Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Ale ty názory tady zazněly od "autorů" a zastánců termosoláru.

(13.09.2015 21:16)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Záznamy kolik (přesná čísla ) byli sem si nezapamatoval.

Co ty jsi vlastně zač? Máš schopnosti provádět výzkum, nebo jsi jen výrobce prototypů a následně propagátor úlu?

(14.09.2015 7:55)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]

(13.09.2015 21:39)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Jinak Pavle pokud pokusničíš s varroazou a prostředím ,měl bys mít termosolar doma a pracovat s nim. Si zběhlí v ulovych soustavách , ve varroaze a to bys tím mohl jasně odzkoušet, zda to funguje, nebo ne a vše správně popsat. Jsi ing,a tvůj plat snad dovoluje k nakupu termosolaru k odzkoušení, nebo se dohodnout s Linhartem. Ale je snažíš přešlapovat a jen diskutovat snad i krytizovat. Byl jsi aspoň na předváděčce?

Koupit si termosolár zde inzerovaný na základě žádných informací? to bych popřel sám sebe. Tak blbý zas nejsem a ohledně včelaření mám zatím jiné priority. Až budu mít čas nazbyt, tak si udělám vlastní termoléčebné zařízení s termo-hygro regulací, výhradně na elektřinu. To půjde jednoduše vložit do každého podmetu. Solární aktivisté by mohli využít fotovoltaiku. Uvažte, cena solárního úlu = cena obyčejného úlu + fotovoltaický systém, který najde na včelnici široké využití.
Má-li někdo chuť se do toho pustit hned. Jsem ochoten o tom zde a zadarmo, jak na to. Ideální by bylo, aby se toho chopil někdo z vás, kdo dělá MaR.

pavle podivej se na stranky Hivetu, a nevymejšlej nic nového.

Mohu k tomu ještě dodat -vše tu již jednou bylo.
Roku 1940 zde v Hájské elektrárně /jmeno jsem zapoměl,ale dá se dle potřeby sehnat/,majitel,též náruživí
včelař začal s pokusy - vytápění úlu.
Hájská elektrárna - mezi Třeštinou a Bohuslavicemi na Moravě.
Topidlo uchovává muzeum Dubická Včela. F.V.

(14.09.2015 14:54)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]pavle podivej se na stranky Hivetu, a nevymejšlej nic nového.

Jenže tady je řeč o solárních systémech.
Oni neregulují podle teploty na plodu.
Oni neregulují vlhkost.
Stojí 9000,-
Je to závislé na el. proudu ze sítě či centrály, či fotovoltaice s měničem.
Je to jistě 100x lepší, než Termosolár, má automatickou regulaci.

To mé, to je bezpečné (12V), může do toho vytéct cokoliv a nezničí se to, může si to doma zbastlit středně schopný šikula za stejnou cenu ale i s víceúčelovým zdrojem elektřiny.

Topilo se v zadovácích odporovým drátem namotaným před sklem. A stále topí.

Je pravda, že aj v minulosti sa vykurovali úle. Ale dôvodom nebol VD, ale lepší jarný rozvoj. A dokonca M. Dvořák, rok 1991-1995, (ak som poplietol meno, ospravedlňujem sa) navrhol taktiež "termosolár" pre podporu jarného rozvoja. Kopal jamy pod úlmi, usmerňoval slnečné lúče pomocou zrkadiel....

To topení v časném jaru může být na obtíž. To, že zatopím neznamená, že nastavím takové klima, jako kdyby bylo venku o 10°C více. Tomu ohřátému klima (vzduchu) chybí voda, tedy není klima, jako klima. Může tak dojít k vysychání medných zásob a k vodnímu deficitu i na plodu.
Kdyby se to osvědčilo, již by se to dávno používalo.

Pan Dvořák je stále aktivní, má dokonce web http://www.dvorak.maweb.eu/ kde si můžete stáhnout původní brožuru z roku 1990 podněcování sluncem.

---

(14.09.2015 18:46)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To topení v časném jaru může být na obtíž. To, že zatopím neznamená, že nastavím takové klima, jako kdyby bylo venku o 10°C více. Tomu ohřátému klima (vzduchu) chybí voda, tedy není klima, jako klima. Může tak dojít k vysychání medných zásob a k vodnímu deficitu i na plodu.
Kdyby se to osvědčilo, již by se to dávno používalo.

To řeší právě termosolární podstavec p. Dvořáka http://www.dvorak.maweb.eu/podnecovani-sluncem/

Pravda, takové pařeniště pod úly.
I to ale má háček, jako vše. Dochází k větším teplotním rozdílům mezi dnem a nocí. Plodiště se nadá stáhnout, musí se temperovat. To by bylo lepší je dát do sklepa, kde je vlhko a stálá teplota. To už ale také zkoušeli a také nepochodili.

To topení skutečně samo nestačí. Protože se pak nesráží voda a musí se napájet. Dokonce pozná podle toho že včely létají že došla voda a ani nemusí chodit dovnitř.

Já měl topné těleso asi 20W pod středovou uličkou, měl jsem zato, že kondenzace v krajních uličkách probíhá - většinou neuteplené úly a včely se v těch prostředních vytáhly až k tělesu.

Ale žádný zázrak jsem nezjistil, dělal jsem to v roce kdy jsem chtěl hodně množit a byl inspirován článkem doc. Ptáčka ve Včelařství.

Dr. Karol Novacky sa tymto zaoberal uz v povojnovych rokoch. Hovori o temperovani nie vyhrievani vcelstva, o vykone 3 az 5W. Zaujima ma to v suvislosti so skorym chovom matiek. Topnym telesom /zvolil som 10W/ zhotovenym z kanthaloveho drotu, umiestnenym medzi dvomi sklotext. platnami 1mm hrubymi, bola dosiahnuta na ich povrchu teplota 28 C. /v suterene pri okolitej teplote 17 C / Po ochladeni sa tymto budem dalej zaoberat. Ratam samozrejme s dodavkou pelu, glycidov a vody.

Uvazujem o plosnom telese, ule so 6cm PS pripravene.

(14.09.2015 10:43)jaro napsal(a): [ -> ]Mňa by teraz zaujímalo ako vlastne pracovať s tým úľom. Nezajíma ma teraz účinnosť liečenia ale manipulácia počas liečenia. Bude niekto taký dobrý a napovie?

Nezlob te se,ale do takové to debaty o nesmyslech se již pouštět nyní nehodlám. Mám mnoho jiných povinnosti, než abych ztrácel čas.
Holube přeji ti hodně úspěchu s tvým topením, ale brzo zjistíš, ze je to daleko složitější. Částečně maš pravdu , ale jen částečně.
Knihu Dvořaka znám.
Topení jsme zkoušeli a jsou zásady ,které se musí dodržet. jinak vytápění se stane kontraproduktivní.

Citace:Kto bol na prednáške p. Linharta v BB, ten by tu mohol niečo napísať. Ja som sa len dozvedal a vraj to nie je také jednoduché. Nepoznám manuál na ten úľ a vraj, keď svieti slnko tak sa má dať dolu strieška, aby svietilo na solár a keď vystúpi teplota nebezpečne vysoko, tak sa to musí zakrývať!? Je to pravda? To musím stáť pri tom úli???
Mňa by teraz zaujímalo ako vlastne pracovať s tým úľom. Nezajíma ma teraz účinnosť liečenia ale manipulácia počas liečenia.

Bol som tam, videl som prezentáciu, počul som prednášku, a po prednáške sme s pánom Linhartom predebatovali pri čaji všetko možné aj nemožné.
Podľa navrhovanej metodiky má včelár v termosolárnom úli prvý krát liečiť po medobraní a pred doplnením zimných zásob. Plodisko treba upraviť a preložiť plod do horného nadstavka. Podľa predpovede počasia si treba vybrať očakávaný slnečný deň. Ráno treba odstrániť plechovú strechu z presklenej povaly a okenice z presklených predných stien úľa. Podľa prezentovaného video záznamu asi za dve hodiny stúpne teplota v úli na 40°C, pričom prehreje voskové plásty a bunky so zaviečkovaným plodom. Za ďalšie vyše dve hodiny stúpne na 45°C. V ďalšom čase vystúpi nad 45°C, až na 48°C, čo sú teploty potrebné na zabitie dospelých samičiek Varroa pod viečkom po dobu 15 minút.
Ďalšie liečenie treba zopakovať o 12 dní...
Pri úli nikto stáť nemusí. Hádam si každý včelár dokáže nájsť nejakú robotu za ten čas strávený pri včelách. Pod chvíľou treba skontrolovať pohyb teploty v úli. Povolanejší ma určite doplnia alebo moje postrehy vyvrátia.

(14.09.2015 18:32)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]Je pravda, že aj v minulosti sa vykurovali úle. Ale dôvodom nebol VD, ale lepší jarný rozvoj. A dokonca M. Dvořák, rok 1991-1995, (ak som poplietol meno, ospravedlňujem sa) navrhol taktiež "termosolár" pre podporu jarného rozvoja. Kopal jamy pod úlmi, usmerňoval slnečné lúče pomocou zrkadiel....

Ono sato predpokladám v minulosti dosť kombinovalo s jarným podnecovaním (ja to volám kŕmením). Teplota sama o sebe síce nestačí, ale pri vyššej teplote je potrebné menšie množstvo energie na vyhriatie plodu a zároveň, ak by bola teplota o niečo vyššia ako tých 35 stupňov, dôjde k urýchleniu vývinu včelieho plodu. Je to jav bežný u hmyzu, kedy pri zvýšení nad štatistické optimum (teploty, u včiel 35 stupňov) až po určitú hranicu, kedy dôjde k poškodeniu, dochádza k zrýchleniu vývinu. Eventuálne pri znížení naopak, alebo je potom rýchlosť doháňaná "kúrením" z toho vyplýva zvýšenou spotrebou zásob. No a tu sa mi vynára otázka. Aký vplyv by malo zvýšenie teploty nie na klieštika, ale na rýchlosť vývinu plodu? Existuje také zvýšenie, ktoré by skrátilo vývin robotníc? Malo by to praktický dopad na silu včelstva?

Milan,
Linhard ešte hovoril o druhej likvidácii klieštika na jar, znovu má prebehnúť jedno kolo a doraziť to čo náhodou prezimovalo...

Dodal bych, že střecha se nasazuje při dosaženi 47stupnu. Proto se musí teplota čas od času sledovat. Následujících minutách se plod prohřeje na požadovaných min 40stupnu. Zde je rozdíl mezi Termosolarnim ulem a Hivetem ,u kterého Karač doporučuje teplotu 41-43stupnu.

Citace:Aký vplyv by malo zvýšenie teploty nie na klieštika, ale na rýchlosť vývinu plodu? Existuje také zvýšenie, ktoré by skrátilo vývin robotníc? Malo by to praktický dopad na silu včelstva?

[attachment=3633]

Keď v termosolárnom úli nechá včelár dlhodobo, aj dva jarné mesiace, otvorenú okenicu aspoň na jednom nadstavku, tak sa mu najmenej počas 12 hodín denne podarí v termosolárnom úli udržať stálu teplotu okolo 36°C, a to je teplota, ktorá skracuje vývin včely aj o 24 hodín a obmedzuje samičky Varroa v párení.

Aj ja ešte doplním, že čidlá merajú v hornej a dolnej časti plodového plásta, na rámiku približne v strede plodiska, teplotu vosku, nie teplotu v úľovom priestore.
A usporiadanie plástov je na teplú stavbu.

---

Tiež si myslím, že stolár, ktorý pozná technológiu výroby drevených nepriedušných eurookien, dokáže postaviť termosolárny úľ.