Nemusíte nikomu za výzkumy nic platit. A i když nejste nestranný, výsledky testů měli být hned na začátku především od Vás.
Takže na té žumpě, jste se podepsal také.
Já se termosoláru nebojím. Můj důchod na něj stejně nestačí.
už jste pane Linharte uvažoval o tom nechat otestovat úl například v
Kirchheinu? Pokud Váš úl projde testy, měl by jste neutrální referenci a ušetřil by jste spoustu času ospravedlňováním.
Pane Linharte, ještě jste ani nenapsal návod k použití s určením a funkcí výrobku a garancemi, což považuji za minimum minima. Pomlouváte lidi, za kterými jsou výsledky a vy nejste schopen napsat A4 popisu a funkce výrobku a tlačíte to do hlav důvěřivých lidí, které nabádáte pouze k víře ve váš zázrak.
Takový výlev špíny jsem v životě neviděl.
No - máme tu demokracii, jak už tu někdo někde poznamenal. Jiný výtečník zase řekl, že každý má dostat šanci se znemožnit ... Zdá se, že to funguje.
Jiří
Linhart, copak to nechápete? Nás nezajímají teploty. Nás zajímají spady roztočů.
Děkuji za odpověď. Je to pro mě nová zajímavá informace, že je možné udělat kvalitní zateplení malou tlouštkou stěny.
Zkusím někde nastudovat, jsem od přírody zvědavej.
Do teď jsem myslel (nejsem odborník), že to jde udělat jen u podstatně větších teplot, aby to mělo význam (u šíření tepla zářením).
U včelstva bych to odhadnul spíše na "šíření tepla vedením" a podle toho tvořím úly.
Pan Linhart publikoval metodu na potlačení rojení, kterou mnoho včelařů používá a mnoha včelařům funguje. Tak bych asi neříkal, že nic pro
včelařství neudělal. A nebude to časem s tím termosolárem podobné jako s LVB metodou?
(17.01.2016 23:36)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Linhart, copak to nechápete? Nás nezajímají teploty. Nás zajímají spady roztočů.
Pane, rozumiete vôbec termoliečbe? Viete akú haluz ste tu napísali?
(17.01.2016 22:54)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Věřte, že toto fórum úlu neškodí. Nýbrž mu dělá dobrou reklamu. Víte, s jakou větou za mnou lidé přichází:
Občas chodím na Včelařské fórum a je to tam žumpa, to se nedá číst. Jak na ty (píp) můžet mít nervy?
Věřte že vaše zoufalé příspěvky na tomto fóru je to co úlu škodí nejvíce.
(17.01.2016 23:36)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Linhart, copak to nechápete? Nás nezajímají teploty. Nás zajímají spady roztočů.
Tak to je perla - ještě větší Přeslička než jsme doufali.
A tady něco co napsal k úhynu - bez komentáře.
V naší oblasti po jarní snůšce již nic nebylo. To jsem ale zjistil pozdě. Úhyny byly podle mého názoru způsobené podvýživou zimní generace včel a ne genetikou nebo úlem. Mohl jsem si za to sám.,
Po této zkušenosti mám u většiny včelstev poslední nízký medník jako mednou komoru. Nechat včelstva hladovět je hrubá chyba.
Cos tady napsal pro poučení ostatních užtečného ty?
(18.01.2016 7:40)Ondřej Krištof napsal(a): [ -> ]Tak to je perla - ještě větší Přeslička než jsme doufali.
Vysvětli prosím neznalému.
Taky nechápu, co tím Ondřej vlastně sděluje.
Ono je to o duševní úrovni a mindrácích některých účastníků tohoto fora.
Nejlepší poučení je z chyb a neúspěchů jiných, vědět o prokopaných slepých uličkách atd.
Příspěvky typu naznačit genialitu ale neprozradit, těch je tady od některých účastníků habaděj.
Toho co Přeslička jsou schopni jen ti co mají dostatek sebedůvěry, ochoty se podělit o informace i sebereflexe, takže pak je jejich sdělení velmi cenné a jen blbec toho může takto zneužít.
Já, aniž bych se řadil na tento level jsem se sdílením informací p úhynech přestal. A mohly být pro leckoho zajímavé.
Nejen kvůli reakcím od některých zde, ale když jsem zjistil, že jeden ze sledovatelů tohoto fora s radostnou zprávou že Kaji má úhyny obvolával i lidi mimo forum.
Takže jak tak po dvou letech mohu říci, byly by to zajímavé informace, vím, ale tady nepovím. Už nejsem jako Jirka Přeslička.
A až si budete zase někdo stěžovat že na tomto foru neradí zkušení, tak si průběžně dělejte seznam těch co k tomu přispívají.
Už som si povedal, že na túto tému reagovať nebudem, ale jednoducho mi to nedá. Ja verím tomu, že roztoče neprežije určitú teplotu, respektíve stratia reprodukčnú schopnosť. Verím tomu, že TU dokáže túto teplotu vyvinúť. Neverím však, že teploty okolo 45 stupňov plod nepoškodia. Zo stratami rátam aj pri iných spôsoboch ošetrenia, tam ale viem, kde je určitá hranica aby mi trebárs kyselina mravčia neodpálila matky. To isté chcem vedieť aj o TU, kde je hranica, ako sa mení s teplotou a vlhkosťou v úli. Nikoho nenapadám hľadám len jednoduché odpovede, no nedostávam ich. Ak niekto vystaví na dve tri hodiny medné zásoby teplote 45 stupňov, ako v nich stúpne HMF, alebo tak dlho liečiť netreba? ako teda dlho, akými teplotami, pri akej účinnosti??? Sú to naozaj hlúpe otázky???? Opakujete tu dookola príbehy, ktoré mňa absolútne nezaujímajú, kto na koho kde "řval". Toto má byť vedecký prístup???? Zástancovia pána Linharta, toto vám akože stačí???? To akoby som Vám ja povedal, nalejte do úľa kyselinu mravčiu a klieštik bude padať. Žasnem ako niekomu stačia strohé informácie a už je hrrrr do liečenia. Ja keď začínam s akýmkoľvek liečivom, hľadám spôsoby aplikácie, čoho sa vyvarovať, s čím počítať, ... . Pracujeme so živými tvormi a môžeme im ublížiť!!! Mne jednoducho nestačí vidieť na teplomery 45 stupňov. Dokážete to pochopiť?
Vážení,
Zvažoval jsem, zda nechat naši bouřlivou debatu jak je a jít od toho. A nebo se sem vrátit a pomoci Vám pochopit, proč jste nedosáhnuli ve šlechtění včel pokroku a proč ho ani nedosáhnete dnešními metodami. Vím, že jste se domnívali, že na tomto vláknu budete sami útočit a nečekáte, že budete muset bránit pozice. Tento příspěvek nepíši jako útok na Vás, ale námět k přemýšlení. Většina z Vás se totiž opravdu domnívá, že můj úl stojí na vodě a že šlechtění tak jak se dělá dnes je naopak seriózní činnost. A netušíte, že je to právě naopak.
Celý pes je zakopán v tom, že šlechtitelé včel mají vzdělání jiné než biologické. A proto nerozlišují mezi výběrem individuálním a skupinovým. K societám složeným z geneticky odlišných jedinců se pak chovají tak, jako by šlo o geneticky uniformní jedince. Což je ale hrubá chyba.
Jak probíhá skupinový výběr:
Dejme tomu, že bychom šlechtili lidi na schopnost hrát hokej. A měli bychom k dispozici 5 měst (Prahu, Cheb, Chrudim, Pardubice a Kladno). Pouze v Chrudimi by žil výborný hokejista X. s mimořádnými kvalitami Jardy Jágra. Tento hokejista X by byl stejně jako dělnice sterilní. Chrudim by proto vyhrávala díky hokejistovi X a byla by tedy jako celá societa zvolena do chovu. Z Chrudimi by bylo vybráno namátkou 50 mladých děvčat a 50 chlapců a ti by byli rozmnoženi. Jaká je šance, že mezi nimi bude přítomen gen pro schopnost špičkově hrát hokej, sdílený se sterilním hokejistou X? A kolik špičkových hokejistů z těchto svazků vzejde? Asi tušíte, že šance je zde v podstatě nulová.
Se včelami je to stejné. Žádná varroarezistentní včelstva nejsou. Pouze uvnitř jejich society se mohou tu a tam nacházet sterilní jedinci (dělnice), které se navenek svým chováním projeví jako varroarezistentní. Třeba tím že budou z jiných včel strhávat roztoče, nebo ničit parazitovaný plod. Tyto dělnice budou pravděpodobně dcerami jediného otce, a tedy budou patřit do téže podrodiny. Jenže jejich matka se krom tohoto trubce pářila ještě s 8 -16 dalšími samci, jejichž dcery tuto vlastnost nemají. Proto pokud z tohoto včelstva s varroarezistentními znaky uděláte náhodný výběr larviček pro přelarvení a chov matek, máte šanci tak 1:16 že vychováte mladou matku ze stejné podrodiny, k níž patří varroarezistentní dělnice. Připomínám, že fakt že bude mladá matka supersestrou dělnice s požadovanými znaky není vůbec zárukou toho, že bude nést tu správnou alelu genu také z matčiny strany. Pouze je jím zvýšena na 50% pravděpodobnost toho, že tomu tak je. A také tato matka se pravděpodobně spáří s většinou trubců, kteří neponesou vlohy pro požadovaný znak. Tím se to dobré rozředí a jste zase v háji.
Již z toho je jasné, že tudy cesta nevede. Vždyť dosud jsme hovořili o tom, že vlastnost podmiňuje jediný gen. Varroatolerance je ale polygenní znak, což se ví. Proto je šance na úspěch touto metodou nulová. A téměř nulové jsou také výsledky dosud dosažené. Evoluční biologie koncept skupinového selekcionismu dávno opustila a prosazovat tento koncept znamená diskvalifikovat se v odborné diskusi. Kdo nevěří, nechť si laskavě přečte knihu Sobecký gen prof. Dawkinse z Oxfordu. Tam je vše dobře popsáno.
Jak dělat u societ individuální výběr
Není jiná cesta než hokejistu X (varroatolerantní dělnici) rozmnožit jako jedince a tím přejít od výběru skupinového k tomu individuálnímu. Dělnice, která tyto cenné znaky (chování) má, se odchytí, a umístí do společnosti mladušek. Mladušky se každý týden vymění. V prostředí bez matky bude naše dělnice stárnout a bude se stávat vůči mladuškám dominantní. Budou jí duřet vaječníky, a stane se postupně fyziologickou trubčicí a naklade stovky vajíček. Ta jsou neoplozená a lze z nich vychovat nesmírně cenné trubce. Ti mají tu výhodu, že nemají otce a nesou ze 100% geny své matky, jíž je v tomto případě trubčice s vysoce vyvinutou schopností varroatolerance. Spermatem těchto trubců se pak dá inseminovat.
Trubci již haploidní jsou a tak předávají své geny jako ucelený soubor. Tím vždy ovlivní budoucí samičí generaci svých diploidních dcer z plných 50%! Pokud bude dělnice s požadovaným fenotypovým projevem v daném znaku homozygot, pak přenese i po haploidizaci vajíčka alelu genu pro znak varroatolerance se 100% účinností. Pokud bude heterozygotní, pak tento znak přenese s 50% účinností. I to je hrozně moc oproti dnešnímu stavu, kdy nechováme přímo z varroatolerantního jedince, ale z jeho příbuzných, kteří s ním nemusí cílové geny vůbec sdílet. Není divu, že pak je pravděpodobnost přenosu genů na bázi skupinového výběru blízká výhře v loterii.
Tyto pokusy jsem prováděl a skutečně lze takto z běžné mladé včely vytvořit na objednávku trubčici a její trubčí plod dochovat. Neinseminuji ale a nešlechtím. Podle mě je to zdlouhavé a nejisté řešení, když lze vše vyřešit úlem….Nemám totiž stále jistotu¸ že gen pro varroatoleranci vůbec existuje. Nicméně jsem se rozhodl, že ačkoli mě mnozí nesnášíte, poradím Vám cestu jak být úspěšní. Říkejte tomu třeba Linhartovo šlechtění přes trubčici
Teprve až přejde šlechtitelská práce u včel od překonaného skupinového selekcionismu k tomu individuálnímu, a šlechtitelé se přestanou protivit úrovni dnešního poznání, máte naději na to, že se ve šlechtění varroatolerantních včel někam posunete. Protože dramaticky vzroste pravděpodobnost přenosu cílových genů a tím také vlastností z rodičů na potomky. Pak si začnu vážit práce šlechtitelů na varroatoleranci, a přestanu o něm tvrdit, že jde o pavědu. Situace totiž není taková, že Vás klamu já. To Vy sami klamete jiné, protože jste byli sami oklamáni. To těmi, kdož z neznalosti či cíleně tvrdí, že výběrem na úrovni celých včelstev lze včely šlechtit. Kdo má trochu za ušima, tak si je vědom toho, že ve včelstvu se ročně vystřídají desetitisíce včel. Ale maximálně 2 matky. Pravděpodobnost, že ke vzniku požadované mutace jakéhokoli genu proběhne v matce a nikoli dělnici, odhaduji na výrazně menší než 1: 250 000. Proto je nutné pracovat s dělnicemi již z čistě statistických důvodů. Také jen u dělnic můžete varroatolerantní chování posoudit.
Vřele Vám doporučuji se s tímto mým příspěvkem obrátit na genetiky z univerzit a nechat si potvrdit, že skupinový selekcionismus je dávno překonaný a že mám tudíž pravdu. A že pokud nebude výběr na úrovni včelstev doplněn o výběr na úrovni jedinců v jejich rámci, pak není získání potomků s cílovými znaky o jistotě, ale o náhodě. Pak sami pochopíte, že jste věřili roky planým iluzím. A buď si koupíte můj úl, a nebo začnete po 29 letech konečně šlechtit správně. Obojí bude přínosem.
(18.01.2016 2:32)MilanBencúr napsal(a): [ -> ] (17.01.2016 23:36)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Linhart, copak to nechápete? Nás nezajímají teploty. Nás zajímají spady roztočů.
Pane, rozumiete vôbec termoliečbe? Viete akú haluz ste tu napísali?
Termoléčbě určitě nerozumím. Abych porozuměl, potřebuji znát spady roztočů po termoléčbě v porovnání s kontrolní skupinou. Jistě, je nutné znát, při jaké teplotě roztoči padají. To bylo ale již popsáno. O spadech se zatím nemluví. Spad, to je to, o co jde. Prezentovat genialitu termosolárního úlu větou “léčebných teplot dosaženo“ bez počtu roztočů, kteří spadli a doby expozice, je nanic. Jak je vidět, tento údaj zatím neexistuje.
Abych porozuměl, potřebuji znát teplotu, dobu exposice a účinnost léčby. Je třeba zjistit, jaká teplota léčí, a jaká už zabíjí. Rozdíl určitě není velký. Možná, že je třeba počítat i s poškozením plodu. Každopádně termosolár nemá žádnou regulaci.
V tomto vlákně aktuálně nejde o fakta ale o pocity. Jde o to, oponenty termosoláru znemožnit a zadupat do země. A to i poukazováním na něco, co s termosolárem vůbec nesouvisí. Data, jaké mě zajímají, je možné získat až v sezoně. Do té doby je tato debata bezpředmětná. Na podzim se podívám, je-li něco nového. To už bude mít vlákno víc jak 100 stran
.
(18.01.2016 7:49)vocho67 napsal(a): [ -> ]Taky nechápu, co tím Ondřej vlastně sděluje.
Vůbec nestíhám odpovídát na množstevní přetlak příspěvků s pozměněnou pravdivostí , ale na tak nezáludný asi musím .
J. Přeslička včelaří od roku 1964 v podmínkách a okolnostech většího komerčního včelaření s rodinnou tradicí , teď se 200 včelstvy .
Je tím míněno to , že objevit takovou věc , jako nenechat včely hladovět , nyní po takové době , to je naprostý unikát , který nemá obdoby a napovídá , že stejnou absenci naprosto samozřejmých znalostí může mít i v jiných směrech .
Jsou včelaři , kteří na vliv hladovění upozorňují stále a nelze je neslyšet .
A ke všemu neumí věštit a nedokáže předpovědět ani to, že nebude v červnu snůška.
Kdyby toto zvládl alespoň na elementární úrovni, tak by ani nemusel vyzvídat kolik je v termosoláru roztočů a normálně by se koncentroval a na dálku je spočítal.