(02.07.2015 13:58)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Nevím, jestli jsou argumenty bez podpory vlastní praxí vůbec argumenty. No ale budiž, každý to můžeme vnímat jinak.LD
Naprostý souhlas. Př.Linhart by ty praktické výsledky už mohl zveřejnit. Přeci to za něj nebude testovat a počítat roztoče DOL?
(02.07.2015 13:58)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Nevím, jestli jsou argumenty bez podpory vlastní praxí vůbec argumenty. No ale budiž, každý to můžeme vnímat jinak.LD
Jasně, Leoši, jen málo z nás má k tématu argumenty podpořené vlastní praxí. Troufám si tvrdit, že v tomto ohledu jsme na tom oba stejně a k tomu dodávám, že asi oba půjdeme jinou cestou než termo-terapií.
Což je v pořádku, kein Problem.
Já bych byl rád, kdyby se připojili ti, kteří s touto metodou již pracují. Kde jsou? Jsou zváni!
Jiří
jak může tak starý včelař jako je Linhart říct, že nemůže roj donést 20kg medu a že to je běžnej výkon normálního včelstva.......pak nazve včelaře nevčelařem......to že neumí dostat do síly včelstva tak, aby mu donesly aspon 50kg medu tak je pro mě taky nevčelař.....
Před lety jsem měl přednášku pro Komerční včelaře. Jeden pán se mě zeptal: A kolik Vy máte letos medu? Já jsem řekl, že na jednom stanovišti 25kg a na druhém 30kg. Pán se vítězoslavně nadechl a řekl: A to se nestydíte chodit přednášet? Já měl letos nad 60kg medu. V sále to zašumělo a asi 20 lidí na toho pána slovně ale dosti drsně zaůtočilo. Byli to včelaři z Nasavrcka, kteří měli sotva 10kg medu. A včelaří asi 15km ode mě. Pak jsme se dozvěděli, že ten pán má řepku, akát, maliny, slunečnici a svazenku, i semenné porosty zelí. Vytáčí 4x ročně. Včelařil kdesi v oblasti lužních lesů na jihu Moravy. Lesů plných lip, lesní buřeně a javorů. Já mám jen jarní snůšku a pak medovici smrku - pokud se zadaří. Ani lípu zde nemáme. Takže ano, trvám na tom, že výnos do 30kg je v naší agrární poušti nížin Přeloučska bez kočování normální. A je také běžné, že v červnu usazené roje nedají med žádný a už jsem musel včelstva i v červenci pokrmit, aby se dožila krmení na zimu v srpnu. To je normální a obecně známý fakt. Mám se za to stydět? Jsem proto horší včelař? Znám i včelaře, kterým včelstva v létě uhynula hlady! S roji je to tak: Roj po usazení nejméně 21 dnů slábne. Na rozdíl od oddělku. První generace plodu kompenzuje snížení síly roje za prvních 21 dnů. A než se rozvine do snůškové zralosti a vylíhne se druhá generce včel po 42 dnech od usazení roje, bývá počátek srpna a je po snůšce. Proto talé platí, že májový roj je za fůru sena, ale červnový roj nestojí za zvonění....Pokud by mělo být běžné, že dá červnový roj 20kg medu v roce usazení, pak by celé včelstvo muselo běžně dávat mnohonásobek. Ono totiž těch Vámi opovrhovaných 20kg medu je více, než celostátní průměr na včelstvo. Takže trvám na tom, že roje běžně nedávají 20kg medu, v běžných podmínkách a úlech. To, že si zde nevymýšlím ohromující čísla ohledně medných výnosů byste měli spíše ocenit. Proto ten, kdo tvrdí že mívá od v červnu usazených a tedy pozdních rojů 20kg medu běžně, toho moc nenavčelařil. Nebo má excelentní podmínky. Tož si srovnejte v hlavě, kde je pravda a kdo si tu vymýšlí. Víte, je zajímavé, že s vyučenými včelaři co jako já zažili školu pánů Mandíka a Řeháčka máme obdobné názory i výsledky. Ale jak se do diskuse dají samouci, tak je vše jinak. Ti mají vždy medu více, a včely ho nosí i v noci.
Pane doktore, jestli operujete celostátním průměrem vytočeného medu na včelstvo....a ještě to používáte jako důkaz úspěšnosti termosoláru....pak vážně nevím, jestli jste někdy choval včely v klasických úlech...a nebo jestli si hrajete na člověka neznalého situace a praxe....A za druhé....komerční včelaři s průměrem 10 kg na včelstvo?...tak to ať se na to radši vy..... a jdou se živit jinak....Nebo k tomu ještě chtějí brát dávky od sociálky?
(02.07.2015 17:08)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Před lety jsem měl přednášku pro Komerční včelaře. Jeden pán se mě zeptal: A kolik Vy máte letos medu? Já jsem řekl, že na jednom stanovišti 25kg a na druhém 30kg. Pán se vítězoslavně nadechl a řekl: A to se nestydíte chodit přednášet? Já měl letos nad 60kg medu. V sále to zašumělo a asi 20 lidí na toho pána slovně ale dosti drsně zaůtočilo. Byli to včelaři z Nasavrcka, kteří měli sotva 10kg medu. A včelaří asi 15km ode mě. Pak jsme se dozvěděli, že ten pán má řepku, akát, maliny, slunečnici a svazenku, i semenné porosty zelí. Vytáčí 4x ročně. Včelařil kdesi v oblasti lužních lesů na jihu Moravy. Lesů plných lip, lesní buřeně a javorů. Já mám jen jarní snůšku a pak medovici smrku - pokud se zadaří. Ani lípu zde nemáme. Takže ano, trvám na tom, že výnos do 30kg je v naší agrární poušti nížin Přeloučska bez kočování normální. A je také běžné, že v červnu usazené roje nedají med žádný a už jsem musel včelstva i v červenci pokrmit, aby se dožila krmení na zimu v srpnu. To je normální a obecně známý fakt. Mám se za to stydět? Jsem proto horší včelař? Znám i včelaře, kterým včelstva v létě uhynula hlady! S roji je to tak: Roj po usazení nejméně 21 dnů slábne. Na rozdíl od oddělku. První generace plodu kompenzuje snížení síly roje za prvních 21 dnů. A než se rozvine do snůškové zralosti a vylíhne se druhá generce včel po 42 dnech od usazení roje, bývá počátek srpna a je po snůšce. Proto talé platí, že májový roj je za fůru sena, ale červnový roj nestojí za zvonění....Pokud by mělo být běžné, že dá červnový roj 20kg medu v roce usazení, pak by celé včelstvo muselo běžně dávat mnohonásobek. Ono totiž těch Vámi opovrhovaných 20kg medu je více, než celostátní průměr na včelstvo. Takže trvám na tom, že roje běžně nedávají 20kg medu, v běžných podmínkách a úlech. To, že si zde nevymýšlím ohromující čísla ohledně medných výnosů byste měli spíše ocenit. Proto ten, kdo tvrdí že mívá od v červnu usazených a tedy pozdních rojů 20kg medu běžně, toho moc nenavčelařil. Nebo má excelentní podmínky. Tož si srovnejte v hlavě, kde je pravda a kdo si tu vymýšlí. Víte, je zajímavé, že s vyučenými včelaři co jako já zažili školu pánů Mandíka a Řeháčka máme obdobné názory i výsledky. Ale jak se do diskuse dají samouci, tak je vše jinak. Ti mají vždy medu více, a včely ho nosí i v noci.
ano záleží na podmínkách s tim souhlasím, ale nemůžete říct, že včelař kterej má dobré snůškové podmínky a včely mu donesou 50 kg a roj 20kg je nevčelař.......protože takových včelařů je mraky......bohužel většina tomu nevěří, protože většina točí 20kg na včelstvo.....
(02.07.2015 15:25)Jiří Matl napsal(a): [ -> ] (02.07.2015 13:58)Leoš Dvorský napsal(a): [ -> ]Nevím, jestli jsou argumenty bez podpory vlastní praxí vůbec argumenty. No ale budiž, každý to můžeme vnímat jinak.LD
Já bych byl rád, kdyby se připojili ti, kteří s touto metodou již pracují. Kde jsou? Jsou zváni!
Jiří
S termoliečbou včelieho plodu vyvíjajúceho sa na prirodzenom včelom diele mám skúsenosť trinástich sezón. V mojom prípade to je trinásť zootechnických spôsobov ošetrovania štyroch až dvanásť včelstiev žijúcich na prírodnom diele. V sezóne môže včelár urobiť so svojimi včelstvami na včelnici len jeden postup, ktorý zodpovedne o niečom vypovedá. Každá sezóna je iná a ak niečo v postupe pokazím môžem to opraviť až v nasledujúcom roku. Čestne prehlasujem, že po dvanástich sezónach, v sezóne 2014, som našiel na mojej včelnici prvý a jediný úľ, z ktorého sa vytratili včely.
Pane Linharte, nedejte se odradit. Kdyby to kolegové alespoň vyzkoušeli a pak odsuzovali, dejme tomu. Ale takto čistě teoreticky... Snad k tomu dodat jen citát:
"Navrhuji zrušení patentního ústavu. Všechno už bylo vynalezeno a nic nového už nelze objevit."
Ředitel patentního úřadu ve Washingtonu, 1832
Takže chápu to pane Louky správně tak, že když máte uteplene PS úly, máte stejně medu jako pan Ing. Smělý? A červnové roje roje Vám dávají téhož roku 20kg medu, postaví plochu 20 rámků 37x30 a vice než polovina zasob na zimu je tvořena jejich vlastním medem? Pokud ano, pak jste na tom stejně, jako dopadl s mým termosolárním úlem pan Jindřich Meduna, také účastník tohoto fóra. Nezbývá než gratulovat! Co třeba zeptat se pana Meduny, zda termosolár podporuje jarní rozvoj, medný výnos, kvalitu medu atd? Bohužel zatím testoval jen první generace úlů, ale jakmile mi to umožní kapacita mého výrobce, dodám mu na testy úly v aktuálním provedení. Ty již léčí i za nízkých jarních teplot-viz. článek pana Tomčaly ve Včelařství. A jsou vybaveny i k chovu matek.
(03.07.2015 7:19)Jose68 napsal(a): [ -> ]Pane Linharte, nedejte se odradit. Kdyby to kolegové alespoň vyzkoušeli a pak odsuzovali, dejme tomu.
Když on tu pan Linhart na fóru od těch úlů už dva roky odrazuje sám když pořád mluví jen o jejich testování. Kolegové by rádi kupovali už vyzkoušené.
(03.07.2015 7:27)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Takže chápu to pane Louky správně tak, že když máte uteplene PS úly, máte stejně medu jako pan Ing. Smělý? A červnové roje roje Vám dávají téhož roku 20kg medu, postaví plochu 20 rámků 37x30 a vice než polovina zasob na zimu je tvořena jejich vlastním medem? Pokud ano, pak jste na tom stejně, jako dopadl s mým termosolárním úlem pan Jindřich Meduna, také účastník tohoto fóra. Nezbývá než gratulovat! Co třeba zeptat se pana Meduny, zda termosolár podporuje jarní rozvoj, medný výnos, kvalitu medu atd? Bohužel zatím testoval jen první generace úlů, ale jakmile mi to umožní kapacita mého výrobce, dodám mu na testy úly v aktuálním provedení. Ty již léčí i za nízkých jarních teplot-viz. článek pana Tomčaly ve Včelařství. A jsou vybaveny i k chovu matek.
no s těmi roji nemůžu říct, protože se mi včely nerojí, ale první oddělky co v roce dělám, mi jsou schopny 10 až 20kg donést, tak proč by né roj.......je jasné, že když v úle bude větší teplo, že bude rychlejší rozvoj, tak jako to je u mých polystyrenových úlů.....akorát, že polystyrenový úl váží pár deka oproti těm vašim těžkym krabicim
a nemusim u toho bejt a nastavovat nějaké skla a otvírat víka nebo kdovíco se u nich všechno musí dělat a hlídat.....je to prostě bez práce
Pane Linharte... Testování metody LBV mohl provést skutečně každý a to dle svého uvážení u všech včelstev, nebo jen u části. Pro mě to byla a je výborná myšlenka, díky za ní. S termosolárním úlem je to trochu jinak. O tom se snad nemusíme dlouze rozepisovat. Rozdíl činí 8000 na jedno včelstvo a jak jistě uznáte, testovat něco na jednom včelstvu je k ničemu. Píšete, že tento úl testujete několik let. Jediné co chci je vidět nějaké srovnání za tyto roky. Včely v termosoláru versus včely ve Vašich původních úlech. Pro jednoduchost netřeba srovnávat různá stanoviště. Nabídka včelí pastvy je skutečně velmi různorodá a mění se v prostoru i čase.
8000 Kč stojí, nebo to je rozdíl mezi nezatepleným a termosolárem?
Ale i tak. Při 25 včelstvech je to 200 000Kč. Na to z důchodu neušetřím a včely mi to zaplatí za 6-7 let. Pokud to nebude jako loni.
To, že se mi na jaře rozjedou rychleji, mi při současných snůškových poměrech, moc nepomůže. Zato v období medovice, budu muset léčit.
A teď modelová situace. Před asi 6 roky jsem měl ochranné pásmo moru 100m od včel. Co když budu mít smůlu a budu muset vše spálit.
Jaký budou náhrady za úly. Jako klasika, nebo termosolár.
8000 stojí. Rozdíl může počítat jen ten kdo chce rozšiřovat.
Je to jak píšeš. Velká investice s nejistou návratností. Výsledky by měl předložit majitel užitného vzoru (či jak se to jmenuje) a ne jeho zákazníci.
Představte si reklamní kampaň: Využijte skvělé vlastnosti našeho novátorsky konstruovaného vozu. Crashtesty jsme ještě neprovedli, prosíme vás o zaslání údajů z vašich nehod.
Něco k zamyšlení pro teplý letní den:
Byl jednou jeden tenkostěnný úl vzor Amerika. Pak vedle polystyrenový úl vzor pan Ing. Smělý. A vedle nich má těžká termosolární předražená krabice. Byl březen a venku 12°C ve dne a 4°C v noci. Všechna včelstva dostala v podletí 20kg cukru a spálila do květu lísek asi 6kg. Zbylých cca. 15kg zásob bylo v každém úlu připraveno pro předjarní plodování. Včely počaly plodovat a musely ohřát v březnu plodové těleso na nejméně 33°C. To v každém úlu. Jenže v úlu tenkostěnném je to problém. Ohřívejte něco na 33°C, vedle 15kg zásob ohřátých na asi 8°C. Navíc Vám většina tepla rychle uteče a tak se topí pánubohu do oken. V úlu polystyrenovém je to lepší. Tam je plodování rychlé, díky jeho schopnosti šetřit teplem. Ale i zde včely ohřívají jen plodové těleso. Zbytek úlu je podobně studený, jako plásty v úlu tenkostěnném. Také zde tedy včely čelí velkému teplotnímu gradientu. Sluneční teplo nemá šanci takový úl ohřát, protože polysteren izoluje oboustranně. Tento úl je totiž termoboxem. Navíc pan Ing. Smělý správně říká, že je nutno takto vedená včelstva napájet. Což zabírá čas a tak pan Ing. uvádí, že tyto úly jsou pro intenzivní včelaření v malém. Sám jich má tuším méně než 10. Má předražená krabice funguje v předjaří takto: Jakmile v březnu zasvítí slunce, celý vnitřek úlu se bez jakéhokoli přispění včel (nejen plodové těleso jako v úlech jiných ) ohřeje na 20°C a více. To má zásadní dopad na rychlost rozvoje včelstev. Ta pak dávají nad 30kg medu na první vytáčení s jistotou (vím-mnozí zde mají více
). A pokud toto ještě jedou zopakují a dají za rok 60kg medu, prodáte ho za jen 120kč/kg (opět se držím s cenou nízko), pak máte v ruce 7200kč. Přitom oněch 60kg medu je údaj velmi střízlivý a platí pouze pro nekočující včelaře. Takže tento úl má schopnost zaplatit se velmi brzy. Již v roce jeho osazení včelami.
Na závěr k panu Loukimu, který uvádí: ale první oddělky co v roce dělám, mi jsou schopny 10 až 20kg donést, tak proč by né roj.......
To máte tak pane Louki-první oddělky se dělají v květnu na počátku květu řepek. Maximálně na konci květu řepek. Od počátku sílí, protože mají plod. Já ale hovořím o červnovém roji vysypaném na holé mezistěny, tedy bez plodu a proto slábnoucím. Nesrovnávejme tedy dva úplně jiné případy. Není to zde vhodné.
Víte, já přece nemám zapotřebí něco donekonečna dokazovat. Proč bych to dělal ? Běžně mi volají vysokoškolsky vzdělaní lidé a říkají, že je zcela jasné jak to funguje. Že četli mé stránky a dává jim to celé smysl. Neboť se stejný trend uplatňuje i ve stavebnictví. A nevěřící budou vždy. Tak proč si s tím lámat hlavu. Mě stejně nebude nikdo věřit, protože jsem autor. Když do Včelařství napsal uživatel, že si v létě ohřevem vyhubil roztoče, ozval se jakýsi pan Kramný a celé to zpochybnil. Text ze Včelařství 6/2025 str. 205:
Vážený pane Čapku,
po přečetní Vašeho článku mám určitou pochybnost o výsledku či účelu Vašeho sdělení. Vzhledem k tomu, že jste prováděl také léčbu gabony, není možné věrohodně doložit výsledek Vaší termosolární léčby. A také, proč léčit zdravé včely?
Toho pána nezajímá, že při první fumigaci ze dvou termosolárů nespadl ani roztoč, ačkoli mu byla dělána komisionálně. Netrápí ho, že stejné gabony dostaly také běžné úly a spad byl ve stovkách roztočů při první fumigaci. Což mimochodem jen dokládá jejich neúčinnost a naopak účinnost léčby ohřevem. Ale úplnou perlou je dotaz, proč pan Čapek vůbec fumigoval. Jako by mohl nefmigovat a léčbu odmítnout? To s rizikem, že dostane 50 000 pokuty za protivení se mimořádným veterinárním opatřením....Takže co s tím. Ode mě nejsou informace věrohodné a od těch kdo jsou s úly spokojeni také ne. Zdravé včely na promořené včelnici v kalamitním roce zřejmě nejsou tím důkazem, který má v očích mnohých význam. Dobře jim tak....
(02.07.2015 12:36)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]No, vidím že debata je u konce. Někomu dávají roje usazené v červnu 20kg medu běžně v jakémkoli úlu a považuje to za běžné. K tomu není komentáře třeba. Kdo včelaří, ví o tom své...Mnozí totiž mají 20kg medu od včelstev za rok a někteří ani to ne. Vzpomeňte na rok minulý. Proto soudím, že autor tohoto výroku je jasný nevčelař.
Možná je to špatně pochopeno, to byl
dotaz začátečníka, který má takovou informaci od okolních včelařů a zatím minimum zkušeností.
Od podnikatele bych očekával trochu "vstřícnější" reakci - vysvětlení.
Pokud to vezmu z druhé strany, tak uvádět ve výhodách termosoláru těch 20 kg je nic neříkající z důvodů, které jste popsal. Podobně by se mohl kdokoliv o odbornosti vyjádřit o Vás
(03.07.2015 13:28)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]... Text ze Včelařství 6/2025 str. 205:
...
... Netrápí ho, že stejné gabony dostaly také běžné úly a spad byl ve stovkách roztočů při první fumigaci. Což mimochodem jen dokládá jejich neúčinnost a naopak účinnost léčby ohřevem.
Jsem zmaten: takže Gabony nefungovaly (což je v určitých lokalitách známo). Ale to, že u kolegy po Gabonech nic nespadlo je důkaz funkčnosti termosolárů? Možná se mýlím, ale není tu nějaký argumentační problém?
Přiznávám, že může být, ale i nemusí - vzhledem k situaci s Gabony.
Ale použít toto v tak zásadní argumentaci je myslím chyba.
Jiří
P. S. Mimochodem: byl byste, pane doktore, ochoten zveřejnit ta stanoviska oněch vysokoškolsky vzdělaných osobností i s jejich jmény (souhlasem)? Myslím, že by to věci i principu hodně pomohlo. Jinak je to, pokud jde o argumentační hodnotu, něco jako: doporučují čtyři z pěti ... etc.
Čím dál víc se to, žel, posouvá k diskusi o argumentaci, přičemž sám systém je přinejmenším zajímavý a cenný pro další veřejnou debatu. Ale furt se nám to uhýbá někam jinam. Proč?
I Radim Uzel se postavil za Arginmax, nebo jak se ta vě jmenuje ...
A ještě jedno PS.: Jindřich Meduna sem píše často. Nyní by mohl využít šance napsat něco skutečně k věci ... Jindřichu, kde jsi?
Krásná pohádka pro letní den.
Zkusím to formulovat ještě jinak. Včely musí každý rok, pořád dokola, překonat řadu potíží a vykonat spoustu práce, aby přežily další zimu v co nejvýhodnější kondici pro nové jaro. To co nám tady pane Linharte popisujete jsou střípky těch potíží a činností. Důležité je ale hodnotit celek. Při hodnocení jednotlivostí vznikají názory typu "Kdyby pes nekálel, doběhl by dál", což je z hlediska jednoho doběhnutí pro aport jistě pravda.
Váš úl dozajista včely ovlivňuje a to celou řadou různých vlivů. To co bych rád viděl, jsou výsledky porovnání celé škály působení těchto vlivů na včelstvo alespoň 2 sezóny po sobě v porovnání s působením "obyčejných", které máte na stejném stanovišti. Naprosto jednoduchý pokus, který ukáže o co jiná je kondice a medný výnos včelstev.
Pokud to nejste ochoten nebo schopen udělat, nabídněte váš nápad ostatním zdarma(plánky, popis), tak jak to udělal pan Dvořák z odkazu joera. Nadšenců k výrobě a testování se jistě najde dost.
Při koupi úlu za 8TK bych nějaké výsledky pozorování už očekával.