(16.07.2014 20:26)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Najlepšie dno je také, v ktorom sa dajú vyskúšať všetky možnosti (sito, celo-debnenie atď...) Ja osobne som teraz zástancom celodebneného dna s možnosťou nad debnenie zasunúť sito (alebo ho tam mať permanentne) a pod sito monitorovaciu podložku. A viac mi vyhovujú vyššie dná s možnosťou prístupu zo zadu. Ale dá sa postaviť úľ i na preglejku. I to mám na včelnici a funguje to, ale na zimu to tak nenechám...
Co myslíte bedněním? U nás je bednění = šalunk = tedy vlastně forma na beton. Jinak se to slovo v češtině už asi nepoužívá. Nereju, ptám se, asi myslíte plné dno z prken - dosák, jestli se nemýlím.
(16.07.2014 17:43)brak73 napsal(a): [ -> ]Prosím, o radu, chci začít včelařit a tak zatím sbírám informace. Jaké je lepší použít dno k úlu ? Varoa nebo dřevěné a proč Varoa dno nemá ještě pevné dno, v létě chápu, že včely lépe větrají , ale co v zimě? Děkuji.
Každá knížka o včelách obsahuje pojednání o tom, že včely v zimě úl nevytápějí.
Ovšem tuto větu si drtivá většina začátečníků ( a bohužel i pokročilých) vykládá tak, že včely lze chovat CELOROČNĚ v bedně, která nejen že je tenkostěnná, ale dokonce nemá dno. Doporučuju každému aby si představil že bydlí v bytě, kde by mu v topné sezoně nějaký debil ve všech místnostech zlikvidoval podlahy a nahradil je sítem. Nemusí být člověk Einstein, aby to pochopil, navzdodry kravinám, které mnohé MODERNÍ knihy a
odborné články obsahují. Argument o otevřeném česně je nesmyslný, jde o poměr objemu úlu ku ploše česna, navíc na zimu se zmenšuje česno kvůli hlodavcům na výšku pouze 6 mm. K tomu česno si včely umí zmenšit vlastními těly a regulovat množství proudícího vzduchu. Opakuju, v zimě to (zasíťované dno) nevadí, v předjaří a po zbytek roku ano!
Takže. Včely úl v zimě nevytápějí, ale je rozdíl otevřené česno - zmenšené kvůli hlodavcům a zasíťované celé dno. Co třeba vítr? Psovi se taky bouda nevytápí a má furt otevřené dveře, napadlo by snad někoho udělat mu u boudy dno (podlahu) z pletiva a dát mu jí půl metru nad zem? Včelám to mnozí dělají.
V předjaří, když včelstvo úl vytápět začne, asi moc rychlý rozvoj mít nebude se sítí místo dna. Přežije to, protože včely jsou dokonale blbovzdorné.
Proto je lepší mít dno plné a pokud se nekočuje, je síto zbytečné. A kvůli varroamonitoringu je takové drahé dno taky neskutečný a zbytečný luxus, existuje snazší a laciná varroa podložka. Já jí nepoužívám, nedělám žádné "nezákonné" kejkle s léčením a tak monitorovat nepotřebuju. Léčím tehdy, kdy se má a tím co je k tomu určeno a nemám nejmenší problém.
Vysoký podmet, tedy vysoké dno je taky zbytečná komplikace. Stačí jednoduché dno, přístupné zezadu i zepředu. Na něj se dá a nechá se CELOROČNĚ jeden NN (nízký nástavek), ve kterém jsou prázdné rámky a třeba jen horní loučky (pak ale divočinu včely přistavují k bočním stěnám a ztrácíme všechny výhody rozběrného díla) a pak jednoduché až primitivní LACINÉ dno splňuje všechny požadavky na vysoký podmet. Nástavky mít úl musí a než dát asi 1.200 Kč a nebo víc za vysoké dno z obchodu, jako třeba tady
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelars...-plemenace , tak raděj ten jeden NN třeba tento:
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/fot_ope...y/4196.jpg i kdyby se jinak NN nepoužívaly. NN by k tomuto účelu byl ale lepší vysoký jen 15 a nebo 14 (jako má pan Jindra). U Langstrothu se dá nízký nástavek zařadit do sestavy víc než snadno i v případě, že by se NN, jak jsem už psal, v provoze nepoužívaly.
Já používám NN 39x15 v kombinaci s vysokými nástavky jak u 39x30 ale i u 39x24 a tak stejný NN v roli "vysokého dna" je maličkost.