Už sa mi riadkuje facelia, osivo je super, dokonca 3 ročné semeno čo som rozhodil ručne na 2 are je už 4 deň vonku. Už len dážd to potrebuje.
(17.04.2016 12:10)freedee napsal(a): [ -> ]Ahoj. Má někdo zkušenost s výrobou úlů z překližky? Jde to?
Odkazy níž neříkají o překližce nic. Aspoň já tam nic o překližce nevidím.
Vloni jsem ten nápad měl. Koupil jsem v "akci" voděodolnou překližku smrk 18 mm. Přímo v prodejním skladě mi to dělník nařezal na rozměry, doma jsem jen v čelech vyřezal nuty pro ouška rámků. Nařezané to bylo naprosto přesně, sestavil jsem NN na kopytu z jednoho nástavku, spoje v rozích natupo a lepidlo D4. To lepidlo nevím jak se jmenuje, je to stejné bílé "mlíko" jako Dispercol třeba, jen to musí být D4. S polyuretanovým D4 nemám zkušenosti. Lepidlo neumím koupit v malém, vždy mi odleje kámoš, který má tesařskou firmu a nakupuje to v kýblích.
Proč zdůrazňuju to lepidlo D4. Někdo mi říkal, že to vydrží i v mokru a nepovolí. Je to pravda!!!
(16.04.2016 10:18)tom.50 napsal(a): [ -> ]To máte pravdu. Jen si ve svém ekologizmu neuvědomujete, že na strom čekáme 80 let a plast je z ropy, kterou dovezeme od iksypsilonů teď hned.
(17.04.2016 8:22)NB1 napsal(a): [ -> ] (16.04.2016 20:56)vernut napsal(a): [ -> ] (16.04.2016 19:12)P.Krátký napsal(a): [ -> ]S takovou kulatinou už pracovat neumím,jen se dřevem z probírek,z polomů a jiného dřeva na topení,taková vejmutovka dosáhne průměru cca 50 cm za 35 let,pokud má jen trochu slušné podmínky...
S pozdravem Pavel
Když jsem napsal, že na strom čekáme ne 80 ale 120 let, tak jsem chtěl říci to, že strom roste dlouho než je z něj normální na vzhled stom a jeho mýtní zralost, při kterém je z ekonomického hlediska nejvýhodnější mýcení, je věk okolo 120 let a více. Nevyjadřoval jsem se k tomu z jakých průměrů vyrábíte, Vy nebo někdo jiný, úly.
Ale jak tady píšete, že vejmutovka dosáhne průměru cca 50 cm za 35 let, na to jste přišel kde... to jste někde vyčetl? Protože je to velký nesmysl!!
Zde si pletete pojmy průměrné obmýtí kde u lesa hospodářského je 110 let; les ochranný 147 let; les zvláštního určení 124 let
a průměrný věk porostů u lesa hospodářského 62 let; lesa ochranného 84 let; lesa zvláštního určení 66 let a tím dáváte jiným inforace, že na strom čekáme 120 let. Není to pravda!
Hlavní rozdíl mezi dřevem a ropou je ten, že dříví narůstá průběžně pořád nové. 80 let je zákonem daná minimální věková hranice mýtních těžeb. 120 let je opravdu v lese dost běžné obmýtí a na zralý strom se tak dlouho obvykle čeká. Má to mj. i svoje produkční důvody ("dřevo roste na dřevě"). Strom starý 35 let o průměru 50 cm je buď hodně rychle rostoucí dřevina, nebo rarita na hodně dobrém stanovišti, ani náhodou normální stav. Úl si postavíte ze stromu, který někdo zasadil před 100-120 lety, a z toho vašeho zasazeného zase vaši potomci. Tak to v lesnictví chodí, nevím proč ty vášně. Nikdo na nic nečeká, lesy se pěstují i těží průběžně. Furt.
Gratuluji KAJImu k dosaženi 9000 příspěvku. Dosažených z 8000 za pouhých 5 měsíců (od vánoc)což je úctyhodný výkon. A věřím že desítku dáš dřív než do konce roku. Srdečně gratuluji.Jen tak dal
No to víš, neflákám se u včel jako jiní. Makám.
Hlavní rozdíl mezi dřevem a ropou je ten, že dříví narůstá průběžně pořád nové. 80 let je zákonem daná minimální věková hranice mýtních těžeb. 120 let je opravdu v lese dost běžné obmýtí a na zralý strom se tak dlouho obvykle čeká. Má to mj. i svoje produkční důvody ("dřevo roste na dřevě"). Strom starý 35 let o průměru 50 cm je buď hodně rychle rostoucí dřevina, nebo rarita na hodně dobrém stanovišti, ani náhodou normální stav. Úl si postavíte ze stromu, který někdo zasadil před 100-120 lety, a z toho vašeho zasazeného zase vaši potomci. Tak to v lesnictví chodí, nevím proč ty vášně. Nikdo na nic nečeká, lesy se pěstují i těží průběžně. Furt.
[/quote]
Mýlíte se.
Pravdu byste měl jen tehdy, když by neubývalo lesů a když by roční těžba nepřesáhla množství dřevní hmoty, které za rok naroste. Já tvrdím, nemůžu to ale nijak dokázat, tvrdím to na základě toho, co vidím a vidět může každý viz fotomapy. Lesy se plundrují mnohem rychleji, než dorůstají. Namnoze je kolem silnic ponechán les aby budil zdání lesa, ale při pokusu třeba houbařit se zjistí, že les je "uvnitř" prázdný, plný jen mlází a na dříví z toho mlází budou naši potomci čekat těch v nejlepším případě 80 let, spíš ale víc.
Jestli statisticky lesů neubývá, je to možné, pak je tu jiná záludnost, o které málokdo ví. Dříví nejdůležitějších dřevin, tedy smrků a borovic, jakmile se vysadí na někdy obdělávanou, hnojenou půdu, třeba louku a nedej Bože pole, pak takové dříví sice vyroste, vyroste rychleji, ale dávno před 80 lety věku stromů je 90 a víc% jedinců uvnitř shnilých tzv. tvrdou, ale mnohé stromy i měkkou hnilobou. To dříví bude vhodné tak akorát na palivo a nebo, možná, do nějakých dřevotřísek. Bude to tak po několik "generací" stromů, přesněji po několik obmýtních období a to podle toho, jak moc vyhnojené ty pozemky jsou.
A tak se dá říci, že takové to ekoušské zalesňování zemědělské půdy, které bylo po Sametovce velmi populární a které prosazovaly hlavně sluníčkové slečny a nevzdělaní snílci (velmi mírně řečeno), bylo jedním ze zločinů spáchaných na budoucích generacích. Ale jasně, žijme teď. Jen bych v té souvislosti připomněl výrok jisté De Pompadoure: "Po nás potopa." tehdy byla výsledkem Francouzská revoluce a vynález doktora Guillotina, jak to bude teď?
Na zdroje a důkazy se mě neptejte. Jsou to informace od lidí, kteří už desítky let nežijí a z doby, kdy ještě Bil Gates nevynašel PC a předchůdce internetu, tuším že to generálové nazvali ARPANET, sice existoval, ale nikdo z "lidí" o něm neměl ani tušení.
V Lidlu jsem zakoupil pokosovku a další krámy. Pokosovka přes 300mm, to mi na Dadant stačí.
Dělám na menší pokosovce pravý úhel lépe jak cirkulce, doufám že i ta nová bude mít vedení OK.
(Vernute a další nepsokojení, užívám si blahobyt, tak si jej představuji, ne jen listovat v půjčeném katalogu Neckerman, Conrad atd a slintat. Jako kdysi.
Mně ke štěstí stačí verckajk, ještě být tak mladý jako tenkrát. )
Měli jich tam poměrně dost - u nás asi 10ks.
Jsem rád za Vás, že si užíváte blahobytu. Přeji Vám, aby Vám to dlouho vydrželo, když žijeme na dluh.
To je blbý, že za vašeho mládí jste se jen díval do katalogů a slintal. Já jsem se v té době koupal létem v moři, v zimě jezdil lyžovat a užíval si rekreaci, namísto slintání nad katalogem
Úplně to vidím,dovolená s andělem Vernutem. Zlatej Neckermann.
Existovala v té době nějaká moře nebo hory kam jsme běžně nesměli?
Mě spíš baví práce, než se někde rekreovat.
Proto jsem spokojený, zabavím se prací.
Navíc tenkrát pokud si vzpomínám byly dva týdny dovolené, pro starší 3 a až pro nejstarší 4 týdny. Takže to bylo poměrně limitující.
Dneska mám 5 týdnů a problém to vybrat. Příští týdne jedu do Polska se podívat na včely - 32hod v náhradním volnu, Už vidím tehdejší mzdovou účtárnu, kdybych si chtěl převézt z měsíce na měsíc 8 hodin přesčasu. I pár hodin musel podepsat náměstek.
(21.04.2016 12:43)KaJi napsal(a): [ -> ]Mě spíš baví práce, než se někde rekreovat.
Republice více práce, to je naše agitace. Furt to máš ještě zažraný pod kůží.
Zato veše děti a vnuci půjdou do důchodu, podle nových tržních pravidel, v 67 nebo i 70. Ale mají o dva týdny delší dovolenou, takže to pro ně bude asi výhodné.
No to víš, my jsme ten socialismus neprožraly a pak nefňukali že došel, my jsme makali.
(I o dovolených - Na svým
)
Já půjdu taky asi v 67, jak si to počítám. Pravděpodobně i tak strávím dle statitik 20 let v důchodu.
Za sociku bych šel v šedesáti a taky bych měl šanci na dvacet let mizerného důchodu. Takže beze změny.
Lékařská péče se nějak zlepšila, lidi žijí déle.
Nevím co s tím důchodem máte, to je nějaké štěstí začít degenerovat?
To vím, že jste ho neprožrali, proto se chodilo v 60, ale nyní jste prožrali tan kapitalismus, takže včelaření v důchodu až od 67 nejdříve.
Lidé žili déle, ale protože budou pracovat do 67 a déle, tak se toho důchodu většina ani nedožije. Ale šance tady pro někoho je.
A že se lékařská péče zlepšila... jak pro koho a jak kde, což asi Vy a podobní asociálové nikdy nepochopí.
Naštěstí se tací jak Vy stávají menšinou a většina národa prozřívá, což raduje.
Ty neumíš číst, nebo se jen tak děláš.
Tak mne dej pokoj ty.
(21.04.2016 18:23)vernut napsal(a): [ -> ]...většina národa prozřívá, což raduje.
Ty, josef, a kdo je ten třetí?