Priateľ Linhart, ja sa vôbec s Vami nesporím, len upozorňujem na to, že vymýšľate niečo, čo je dávno vymyslené a praxou overené. Dokonca si to chcete dať patentovať.
V Turkménsku už viac ako 40 rokov používajú včelári ľudovú metódu na ovládanie roztočov Varroa teplom. Počas letného dňa včelári uzavrú letáče úľov a nahradia povalu úľa sklom. Tak zvýšia teplotu v úľoch, ktorá zabíja roztoče. Pozorne sledujú teplotu v úli, aby neprekročila 40 stupňov Celzia po dobu 20 minút. Potom odstránia sklo a otvoria letáče. Nechovajú tam však našu európsku včelu.
Pre Apis melliferu je teplota dôležitým faktorom pre celkový zdravotný stav včelstva, nie pre ovládanie roztočov Varroa. Týmito otázkami sa zaoberá napríklad táto štúdia z roku 2003
http://www.pnas.org/content/100/12/7343.full.pdf . Ideálna teplota v plodisku pre Apis melliferu je 35,5 - 35,9 C. Ak používa včelár predlohu veľkosti buniek na medzistienkach, vo včelstve sa budú rodiť včely len jednej veľkosti. Veľkosť včely ovplyvňuje morfológiu včely a samozrejme to ovplyvňuje jej správanie a všetko čo v úli robí. Takže pomocou medzistienky včelstvo stavia monokultúrne plásty, z ktorých sa rodia monokultúrne včely. Na prirodzenom diele včely stavajú širokú škálu veľkostí buniek a z toho dôvodu sa vo včelstve rodí široká škála včiel, takže včelstvo môže riešiť viac úloh vrátane hygienického správania. Ako dosiahnuť ideálnu teplotu v plodisku, ktorá by vo zvýšenej miere ovplyvňovala vývoj kukly a tým výkon budúcej včely v úli aj mimo úľa? Technickým zariadením alebo prirodzenými bunkami?
Tu je o tom ďalšia štúdia z roku 2003
http://jeb.biologists.org/content/206/23/4217.full.pdf .
V Nemecku bola financovaná aj štúdia, ktorá dokazuje účinnosť turkménskej metódy, že ak dokážete zvýšiť teplotu vo včelstve na 40°C a udržať ju tam 20 minút, zabije táto teplota 100% roztočov a nepoškodí ani jednu včelu. Prototyp zariadenia pre vykurovanie úľa nebol nikdy postavený.
Kočujúci včelári už dlhšiu dobu pozorujú zvýšený spád roztočov po prevoze včelstiev. Je spád roztočov spôsobený stresom vo včelstve, ktorý vyvolá prehrievanie úľového priestoru až na 42°C alebo je spôsobený otrasmi pri prevoze? Ak by zvýšený spád roztočov mala na svedomí zvýšená teplota, tak by kočujúci včelári nemali mať problém s klieštikom!
Vtip je v tom, že štúdie zamerané na kontrolu roztočov Varroa vo včelstvách sú určite dobré, ale technické riešenie metódy nie je použiteľné pre praktické včelárstvo. Želám si, aby sa to práve Vám podarilo.
Vidíte, a to je právě ten problém o kterém hovořím. Nepravdivé informace v literatuře. Pokud udržíte v úlu teplotu 40°C (podotýkám že v úlu jak uvádíte a ne přímo v plodu), pak skutečně dosáhnete spadu foretických roztočů. Ale nedokážate prohřát plod a tím zabít 80% roztočů na něm. K tumu je opravdu třeba delších časových expozic. Protože je vosk ideálním tepelným izolantem. A plod je plný vody, s obří teplenou kapacitou. Také uzavírání letáků jako v Turkmenistánu jsem zkoušel-byla to hrůza a včely se zapařily. Také proto se tento způsob za těch 40 let nerozšířil celosvětově. Velmi jste mě překvapil tím, že nikdy nebylo postaveno zařízení, které by takto umělo ohřívat úly. To se mi zdá až podezřelé. Netušil jsem, že jsem první a stále se mi tomu nechce věřit. Více nám poví budoucnost. Zdraví R.L
Příteli, my si nerozumíme. Roztoče zabíjí teplota nad 40°C, pokud působí po 2 hodiny. Z toho vycházejme. Teplota 45°C dělničině krátkodobě nevadí. Než se při ohřevu ze 40°C dostanete na těch 45°C, trvá to dle podmínek hodinu i dvě. Například v mém příspěvku 144 se můžete přesvědčit, že v plodu nastala teplota 39,9°C v 11.45 hod. A teprve ve 14 hodin byla dosažena teplota 44,9°C. Pokud v tuto chvíli nasadíte střechu, ohřev ukončíte a teplota může už jen klesat. Teplota cca. 45 °C se v plodu drží ještě pár minut a pak klesá. Klesá ale pomalu a ještě za hodinu bude mít plod teplotu lehce nad 40°C, díky obří tepelné setrvačnosti plodu a díla. Takže nejde o upečení o kterém hovoříte. Jde o dlouhodobou expozici poměrně nízkými teplotami do 45°C, které dělničina snáší. A včely samozřejmě mohou úl kdykoli opustit, nebo se jich většina vyvěsí v podmetu. Uvědomte si prosím, že těch 45°C snadno dosáhnete i ve skleníku. A žije tam běžně hmyz? V tom mém ano-a ve Vašem? Přitom ve skleníku je velmi vlhký vzduch, který se snáší mnohem hůře než suchý v úlu. Uvaření včelstev tedy není ani možné. Zdraví R.L
Můj poslední příspevěk byl adresován autorovi s přezdívkou Misan. R.L
Nepravdivé informácie v literatúre? Vo vedeckých štúdiách klamú? Prečo sa včely nezaparia turkménskym včelárom? Veď tú metódu používajú už vyše 40 rokov! Prečo pri nemeckých pokusoch prežili včely bez poškodenia? Prečo sa moje včely nezaparia ani po štvorhodinovom prevoze na kočovné stanovište a prežijú bez ujmy? To chcete spochybňovať štúdie zahraničných vedcov a skúsenosti praktických včelárov? Koniec koncov, koľko ľudí, toľko názorov.
Vaša metóda, ako tvrdíte, síce zabíja klieštikov pod viečkom, ale neuškodí klieštikom na včelách, čo si vyžaduje jej cyklické opakovanie v sezóne, podobne, ako je tomu s metodikou používania kyseliny mravčej, ktorá údajne tiež zabíja roztoče pod viečkom, no aj napriek tomu dochádza ku kolapsu včelstiev.
Podľa najčerstvejšieho vedeckého poznania, turkménska skleníková metóda spôsobí šok zvýšenou teplotou samičkám Varroa na včelách aj na plode pod viečkom už pri 38°C a prevažná väčšina z nich, z dôvodu vyvolaného šoku, nebude schopná ďalšej reprodukcie, stanú sa neplodnými. Pritom jej technické riešenie je jednoduché, lacné a dostupné každému včelárovi, bez ohľadu na rozmery úľovej zostavy. Mnohé z otázok, ktoré súvisia s hitzenmetódou, som nahryzol v mojich reakciách v tomto vlákne. Dokonca som technicky zručnejších včelárov pár obrázkami inšpiroval k postaveniu si svojho vlastného termosolárneho úľa alebo technického prídavného zariadenie ku ktorejkoľvek úľovej zostave. Každý sa môže stať pozorovateľom a výskumníkom na svojej včelnici s tým najjednoduchším technickým riešením pre termoošetrovanie včelstiev. Turkménske riešenie je také jednoduché ako zasieťované dno a s ním spojený, povedzme, varroamonitoring. Zasieťované dno pôvodne tiež plnilo funkciu únikového priestoru pre včely pri prevoze a dnes má mnohostranné využitie vo včelárskych technológiách. Jednoznačne dôvodiť prečo sa turkménska hitzenmetóda vo svete neujala, je neobjektívne, pretože aj zasieťované dno dnes nepoužívajú všetci. Podobne je to aj s úľom s rotačným plodiskom, ktorý má byť tiež riešením na kontrolu roztočov Varroa vo včelstve. Určite by bolo každému na smiech, keby som tvrdil, že sa tento úľ neujal vo svete preto, lebo som ešte v prírode nevidel rotujúci bútľavý strom alebo rotujúcu horizontálnu brť.
MVDr. Ľudovít Roško a MVDr. Miloš Halaša, CSc., ešte v 80.rokoch minulého storočia popísali technické riešenie k metóde termického ošetrovania včelstiev proti roztočom Varroa. Vtedy však veda nebola ešte tak ďaleko, ako je tomu dnes a nepoznala život klieštika tak, ako ho pozná dnes. Pre včelára s väčším počtom včelstiev je to metóda dosť náročná. Váš termosolárny úľ vyžaduje konštrukčné riešenie na udržanie stabilnej teploty a zároveň aj vlhkosti v úli za určitý čas a to tiež určite nebude lacné riešenie.
Tu to vyzerá ako súboj o to, kto bude mať posledné slovo...
(24.06.2013 8:14)Š.J. napsal(a): [ -> ]... kto bude mať posledné slovo...
Kleštík.
Ne, vážení přátelé, žádné pistole
Uděláme to jinak. Až bude hezky, dejte prosím všichni na své úly sklo-jak radí přítel Bencúr a odborníci z Turkmenistánu. Sami uvidíte zda dosáhnete v úlu potřebných 40°C a více a budete mít v podmteu v příštích dnech plno roztočů. Dopředu deklaruji, že kdyby to bylo takto jednoduché, bylo by to prima-ale ono není. Dále si uvědomte, že roj snadno zapaříte už při běžné teplotě, pokud ho dáte do neprodyšného prostoru. A úl seshora uzavřený sklem, se stěnami izolovanými propolisem a zavřeným česnem je příkladem takového prostoru. Tedy pokusy ano, ale s rozvahou. Sám jsem zvědav na to, jakých výsledků v tomto směru dosáhnete. A těším se na ně stejně, jako pan Bencúr. Předem uvádím, že pokud necháte v podmetu otevřené drátené dno, včely teplo vyvětrají a nedosáhnete ničeho. Jinak nepopírám, že v horkém Turlmenistánu plném pouští a suchých stepí to může fungovat. Ale u nás .....tedy určitě ne. I speciální úly k tomu účelu vytvořené musejí mít přídavná termosolární zařízení, aby byly funkční za běžných podmínek (letní slunný den -tak od 22°C výše). Takže jsem v tomto skeptikem. Na vaše výsledky se těší R.L
Včera bylo na mé pokusné včelnici pouhých 19,3°C. A sami víte že obloha byla asi ze 70% zatažena světlou oblačností. Jasno rozhodě nebylo a takový den vůbec není pro léčbu určen. Nicméně jsem se rozhodl otestovat, za jakých nejhorších světelných podmínek bude ještě metoda fungovat. Navzdory počasí se mi zdařilo plod v centru plodiště ohřát na 40,9°C ! Je to zatím rekord této technologie, ačkoli jsem tuto teplotu neudržel díky přísunu mraků dvě hodiny, aby to zabíjelo roztoče pod víčky plodu. Na shození foretických roztočů z mnoha včel do varroa dna by to ale již stačilo. Uvádím to jako zajímavost. A jak jste dopadli s testováním skel na úlech? Zajímá nás to všechny, tak se ozvěte a inspirujte další včelaře. S pozdravem R.L
Jen stručně:
Dnes se o funkčnosti svých úlů na vlastní oči přesvědčil výrobce, který se na ně dojel na mou včelnici podívat. Venkovní teplota 20-23°C. Oblačnst odhadem asi 40%-bílá oblaka typ kumulus. Maximální teplota v úlu 42,2°C. Teplota v plodu 41,6°C. Teplota nad 40°C držena 140 minut. Pak ohřev ukončen. Zítřejší vývoj teplot dodám-má být jasno a bude to lepší. Vypadá to ale, že ideální den pro léčbu bude při teplotách nad 20°C, při asi 20% pokrytí oblohy oblačností. Oblačnost má daleko větší vliv než venkovní teplota. Čím méně mraků, tím lépe. Není ale vůbec třeba, čekat na horké tropické dny. Ačkoli ty jsou samozřejmě výhodou. Zdraví R.L
Nedá mi to,abych se nezeptal.Nedávno jsme si naopak prožili opravdu horké tropické dny,kdy se teplota ve stínu blížila až někam k 38 st.C.Jak funguje solární ohřev při takových hodnotách,když v článku ve Včelařství píšete o ne zcela regulovaném ohřevu prostoru úlu?Myslím,že sluníčku je zcela jedno,jestli jeho nějakým způsobem zesílené záření(nepochybně jeho tepelná složka) vyjde na 40 st.C,60 st.C nebo 80 st.C.Jakým způsobem tomu zabráním,pokud ráno sundám střechy a přes den se na stanoviště jednoduše nedostanu,abych je při vysokých teplotách opět nasadil?S nadsázkou řeknu,že o pečené včely a vytavené plásty se vším,co se v nich nacházelo,opravdu nestojím(vím,že dospělé včely mají možnost uniknout,nebo dokonce jako v případě požáru opustí úl v podobě roje).
A ještě jeden postřeh.Píšete,že v době solárního ohřevu se vlhkost v úle velice sníží,snad až na 15%.Co tomu říká otevřený plod?Stihnou ho včely dostatečně zásobit vodou,když povětšinou visí v podmetu nebo venku na úle?
Děkuji
S pozdravem Pavel
Milý pane Krátký, toto téma zde již bylo důkladně probráno. Je škoda, že jste výše uvedené nečetl. Plod je zcela v pořádku, protože se léčí teplotami do 45°C. Neveřím, že včelaříte v tak liduprázdné oblasti, abyste nemohl požádat souseda, lesníka, či kluka ze sousedství, aby Vám na Vaše úly nasadil střechy tehdy, až tepelný senzor ukáže 45°C. Nic více a nic méně. Zbytek zařídí tepelná setrvačnost úlu. Navíc je regulace teploty otázkou jen těch nejteplejších dnů a pokud budete léčit za polojasné oblohy a 20-25°C, pak 45°C ani nedosáhnete. Jistě chápete, že při 45°C je i relativní vlhkost mnohem vyšší než při 55°C, kdy opravdu klesá až na 8% ( to byl rekord). Při 45°C se vlhkost pohybuje kolem 40% a je pro plod snesitelná. Ostatně do 42°C jsou na plodu včely a ty plodu nedovolí vyschnout. Úvahy o vyrojení horkem, tavení vosku a jiné, patří do říše Vaší fantazie. S realitou nesouvisí, protože vosk taje při asi 62°C. Takže pokud se bojíte požárů, je tato technologie právě pro Vás. Zatím totiž žádný termosolární úl neshořel. Zapálelé fumigační knoty ale už mohou úl zapálit a sám jsem maringotku spálenou z tohoto důvodu viděl. Jinak by bylo dobré napsat do výzkumáku, že jejich metoda léčby fumigací, aerosolem či vkládáním gabonů je špatná, protože u ní musí být včelař přítomen (právě to totiž vůči mé metodě namítáte). Dejtě nám vědět, jakými milými slůvky Vás počastují
Zdraví R.L
Vaše odpověď mě bohužel zklamala,nečekal jsem takový konfrontační tón
.A navíc to není odpověď na moji první otázku.Takže znovu:jakou teplotu mohu očekávat v úle při takových hodnotách,jaké jsme nedávno naměřili?Mám tenkostěnné úly a při takových teplotách visely venku opravdu pořádné včelí brady i bez termosolárního ohřevu,až jsem měl strach,aby to uchladily.
Částečné tavení plástů i bez termosolárního ohřevu při těch nejteplejších dnech není něco,co bych si vymyslel,pokud nejsou včelstva při síle a opravdu pořádně se do nich opře slunce,v krajním případě je i tohle možné,pár včelařů to může potvrdit,proč jinak by v teplejších krajích,než jsou ty naše,natírali včelaři úly bílou barvou?Já osobně jsem se doteď snažil umísťovat úly do stínu právě z důvodu eliminace přehřívání v letních měsících.Třeba vyrojení oplodňáčku na slunci není nic neobvyklého.
Navíc,z důvodu množících se krádeží mám spíš zájem,aby o mých stanovištích vědělo co nejméně lidí,takže nasazení střech někým jiným?.....
A nakonec,o klasickém léčení jsem nenapsal ani slovo,a říkat něco o špatných metodách mým přátelům ve výzkumáku?Proč bych to proboha dělal?Však určitě postupem doby termosolární úl určitě také vyzkouší,jen se o tom včelařská veřejnost nemusí hned dovědět,takže bych je na veřejnosti určitě nehanil.
Na závěr bych chtěl říct,že termosolární úl nezavrhuji,jak jste možná špatně pochopil,jen mě zatím nepřesvědčil(a to jsem si celé vlákno pročetl).
S pozdravem Pavel
Víte, ono je to tak, že kdo neuvidí, ten nepochopí. Dám Vám malý příklad. Dnes u mě byli dva včelaři a léčby se zůčastnili. Jedním včelařem byla jistá paní doktorka MVDr., která učí na střední veterinární škole. Druhým pak člen sdružení Šance pro Včely, který také velmi pochyboval. Vše viděli na vlastní oči, vše fotili a natáčeli na video. V úlu se na nejnižším místě plodiště zdařilo dosažení teplot nad 41°C a protože nevěřili že nemám čidla hned u zdroje sálání, úl jsme společně rozebrali a oni pak uvěřili. Paní doktorka označila chování včel za fyziologické a všichni jsme viděli včely jak se pohybují v teplotách 47°C přímo za skly vedle dalších teploměrů. To platí i pro trubce. Humorné na tom bylo, že s sebou měli jakýsi odborný matriál, který uváděl při jakých teplotách hynou jedinci té které kasty. Proto čekali, co se stane. A-nic. Žádné tekuté dílo. Žádné mrtvé včely atd. Oba moji hosté se rozhodnuli, že budou o tom co viděli psát do Včelařství. A také jsem je požádal,aby napsali sem na toto fórum. Jinak máte pravdu v tom, že jsem si Váš text nevyložil dobře. Na otázky které jste vznesl jsem již odpovídal a není snadné tak činit opakovaně. Poněkud mě popudilo toto Vaše vyjádření:
Jakým způsobem tomu zabráním,pokud ráno sundám střechy a přes den se na stanoviště jednoduše nedostanu,abych je při vysokých teplotách opět nasadil?S nadsázkou řeknu,že o pečené včely a vytavené plásty se vším,co se v nich nacházelo,opravdu nestojím(vím,že dospělé včely mají možnost uniknout,nebo dokonce jako v případě požáru opustí úl v podobě roje).
Zastávám totiž názor, že by měl být chovatel sám odpovědný za zdraví svých zvířat. Proto jsem nepobral dobře, když jste uvažoval o tom, že nebudete léčbě svých včel ani přítomen. Myslím, že by chovatel měl být léčení svých zvířat přítomen vždy a najít si na něj čas. Nemám rád lidi, kteří si nechají léčit včely komisionálně a když uhynou, tak to svedou na nákazové referenty atd. Do této kategorie jsem Vás zřejmě mylně zařadil a nabízím Vám za svoji nevrlou reakci omluvu. Nedalo mi abych nepoukázal na fakt, že veškeré metody dnešní léčby jsou založeny na přítomnosti včelaře na včelnici a tedy, že metoda ohřevu není v tomto horší než jiné. Pokusím se na tyto stránky přilákat svědky dnešní léčby a oni Vám jistě poví více. Ještě jednou s omluvou R. Linhart
(07.05.2013 11:16)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]V úlu k tomu účelu vyrobeném a také za profesionálně vyrobeného termosolárního zařízení, lze dosáhnout až teploty 53°C, za 13°C venkovní teploty a to v únoru! To je také naměřený fakt a nikoli fikce. Jinak se omlouvám za sugestivní projev, ale když jste autory metody která umožní komukoli vyléčit třeba i 1 000 včelstev denně a to s časovou náročností do 6 vteřin na včelstvo, tak už je to důvod k radosti. Dle mého názoru je roztoč Varroa živoucí fosílií. Vyhynula, jen o tom ještě neví.
Takže 6 vt. náročnost trochu vzala za své. Teď je potřeba počkat min. 2 hod. než vystoupá teplota. Nasadit teploměr, alespoň jeden na včelnici. Zakleknout a modlit se, aby nezašlo slunce, nebo nedej bože nezačalo pršet. V nejlepším případě uplatit hajnýho, aby zaskočil v pracovní době, sundat termosolár a nasadil víka.
Idea jistě přínosná a možná, že i funkční, ale nic pro malýho českýho včelaře, který má problém nakapat Varidol na pásek. A i u této metody to bude představovat jistou míru znalostí, ochotu se včelám věnovat víc, než jen na sbírání medu.
Dle mého názoru, než roztoč Varroa vyhyne jako živoucí fosilie, bude muset vyhynout fosilie českého včelaře. Jen o tom ještě neví.
(02.07.2013 21:04)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Víte, ono je to tak, že kdo neuvidí, ten nepochopí.
Na pochopenie stačí vedieť pri akej vysokej teplote zomiera včela a pri akej je usmrtený klieštik (40-45C to nie je), že je medzi týmito teplotami rozdiel len 1,5C, a nemusím celé hodiny včelstvá stresovať vysokými teplotami v termosolárnom úli. Dozvedám sa tu množstvo údajov o dosiahnutých teplotách v rôznych klimatických podmienkach, s čím môžem súhlasiť, ale aj napriek tomu, že sa denne rodia tisícky včiel, o spáde počtu jedincov usmrteného klieštika termickou metódou som nepostrehol ani jeden údaj pri uvádzaných pokusoch. Som presvedčený o tom, že tento najdôležitejší údaj sa tu ani nedozviem. Predpokladám, že nemenovaná jistá paní doktorka MVDr., která učí na střední veterinární škole a pak člen sdružení Šance pro Včely, který také velmi pochyboval, si spád usmrteného klieštika nafotili a natočili na video. Mohli by v tomto vlákne aspoň niekoľkými fotografiami zdokumentovať výsledok svojej návštevy.
Ale pane Brentner, to je přece jinak. Koupíte si dejme tomu 100 termosolárních úlů. Do jednoho z nich si trvale instalujete teploměr. Mrknete na předpověď počasí den předem a když je ideální, zahájíte ráno léčbu. Sejmete z každého úlu střechu-to jsou ty tři vteřiny a po léčbě ji zase nasadíte. To je Vaše celá práce. Ty hodiny o nichž hovoříte, nepracujete Vy, ale zařízení. Vy budete tou dobou kosit trávník, spát v houpací síti a nebo cokoli jiného. Pokud se domníváte že slunce zajde a teplota ihned spadne, není tomu tak. Jakmile jednou ohřejete plásty, zásoby, plod, i včely a materiál úlu, má tento materiál velkou tepelnou setrvačnost. Proto také metoda funguje i za polojasného dne. Sice každý mrak způsobí pokles teplot (nebo zastavení jejich růstu), ale většinou jen u úlové teploty. Teplota plodu stálo roste. Třeba pomalu, dejme tomu o 0,1°C každé 2 minuty. Ale i to stačí a na teplotu nejméně 40°C se dostanete. Samozřejmě je jen na Vás, zda si vyberete den polojasný, kdy není možný rychlý ohřev, a nebo den jasný a teploty 45°C v plodišti dosáhnete rychle. Uvažte ale, že vyléčení jednoho úlu trvá třeba 3 hodiny. A vyléčení 100 včelstev trvá také 3 hodiny. To Vám žádná jiná metoda nenabídne. Navíc bez chemie. Nicméně s tím fosilním včelařem máte plnou pravdu. Měl by vyhynout
Jen se lišíme v tom, že já považuji termosolární ohřev pro malého včelaře za ideální. Přečíst hodnotu na teploměru umí každý a nasadit střechu na úl také. A nezapomínejte, že při této metodě nepřicházíte do styku se včelami a neotevíráte vůbec úl. Mnozí včelaři se svých včel bojí a proto neléčí. Je to smutné, ale pravdivé. Zdraví R.L
Musím Vás pane Bencúr zklamat. Pokusy směřující k ověření účinku na roztoče již jsou za mnou a probíhaly loni. Bylo to to první, co mě zajímalo. Fotky spadu mrtvých roztočů byly publikovány ve Včelařství. V úlech kde provádím pokusy už samozřejmě žádný roztoč dávno není. Letos jsem pokusné úly už ohříval 8x. Proto je spad dávno nulový a projevil se jen po prvních 2 ohřevech. Testuji nyní vliv léčebných teplot na dílo a plod. A také konstrukční možnosti těchto úlů a jejich schopnost pracovat za různých podmínek. Nicméně jsou ze včerejška pořízeny jiné a také zajímavé fotografie a videozáznamy. Třeba včely, které v klidu lezou kolem teploměru, na kterém je 45-47°C. Také fotografie díla, které ohřev prodělalo už 8x a to i s plodem. Mám slíbeno, že do 7-10 dnů mi bude zaslán článek na dané téma. Pak bude zveřejněn také zde a to nikoli mnou. Nýbrž přímo jejich autory. S pozdravem R.L
Víte pane doktore, s Vámi se těžko vede diskuze. Cením si Vašeho nadšení pro věc, vhodnější by bylo asi spíš entuziasmu, ale v životě to již tak bývá, že není vše růžové. Z Vaší strany však chybí i jiná barva, a kdyby se náhodou vyskytla, okamžitě ji přemalujete.
Budu rád, když se Vám termosolár povede uvézt v život, ale jak již jsem dříve napsal, bude to jen další kamínek do boje proti Vd.
Nejsem přesvědčen, že české včelařství a i v cizina, masivně přejde na termosolár. Když budu reagovat na Vaše minulé příspěvky, zkoušel jste, a vy jistě musíte mít větší přehled, třeba spočítat ekonomickou stránku věci. Jak výjde cena na těch 100 včelstev. Co malý včelař s těmi průměrnými 10-15 včelstvy. Koupí si jeden a bude jej točit. Až na pár bláznů, co si zaivestují celou včelnici, ti ale nepatří nezi průměr včelařské veřejnosti, ti by se o sve včely postarali vždy. S tím jedním si ale moc nepomůže. Než včelstva prostřídá, bude muset začít znova. Nemyslím, že by bylo ekonomické, hlídat 3 hod. jedno včelstvo. Se stovkou už je to samozdřejně jiné.
O odborném vzdělání včelařské veřejnosti, si asi nebudeme nic nalhávat. Pro někoho je i problém, přečíst si návod, natož jej aplikovat v život. Jak budete reagovat, až takovýto včelař příjde z jakéhokoli důvodu o včely, ale měl v té době nasazen termosolár od Linharta.
Mohu dodat příklady.Vždy je jednodužší svést vlastní chyby na někoho jiného. Jó, až to posvětí Vú. Ale ten s tím bude mít problém.
O časové náročnosti já zatím nevím vůbec nic. Vycházím jen z Vašich informací. Sice máte pravdu, že můžu spát v houpací síti, ale nesmím zaspat. Ona i atomová elektrárna v podstatě dělá sama, přesto se tam poflakuje pár lidí a bere za to slušný plat.Takže ani toto není zcela růžové.
O styku se včelami, také dost pochybuji. Ty tři vteřiny máte jistě změřené a já to nespochybňuji. Ale asi je nutné sundat folií, případně u někoho i laťky na stropě. Potom tři vt. nestačí a i včelám se to nemusí líbit.
Pokud nebudete považovat kyselinu mravenčí, šťavelovou, salicylovou v dávkách menších, než můžou včely přinést z přírody, za tvrdou chemií, tak vím o metodě, která bude ještě rychlejší. Chce to však ještě čas a řádně prozkoušet. Nebudu se pouštět do vychvalování a nekritických závěrů předčasně. Až bude možnost umlátit oponenty prokazatelnými fakty, věřte, že to rád udělám. Zatím si nehodlám s... na hlavu. Zdravím ZB
Nechápu, co se tady stále řeší. Pan Linhart přišel s novým způsobem, který mu funguje a já nemám důvod mu nevěřit, protože pokud by úmyslně šířil bludy, přišel by mezi včelařskou veřejností minimálně o dobrou pověst. To, že se v literatuře něco píše o provedených výzkumech k tomu, či onomu ........ Mnoho výzkumníku pobere granty, pak něco zkoumají a když je čas, tak něco vyplodí. Například jedni "výzkumníci" tvrdí, že GMO je zdravé a potřebné pro nakrmení světa a druzí výzkumnící zase tvrdí, že je to dobré akorát na neplodnost a rakovinu. Takže pokud si termosolární úl neověřím sám, tak to nebudu chválit a ani kritizovat, protože bych se pak musel považovat v lepším případě za lháře. V této chvíli to považuji za úžasný nápad - vypozorovaný s přírody, takže je velká pravděpodobnost jeho fungování. Já osobně si hodlám jeden termosolár pořídit na zkoušku a podle toho, jak to bude fungovat se dále zařídím. Navíc budu k tomuto tématu moci něco objektivního říct. V horším případě z toho udělám velkokapacitní sluneční tavidlo
Nerozumím tomu, proč stále někdo tvrdí, že to nejde, když to nikdy neviděl, nevyzkoušel a navíc je tak líný, že se ani nezajede podívat. OMG.
P.S.: Když dva dělají totéž, není to vždy totéž!!! A mezi včelaři to platí nejméně dojnásob...
(03.07.2013 9:53)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]V úlech kde provádím pokusy už samozřejmě žádný roztoč dávno není. Letos jsem pokusné úly už ohříval 8x. Proto je spad dávno nulový a projevil se jen po prvních 2 ohřevech. Testuji nyní vliv léčebných teplot na dílo a plod.
V reakcii
#138 6.6.2013 uvádzate "...pokud bude příští týden hezky, je možné očekávat první výsledky."
Po dvoch dňoch, v sobotu 8.6.2013 píšete "Dnes jsem měřil teploty v jednom prototypu termosolárního úlu osazeného včelami. Podělím se s Vámi o základní skutečnosti:" "Další kolo testů plánuji na příští pátek-má být jasno." To bolo po šiestich dňoch.
Vo Vašej reakcii
#141 z 9.6.2013 uvádzate "Ano, udělám to a jsem sám zvědav na výsledek. Jen se ke včelám bohužel nedostanu dnes."
V nasledujúcej reakcii
#144 zo 17.6.2013 uvádzate "Tabulku vývoje venkovních a úlových teplot, v průběhu termosolární léčby, dne 17.6. 2013."
V reakcii
#149 z 20.6.2013 píšete "Výsledky posledních dnů jsou tak zřejmé, že očekávám zahájení sériové výroby termosolárních úlů během července." ... "Dne 18.6 jsem testoval tuto tepelnou setrvačnost a zjistil níže uvedené:
Ve 13:03 byla teplota plodu 45,4°C. Byla nasazena střecha a termosolární strop vyřazen. Ještě v 14:00 byla teplota plodu 40,9°C !"
V reakcii
#176 z dnešného dňa 3.7.2013 uvádzate "V úlech kde provádím pokusy už samozřejmě žádný roztoč dávno není. Letos jsem pokusné úly už ohříval 8x. Proto je spad dávno nulový a projevil se jen po prvních 2 ohřevech."
Nie je predsa možné, aby po tak časovo rýchlo po sebe nasledujúcich 2 prvých ohrevoch bol už spád roztočov nulový!!!
Děkuji za odpověď a omluvu přijímám.Ale nesmíte se mi divit,že to poněkud hrotím,definice velkovčelaře nebo víkendového včelaře je asi taková:provozní metoda+efektivita=úspora času.Takže oprávněně mám obavy,abych se v den,kdy se rozhodnu léčit včelstva termoohřevem,najednou nezjistil,že se v předpovědi počasí tak trochu bodli a místo nějakých příznivých teplot sloupec teploměru jak venku,tak i v úle,který si pro tento účel nejspíš budu muset k velké radosti mých sousedů přivézt k domu,samozřejmě tak,abych do něj viděl z té houpací sítě
(to je pro mě v sezóně čistá sci-fi,ale proti gustu žádný dišputát,holt každý to má zařízené jinak),stoupá do nebezpečných výšin.Mám totiž vícero stanovišt kilometry vzdálené od sebe,samozřejmě bych je nejspíš neléčil všechny najednou,ale stejně ty přejezdy také jsou o čase.
Takže,pokud už se nějaké peníze mají přestěhovat z mojí kapsy přes nějakého licencovaného výrobce do té Vaší,tak mám samozřejmě zájem o to,aby taková investice byla dostatečně výhodná.Podle informací,které zde čtu,se nejspíš vyplatí,ono včelařit s kleštíkem a včelími produkty zatíženými tvrdou chemií,anebo bez kleštíka,jen s trochou obav v létě,to je opravdu rozdíl.
Opravdu Vám přeji hodně úspěchů na poli termosolární léčby,a obzvláště v boji s fosíliemi českých,slovenských a určitě i včelařů jiných národností a názorů,jen čas prověří,kdo se bude smát poslední.
S pozdravem Pavel