíc. Jedinou šancí je, že se toho ujme odborný nadšenec v oboru a zároveň včelař, nebo Číňan.
Třeba tu vlhkost se Varroa-controller snaží řešit - a zdá se, že dobře. Ale i při snaze o elementární jednoduchost je v takové cenové hladině, že je problém pořídit si ho - pro běžného včelaře s pár včelstvy.
Chovatel, který má včelstev stovky, by to nepochybně z výnosu utáhl, ale zase: ta šílená práce. Vždyť si to představte: máte 500 včelstev na několika stanovištích a pracujete s plásty se zavíčkovaným plodem, do těch necek se jich vejde tak max. 30. 2 hodiny léčebného procesu ...
Možná tak kup v rámci spolku ...
Fakt je, že princip je v tom, že si včely budou časem schopny poradit samy. Umějí to, jen jim dejme šanci.
Jiří
Jak to tak sleduji, tak zásadní námitkou je, že není termosolární úl dlouhodobě testován a to po více let, více uživateli v různých podmínkách. To je námitka lichá, pokud si uvědomíte, že se tento úl prodává první sezónu. Já sám používám a testuji těchto úlů aktuálně 6 v nejmodernější verzi a pozvolna na ně budu během 3 let přecházet. Několik starších verzí jsem již vyřadil. Zde si prostě jen musíte počkat. To ale neznamená, že co je nové je špatné. Když jsem poprvé v roce 2007 publikoval metodu LBV, pak se strhla vlna bouře a odmítání. Ti samí lidé, co haněli tuto metodu s tím, že není plošně otestována a tedy nebude fungovat, nyní napadají také termosolární úl. Jsou to přitom jen dva dny, kdy mi volal pan Baloušek (kontakt na něho i jeho článek na mém webu) a řekl mi výsleky letošní aplikace LBV v jeho chovu na Konopišti. Chová 88 včelstev. Roj neměl ani jediný a při prvním vytáčení měl průměr nad 35kg na včelstvo. Opakuji - Průměr !!! Bude o tom prý psát do Včelařství. Takže neodmítejte novinky, potřebujeme je jako sůl.
Ptáte se na srovnání termosoláru a běžného úlu:
V mých termosolárech je rozdíl hlavně v tom, že květový med se může oproti běžným úlům točit vícekrát. Již na počátku kvetení řepek se v úlu pravidelně nachází 15kg medu. To ve všech letech užívání-tedy poslední tři roky. Během květu řepky pak včely tento výnos více než zopakují, takže je rozumné očekávat 30 - 45kg medu na první vytáčení. Vím, že tomu nebudou mnozí věřit. Ale vzpomeňte na článek pana Meduny, který sem také chodí. Ten dal počátkem června do termosoláru roj a ještě ten rok vytočil 20kg medu. Publikováno ve Včelařství. To Vám v jiných úlech včely sotva dokáží a zmohou se maximálně na to, aby zesílily do zimy. Nezapomínejme, že zatímco oddělek díky plodu sílí, roj zpočátku jen slábne.
K hynutí vajíček:
Hynutí vajíček jsem nezaznamenal. V tom se s panem Dr. Karáčem lišíme. Jak je vidět i na mém videu, tak včely (mladušky) na plodu zůstávají i za léčby a opravdu pochybuji, že nechají vajíčka vyschnout...Nicméně i pokud by to byla pravda, nic to nemění. V jednom ze svých článků ne webu upozorňuji i na možnost rosení včelstev před léčbou. Nevidím v tom ale po dalších pokusech smysl- je to dle mého nadbytečné. Jedinec je vajíčkem jen 3 dny. A pokud by (čistě teoreticky ) 3x ročně opakovaná léčba (jedna jarní a dvě podletní) zabila vajíčka, pak přijdete o 9 dní plodování matky ročně. Což je zcela zanedbatelné. Na videu je v detailu také vidět, že otevřený plod není vysušený. Takový plod by totiž měnil objem a vypadával z buněk. Což se neděje...
jednou, až mi SVS dovolí, dát úly v místě bydliště, termosolár vyzkouším. Prostě, až ho budu mít před očima,daleko od nenechavců.
Ještě k tomu musí pominout riziko, že mi drahý úl nechají spálit .
Dotaz na výnosy prvních rojů. Myslel jsem, že je normální, když roj dá ještě 20kg.
(01.07.2015 17:17)vocho67 napsal(a): [ -> ]jednou, až mi SVS dovolí, dát úly v místě bydliště, termosolár vyzkouším.
Já si počkám až místo drahých testovacích verzí budou v prodeji plně funkční.
(01.07.2015 15:27)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Jak to tak sleduji, tak zásadní námitkou je, že není termosolární úl dlouhodobě testován a to po více let, více uživateli v různých podmínkách. To je námitka lichá, pokud si uvědomíte, že se tento úl prodává první sezónu. Já sám používám a testuji těchto úlů aktuálně 6 v nejmodernější verzi a pozvolna na ně budu během 3 let přecházet.
Nechci se do toho moc motat, tohle je spíš debata věřících a nevěřících, ale pokud jde o roje a LBV, já něměl roj od r. 2012 a nevčelařím v termosoláru ani neužívám metodu LBV ... Ano, mám kolegy, kteří si ji nemohou vynachválit (kromě chovu matek). Rozumím a respektuji. Ale to je jiná debata.
Výnosy jsou otázkou stanoviště a momentálních podmínek. To bych sem, vůbec netahal.
Jak máte, pane doktore, ošetřenu stálou vlhkost v úlu při termo-ošetření? Ve všech diskusích v různých platformách se toto považuje za docela podstatnou záležitost. Odkázal jsem výše na Vám známý Varroa-controller, ale to je jen jeden příklad.
Jiří
(01.07.2015 15:27)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Jak to tak sleduji, tak zásadní námitkou je, že není termosolární úl dlouhodobě testován a to po více let, více uživateli v různých podmínkách. ...
Z takého testovania dostanete ničnehovoriací verdikt pre veriacich a neveriacich.
Opýtam sa Vás napríklad takto: Je lepší syr od oviec ktoré pasie ovčiarský pes, alebo od oviec pasených v elektrickom ohradníku? Toto môžte testovať aj sto rokov v tých najrôznejších podmienkách, verdikt bude iba vyjadrením romantizmu, že k ovcam patrí pes.
Mne osobne chýba iba normálny projekt na testovanie so všetkým čo k tomu patrí.
Čo sa bude testovať
Kde sa bude testovať
Ako dlho sa bude testovať
Aká veľká bude testovacia vzorka
Čo sa bude pri teste merať!
S čím sa budú namerané hodnoty porovnávať...
... Projekt je projekt, to nie je JPP, jedná pani povedala ...
Hlavne to,
čo sa bude merať a s čím sa bude porovnávať treba čo najsofistikovanejšie prepracovať, aby sa
meralo merateľné a porovnávalo porovnateľné
Sám by som bol veľmi rád, keby to fungovalo, ale čo bolo v tejto veci doposiaľ overené mi nestačí na to aby som za to dával peniaze.
Že v laboratórnych podmienkách dokážu (a evidentne dokázali) že určité teploty dokážu klieštika sterilizovať alebo zabiť, ešte neznamená že takéto teploty dokáže nejaké zariadenie v potrebnej hlbke včelieho diela a na potrebnú dobu vyvinúť bez toho aby nepoškodilo dielo a neohrozilo včelí plod.
Test teda nemusí byť dlhodobý, a ani vo všetkých možných terénoch, stačí len aby sa
meralo merateľné a porovnávalo porovnateľné.
Už som toho asi moc napísal.
No, vidím že debata je u konce. Někomu dávají roje usazené v červnu 20kg medu běžně v jakémkoli úlu a považuje to za běžné. K tomu není komentáře třeba. Kdo včelaří, ví o tom své...Mnozí totiž mají 20kg medu od včelstev za rok a někteří ani to ne. Vzpomeňte na rok minulý. Proto soudím, že autor tohoto výroku je jasný nevčelař.
Kde úl objektivně testovat jsem se nedozvěděl.
To, že zvýšené teploty hubí či poškozují roztoče nikdo nenapadá. Napadáte tu ale to, že to funguje také v úlu. Aniž řákáte, proč by to vlastně fungovat němělo. Uvádíte možnost poškození plodu, aniž by toto literatura dokládala. A nezdá se Vám být rozpor v tom, že také Výzkumný ústav o ohřev usiloval. Myslíte že by tuto metodu zkoušel, pokud by zahraniční práce říkaly, že spolu s roztočem zahubíme také plod? Myslíte, že by rakouský vysokoškolský profesor (autor varroa controleru) tento výrobek prodával, pokud by hubil plod?
Ptáte se mě na stálou vlhkost. Neříkáte ale, proč by měla být stálá? A proč bych jí měl regulovat já? Včely samy přece mohou vyvrhovat kapky a regulovat ji. Ačkoli je jasné, že suchý vzduch se přežívá lépe než horký. Ve varroa controleru jsou jen ometené plásty bez péče včel. Pak je možné, že je nutné mikroklima upravovat. Ale termosolární úl léčí plod se včelami a to je něco docela jiného.
Víte, celá tato diskuse by měla ustat proto, že vzájemně nepřijímáme vznesené důkazy. Nikdo z Vás, ani jediný člověk můj úl neužívá a neviděl ho v akci. Hovoříte o jeho hypotetických slabinách, které ale nemá. Vycházíte z toho, že když se nepoodařilo úl profouknout fénem z kadeřnictví před 30 lety, tak to nelze. A nabídku na ukázku léčby nepřijal nikdo z Vás. Proto se holt budu muset smířit s tím, že několik lidí názor nezmění do konce života. Ale již jsou naštěstí v menšině a bude stále lépe. Mrzí mě jen to, že výrobní kapacita není zatím dost velká na zkrácení dodacích lhůt. Což se snad vyřeší do konce července. Tož hezké prázdniny a 20kg medu z každého v červnu usazeného roje
Já jdu uživat dovolené. R.L
(02.07.2015 12:36)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]No, vidím že debata je u konce. Někomu dávají roje usazené v červnu 20kg medu běžně v jakémkoli úlu a považuje to za běžné. K tomu není komentáře třeba. Kdo včelaří, ví o tom své...Mnozí totiž mají 20kg medu od včelstev za rok a někteří ani to ne. Vzpomeňte na rok minulý. Proto soudím, že autor tohoto výroku je jasný nevčelař.
Kde úl objektivně testovat jsem se nedozvěděl.
To, že zvýšené teploty hubí či poškozují roztoče nikdo nenapadá. Napadáte tu ale to, že to funguje také v úlu. Aniž řákáte, proč by to vlastně fungovat němělo. Uvádíte možnost poškození plodu, aniž by toto literatura dokládala. A nezdá se Vám být rozpor v tom, že také Výzkumný ústav o ohřev usiloval. Myslíte že by tuto metodu zkoušel, pokud by zahraniční práce říkaly, že spolu s roztočem zahubíme také plod? Myslíte, že by rakouský vysokoškolský profesor (autor varroa controleru) tento výrobek prodával, pokud by hubil plod?
Ptáte se mě na stálou vlhkost. Neříkáte ale, proč by měla být stálá? A proč bych jí měl regulovat já? Včely samy přece mohou vyvrhovat kapky a regulovat ji. Ačkoli je jasné, že suchý vzduch se přežívá lépe než horký. Ve varroa controleru jsou jen ometené plásty bez péče včel. Pak je možné, že je nutné mikroklima upravovat. Ale termosolární úl léčí plod se včelami a to je něco docela jiného.
Víte, celá tato diskuse by měla ustat proto, že vzájemně nepřijímáme vznesené důkazy. Nikdo z Vás, ani jediný člověk můj úl neužívá a neviděl ho v akci. Hovoříte o jeho hypotetických slabinách, které ale nemá. Vycházíte z toho, že když se nepoodařilo úl profouknout fénem z kadeřnictví před 30 lety, tak to nelze. A nabídku na ukázku léčby nepřijal nikdo z Vás. Proto se holt budu muset smířit s tím, že několik lidí názor nezmění do konce života. Ale již jsou naštěstí v menšině a bude stále lépe. Mrzí mě jen to, že výrobní kapacita není zatím dost velká na zkrácení dodacích lhůt. Což se snad vyřeší do konce července. Tož hezké prázdniny a 20kg medu z každého v červnu usazeného roje Já jdu uživat dovolené. R.L
Mám s Dr Linhartem asi v mnohém rozdílný názor na včelaření a naší zodpovědnost za další vývoj včely. To ale neznamená, že mu nebudu přát hodně úspěchů nebo jeho práci zpochybňovat, zvlášť když nejsem technicky příliš nadán.
Včelaři nakonec rozhodnou stejně tak, jako při volbě dnes kritizované metodiky. Ano to, že včelaři sahají po chemii, než aby upravili své metodiky ošetřování a selekce, rozhodli včelaři tím, že vytvořili poptávku po chemii a té se jim dostalo. V prvopočátcích zavlečení kleštíka bylo deklarováno, že chemická cesta je cesta dočasná.
Pokud bude poptávka po termosolárním úle, bude to totéž.
Myslím, že ale nikdo nemůže pochybovat o tom, že populaci kleštíka výrazně ovlivňuje také teplota. No a pokud ta nahradí chemii, nebudu sice spokojen a půjdu dál jinou cestou, ale bude to asi lepší než to, co tu máme nyní. Pokud chceme něco jiného mít, musíme něco jiného dělat a ne zůstávat v ilegalitě. A za to Dr. Linhartovi patří dík a ne posměch, či závist. Totéž patří i těm, kteří se nebojí i něco dělat . . LD
Na Slovensku máme Ústav včelárstva, kde by sa mohol tento Váš výrobok otestovať, keďže ako píšete Dol u Libčic dáva ruky preč od toho. Testovalo by sa to voiac rokov ale predbežné výsledky by sa zverejňovali. AK to bude fungovať, bude to pre Vás reklama dobrá, ak nie tak...aj to je výsledok.
Jeden úľ by ste mohli započižať
Mě poněkud odrazuje nezveřejnění ceny. Cenová nabídka až s objednávkou - nevím jestli to je zakázková výroba s pokaždé jinou cenou nebo podle příslušnosti ke nějaké skupině včelařů (počet či organizace) či co. Je to tajemné jak nabídky mobilních operátorů nebo podomních prodejců.
Prostě to ve mě vyvolává pocit neserióznosti byť uznávám výhody tohoto úlu.
(02.07.2015 13:10)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]... Pokud chceme něco jiného mít, musíme něco jiného dělat a ne zůstávat v ilegalitě. A za to Dr. Linhartovi patří dík a ne posměch, či závist. Totéž patří i těm, kteří se nebojí i něco dělat . . LD
Souhlasím. Ale zároveň si myslím, že nikdo kolegu Linharta v této diskusi nevystavil posměchu, o závisti bych si v této diskusi také mluvit netroufl. Jen tu byly vzneseny konkrétní argumenty stran technologie i marketingu. A to je myslím jen dobře, je to přece otevřená diskuse a sám autor to jistě ocení jako cennou zpětnou vazbu. Který autor by tohle neocenil? Reflexe je pak na něm, jak jinak? Osobně za tuhle debatu děkuji, přivedlo mě to k řadě zajímavých témat i materiálů. Kolegovi Linhartovi přeji, aby mu koncept fungoval a šlapal ...
Jiří
(02.07.2015 13:48)Jiří Matl napsal(a): [ -> ] (02.07.2015 13:10)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]... Pokud chceme něco jiného mít, musíme něco jiného dělat a ne zůstávat v ilegalitě. A za to Dr. Linhartovi patří dík a ne posměch, či závist. Totéž patří i těm, kteří se nebojí i něco dělat . . LD
Souhlasím. Ale zároveň si myslím, že nikdo kolegu Linharta v této diskusi nevystavil posměchu, o závisti bych si v této diskusi také mluvit netroufl. Jen tu byly vzneseny konkrétní argumenty stran technologie i marketingu. A to je myslím jen dobře, je to přece otevřená diskuse a sám autor to jistě ocení jako cennou zpětnou vazbu. Který autor by tohle neocenil? Reflexe je pak na něm, jak jinak? Osobně za tuhle debatu děkuji, přivedlo mě to k řadě zajímavých témat i materiálů. Kolegovi Linhartovi přeji, aby mu koncept fungoval a šlapal ...
Jiří
Nevím, jestli jsou argumenty bez podpory vlastní praxí vůbec argumenty. No ale budiž, každý to můžeme vnímat jinak.LD
(02.07.2015 12:36)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]No, vidím že debata je u konce. ...
Ja osobne som presvedčený že debata iba začne.
Skutočnú debatu povedú majitelia tohto úľa. Doteraz nebolo o čom debatovať, lebo o nič nešlo, nikto do toho ešte nevrazil majetok.
To čo sa doteraz popísalo by som považoval iba za lajckú debatu o niečom čo nikto nevidel.
Iba v niektorých málo prípadoch za odbornú a veľmi fundovanú oponentúru.
Nedozvedel som sa z Vašej reakcie ako sa to bude testovať, čo sa bude merať a s čím sa budú výsledky merania porovnávať.
Držím palce.