no je to zajima když med neni od Aše až po vychodni slovensku jenom merkuri ma tuny.chtelo by to nekoho kdo ma včely nekde poblíž jestli mu to taky tak meduje at nam napíše.neni tu nekdo?
Je levný cukr, to se to meduje
to je logické že med nieje v celom "Československu",keď ho merkuriho včely všetok uchmatli pre seba
Ono mu to zasa az tak nemeduje ked pise ze ma 1500kg zo slnecnice pri 104 vcelstvach na stanovisti tak to ma priemer okolo 14kg na vcelstvo a to nieje nic extra.Dneska som pozeral do mednikov a tiez tam toho maju okolo 10kg vzhladom na to,ze slnecnica je v prvej polovici kvitnutia tak to nieje zle.
no ale pisal ze tam tak 700kg nechal...slnecnica dava cca 100kg/ha...to znamena ze by tam muselo byt pole ako svina...
lebo každý rok tam padá manna
Padá manna , Toto rčení je známé z biblických bájí a snad i z bible. Jelikož jsem se o medovici dost zajímal, kdesi jsem se dočetl že manna se vyskytovala velmi vzácně v polopouštních podmínkách někde v arabských zemích . Na nějakých keřících nebo snad trávě byly producenti medovice kteří pod sebou na písku vytvořily sladkou hrudku vyschlé medovice. Hrudky byly velké snad jen kolem 10mm . Byl to velmi vzácný jev který se vyskytl jen jednou za několik let. Lidé hrudky ze zemně sbírali a mysleli že je to dar bohů. Mysleli že ta sladkost padá z nebe.
Ale Merkurimu padá manna každoročně
A mám dojem že i celoročně
(17.07.2014 9:53)goro napsal(a): [ -> ][quote='tom.50' pid='83534' dateline='1405544697']
...Nemusí být člověk Einstein, aby to pochopil, navzdory kravinám, které mnohé MODERNÍ knihy a odborné články obsahují. Argument o otevřeném česně je nesmyslný, jde o poměr objemu úlu ku ploše česna, navíc na zimu se zmenšuje česno kvůli hlodavcům na výšku pouze 6 mm. K tomu česno si včely umí zmenšit vlastními těly a regulovat množství proudícího vzduchu.
Tome, Tome, tiež som už dôchodca a darilo sa mi na tvoje komentáre doteraz nereagovať, ale to sa jednoducho nedá...
Pri všetkej úcte k tvojim včelárskym skúsenostiam a šedinám, ja za kravinu skôr považujem tvoje tvrdenie, že včely si to česno utesnia telami... V zime? Moje sú v chumáči okolo matky, či tvoje nie ?
Jasně a několikrát jsem psal, že v zimě je velikost česna sekundární, a že v zimě včely úl nevytápějí, v předjaří si velikost česna umí regulovat svými těly, pokud jim včelař podle odborných knížek neodstraní celé dno!
(16.07.2014 23:04)tom.50 napsal(a): [ -> ]Opakuju, v zimě to (zasíťované dno) nevadí, v předjaří a po zbytek roku ano! V předjaří, když včelstvo úl vytápět začne, asi moc rychlý rozvoj mít nebude se sítí místo dna. Přežije to, protože včely jsou dokonale blbovzdorné.
vidíš, toto si napríklad napísal svoj názor, za ktorým si stojíš ale vsunul si tam slovko asi, čiže nevieš či na jar sito včelám vadí tak by si asi nemal také kategorické vyhlásenia, ale bolo tam to slovko "asi", tak je to OK
Milý goro, to slůvko asi v tom kontextu byla ironie, fakt to nechápeš?
(16.07.2014 23:04)tom.50 napsal(a): [ -> ]Písať mu že moderné knihy a odborné články obsahujú kraviny, je nie najšťastnejšie, je to síce tvoj názor ale zbytočne tým začínajúceho včelára zneistíš, či...
Kdyby ses podíval do profilu věděl bys, že nevčelařím jako ty 300 mnm a klimatu, kde se už projevuje kontinentální klima, ale na okraji Vysočiny v kraji, který se ne náhodou nazývá Česká Sibiř. A jestli nějaké knihy něco tvrdí obecně a nezohledňují výšku nad mořem a celkové klima, takové si troufám nazvat kravinami. Tady prostě NN způsob nefunguje kdyby sis v řiti zlomil ne prst, ale celou ruku!!!!! A nebo funguje, ale ze včel je žádný nebo minimální efekt.
Navíc začátečník by měl začít na té Škodovce než sedne do dvoulitrového bouráku, když použiju tvoje příměry s auty.
(17.07.2014 23:09)tom.50 napsal(a): [ -> ]Tady prostě NN způsob nefunguje kdyby sis v řiti zlomil ne prst, ale celou ruku!!!!!
...
Navíc začátečník by měl začít na té Škodovce než sedne do dvoulitrového bouráku, když použiju tvoje příměry s auty.
Som rád, že sme si nejaké veci vyjasnili, NN a so sitom u teba nefunguje, asi to máš odskúšané,
Nakoniec priamo kniha "Nástavkové včeláření" doporučuje kde sa tieto typy uľov hodia!
Ten začínajúci včelár "brak73" sa viacej neozval, neviem či sme ho neodstrašili ,
Tvoje závery v radách k jeho otázke boli kategorické hoci nevieme, kde chce začať včeláriť (možno v nížinách, možno na sibíri...),
no súhlasím, že aj jazdiť s atomatickou prevodovkou sa treba učiť,...
(ale ten kto nemá žiadne skúsenosti s preraďovaním, sa to naučí skôr ako ten kto má dlhoročné skúsenosti s klasickými prevodovkami, ten sa musí zbavovať zlozvykov.)
V každom prípade včely si treba odskúšať, "omakať", a postupne zisťovať, že každý rok je iný, rôzne sú stanovištia a pomaly aj každé včelstvo sa môže správať inak, preto nič nie je 100%-né, či to už tvrdí "hlúpa" literatúra alebo "skúsený" včelár...
Nech sa tvojim včelám darí aj v tých ťažkých podmienkach....
Škoda, myslel jsem že bude další barva, sázel jsem na žlutou.
Mám včely v 660 m n. m. v NN na zasítovaných dnech. No Sibiř to není, ale nížina taky ne, a kupodivu včely žijou a prosperují. Nižší výnosy svádím spíš na stanoviště a vlastní technologické chyby, než velikost RM. Ale líp se mi v těch slabších snůškových podmínkách vybírají NN rámky plné medu a zralé na vytočení, a není mi tak líto jim tam ty poloprázdné nechat, jako když jsou to velké plachty. Další věc je plod - nerad používám mřížku, což bych asi u těch velkých rámků musel.
indrah co dodat? snad jen
Mám známého prohlížitele moru tady u nás a nedávno na přednášce vykládal, jak vidí u mladých začínajících třeba do třetiny rámků odzdola uhynulý plod když někde vyčetli nebo jim někdo poradil, že se odstraní překryv zasíťovaného dna bez ohledu na počasí a sílu včelstva i na to, že nemá vysoké podmety nebo pod nástavkem s plodem nemá manipulační NN atd. Včelstvo to často nezvládne, plod pak smrdí a je panika s morem hned na světě. Kdybych tedy opakovaně neslyšel co začátečníci dokážou, hlavně díky čtení překladů knih z jiného prostředí s jinou včelou, neříkal bych nic.
To ale není o rámkové míře, ani o typu dna. Při zimování na 3 NN, pokud jsem si vědom, jsem nikdy neměl plod takhle nízko v době, kdy by tam zachladl, drží se výš a dole je vlastně ten polštář z prázdných plástů. I když je nepočítám, mají pořád větší prostor pro zimování a zásoby, než v 1 N 39x24. Mezeru nad podložkou mají zezadu ucpanou pruhem molitanu, takže žádný průvan se nekoná, ale diagnosticky dno funguje. Co se týká chladu, je to jako by dno bylo z prkýnek se spodní deskou z plastu cca 5 mm, takže plné. Molitan odstraním tak někdy řádově v dubnu-květnu, když už včelstva jedou, chci jim pustit vzduch a trochu usměrnit rozmnožovací pudy.
Tome, doložte, prosím, konkrétní příklady o těch překladech z jiného prostředí.
Oponoval bych rámcově tím, že ty překlady procházejí jistou recensí. Sám vím, že to nemusí být tak úplně košer, viz překlad Liebiga, jinak skvělé knihy, ale překlad se moc nepovedl ... Jazykově, nikoli z odborného hlediska, ovšem ...
Ale musím se ozvat, když paušalizujete neprávem a účelově.
Navíc samostatný čtenář
(tohle snad ustojíte, tuším tak nějak, že se za něho také považujete
) si dokáže udělat pořádek v tom, co čte a v jakých podmínkách sám včelaří ... A reflektovat to po svém ... Protože je ( a chce být) samostatný ... Takže zajisté ví, že čte text vztahující se k prostředí, v němž jeho autor včelaří ... Nečeká, že mu to někdo shůry pověřený řekne ...
Jiří
(18.07.2014 14:04)indrah napsal(a): [ -> ]To ale není o rámkové míře, ani o typu dna. Při zimování na 3 NN, pokud jsem si vědom, jsem nikdy neměl plod takhle nízko v době, kdy by tam zachladl, drží se výš a dole je vlastně ten polštář z prázdných plástů. I když je nepočítám, mají pořád větší prostor pro zimování a zásoby, než v 1 N 39x24. Mezeru nad podložkou mají zezadu ucpanou pruhem molitanu, takže žádný průvan se nekoná, ale diagnosticky dno funguje. Co se týká chladu, je to jako by dno bylo z prkýnek se spodní deskou z plastu cca 5 mm, takže plné. Molitan odstraním tak někdy řádově v dubnu-květnu, když už včelstva jedou, chci jim pustit vzduch a trochu usměrnit rozmnožovací pudy.
Připomínám, že se ptal začátečník. Já s vámi nijak nepolemizuju, prostě vám to funguje a to je dobře. Jiní dělají nesmysly a třeba si to tady některý z těch "střelců" přečte a vyvaruje se té chyby se zastydnutím plodu. Jinou pohnutku nemám.
Jinde jsem psal, že nemám čas ani náladu se piplat s diagnostikou, včelí "nemoci" mě nebaví a tak se jimi zabývám jen v míře nezbytné. Od toho je V.Ústav a Svaz, ti mi dodají léčiva, schválená, a já je aplikuju přesně dle návodu a NEMÁM PROBLÉM!! Platím si službu a tak jí využívám a celkem nechápu posměch některých chytráků, kteří si chtějí vše dělat sami. Jako si nebudu sám operovat apendix ani sám chytat loupežníka, platím si na to odborníky, tak stejně tak je to s léčením. Dělám to a tak, jak se má.
Pravda je, že když bych síto pořeboval, nemám ho tam. Pak to budu řešit. Dokud si můžu udělat jednoduché dno za asi hodinu svojí práce z odpadu (a i kdybych měl prkna platit tak asi za stovku), tak nedám za dno 1.250 + dopravné. Začátečník se ptal, já mu odpověděl. Já bych byl býval vděčný v r 1982 kdyby mi někdo řekl, že ty nesmysly co psal ve Včelařství Boháč nefungují a nebo jen někde.
Tak tolik ke dnu.
Dno podle Liebiga jde taky udělat z odpadu, za tu hodinu a cca za stovku (síto + vruty). Když se jich dělá víc v sérii a člověk si to připraví. Ale abyste mě špatně nepochopil, já Vám zasítované diagnostické dno necpu, ani ho do krve neobhajuji. Jasně že to jde bez něj a nebudu mít ujímání si stlouct dno z desky a 3 latiček, nic špatného na tom nevidím. Jen jsem reagoval na Vaše poznámky o tom, proč je špatně mít "moderní" NN a síťované dno. Tvrdím že se problémů které popisujete dá snadno vyvarovat, a že to není dnem a NN, ale nevhodným zacházením s nimi. Věřím že plod se dá zachladit i blbým postupem s vysokými rámky a s plným dnem.
Nevím, co je chytráckého nebo zavrženíhodného na možnosti číst z podložek, to není jen o včelích nemocech. Já si taky nehraju na včelího veterinárního výzkumníka a léčení dodržuji. Taky nepočítám roztoče každý den, ale mám tu možnost to občas udělat. A když to zavání průšvihem (poznám z diagnostického dna
) přeléčím kyselinou. Spoléhat na to že se mi problémy vyhnou, když budu léčit podle prognózy svazu na základě silně zavádějící zimní měli, a včely mi tak nemůžou nikdy padnout, nehodlám.
Nebo léčíte kyselinou v podletí preventivně u všech včelstev?
Ponechat včelstvu 4 kg medu, když nevím zdali bude jistá snůška je týrání zvířat....můj názor. Ono to ukázalo i to video.
(18.07.2014 15:12)tom.50 napsal(a): [ -> ]Dělám to a tak, jak se má.
Neděláš.
Pravidelné sledování přirozeného spadu roztočů, zejména v podletí
Při zjištění vysokého spadu roztočů neprodlené vyšetření včelstva a jeho
léčebné ošetření
A to ti doporučuje SVS i když tě to nebaví.
A to nemluvím o článku ve Včelařství, kde ti to doporučuje sám velký Kamler z Vú.
(18.07.2014 16:49)P.Krátký napsal(a): [ -> ]Když tu čtu,jaká je někde bída,a u někoho jiného se doslova lepí i klika u dveří,tak nevím,asi na tom ještě tak špatně nejsem,se svým průměrem 32 kg na 1 zazimované včelstvo+necháno všechno v plodišti(do jumba se vejde v pohodě 25 kg,ale to nebylo zdaleka u všech).
Pokud bych měl takové pohádkové(rozprávkové)výnosy jako Merkuri,tak bych určitě neprojevoval svoji duševní chudobu tím,že fotím vytočené tuny medu s tím,že bude ještě x dalších snůšek a další tuny,a to všechno z přiznaných 5 včelstev.On je tak happy,že pak na síť pustí informaci o skutečném stavu svého chovu,aby se ukázal,jak je dobrý.Ale toto fórum je veřejně dostupné,a co když to zachytí někdo z berňáku nebo nějaký" dobrák" bude chtít splnit svoji"občanskou povinnost"?Nechci být sprostý,tak nebudu prezentovat svůj názor na takovéhle naparování(že i páv by vypadal vedle jako zmoklá slepice)
A ještě jedna věc,pokud by se našlo takovýchto bouráků víc,tak i výkupci medu surfují po netu,takže by si mnuli ruce a hned by měli prostor pro smlouvání o ceně medu.
S pozdravem Pavel
Vieš ono je to úpne jedno, keď máš napísané 5 včelstiev pri jarných stavoch, to je len orientačne. Biť v dakom zväze alebo nie je uplne jedno. Žiaden zákon neprikazuje,aké máš mať výnosy. Podstatné že mám živnosť a predám to cez pokladňu, je to aj uplne jedno ked trhnem 100 000Evri, aj tak nezaplatím dane. Treba investovať tolko jak daňe a biť v strate. Hadam nebudem podporovať aby z nojich daní parazitovali asociáli, si užívali prísun nadštandartných dôchodkov a socialnej výpomoci. Ja takích uplne chorobne nenávidím, mal som aj ja takého z rodiny, dobre že už zhébol z 23 rokomv nič nerobenioa.
,To že mám dobré podmienky je pre mňa len dobré,.Máme tu aj miestnych včelárov, riadny antytalenti, nepoučitelný, závystlivy a lakomí fest, a ich práca zo včelstvami 0 bodov. Po agáte nechajú včelstvá napospas prírode, je medovica aj ked trebarz 8 kg, nechajú ju zožrat včelám, lámi opleštené. Dielo vo včelstvách asfaltové, zle nato pozrieť. a bonbnik na tom, nechajú včely zimovať na slnečnicovom mede. lakomost prvéj triedy kúpit cukor, vytočit med, a zakrmit. Jarné prehliadky až katastrofa na to pozriet, bit nimi sa radšej vydím v anále. Ked je znáška z ovocných stromov mám už dávno medníky na včelstvách a nosia mi nektár. Oni? Včelstvá na 3-5 rámikoch, žobráci, potom to tak aj ich včelárenie vypadá, a závisť len sa tak z ních valí. Píšu udania na RVPS že pančujem med krmením cukrom, oni nemajú a ja mám. Aspoň sa z nich dobre smejem
Amatéry!
Slnečnica potrebuje riadne teplá, najideálnejšie od 27 - 38C, vdedy až leje pokial má vody dostatok, tvrdit že 30C je moc je neopodstatnené. Bol som u známeho pred dvadciatima rokmi v Ukrajina pri Vinica a tam bolo +38C na slnku, bol 8kg prínos, takže čím vyššie teploty tým lepšie.
kdyby nam pan merkuri vyfotil tech 104 vcelstev na jednom stanovisti takovou fotku nam neukaze.