Včelařské fórum – o včelách a včelaření

To jestli budeš mít roj, nebo smetenec je téměř jedno.
Rámky jsou vždy pro daný systém.

Zkus fakt něco si přečíst, nelze se na všechno ptát na internetu. Pokud si pár knížek přečteš tak plno věcem budeš rozumět dřív než se na ně zeptáš.

Proč uhynuly včely včelařovi a ve stromu né? Protože těm ve stromu nikdo neodebírá med! Pokud včely nemají zásoby tak je jedno jestli je srpen či září nebo leden!

Kolegové víte co mě zajímá. Pořád se zde často objevuje něco o stresu a zhoršení zdravotního stavu častým rozebíráním! Máte to na vlastních včelstvech vyzkoušené nebo jen papouškujete něco co říká jiný? Já to zkoušel a rozdíl žádný znatelný nepozoroval. Nemohu tedy přijít na to kde jsem dělal chybu?

Já ne. ANi volnou stavbu, ani rozebírání. Pokud vynechám extrém každý týden do nich lézt, to jsem dlouho nezkoušel.
Myslím, že to má nepozorovatelný vliv, nebo neumím pozorovat.

(06.10.2014 20:38)NB1 napsal(a): [ -> ]Pořád se zde často objevuje něco o stresu a zhoršení zdravotního stavu častým rozebíráním! Máte to na vlastních včelstvech vyzkoušené nebo jen papouškujete něco co říká jiný? Já to zkoušel a rozdíl žádný znatelný nepozoroval. Nemohu tedy přijít na to kde jsem dělal chybu?

Hádám, že jsi neudělal chybu, už jsi jen prostě zapomněl, jaký kraviny jsi dělal jako úplný začátečník. Ale já to mám v živé paměti Možná není ani tak důležité jak často ale spíš jakým způsobem do nich člověk leze. Je velkej rozdíl mezi tím, jak jsem se ve včelách vrtal před dvěma roky, a dnes. To si každý, a bohužel i jeho včely, prostě musí vyžrat.

Což to já si to načtu, ale už teď pochybuju, že se někde dočtu, jaká metodika vyžaduje nejméně zásahů včelaře, resp. je na včelaři nejméně závislá. Dočtu se ledacos od loketní míry až po nejmenší detaily LG úlů, výhody a nevýhody různých materiálů mateřích mřížek, nemocech atd atd. Ale někoho, kdo by se byl schopen podívat se na všechny možné metodiky seshora - to by bylo zajímavé čtení.

Takový není a najdeš jen množinu individuálních zkušeností, v níž nalezneš řadu obecných principů, u nichž nakonec zjistíš, že už si je někde četl (Tautz, T. Sealey ...). V principu bude asi nejvýznamnější srážka s realitou našeho teplého a poněkud nevětraného rybníčku ... Ta se dá ale ustát ...
Jiří

Počet zásahů není o úlu ale o včelaři a podmínkách okolo. Nejen snůška ale i nákazová situace atd. . Vynechám extrém kdy má včelař z nějakých důvodů "extrémní" (třeba minimální plodiště aby byl pro něj všechen med v medníku atd) úl pro maximalizaci výnosu atd.

---

(05.10.2014 22:01)bobek napsal(a): [ -> ]Ty vole, já nejdřív myslel, že sem přispěl Grof, nebo něco takovýho...

Mám pocit že on to sem dává k "uvěření" a já k zamyšlení.

Jednoznacne nejmene zasahu bude vyzadovat chov v Nymsove N2 ulu vlastni zkusenosti sice nemam, ale videl jsem je na vlastni oci a ze vsech obecnych principu jsem otom presvedcen. Autor v nich chova jiz 25 let. Prave tri sestavuji a s Milanem Havelkou se podelime o zkusenosti v samostatnem vlakne.

(07.10.2014 4:46)Jan Smíšek napsal(a): [ -> ]Což to já si to načtu, ale už teď pochybuju, že se někde dočtu, jaká metodika vyžaduje nejméně zásahů včelaře.

Jednoduchý chov včel v nízkých nástavcích

Já když pořídil včely, tak jsem si dal limit, že nejřív po 14 dnech do nich polezu. Ještě že jsem jich měl za rok víc, byl to hrozný absťák to vydržet a to ty úly měly okénka.
A celkem mi není jasné proč jinak bych měl včely, než abych byl s nimi v "kontaktu". Pokud na ně chci jen koukat, tak pak skleněný úl a pokud jen na to že létají, tak velice zjímavé je pozorovat sršní hnízdo atd.
A ty se určitě nestresují, jsou naprosto v pohodě dokud se do nich neleze nebo netluče.

Mně uniká význam pořídit si včely a mít starost abych je nestresoval. To je pak nejlepší si je nepořizovat.
Mám pocit že je to zase nové hnutí za včely bez stresu.

Jakoukoliv knížku koupíš, tak tam autor popisuje metodiku chovu na té rámkové míře, kterou používá a v té oblasti, ve které včelaří.
Jan Smíšek hledá celkem logicky metodu s nejmenším počtem zásahů. Já ho chápu, určitě má před včelami respekt, je pochopitelné, že je chce co nejmíň rušit v jejich přirozeném rozvoji. Další důvod by mohla být lenost, ale o tom pochybuji. Další důvod hledání úlu s minimem zásahů je ekonomicky, někdo kdo má stovky včelstev ani jinak nemůže fungovat.

Co jsou vlastně ty zásahy, proč je děláme a jak by šly minimalizovat.
1. Jarní prohlídka....jde vlastně o kontrolu množství zásob a ujištění zda matka ploduje. Zásoby se dají zkontrolovat pomocí váhy a to zda matka ploduje se dá s určitými zkušenostmi posoudit i podle chování včel...nosí pyl, vodu a určitě mne doplníte, hlavně jak to na česně vypadá, když není matka v pořádku....
2. Rozšiřování .....to je dalších pár zásahů.....musím pracovat, napíšu později... ale principiálně rozšiřujeme, protože jsme v podletí zužovali

Už to vím jsem línej

Ne ne, nejde mi nyní o bezzásahovost kvůli nerušení včel, (to taky, a také mám obavu, že mě manželka moc neuvidí, protože budu pořád u včel). Hledal jsem systém, který nebude tolik závislý nebo bude co nejméně závislý na mé dlouholeté spolehlivosti (dovolené, malé děti, starší rodiče, manželka/ky a jiné koníčky, dům.....).
Vím, že nepotřebuji intenzivní způsob chovu, je mi sympatičtější extenzivní (už pro můj základní postoj "příroda ví lépe", který však neuplatňuji militantním způsobem a např. jsa nemocen, nechávám se i léčit léky a lékaři). Neplánuji se včelami živit ani přiživovat.
Rád bych s nimi vytvořil příjemnou symbiózu typu "já vám vytvořím příjemné prostředí pro život, budu vám pomáhat, když to bude potřeba, občas vám zobnu něco medu, budu si vás pozorovat a nechám vás žít po svém". Což neznamená nechám vás chcípnout hlady nebo na roztoče.

2. Rozšiřování.... obecně včelstvo zimuje na menším prostoru, než jaký potřebuje v době svého maximálního rozvoje (květen, červen) Prakticky všechny metodiky proto v podletí zmenšují včelám životní prostor odebráním medníku či medníků, někdy je to zúžení (včelařský termín) drastické....brady a tak a ještě to považujeme na normální vidím to jako jeden ze stresů a včelstvo nutíme se přeprogramovat na menší prostor.
No a s rozvojem včelstva v předjaří a na jaře jim zase slavnostně ten prostor přidáváme a protože rozvoj včel v předjaří záleží na mnoha faktorech (počasí v zimě, kvalita matky, počasí v předjaří a možná že i odhad včel dopředu o kterém jen tušíme) tak jsme dost často s tím rozšiřováním hezky pozadu. Kraňka je citlivá na prostor a včely umí počítat, jak prostor který mají k dispozici, tak ví kolik se jich vylíhne a když nemají dost prostoru, zahájí přípravu na rojení. Je dokázáno, že rozhodnutí o vyrojení padá asi 6 týdnů před vlastním vyrojením, což v případě třeba letošního roku, kdy první roje byly již koncem dubna znamená, že bylo třeba rozšiřovat někdy v první dekádě března a kdo to udělal?? Kdo rozšiřoval klasicky v dubnu, tak si přidělal spoustu práce s prohlídkami včel kvůli rojové náladě, event. s roji atd atd.
I když jim ten prostor přidáme včas, většinou je to spojeno s nějakým převěšení plástů z plodiště, což je zase stres," bordel" v úlu a potřebou včelstva se zase přeprogramovat. Samozřejmě včely zaberou na 300% opraví ten nepořádek v plodišti, který jsme jim tam udělali, ale určitě se tohle nějakým způsobem může projevit, obzvlášť když jim to uděláme několikrát . U člověka dlouhodobý stres způsobuje pokles imunity, u včelstva to bude obdobné . Včelař se bije v prsa, jak mu ty včelky staví a jak dělají to, co on jim "poručí", ale přirozený rozvoj to určitě není

Jaký asi tak potřebuje kraňka prostor. Udává se, že prostor okolo 160-180 litrů již stačí na to aby se nerojily z důvodu malého prostoru (je to tak 4x BWD či 6x L 2/3)
Jak tedy na to, jaké jsou možnosti.
Buď zimovat opravdu ve velkém prostoru... třeba Leoš Dvorský zimuje na 5 L 2/3 a šestý má nad nimi tak, aby tam včely mohly ( má povytaženou folii asi o 5-6cm) ony ten prostor vnímají a taky Leoš roje nemá, samozřejmě hraje roli i genetika.
Nebo natvrdo udělat úl veliký tak, že rozhodně nebudou mít pocit stísněnosti a této velikosti včely chovat po celý rok, odpadá rozšiřování, zužování, kontroly rojové nálady atd atd. To je cesta N2 úlu pana Nymsy.

Zimovat na velkém prostoru - ok. Ale všude se píše, že v předjaří je potřeba prostor zúžit tak, aby ho včely dokázaly obsednout, vyhřát.
Nebo to jde i bez toho? (to je otázka, nikoli sarkasmus)

Podle toho jak spěcháš. Zůžení, zateplení, krmení, napájení urychluje rozvoj. Se všemi positivy i negativy. Takže je třeba vědět jaká je v místě snůška a co chci.

Je dokázáno, že silné včelstvo nepotřebuje zateplení, lépe řečeno, že zateplení u něj nemá vliv na vliv na množství medu, které přinesou.
Zateplení má v předjaří vliv na slabá včelstva, kterým pomáhá.
Nejlepší izolant je vzduch a problém je pro včely jistě jimi nekontrolované proudění vzduchu. Proto na zimu zavírám všechna očka krom toho ve spodním nástavku.
Co z toho vyplývá...snažím se chovat silná včelstva.
Jsem ale již několik let začátečník a ještě jím pár roků budu.
obrázek je spodní část plodiště up. Nymsy v přibližně 650m.n.m. 2.8.2014, dále sahá asi tak ještě 30cm nahoru, spodní loučky které vidíte jsou od spodního ze dvou medníků kde má rámky 43x17

Měl bych tedy, když mám 2x6 rámků LG 2/3 nad sebou přebytečný prostor zúžit a vyplnit? Nahoře mám jen 4x vrchní loučku.( budu příští rok pokračovat bez rámečků) Ten počet 2x6 prostě vyšel na počet obsednutých plástů a nechtěl jsem mít včely jen na šířku v jednom NN, tak jsem zvolil tuto variantu.

Jestli je máš nyní jen na 2 x 6 rámků 2/3 LG, tak jsou docela slabý.
Kolik jsi jim dal zásob ? Mají tam ještě plod ?
Jestli tomu rozumím, tak máš v každém nástavku 6 rámků vystavěných a obsednutých a vedle toho 4 vrchní loučky s naváděcím proužkem, nebo břitem pro volnou stavbu, je to tak ?

Ano, je to tak. Zásob vrchních 6 rámků a spodní nevím, asi krajní taky a ve prostředku plod. Včely prozatím obsedají takřka všechny uličky Zbytek je opravdu doplněn jen loučkami s břitem. Omlouvám se, ale řeším to ve dvou tématech. Zbytek asi jen tady? Díky