06.08.2013, 10:28
Pane Filipe, je to takto: Pod termosolárním stropem se udělá jezero horkého vzduchu, teplé pro názornost 50°C. Kolem termosolárních rámků stoupá vzhůru vzduch, ohřátý na 40°C-zhruba (je prostě trochu méně teplý). Nahoře přijde pod vzduch horký a obě vzdušné hmoty se zde teplotně ovlivní a jistě také částečně promíchají (turbulence). Teplejší je ochlazuje a chadnější ohřívá. Vzduch pak uličkami mezi rámky klesá dolů, protože se na jeho místo tlačí další, ohřívaný solárními rámky. Proto v mém úlu najdete jak vzestupné, tak sestupné proudy. Asi jako se voda pohybuje v oceánu v mořských proudech. Pokud Vás to zajímá, v zadní části úlu je často mírně vyšší teplota než v přední, protože v přední části úlu je vyší vliv solárních rámků a v zadní zase vliv solárního stropu. Jinak nezapomínejte, že termosolární strop není primárně pojatý jako ohřívač vzduchu (ačkoli tak také funguje). Jeho primárním smyslem je sálání tepelného infračerevného záření do uliček mezi rámky. Aby se pod stropem nehromadil nebezpečně horký vzduch, je neustále províván vzestupným proudem kolem termosolárních rámků. Úl tedy využívá nejen proudu teplého vzduchu, ale také tepelného sálání z plošného zdroje. Proto to celé funguje. Pokud jde o elektřinu, nic mi nevyčitejte. Já sám mám tuto informaci je dva dny. Také netvrdím že to nejde-sám mám právně chráněnu také modifikaci svého výrobku na elektřinu. Tvrdím ale, že vše má své výhody a nevýhody. Slunce samozřejmě můžete nahradit jiným tepelným zdrojem. Také proč ne? Ale uvažte že u velkých počtů včelstev mimo obydlené zóny není elektřina zrovna výhodou. Nicméně mám z metody svého přítele velkou radost, protože to ukazuje, že termoterapie má opravdu význam a budoucnost.
Schválně jsem se díval na příspěvek na který poukazujete. A mohu Vás ujistit, že nejde o hřev topnými spirálami v podmetu. Tak jednoduché to opravdu není.
Milý pane Bencůr, pletete všechno dohromady. Nesrovnávám přece včelu medonosnou a indickou. Srovnávám teplotní podmínky vývoje jejich plodu. Protože včela indická chová plod dělnic při takové teplotě, kdy na něm není roztoč schopen žít. A toho je třeba využít i u včely naší. Prostě inspirace přírodou. Už jsem uváděl, že teplotu 55°C jsem dosáhl při pokusech ohledně tolerance plodu k různým teplotám. Nikdy jsem neříkal, aby včelaři léčili takto. Ale to Vy velmi dobře víte. Jen děláte že ne. Víte moc dobře, že hovořím o léčebném rozpětí 40-45°C po dobu nejméně dvou hodin. Pouze připouštím, že plod snese i vyšší teploty. Těch 36°C a více jsou teploty, které nemají za cíl roztoče zabít, a není jich dosahováno za léčby. Vznikají i bez aktivace termosolárního stropu, jen činností solárních rámků. To jsem také výslovně uváděl. Nejde tedy o teploty léčebné (zabíjející roztoče), ale spíše bránící jeho reprodukci. Vznikají ale jen za velmi teplých dnů a proto lze o tomto efektu vědět, lze ho i využívat, ale nelze na něj spoléhat. Za polojasných dnů termosolární rámky teplotu nad 36°C nenavyšují.
Ještě k tomu, jak zajistím pokles relativní vzdušné vlhkosti v úlu:
Vůbec nijak! Je to automatický proces. Pokud se podíváte na grafy na níže uvedené stránce, zjistíte že zde jsou jak grafy teplotního vývoje, tak grafy vývoje úlové a venkovní vlhkosti. A čím je v úlu tepleji, tím je vzduch relativně (nikoli absolutně) sušší. Například nyní je dle grafu venkovní vlhkost 52,2%. Ale v úlu je již jen 32,5%. Kdo nevěří, nechť se podívá. Od toho tu ty grafy přece jsou. Pěkný den všem R.L
http://www.dobravcela.cz/
U vlhkostního grafu značí:
Červená čára relativní vlhkost vzduchu venku.
Fialová čára relativní vlhkost vzduchu v termosolárním úlu.
U teplotních grafů je to stejné, jen je zde měřenou veličinou teplota.
A ještě malé vysvětlení změny-jeden z termosoárních úlů byl nahrazen úlem běžným. Jemu nyní odpovídá modrá čára v grafech. Srovnáním čáry fialové (termosolární úl) a modré (běžný úl) lze zjistit, jaký rozdíl ve °C mezi nimi díky využívání solární energie je. Fotografické sekvence zachycují jeden termosolární úl osazený včelami a sami můžete kdykoli sledovat, zda se včely nějak přehřívají a jsou vyvěšeny na česnu a nebo nikoli. Časem nahradí fotografické sekvence kamerový přenos.
A abych si tu samomluvu užil, ještě k výrobku mého přítele ze SR:
Tento výrobek k hubení roztoče je určen k užívání v jeho výborných úlech. Ty mají ale 8cm polystyrenu ve stěnách, nulové teplotní mosty a jiné vychytávky. Nemyslím si, že by to stejně dobře fungovalo v úlech horší kvality, v nichž skoro všichni včelaříme. Pokud ano, bude to super. Ale já bych tedy byl zatím v tomto zdrženlivý.
Schválně jsem se díval na příspěvek na který poukazujete. A mohu Vás ujistit, že nejde o hřev topnými spirálami v podmetu. Tak jednoduché to opravdu není.
Milý pane Bencůr, pletete všechno dohromady. Nesrovnávám přece včelu medonosnou a indickou. Srovnávám teplotní podmínky vývoje jejich plodu. Protože včela indická chová plod dělnic při takové teplotě, kdy na něm není roztoč schopen žít. A toho je třeba využít i u včely naší. Prostě inspirace přírodou. Už jsem uváděl, že teplotu 55°C jsem dosáhl při pokusech ohledně tolerance plodu k různým teplotám. Nikdy jsem neříkal, aby včelaři léčili takto. Ale to Vy velmi dobře víte. Jen děláte že ne. Víte moc dobře, že hovořím o léčebném rozpětí 40-45°C po dobu nejméně dvou hodin. Pouze připouštím, že plod snese i vyšší teploty. Těch 36°C a více jsou teploty, které nemají za cíl roztoče zabít, a není jich dosahováno za léčby. Vznikají i bez aktivace termosolárního stropu, jen činností solárních rámků. To jsem také výslovně uváděl. Nejde tedy o teploty léčebné (zabíjející roztoče), ale spíše bránící jeho reprodukci. Vznikají ale jen za velmi teplých dnů a proto lze o tomto efektu vědět, lze ho i využívat, ale nelze na něj spoléhat. Za polojasných dnů termosolární rámky teplotu nad 36°C nenavyšují.
Ještě k tomu, jak zajistím pokles relativní vzdušné vlhkosti v úlu:
Vůbec nijak! Je to automatický proces. Pokud se podíváte na grafy na níže uvedené stránce, zjistíte že zde jsou jak grafy teplotního vývoje, tak grafy vývoje úlové a venkovní vlhkosti. A čím je v úlu tepleji, tím je vzduch relativně (nikoli absolutně) sušší. Například nyní je dle grafu venkovní vlhkost 52,2%. Ale v úlu je již jen 32,5%. Kdo nevěří, nechť se podívá. Od toho tu ty grafy přece jsou. Pěkný den všem R.L
http://www.dobravcela.cz/
U vlhkostního grafu značí:
Červená čára relativní vlhkost vzduchu venku.
Fialová čára relativní vlhkost vzduchu v termosolárním úlu.
U teplotních grafů je to stejné, jen je zde měřenou veličinou teplota.
A ještě malé vysvětlení změny-jeden z termosoárních úlů byl nahrazen úlem běžným. Jemu nyní odpovídá modrá čára v grafech. Srovnáním čáry fialové (termosolární úl) a modré (běžný úl) lze zjistit, jaký rozdíl ve °C mezi nimi díky využívání solární energie je. Fotografické sekvence zachycují jeden termosolární úl osazený včelami a sami můžete kdykoli sledovat, zda se včely nějak přehřívají a jsou vyvěšeny na česnu a nebo nikoli. Časem nahradí fotografické sekvence kamerový přenos.
A abych si tu samomluvu užil, ještě k výrobku mého přítele ze SR:
Tento výrobek k hubení roztoče je určen k užívání v jeho výborných úlech. Ty mají ale 8cm polystyrenu ve stěnách, nulové teplotní mosty a jiné vychytávky. Nemyslím si, že by to stejně dobře fungovalo v úlech horší kvality, v nichž skoro všichni včelaříme. Pokud ano, bude to super. Ale já bych tedy byl zatím v tomto zdrženlivý.
