Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Zaujímavé, že hovoríte o kolapse do jednej sezóny... Alternatívni včelári i nietoré výskumy hovoria o zhruba troch rokoch, s výnimkou niektorých extrémnych prípadov. Ja som si pred tromi rokmi odskúšal dve včelstvá neliečiť na klieštika. Obidva žijú. Dva roky bez liečby, vlani som už nechcel riskovať, dal som avartin na jeseň. Vaše tvrdenia sa mi zdajú nepodložené. Museli by ste testovať na vzorke aspoň 100 včelstiev. Neliečiť ich vôbec. Podľa vašej teórie do roka všetky padnú. Stavím sa s vami, že zďaleka všetky nepadnú.

Sázet se pane Stoklasa nemusíme. Pokud budou včely na počátku pokusu bez roztoče, pak bude trvat určitou dobu, než se roztoč zanese a počne se množit. V takovém případě ta včelstva ten rok asi nepadnou. Ale zcela jistě padnou v roce dalším. Celé je to o jediné věci, uvědomit si, že pokud se jednou roztoč zanese, pak může jen přibývat a jeho populace stále roste. A nejmenší možnou měrou růstu populace je její zdvojnásobování. Tedy v tomto případě stav, kdy jedna samička zplodí průměrně jednu dceru v jednom reprodukčním cyklu a obě pak zahájí další cyklus. Nebo stav, kdy samička zplodí dcery 2 a sama uhyne. A právě takové zdvojnásobování stavu jsem namodeloval. Samozřejmě tím nepopírám, že pokud například uděláte ze včel oddělek, tak přechodně snížíte infekční tlak třeba o polovinu. Totéž se týká rojení, smetenců atd. Tyto zásahy mohou ale kolaps jen oddálit, třeba o 2-3 dvanáctidenní cykly. A pokud toto oddálení sníží infekční tlak před obdobím vývoje zimních včel, pak tím prodloužíte život včelstva i o půl roku. Ale vím, že pokud včely jeden rok nepoléčíte, pak již v červnu roku dalšího můžete mít zásadní problém.....Samozřejmě je zde ještě rozdíl mezi nížinou a horami. V horách včely počínají plodovat později a dříve končí. Právě jsem se vrátil z Horního Bradla u Chrudimi. A aktuální rozdíl teplot je zde 5°C. Přitom je to od sebe asi 20km. Nezlobte se, ale nemám tu zkušenost, že včely vydrží bez léčby 3 roky. Dle mého názoru maximálně od poslední fumigace v prosinci roku jednoho, do června roku přespříštího. Tedy 18 měsíců. V tuto dobu ještě lze včely zachránit, ale jsou již těžce poškozeny. Ale v srpnu (20) měsíc již je po nich. Jsem holt nížinný včelař a u nás je silné zavčelení a roztoč stíhá mnoho reprodukčních cyklů....

A čo plodové prestávky? Tie sú v horách bežné a populácia klieštika je nimi dosť obmedzovaná, či? Počas plodovania narastie, no počas nepriaznivých podmienok (žiadna znáška a ochladenie) matky obmedzia kladenie a pokojne i dva týždne nekaldú. Aký to má vplyv na populáciu klieštika? V horách sú takéto obmedzenia kladenia bežné. Ja ich pozorujem na stanovišti dva tri krát do roka, kedy matky jednoducho nekladú.

(09.09.2015 14:19)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Zaujímavé, že hovoríte o kolapse do jednej sezóny... Alternatívni včelári i nietoré výskumy hovoria o zhruba troch rokoch, s výnimkou niektorých extrémnych prípadov. Ja som si pred tromi rokmi odskúšal dve včelstvá neliečiť na klieštika. Obidva žijú. Dva roky bez liečby, vlani som už nechcel riskovať, dal som avartin na jeseň. Vaše tvrdenia sa mi zdajú nepodložené. Museli by ste testovať na vzorke aspoň 100 včelstiev. Neliečiť ich vôbec. Podľa vašej teórie do roka všetky padnú. Stavím sa s vami, že zďaleka všetky nepadnú.

Vždycky je ale důležitý dovětek "bez vlivu okolních kolabujících včelstev". Dojde-li k hromadným úhynům v doletu včelstev, mohou padnout do dvou měsíců.
Kdyby se jednalo o rozvoj populace kleštíka pouze ve vlastních kontrolovaných včelstvech, stačil by pro kontrolu populace kleštíka ve včelstvu jen jeden monitorovací úkon za rok. Na základě toho byl přece zaveden sběr zimní měli.
Nyní už dobře víme, že těžiště problému je mimo naše úly mimo včelstva kontrolovaná, mimo včelstva se včelařskou péčí. V tento moment je jediným obranným mechanizmem zásah na základě znalosti aktuálního infekčního (migračního) tlaku kleštíka v okolí chovaných včelstev. Tu podle mne lze získat pouze monitoringem a rychlým sdílením informací.

Není ten plod z měření nějaký divný?

Dobrý den pane Linhart,
jestli toto opravdu učíte své studenty, tak by jste měl změnit povolání.

(07.09.2015 9:47)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Chci Vás ujistit pane Holub, že toto opravdu učím. Od prvního března totiž do patnáctého října proběhne 228 dní. 228/12=19. Kleštík tedy stihne teoreticky 19 vývojových cyklů ročně. Jedním reprodukčním obdobím myslím 12 dní kdy je zavíčkován na plodu dělnic. Samičky mohou vyvádět i 4 potomky. My ale počítejme s pouhým zdvojnásobováním populace každých 12 dní. Pokud budou na počátku března v úlu 2 samičky, pak bude 15 října již včelstvo mrtvé.
1 generace (2 roztoči)
2 (4)
3 (8)
4 (16)
5 (32)
6 (64)
7 (128)
8 (256)
9 (512)
10 (1024)
11 (2048)
12 (4096)
13 (8192)
14 (16384)
Dále nemá cenu počítat, již v 13 generaci roztoče nutně dojde k zahubení včelstva. A to neuvažujeme o tom, že si včely další roztoče zanesou v sezóně z okolí. Neuvažujeme, že na trubcích se roztoč množí více atd. Proto je tento model cíleně podhodnocený. Včely bez léčby tedy nutně padnou koncem léta, jak se stalo loni. Co tedy učím špatně pane Holub???
Ostatní připomínky se týkají rad co mám a nemám dělat atd. Bez urážky: I nadále si budu dělat věci po svém. Víte, v Německu odešlo loni 65% včelstev-což vím z místních zdrojů. Mezi mými studenty již jsou tací, co si včely vyléčili a také jsem na svou stranu získal například pana MVDr. Dvořáka. To potom, co léčbu s panem Ing. Titěrou viděl. On tvrdí, že je to sice drahý úl, bude problém ho prosadit, ale již nemá pochyb o jeho schopnosti roztoče hubit a tom, že říkám pravdu.Také viděl, že včelám léčba nevadí. Uvědomte si, jak je to za pouhý rok obrovský posun. Od absolutního výsměchu a tvrzení že takto nelze úl ohřát, po první komisionální léčby, spokojené uživatele, a uznání prvních odborníků. Já jsem spokojen. A Vy? Pěkný den R.L

Vůbec jste nezohlednil životnost samičky zhruba dva měsíce a její přechodnou foretickou fazi. Ještě mě přijde zajímavé, že vám to nepřišlo jako blbost, co jste napsal. Za jeden rok ve včelách dejme tomu 16000 roztočů. Opravdu to myslíte vážně, nebo si z nás děláte srandu?
http://www.varroamonitoring.cz/showArtic...roaBiology

Pane Květoš, zkuste si to přečíst znovu. Hovořím o zničení včelstva již cca. v 13 genereci. O reálném dosažení počtu 16 000 roztočů přece nehovořím, tak mi to nepodsouvejte. Proto jsem to ani do 19 generace nedopočítával....S tou foretickou fází máte pravdu, ta to může zpomalit. Jenže také díky reinvazím právě v této fázi i urychlit...Plodové přestávky v horách dle mého názoru mohou proces zpomalit. Ale není možné si myslet, že roztoč během nich vymře.

Dle mého je třeba si položit zásadní otázku:
Jak je možné, že o včely loni přišlo mnoho včelařů, kteří léčili dobře? Nelze obhájit názor, že 35% včelařů v ČR a 65% včelařů v Německu se domluvilo že zaléčí špatně a nechají své včely padnout. Tím to nebude....Takže léčili dobře, ale.....Teplé zimy za to jistě mohou, ale jen částečně. Ve středomoří je mají pořád a taky tam včelaří. Tak čím to dle Vás je???

---

S tímto nemohu pane Holub souhlasit:

Kdyby se jednalo o rozvoj populace kleštíka pouze ve vlastních kontrolovaných včelstvech, stačil by pro kontrolu populace kleštíka ve včelstvu jen jeden monitorovací úkon za rok. Na základě toho byl přece zaveden sběr zimní měli.

Nyní proč nemohu souhlasit:
Jedna věc mě i uživatele tohoto úlu zaráží. Je to silně nerovnoměrný spad po termosolární léčbě. Jeden den Vám z plodu vypadne 81 mrtvých roztočů, druhý den 20, pak 18 a pak 120. A tím to nekončí. Vychází z toho křivka, která je značně zubatá a co je podivné, taky pravidelná. Nenám pro to vysvětlení (pouze teorie), ale jisté je, že rozdíly jsou velké. Proto nevěřím tomu, že je kontrola spadu v létě užitečná. Rovnoměrný spad je mýtus. A to hovořím o již mrtvých roztočích. Jak je asi proměnlivý přirozený spad ???

(19.08.2015 15:33)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]byl přítomen pan Ing. Titěra

No a co teda on na to?

(09.09.2015 21:06)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Pane Květoš, zkuste si to přečíst znovu. Hovořím o zničení včelstva již cca. v 13 genereci. O reálném dosažení počtu 16 000 roztočů přece nehovořím, tak mi to nepodsouvejte. Proto jsem to ani do 19 generace nedopočítával....S tou foretickou fází máte pravdu, ta to může zpomalit. Jenže také díky reinvazím právě v této fázi i urychlit...Plodové přestávky v horách dle mého názoru mohou proces zpomalit. Ale není možné si myslet, že roztoč během nich vymře.

Dle mého je třeba si položit zásadní otázku:
Jak je možné, že o včely loni přišlo mnoho včelařů, kteří léčili dobře? Nelze obhájit názor, že 35% včelařů v ČR a 65% včelařů v Německu se domluvilo že zaléčí špatně a nechají své včely padnout. Tím to nebude....Takže léčili dobře, ale.....Teplé zimy za to jistě mohou, ale jen částečně. Ve středomoří je mají pořád a taky tam včelaří. Tak čím to dle Vás je???

---

S tímto nemohu pane Holub souhlasit:

Kdyby se jednalo o rozvoj populace kleštíka pouze ve vlastních kontrolovaných včelstvech, stačil by pro kontrolu populace kleštíka ve včelstvu jen jeden monitorovací úkon za rok. Na základě toho byl přece zaveden sběr zimní měli.

Nyní proč nemohu souhlasit:
Jedna věc mě i uživatele tohoto úlu zaráží. Je to silně nerovnoměrný spad po termosolární léčbě. Jeden den Vám z plodu vypadne 81 mrtvých roztočů, druhý den 20, pak 18 a pak 120. A tím to nekončí. Vychází z toho křivka, která je značně zubatá a co je podivné, taky pravidelná. Nenám pro to vysvětlení (pouze teorie), ale jisté je, že rozdíly jsou velké. Proto nevěřím tomu, že je kontrola spadu v létě užitečná. Rovnoměrný spad je mýtus. A to hovořím o již mrtvých roztočích. Jak je asi proměnlivý přirozený spad ???

Ty zuby jsou zcela přirozené. Tento jev je způsoben řadou vlivů. Jedním podstatným jsou plodové přestávky viz pan Stoklasa, výměna matky, prostě výpadek v plodování. Dalším významným faktorem je imigrace z kolabujícího včelstva - také významný "zub". Méně významný třeba trubčí plod. Čistě teoreticky, v intencích vašeho počítání, by při startu s jednou samičkou docházelo k výkyvům v periodě odpovídající délce reprodukčního vývoje jedné generace.
Moderní včelař a každoroční VMS konference v Brně asi není pro vás dost dobrým zdrojem informací. Tam to vše bylo důkladně vysvětleno.

..v dnešnej dobe to má klieštik ťažké,veľa včelstiev dokáže skolabovať skôr,než sa on stihne premnožiť..

Asi preto, že používame chemoterapiu proti VD, ale súčasne aj proti včelám...

Pane Linhart,
nevidím velký rozdíl, jestli tam je 8000 nebo 16000 roztočů. Když se uvádí kritická fáze 2000 až 3000 roztočů, muselo by dojit podle uvedených výpočtů ke kolapsu už mezi 11 a 12 fází. Z osobní zkušenosti vím, že spíše záleží na virovém tlaku na včely, který roztoče doprovází a ne až tak moc na roztočích.
Úhyny minulý rok jsou spíše záležitostí špatné druhé snůšky u nás v kraji a následnému masivnímu omezení plodování. Jak je to jinde nevím. Kdo pozdě krmil, tak přišel o včely. Je rozdíl jestli jsou včely v plné síle nebo omezeny v plodování. Tady je rozdíl v počtu roztočů značný. Středomoří bych vůbec do debaty nezapojoval, když neuvedete informace o tamějším způsobu včelaření.

Příště si své tvrzení ověřujte, dejte pravdivé informace a ne nějaké zavádějící Vaše domněnky či polopravdy.
Vašemu úlu jsem docela fandil, ale musím říct, že jste si prezentací a jednáním u velké spousty včelařů pokazil renomé.

(07.09.2015 9:47)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Chci Vás ujistit pane Holub, že toto opravdu učím. Od prvního března totiž do patnáctého října proběhne 228 dní. 228/12=19. Kleštík tedy stihne teoreticky 19 vývojových cyklů ročně. Jedním reprodukčním obdobím myslím 12 dní kdy je zavíčkován na plodu dělnic. Samičky mohou vyvádět i 4 potomky. My ale počítejme s pouhým zdvojnásobováním populace každých 12 dní. Pokud budou na počátku března v úlu 2 samičky, pak bude 15 října již včelstvo mrtvé.
1 generace (2 roztoči)
2 (4)
3 (8)
4 (16)
5 (32)
6 (64)
7 (128)
8 (256)
9 (512)
10 (1024)
11 (2048)
12 (4096)
13 (8192)
14 (16384)
Dále nemá cenu počítat, již v 13 generaci roztoče nutně dojde k zahubení včelstva. A to neuvažujeme o tom, že si včely další roztoče zanesou v sezóně z okolí. Neuvažujeme, že na trubcích se roztoč množí více atd. Proto je tento model cíleně podhodnocený.

http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/

No tak to máte pane Holub pravdu, že některé názory Pracovní společnosti nesdílím. A pokud vím, tak právě tito lidé preferující kyselinu měli vyšší úhyny, než je běžné. To vím od svých studentů z celé ČR bezpečně. Ostatně v Německu jsou kyseliny více rozšířeny než u nás a jsou zde pilířem léčby. Ne jako u nás spíše doplňkem. Také za to Němci schytali o 30% vyšší úhyny než my. Pokud jde o virový tlak, tak ten má samozřejmě vliv. Ale kupodivu spíše pozitivní. Jde o to, že pokud všímavý včelař na plástu najde první včely bez křídel díky virům, pak ihned ví že se blíží problém a ještě včas zaléčí. Ale pokud je teplo a to viry přirozeně potlačí (jako letos), pak není invaze roztoče patrná a včely vypadají dlouho zdravé. Jediným poškozením včel je zkrácení doby jejich dožití, což ale není patrné. To mnohé včelaře ukolébá. Pak se diví, že mají včely s nízkými přirozenými spady, nenacházejí dělnice bez křídel a po zakrmení jsou v říjnu bez včel. Takže viry jsou sice zlo, zde plný souhlas. Ale také jsou užitečným signálem. Je velmi zajímavé, jak rozdílné jsou podmínky napadení letos. Včelaři z jihu Moravy hlásí téměř nulové napadení-měli tam prý kolem 50 tropických dnů. A jiní v mém okolí (Pardubice a okolí) hlásí spady i tisíců roztočů po nových gabonech. A jiným po těchto gabonech v tomtéž regionu nepadá skoro nic. Proto jsem zvědav, jak to letos skončí. Někde asi výrazně lépe než jinde...
Panu Květošovi bych rád oplatil stejnou vulgární mincí a upozornil ho, že o včely přišli i ti, kdož je nenechali hladovět. To díky teplé předchozí zimě a dlouhému plodování. Což zvýšilo populaci roztoče nad únosnou mez a snížilo funkčnost zimní léčby. Je to i oficiální verze. Také nezapomínejme, že gabony již nemají někdejší účinnost. Tvrzení, že si včelaři způsobili úhyny sami podvýživou včel je neobhajitelné. Proto Vám pane Květoši oznamuji, že byste měl šířit ověřené infomace a ne smyšlenky a polopravdy. Víte, fandil jsem Vám, ale pokazil jste si renomé

Vy jste si u mě pokazil renomé též jak tady vaříte z vody z informací jeden student povídal a o virech se vyjadřujete jako, že je dokážete detekovat.

A z motta na stránkách TRUBCE VILÍKA jsem si tedy řekl, že jste přinejmenším slušně řečeno "nějaký dokonale divný".

Motto:

Jen takové včelaření je přirozeně dokonalé, které je dokonale přirozené!!!

RNDr. Roman Linhart

(10.09.2015 18:09)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]No tak to máte pane Holub pravdu, že některé názory Pracovní společnosti nesdílím.

Pane Linharte, neměl jsem na mysli názory PSNV. Měl jsem na mysli objektivně prokázané skutečnosti. Z vašeho vyjádření je patrné, že pravda , skutečnost není důležitá, důležité je pouze kdo ji říká. To vás jako vědce diskvalifikuje.

Po prečítaní za 2 týždne zameškaných príspevkov v tomto vlákne Vás musím všetkých vyzvať, aby ste p. Linhartovi v tomto vlákne neodpovedali skôr, ako ako si jeho úľ nevyskúšate. Ja som bol tiež taký, a preto do tohto vlákna už nič nenapíšem.
Celý účel tohoto vlákna pre p. Linharta je udržiavať diskusiu okolo jeho úľa, a je jedno, či pozitívnu, či negatívnu. Bolo to vidno, ako náhle začala diskusia utíchať p. Linhart ju oživil článkom o chýbajúcej vývojovej fáze klieštika. Nepýtajte fakty, ktoré by vás presvedčili ten úľ kúpiť. Kúpte, použite a potom píšte. P. Linhart je ochotný vám ho je na verejných prezentáciach ukázať. (viď príspevky vyššie)

P. Linhartovi chýba totiž masová testovacia fáza, čo tu všetci píšete a kritizujete, ale nakoľko asi nejaká inštitúcia nezávislá tu v tomto priestore neexistuje, čo by ten úľ otestovala, tak sa p. Linhart spolieha na širokú včelársku verejnosť a keďže nemá toľko peňazí, aby takéto testovanie zaplatil, tak si každý budete musieť ten úľ kúpiť sám!

Rád by som tu čítal poznatky o používaní Linhartovho úľa bez príspevkov ľudí, čo v tom včely v živote nechovali. Chcem tu vidieť články, ako všetci chováte v tých úľoch bez chemického ošetrenia a keď vám to padne tak to sem píšte. Ináč sú to drísty o ničom.

P. Linhart , želám vám vydarenú prednášku na výstave v Banskej Bysrici.

Pane Linhart,
máte pravdu tvrdit, že podvýživou si způsobili ostatní včelaři úhyny, nemohu. Je to jen mé subjektivní pozorování a vyhodnocení různych debat od okolních včelařů. K těmto důvodům sem došel hlavně pozorováním vlastních včel a ztrátám medu na pozdě krmených stanovištích.
Možná jste si mou narážku vysvětlil vulgárně, ale nebyla tak myšlena. Prezentujete se jako vzdělaný člověk, já jsem očekával, že své tvrzení nějak podpoříte uvedením zdrojů, ale asi mám přiliš velké nároky.

Jaké tedy byly úhyny v NSR a u nás. Hlavně by mě zajímal zdroj informací o úhynech u nás.

Těžko můžeš brát statistiku ČSV vážně, když neumí spočítat žijící včelstva, natož ta co byla a nejsou.