k tomu videu a jejich "postupu"...mě ještě napadlo, že oni ten zavíčkovaný plod neodvíčkovávají schválně, protože pokud to ten plod nepřežije a zůstane pod víčkem (tj. víčko nepraskne v medometu a plod nevyletí do medometu a do medu), tak ty včely plod "odvíčkují" a buňky vyčistí a udělají tuhle práci za ně....takže proč by pižlali celý plást, když potřebují jen med, a ten zbytek za ně udělají včely.
nezkoušel jsem vytáčet NEodvíčkovaný med, takže nevím, jestli v medometu odstředivou silou dojde k prasknutí víček, nebo jestli to ta víčka (při otáčkách, při kterých se plást nezbortí) vydrží a med nepustí. Pokud to víčka vydrží, tak pak postup na tom videu se dá vysvětlit tak, získají směs medu s nezavíčkovaným plodem, a ten zavíčkovaný plod, co nepřežije ty otáčky a působení odstředivé síly uvnitř buňky, tak ten bude odstraněn včelami v rámci jejich čistícího pudu...tak co by se s tím zdržovali a navíc by měli v medu i zavíčkovaný plod....v každým případě je to přinejmenším podivný.
pamatuji si, že tak 2-3-4 roky zpátky, co se hodně u nás psalo a mluvilo v médiích o pojídání různých brouků a larev jako o novém trendu v gastronomii a bylo kolem toho velký halo a všichni přepdpovídali jak se to rozjede, dokonce jsem četl o nějakém startupu na chov nějakých larev k jídlu pro lidi, tak v nějakém rozhovoru na toto téma někdo naprosto vážně zmínil, že by se daly takto jíst a upravovat i včelí larvy...tak to mi přišlo taky dost divný. Ale je dávno a nevím, kde jsem to četl. Takže kdoví, jestli na tom videu ten včelí plod rozmixovanej v medu neberou jako bůhví co extra, co má vliv na bůhví co, viz. tradiční čínská / asijská medicína, která přikládá léčebné významy různým živočichům a částem jejich těl či orgánů.
V medometu se med ani plod neodvíčkuje. U toho videa je předpoklad že co nevylétne v medometu že snad i na dále přežije jelikož to můžou stále ihned vracet do včelstev která takto rabují furt do kola.
(19.06.2020 11:54)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]V medometu se med ani plod neodvíčkuje. U toho videa je předpoklad že co nevylétne v medometu že snad i na dále přežije jelikož to můžou stále ihned vracet do včelstev která takto rabují furt do kola.
Co by asi mohlo vyletět jsou vajíčka a nezavíčkované larvy. Zajímalo by mě jestli můžou zavíčkované larvy přežít medomed? Nemáte někdo nějakou zkušenost?
Jim je celkem jedno jestli zblajznou cibetku,vceli larvu,bernardyna nebo netopejra.Co jde okolo baraku,to tam skonci v kastrolu.Ovsem nemusi tyhle "dobroty" evropsti pani obchodnici dovazet a pak to nabizet jako nase potraviny.
aniž bych to obhajoval, tak objektivně vzato, nejsou to hobby včelaři a určitě maj těžší živobytí než komerční včelaři tady, v Evropě, v Americe atd. Taky mě napadlo srovnání s krávou a jatkama, nevím co by říkali indové, pro který je kráva posvátný zvíře, kdyby přijeli na naše (jakékoliv a kdekoliv na světě) jatka, kde se poráží skot. Můžeme se tomu divit a dělat to jinak a lépe.
jak píše Zdeněk, tak pokud to takto jedou furt dokola, tak je dost možný, že když to vytáčej dostatečně (tak akorát) často, tak jim v medometu stačí relativně malé otáčky na vytočení řídkého medu, tím pádem neřeší ten zavíčkovaný plod a ani neřeší, jestli odvíčkované medové buňky vytočí do dna, protože vytáčejí ten plást jednou týdně (přeháním) a pak ten med, pokud je potřeba, dosuší nebo zahustí, nebo bůhví, co je tím finálním produktem a jaké normy to splňuje či nesplňuje. Takže při nízkých otáčkách postačujících jen na řídký med jim možná větší část plodu pod víčky přežije...fakt nevím.
A v podstatě jim je jedno, že to ty lidi sbíraj, odvíčkovávaj, vytáčej, vracej každý týden, lidská práce je tam laciná.
No kdyby se udělovaly Michelinské hvězdy,
tak by ten med měl být špičkový. Měl by být produkován dělenci, ne včelstvy které mají hotovou matku. Jde o lokální produkci specifickým způsobem. (soudružka narušuje i matečníky, takže med je obohacen o MK) Med je charakteristický tím že je produkován v čistotě, používají nerezový příslušenství, přečerpávají v podstatě bezkontaktně. Hlavní odborný pohled by mělo být při pohledu z Evropy ten, že je med je produkován v monzunovým klimatu, takže na nějaké námitky evropanů by se Taiwanec asi hodně smál a klepal na čelo. Odbornosti trochu kolegové, to že neumíte vyhodnotit podmínky v kterých se může včelařit a podle toho přizpůsobit získávání medu je jen váš problém s vaší myslí. Taiwan má monzuny a suchou zimu. Když takový monzun jednou za 20 let proudí nad Evropou, tak nestačíme vytáčet, mít takové podmínky jako Taiwanci, dělám to tím samým způsobem, protože byto jinak ani nešlo.
(19.06.2020 12:00)wejmluva napsal(a): [ -> ]Zajímalo by mě jestli můžou zavíčkované larvy přežít medomed?
Je to zdánlivá maličkost, ale med se v tom stroji vyme
Tá
a nikoli vymedá a proto se nazývá medomet.
Jinak není předmětem přežití larev, ale etika celého čínského přístupu a způsobu a v neposlední řadě možný obsah živočišného maglajzu a výluhu z něho v medu. A to vše jsem vsadil do kontrastu, jak naše státní orgány buzerují nás i jen třeba blbou etiketou a stejný stát tu dovolí prodávat takto získávaný med.
Tohle bylo jádro mého sdělení a ne zda přežije plod vytáčení. V naší civilizaci takto se živými "zvířaty" zacházejí jen nehumánní kreatury. Na jednu stranu někomu vadí, že třeba džíny šijí lidé v otrockcýh podmínkách, nebo že se tam odebírá živým medvědům žluč na preparáty jejich lidového léčitelství a toto nevadí? A dokonce někdo "chápe", že třeba právě chtějí v medu ty larvy?
Co se to s námi, lidi, stalo? Bude moderátorovi vadit volání po evropské civilizaci a tradici humanismu? Vsadil bych se, že ano i když jsem se pečlivě a důsledně vyhnul politice úplně. Stejně to odsud zmizí stejně, jako upozornění na nesmyslné slovo.
Po dlouhé době ode mě červený palec a to jsem ho nedal ani autorovi "zmrda" ....
Ale fuj, taková školácká chybička se vloudila... . Tome v etice jsem s Vámi zajedno, ale ta otázka přežití zavíčkovaných larviček mě opravdu zajímá jen z fyzického hlediska, proto se na to ptám... .
Já to nevím. Když mi bylo asi 10-12 let a vytáčel jsem, máma vystříhla kolečko z papíru a dala ho na kolečko otevřeného plodu. Všechny larvy byly na tom papíře, nateklo to do medu. Vytočilo se i pár rámků se zavíčkovaným plodem, malá kolečka (matička, která neuměla chápat, že se v N medníkách neklade).
Maminku to strašně mrzelo, med se dal včelám a já si to budu pamatovat do smrti.
Děkuju Tome, že ste taký vyznavač evropského humanismu a civilizace, už hodněkrát ste to tady prokázal......
Mimo jiné fajn popis pod odrážkou, Tom.50, takový "na pankáče"
(22.06.2020 7:48)Jožko58 napsal(a): [ -> ] (20.06.2020 20:04)Merkuri napsal(a): [ -> ]Keby ste čítali tak na návode k Randup je čosik napísané! A to: Randup sa používa na postrek vodných tokov na ničenie zelene a pre Ryby neškodný.
Randapom keď sa postrieka zelina tak sa za 2 týždne môže siať plodina aj pre včely lebo účinnosť Randupu skončila, čiže sa rozpadol takže jeho toxisicita skončila.
Nikdy nič sa niečo nerozpadne bezo zbytku...
Stačí si zopakovať učivo z fyziky - ZDŠ - Zákon zachovania hmotnosti...
No predstavsi boh chráň že by si otrávil niekoho trebarz prudkým jedom ako je pluzgiernik, čo nieje problém vyrobiť. Za 24 hod už ani rozbor nezistí z čím bola osoba otrávená. Jedine že by sa tam dali larvy múch a tak by sa to dalo zistiť. Všetko chemické sa po čase rozpadne a zmení na iné ale učinok jedov klesne tak že už učinosť nemajú.
No, co si tak pamatuju, tak se dost často ví, na co se tá či oná látka rozpadne. A tyto látky bývajů taky dost "nepříjemné"......
V tomto případě se údajně rozpadne na fosforečné hnojivo.
ale ta otázka přežití zavíčkovaných larviček mě opravdu zajímá jen z fyzického hlediska, proto se na to ptám...
otázka na merkuri, von to tak děla
Dobry den,nemate typ na koupi kvalitni matky.specha.
Soumrak
Prudce omamná vůně lipového květu
Poslední létavky padají před úly
Vracíš se domů, ale ještě na chvíli Tě zláká lesní stezka
Těžkopádné prolety roháčů
Komáři, dotěrní krvežíznivci
Uskřehotané žáby v tůňkách
Je dusno, luh nasál po deštích vodu
A teď ji neochotně po kapkách pouští
Stojíš a vdechuješ tu vůni
Až Tě celého prostoupí
Jen vdechuj přiteli
Pak zase až za rok
Nebo už nikdy
Svatojánská Noc poklady otevírá
Pro každého kdo vstoupí do lesní katedrály
A kdo ji neznesvětí!
Drahocenný poklad
Důvěrné souznění vnitřního a vnějšího
Neměnil bych bratříčku za ... Nic
Trubec troubí a houby rostou na zahrnutým kusu dřeva nebo pilin.
Ve spojitoti s trubcem mne napadá dávno popsaný způsob rozmožování včelstev puzencem. Kdy se sofistikovaně včelstvo vypudí klepáním z úlu. Už vím ale, proč se trubci říká trubec, proč jsou včely v v určitým případě rojovky v náladě opouštět úl a rojit se. Původ puzence má spojitost s troubením trubců. Předpokládám že to není rezonance kdy stěna úlu rezonuje oproti hodně vzdálenému zdroji kmitání.
Jednou v lese jsem modráky viděl růst v řadě jak nasetý, po drbnutí botou do hliny jsem zavadil o spadlou vetvu co byla asu 10 cmx 5 metrů pod povrchem. Takže buď zahrnutý kus dřeva který kapilárií nasakuje vodu pro mycelium zvenku. Nebo. Jestli to byl dřevník kde se cirkulou řezalo dřevo, tak souvislá ušlapaná vrstva a naní piliny také dokážou kapilárií nassát vodu pod střechu a naní dlouhodobě přežívá mycelium v suchu.
Děkuji za možné vysvětlení.
Ale pro mne záhadou zůstává, proč po tolika letech včelaření je to první rok kdy takový jev jsem zaznamenal a to pouze v jednou úlu. kde dochází k takovému jevu a opakovaně. Takže budu sledovat, zda ti trubci tím troubením mně vypudí včelstvo k rojení, ale budou mít smůlu, že se toho přes mřížku nebudou moct zúčastnit.
A v dřevníku bylo dřevo pouze skladované, ale je možné. že s tím dřevem se tam dovezlo i mycelium této houby a teprve po skoro dvacetiletí se ty suchohřiby takto z regenerovaly k růstu. Jinak manželka si pochutnává aniž jsem musel do lesa.
Referenční URL's
- Včelařské fórum – o včelách a včelaření: https://www.vcelarskeforum.cz/index.php
- :