To vypadá Jindřichu, jako bys to nečetl, či jako bys nad tím vůbec neuvažoval. Než vysolíš kupu otázek, zamysli se nad tím, kdo ti odpověděl, případně si o tom něco nastuduj. To, co ti sdělil Radek, je to zásadní, na čem se ve světě, kde to řeší, staví. Již tady na fóru je postup mnohokrát popsán.
Solární a vůbec celý systém tepelného ošetřování je stejně, jako chemické ošetřování jen podpůrný systém a doufám že dočasný, tedy bezperspektivní. Až nastane v českých hlavách normálno, nastane ta správná horečka a nadšení pro selekci (stejná, jako proběhla selekce na výtěžnost medu) na varroatolerantí schopnosti, půjde to mílovými kroky k lepšímu. Tento zakonzervovaný stav zatím drží pohromadě zrůdný monopolní systém chovatelského sdružení VK a výroby VLP a zatím ho podporuje většina včelařů. Dokud tomu tak bude, tak se nehneme z místa.
Pavle, můj příspěvek měl právě rozdmychat diskusi. Neplet co znám s otázkami, u kterých se musí pozastavit,Každý z té většiny, ale menšiny. K druhemu odstavcu tvého příspěvku. Dekuji za doplnění tvého názoru. To je první krok jak začít s progresivní diskusí.
Varroa tolerance,rezistence.... se hledá mnoho let. Selektivní snahy, jsou jednou stranou. Chov včel druhou. A proto se ptám, a dávám otázky. Neboť otázka je polovicí odpovědí. A správně položena otázka muže ukázat směr kudy jít. Také pokud bychom byli schopni si sednout a třeba na VF, založit téma. Které by se zabývalo, jasnou definicí co kdy a jak léčit, co a jak dělat. Bez trolu balastu, jen strohá řešení, K možné diskuzi.
Zkusme se zabývat je řešením a ne řešit kdo to píše. Jak se říká, oprostit se od emocí, ale vzít rozum do hrsti.
Prosím Vás je to úvaha ne nějaké provokativní gesto. Reagujme proto jasnou odpovedí,názorem. Děkuji
(11.07.2013 17:42)Roman Linhart napsal(a): [ -> ] (11.07.2013 10:57)JKL napsal(a): [ -> ]"Systém pro oplozování mladých matek za provozu" - to je co?
Kde ho koupím. Já bych si s dovolením jeden dal. Nových hraček není nikdy dost a do důchodu - bude-li ještě nějaký, je času dost.
No je to má další hračka z kategorie LFF-Linhartova finta fň. 
Ale nyní vážně: Vždycky mi vadilo, že neumíme u včel navodit stav tiché výměny, aby si včely samy vychovaly mladou matku za běžného provozu a medné snůšky. A té staré se zbavily. Tož jsem nad tím dumal a řešil otázku, jak je k tichým výměnám motivovat. V této otázce nejsem rozhodně v cíli, ale uvědomil jsem si, že není vůbec složité upravit úl tak, aby včelstvo v běžné sezóně a za běžného provozu vychovalo i několikrát (asi 3x) matku. Ta se vydala na snubní let, do mateřského úlu se starou matkou se vrátila a rozplodovala se. To bez jakéhokoli rizika rojení a prakticky bez práce ze strany včelaře. Pak je na včelaři zda jí prodá samotnou, nebo jako jako oddělek, a nebo jí v úlu nechá. Právě tímto zařízením hodlám termosolární úly vybavit. Je to vyzkoušené a není to žádný blábol. Umožní to komukoli vychovat mnohem více matek, než bude sám kdy potřebovat. Jen je třeba mít zdroj zavíčkovaných matečníků. Jistě se nebudete zlobit, že podstatu finty zatím nevyzradím. Na originálních webových stránkách které zakládám, se jistě brzy do měsíce dozvíte vše potřebné. R.L
Jak jste daleko s fintou fň? Blíží se jaro a chov matek.
..keď som začínal,tak som sa niekde dopočul,že odstrihnutím krídla matke,zabránim rojeniu..samozrejme,súvislosti žiadne,internetové diskusie možno v amerických scifi filmoch..a ešte aj včelári okolo mňa tajnostkári a ja tupý ako hlúb..tak som chytil matku,šmyk polovicu krídla..nezdalo sa mi to,dumám,istota je istota,šmyk aj polovicu z druhého..hm hm,čo keď aj s tým dokáže niekam uletieť..už keď ju mám vonku(po hodinovom hladaní) poistím to na 100%..šmyk od koreňa obe krídla,peši ďaleko nezájdeš moja milá...toho"chrobáka"som potom pustil do úľa..Tichá výmena nastala okamžite,a to som jej nemusel ani odtrhnúť nohy
(11.07.2013 17:42)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Právě tímto zařízením hodlám termosolární úly vybavit. Je to vyzkoušené a není to žádný blábol. Umožní to komukoli vychovat mnohem více matek, než bude sám kdy potřebovat.
Bude se to dát vypnout?
(05.01.2016 9:54)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Pavle, můj příspěvek měl právě rozdmychat diskusi. Neplet co znám s otázkami, u kterých se musí pozastavit, . .. .
Zkusme se zabývat je řešením a ne řešit kdo to píše. Jak se říká, oprostit se od emocí, ale vzít rozum do hrsti.
Prosím Vás je to úvaha ne nějaké provokativní gesto. Reagujme proto jasnou odpovedí,názorem. Děkuji
To ale debatujeme ve špatném vlákně.
A Radek ti vysvětlil těch mých 30% co tě zvedlo ze židle. Pokud bych v době úhynů přišel o 1/3 tak mi stačí ze dvou včelstev udělat jeden oddělek a jsem na svém.
A mezi námi, proč nám tady nadhazuješ tu kyselinu, tu je třeba taky omezit.
Problém toho všeho tady u nás, kde je převčeleno (tedy tam kde jsou stanoviště do 500 - 1000m), je, že nemůžeš tušit co se semele v okolí, kde včelaři léčí podle "metodiky" i když si to jen myslí, ve skutečnosti ještě hůř a podle usnesení nějaké schůze na jaře ze zimní měli - tedy podle rok starého stavu.
Takže ti padnou pak včely které by normálně nepadly, pokud se u sousedů vytvoří pásmo kolapsu. ALe za to my nemůžeme, tam včelaří většina.
Pokud mám zdroj zavíčkovaných matčníků, tak pak je tichá výměna celkem snadná. Dám na jaře do ochrany (třeba nastavky.cz) a strčím do včelstva.
Poměrně velká úspěšnost. Nebo je tam nějaký zádrhel kterého jsem si nevšiml?
Zajímavější je to udělat bez toho zdroje matečníků. To hodlám zkoušet letos. Jestli na to bude stačit jedna přepážka - v dadantu. V nástavkovém mi obyvkle stačilo rozdělit brutálně hnízdo jedním nástavkem mezistěn, případně kus folie mezi.
Náhodou, z toho by se mohla vyklubat dobrá metoda na výměnu matek
Samozřejmě je prospěšné mít pro chov na selekci prostor. Optimální by bylo udržet vzdálenost mezi jednotlivými úly 50 až 100 metrů. Kdo nemá prostor, tam pomůže rozhodit úly do daného prostoru s česny na různé světové strany. Tímto způsobem můžeme velmi dobře snížit přesun roztočů mezi jednotlivými úly. Izolace je samozřejmě optimální řešení, ale především pro snížení rozptylu genů intenzivně vedených včelstev. Přesun roztočů ze sousedních intenzivně vedených včelstev považuji za zanedbatelný, jelikož z mého pohledu dokáže zakořeněný genofond kompenzovat roztoče z intenzivně vedených včelstev, ale zde se názory velmi rozcházejí. Například kolega v Rakousku s 400 včelstvy na malých buňkách považuje přesun roztočů pro chov trubců za fatální problém. Pokud tedy nemáme na včelíně dostatečnou izolaci a v okolí včelína se nachází intenzivně vedená včelstva, je prospěšné zakořenit rozmanitý genofond více linií. Množení je přirozená asanace. Kontrolované páření rozličných linií stabilizuje mateřskou genetiku a minimalizuje příbuzenské křížení. Nejlepší řešení je integrovat do selekce populace pestrých venkovských včelstev z okolí, která měla na včelíně možnost volného páření. Základem selekce je co nejméně zasahovat do populace roztočů. Každé ošetření včelstva usnadňuje genetické mutace. Viry, které za normálních podmínek organismus včelstev a roztočů chrání, mohou začít mutovat a zapříčinit plošné úhyny včelstev. Kdy a do jaké míry tedy populaci roztočů regulovat? Přiměřený kompromis je udržet na včelíně dle stavu genetické deprese optimálně 70%, minimálně 50% celkové populace včelstev a nechat vymřít včelstva s mutovanými liniemi roztočů. Včelstva v rotaci dokáží zpravidla udržet počet roztočů na kontrolovatelné úrovni. Při dobrém základním genofondu dokonce kompenzovat linie roztočů z intenzivně vedených včelstev. Přirozená úmrtnost včelstev se pohybuje okolo 20 až 30%. Cílem tudíž není najít jedno včelstvo z deseti, ale připravit na život bez léčby 70% naší populace. Termosolární úl může být na začátku selekce dobrá berlička pro jedno jediné ošetření v plodové přestávce. Včelstva, kterým nepomůže, nemá cenu nutit do nové sezóny.
" Množení je přirozená asanace."
Väčšina včelárov je možno len hobby, ale aj títo majú "postranné" komerčné úmysly, pretože chcú aj med. Včelári nad 10 včelstiev už ťažko niekoho presvedčia, že nie sú komerční. Ak budú chcieť včelári zachovať svoje komerčné včelárstvo do budúcnosti, tak len za cenu rezervy odložecov a prirodzenej selekcie citlivých včelstiev. Aby mala selekcia význam, tak by postup Deborinho kamoša, alebo nejaký podobný mali použiť všetci komerční včelári. Bez ohľadu na termoliečbu, alebo zaužívané spôsoby potláčania VD. Súčasná metodika " VD na nulu " je nedosiahnuteľná a čím zúrivejšie budeme zotrvávať na jej dodržovaní, tým dlhšie táto agonia CCD potrvá. Termoliečba je prijateľný spôsob pre minimálny negatívny zásah do včelstva a mohla by ostrániť pesticídy z úľa. Ale napriek tomu si myslím, že termosolárny úľ v súčasnom technickom stave je ťažko ovládateľný, teda s neistou účinnosťou a vyžaduje si veľké vstupné investície a neustály dozor.
Rad bych informoval, že se nám podařilo na Dobré včele zprovoznit Kameru v onlinovém provozu. Nyní jede zkušebně pro několik vyvolených, kteří ji zkouší. Pokud vše půjde podle planu. Měla by kamera být přístupná veřejnosti. Současně kamera umí zvětšovat záběr.
Tak držte palce ať do proletu včel již můžete vše sledovat na vlastní oči. (pro případné zájemce mohu mailem zaslat přihlašovací údaje již nyní)
Snad se Vás touto informací potěšil.
http://www.dobravcela.cz/
(05.01.2016 6:56)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Děkuji za objasnění, ale mne(jistě by to zajímalo i další) to není jasné. Jak by se mělo postupovat podle Vašeho názoru.
Mohl by jste napsat jak by se mělo postupovat, Kdy a čím léčit. A co v případě že úhyn včelstev překročí, Vaší únosnou mez.
To jsou zřejmě otázky mimo toto téma, tedy pokud budete chtít o nich diskutovat, potom navrhuji přesunout debatu do jiného tématu.
Navíc, dokud v ČR bude prostředí, kdy se nařizuje aplikace účinných jedů tak, aby se docílilo co nejnižšího zamoření, a pokud se nedocílí, potom se nařizuje další a někdy i opakovaná aplikace jedů, a vše pod sankcí, je zřejmě debata o praktických postupech do značné míry teoretická.
Dokud nebude co nejvíce lidí chtít začít zvyšovat odolnost včeltev, a nebude vyžadovat po představitelích ČSV změnit přístup k řešení varroázy, potom i kdyby někdo i našel odolnější včely a chtěl je rozchovávat, potom náš systém tuto jeho snahu bude neustále mařit - jednak nařizováním jedů pro vybíjení roztočů k nule, a potom také rozšiřováním genů neselektovaných včelstev.
Protože ale tyto debaty tu již probíhaly, zkusím pro začátek namátkou některá témata, kde se již probíraly vámi položené otázky:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Slechteni-vcel
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Varroa...ntni-vcely
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Rovnov...-x-klestik
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Soucas...destructor
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Smyslu...ti-roztoci
http://www.modernivcelar.eu/clanky/kdo-za-to-muze.html
(05.01.2016 6:56)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Je z váš názor pro termolečbu? Dlouhodobým používáním KM nebude to mít vliv na včely? Na výstelky apod. Nebude to mít vliv na kvalitu medu. Co ulová otázka, nebudou korodovat kovové součástky v ulech(např uteplených?
Můj názor na termoléčbu jsem už výše napsal - pokud je to účinné, potom je to podobné jako ostatní účinná ošetření, pokud jimi budeme chtít hubit neustále roztoče k nule - budeme bránit vyřešení problému varroázy. Samozřejmě se dá tento způsob, pokud bude fungovat, využít v případě, že potřebuji z nějakého důvodu zbavit roztočů. (Stejně jako ostatní účinná ošetření proti roztoči).
Podobně je to s dlouhodobým používáním KM a jiných jedů. Přece nemůžeme chtít plánovat dlouhodobě nějaký způsob, pokud nebude řešit problém.
Samozřejmě že KM včelám nijak moc nesvědčí, a koroze bude. Ale snad budeme hledat včelstva, která si vyžádají nějaké ošetření jen výjimečně, a dlouhodobě třeba vůbec. Třeba si vystačíme s chovatelskými zásahy.
No asi jsem se zase nechal unést. Vždyť odolné včely nepotřebujeme, když nám vyhovuje nařizovaný systém hubení roztočů silnými jedy pod sankcí.
Vždyť odolné včely nepotřebujeme, když nám vyhovuje nařizovaný systém hubení roztočů silnými jedy pod sankcí.
No spíš jde o to ,že si v této republice udělalo spoustu lidí z šlechtění na varoatoleranci-nerojivost a samozřejmě i z prodeje všelijakých více či méně účinných chemikálií - používaných ve včelařství velmi dobrý byznys--jehož obrat je tak velký-že z toho normálnímu smrteníkovi oči přecházejí. Stačí si vzít byť jen oficiální stavy kolik je přiznaných včelstev a vynásobit všemy možnýmy formidoly KM,thymovary attd.Prostě vším co se má dělat ,,celý rok proti varoáze" sečíst vše na jedno včelstvo a vynásobit počtem ofiko vedených včelstev. Je to suma tak velká že se nikdo nemůže divit --proč s tím nikdo z,,mocných" do této doby nic neudělal.Přičtěte si k tomu chovatele první linie matek na varoatoleranci a nerojivost a kdoví co ještě - zkuste si typnout kolik jich může ročně prodat--za jakou cenu víme.A máte zde další skupinu lidí ,kteří budou za každou cenu brojit proti všemu novému,.
Ondřeji jsi první, kdo popsal problém naprosto správně. Souhlasím.
Jedni brojí proti varridolu a cpou tam kyseliny. Jedni bojuji proti všem lékům a chtějí varroatolerantí včely. Kdy budou včely varroatolerantní, nebude to mít vliv na odolnost včel na něco jiného.
Další upozorňují na virózy a neodolné včely, a přitom se dovážejí různá plemena s viry, atd. ,které tu doposavad nebyli.
Do toho termolečby, atd.
Všechno má své následky, ale mnohé zjistíme za dlouho.
Dokud se rozumní včelaři nesednou a nedomluví se rozumně na postupu, bude to stále jen chaos.
(08.01.2016 7:44)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Ondřeji jsi první, kdo popsal problém naprosto správně. Souhlasím.
..........
Dokud se rozumní včelaři nesednou a nedomluví se rozumně na postupu, bude to stále jen chaos.
Problém je, že Ondřej to správně nepopsal!!! Oba motáte všechno dohromady takovým způsobem, že vám z toho vychází naprostý nesmysl. To, že je ve včelařství byznys, je pravda. Včelařství samo o sobě je totiž byznys a každý, kdo prodá byť 1kg medu, se na něm podílí. Důležité ale je, kdo jaký byznys a za jakým účelem provozuje. Šlechtitelská činnost postavená na úroveň výroby a prodeje Varidolu je hloupost. Ano, lze polemizovat o tom, jestli šlechtit, jaké vlastnosti hledat a utvrzovat, nebo jestli takové snahy vzdát a rezignovat na jakoukoli selekce. Důležitá je zde ale možnost volby! Tu jaksi postrádám u byznysu s Varidolem! Mimochodem, mnoho z těch (možná většina), kteří do svých včel "cpou kyseliny", jak říkáš, to dělá selektivně a v souvislosti s předcházející zootechnikou. Tedy postavit rovnítko, jak to předvádíš výše, mezi chemií a chemií nelze!! A v podobném duchu bych mohl pokračovat dál.
Tebou mnohokrát opakovaná chiméra o tom, že by si měli spolu sednout rozumní včelaři a domluvit se jak dál, by například mohla zajímat Machovou s Peroutkou a Kamlerem. Můžeš si dát tu práci a toto řešení jim navrhnout. Pokud vím, tak Machová je v Křemencové každé úterý od 10 do 14h. Jestli se jim takový postup bude líbit, ať mi cinknou a já jim dám kontakty na ty rozumné včelaře...
Jindro tvoje : "Další upozorňují na virózy a neodolné včely, a přitom se dovážejí různá plemena s viry, atd. ,které tu doposavad nebyli."
Maličko bych oponoval - zanedbáváš totiž přirozenou migraci druhů a globální oteplování. Možná už za 30 let tu bude doba kdy klima bude odpovídat přirozenému prostředí Apis mellifera sahariensis.
Mrkni
sem kam to směřuje. Takže prosím uvažovat trochu dopředu a ne mít zakonzervovaný mozek. Svět se prostě vyvíjí a ten kdo to nerespektuje je s prominutím konzerva a ignorant.
Tak jak se musí přizpůsobit včely na nové nákazy, tlaky infekcí, tak je nutno přizpůsobovat i myšlení včelařské veřejnosti. Vývoj prostředí, klimatu a nákazové situace tu je a bude a tento fakt nezbývá než přijmout. Důležité je umět se s tím vyrovnat. Mozek zamrzlý po 25let v zimní měli a prohulený Varidolem již není přínosem ale brzdou.
I termosolární úl pokud se v praxi osvědčí je pokrok a vítám proto jeho propagaci a testování a tedy jsem Jindro rád, že si v tomto průkopníkem. Jelikož jsme ze stejného okresu, tak až bude někdy předváděčka, rád se přijedu podívat.
Ještě se mrkni na toto :
Konec roku bude na severním pólu o 50 stupňů teplejší oproti normálu
A upozorňuji, že v těchto dnech je pro daný den roku rekordní minimum zalednění viz.
obrázek
A ještě jeden dodatek - a to přímo z ministerstva:
Citace:8.2. Zemědělství
Zemědělská činnost bude změnou klimatu nesporně ovlivněna, nicméně na rozdíl od jiných
sektorů lze dopady poměrně jednoduše ovlivnit druhovou skladbou a způsoby hospodaření.
Z hlediska dopadů je tento sektor výlučný tím, že se v něm může kromě negativních důsledků
projevit i řada důsledků positivních (prodloužení bezmrazového období o 20 – 30 dnů,
prodloužení vegetačního období, pozitivní změny dalších fenofází a uspíšení zrání či sklizně o
10 – 14 dnů, zvýšení rychlosti fotosyntézy jako přímý důsledek nárůstu koncentrací CO2,
apod.).
Adaptační opatření přicházející v úvahu k dalšímu rozpracování je třeba orientovat na změnu
pěstovaných druhů zemědělských plodin a hospodářských zvířat (introdukce, šlechtění),
používání nových agrotechnických postupů za účelem snížení ztrát půdní vláhy, zajištění
reprodukce půdní úrodnosti, zvýšení stability půd z hlediska jejich erozního ohrožení či
zlepšení a rozšíření využití závlah pro produkci speciálních plodin. Zřejmě nejsložitějším
úkolem bude nalézt vhodné způsoby, jak čelit zvýšenému tlaku infekčních chorob, působení
plísní a hmyzu a konkurenčnímu tlaku zvýšeného nárůstu plevelů.
Viz.
NÁRODNÍ PROGRAM NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ ZMĚNY KLIMATUV ČESKÉ REPUBLICE
Takže prosím uvažujte i v těchto dimenzích budoucích změn a nečekejte než obsah konzervy se zkazí začne zplyňovat a pak s velkým rámusem vybouchne - nebo se to již stalo? Kéž by, zatím slyším jen syčení z té konzervy co už je řádně načatá.
A ještě něco :
Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR
Vidíte jak jsem cíleně vyprodukoval diskuzi. Climaxi ty s vlastně napsal to sami co já. i s tebou souhlasím. Ale jje to o tom ,jakse vše podá. A také jak se k podanému ten či onen postaví.
Chápu také proč čsv bojuje za to či ono. Psnv za své. atd.
Vše je o lidech , ne o VČELACH. To je ten problém. Chceme Byznys nebo Včely. Dobravčela chce včely. A proto začněme u nich.
To miluju, když slyším že chci byznys a prachy a někdo svatý zastupuje VČELY a jejich dobro.
