(20.12.2014 11:13)Pali napsal(a): [ -> ]Daniel: Pravý slovenský E rámik- čiže 420x175 je totižto kompatibilný ako polovičný rámik ku "smetiskovému" slovenskému C rámiku 420x360. Ak sa to nezdá, tak v preklade: C rámik bude presne sedieť do 2 NN slov. E, pri zachovaní 1 cm medzery. Čiže ide o praktickú kompatibilitu. Ak by sme mali hovoriť i o matematickej komatibilite, tak: 175x2+10=360 Potom samozrejme, že ak som ja mal najprv optimalový rámik, musel som z toho slov. C rámika "uťať" 1 cm, aby som dosiahol praktickú kompatbilitu /o tú mi išlo/.
Nemáte náhodou niekto skúsenosť, že či by slovenské C (420 x 360) ako plodisko mohlo postačovať v horských podmienkach 550m n.m.? Ďakujem
..mne stačí aj v 180 mnv..ale..keď som mával jeden stavebný rámik,tak bez mriežky mi asi 10% matiek zakládlo aj nn nad plodiskom..v tomto roku som skúšal lbv metódu,dal som tri stavebné,na ktorých postavili včely 80% trúdieho diela,a prakticky všetky matky zakládli aj časť nn,v plodisku sa im už asi zdalo málo priestoru pre robotníčí plod..
Já so tiež túto sezónu skúšal LBV metódu a podľa všetkého úspešne, nakoľko roje som nemal.Plodiská mám väčšie 3NN nadstavky,takže 6SR v prepočte 3 vysoké C vložené do strednej časti plodiska bohate stačili a popritom zostávalo dosť miesta aj pre robotničí plod.V budúcej sezóne plánujem tiež na časti včelstiev si vyskúšať Datant s tým,že by som už vystavané SR nízke, mal podložené pod vysokým nadstavkom,nakoľko nechcem včely zbytočne zamestnávať stavbou vysokých SR,pretože potrebujem v podstate vymeniť väčšiu časť plodiska za vysoké plásty.Trošku sa v tom strácam,nakoľko autori LBV uvádzajú určitú potrebu SR aby rojovka nevznikla,no na druhej strane tieto SR musia byť umiestnené v strednej časti plodiska a nie pod plodiskom.Mám z toho taký pocit,ako by potom nešlo o množstvo trúdov vo včelstve,ale o to,že plodisko rosekáme SR čím vznikne prázdny priestor v centre plodového telesa,na čo včelstvá reagujú a z toho chaosu nepomyslia na rojenie.Nemám skúsenosti zatiaľ v tomto smere,všetko je vo vývoji a čas ukáže ako,len je zaujímavé,že ak by mali včely SR len v spodnom nadstavku ktorý matka z určitosťou zaklade,tak LBV vraj nefunguje.Má niekto skúsenosti iné?
(16.12.2014 11:15)jjm napsal(a): [ -> ] (14.12.2014 22:25)S-ladek napsal(a): [ -> ] (14.12.2014 21:18)Pavel Kořen napsal(a): [ -> ]mám dotaz a nevím kam jej přímo zařadit, tedy třeba zde
Objevil se u nás na podzim včelař, má asi tři včelstva, ale nikdo neví odkud je dovezl, zda a jak léčil, komunikace nějak vázne. Co poradíte ohledně toho, jak dál. Protože není známý původ včelstev (nesdělil) a začínají se šířit obavy odkud je dovezl, když nechce nic říci. Podle mne by stačilo, kdyby byl ochoten si normálně popovídat, ale to on ne. Tak a nyní babo raď?
A co ho nechat žít? Tuhle možnost jste nezvažovali? Bez urážky, ale co je komu do toho, odkud si přivezu včely, zda a jak léčím? Pokud se nechce bavit, je to jeho právo. Kontrolovat nás naštěstí může jen stát, ne každý, komu se zamane.
Hlavně když si je přitahne z moroveho pasma .že?
A jakou má jistotu, že si je do neobjeveného morového pásma přivezl on?
Bohužel to tak může být.
A pokud si ti místní pravidelně nechávají vyšetřit měl na mor, tak se to v zimě dozví, že jim tam někdo přivezl problém. Pokud ne, tak jsou na tom všichni stejně a nemají si co vyčítat.
Tak Milane, jdu zas na to. Asi 40 vík hotových a další "odpadní" matroš na likvidaci už u cirkulárky.
Nádherný předvánoční čas, děti u babičky, počasí akorát na práci, radio hraje a práce odsýpá.
Tak dnes som prezrel zopár podložiek a za posledný týždeň pribudlo toľko meliva, čo napadalo za predchádzajúcich 6 týždňov. Včelstvá, ktoré by som hodnotil pred dvomi týždňami na základe spadnutého meliva ako slabé až biedne, sú zrazu úplne v norme. Väčšinu je vidieť priamo cez očká, žiaden poriadne stiahnutý chumáč. Takže s hodnotením sily podľa meliva by som počkal do januára.
Patko tu měl poshazovali při čtvrtečním proletu a taky jak teď přenášejí zásoby,mají jí tam fakt hodně.
Pro Josefa 333. Pepo dostal jsi se v úvahách tam, kde jsem byl před několika lety a jak to bývá, zmýlil jsem se. Dále princip metody LBV jsem nasunul tak trochu na WW a jeho zebrování, ale mělo to spoustu ale! Zjednodušeně jsem to nazval "Bordýlek v plodišti. Omyl. Další pokusy byť nijak rozsáhlé s přirozenou stavbou, mě ukázaly, že vše by mohlo být jinak. První otázkou je to, proč se včely, byť je jejich prvořadým cílem se rojit, se nerojí, když jim zhruba 1/4 plodiště nahradíme stavebními rámky. Vždyť je to v podstatě prkotina. Další otázkou je, jak moje včelstva mohou bez rojení žít tolik let. Vysvětlení je velmi jednoduché a má základy v tom, co se děje u divokých včelstev. Prostě předpokládám, že když roj kolonizuje dutinu a má kam, nikdy se nerojí. Navzdory tvrzení "odborníků, jeiichž odbornost se projevuje v opisování a v bezdůkzním vylepšování!!! No a když jsem to mě v hlavě takto srovnáno a včely mě přesvědčily, že by to tak mohlo být, dostal se mi do ruky spisek př. Nymsy, který tvrdí totéž a daleko porobněji. Já jsem se k tomuto vysvětlení dostal přes LBV a volnou stavbu, on přes pokusy jeho otce a svoje v trvání min. 50 let. Mimochodem jeho knihu i přes to, že bychom se v řešení úlové otázky nedohodli, považuji za to nejlepší, co bylo v posledních letech vydáno! Takže zdůvodnění fungování LBV přes Hamiltnův sobecký gen se spoustou čísel vážení a těžko uvěřitelných manipulací považuji za parádní úlet a nemohu uvěřit, že za tím stojí " otitiulovaní" odborníci. Prostě když nacpem do plodišť několik stavebních rámků dostanem je do situace na kterou jsou včelstva naprogramována miliony let a včely se nerojí! Nemají proč! Vyjímku tvoří pouze brutální jarní snůška, kdy nám sladinou zalejí úplně všechno. To ale bývá u nás velmi vzácně a dá se to ohlídat! Zdraví R.S.
Paťko, hodnotiť silu včelstiev podľa meliva, môžeš tesne pred jarnými preletmi. Pozri sa na to z technického hľadiska, včely doteraz ešte poriadne ani neboli v skutočnej zime a zásoby si "natankujú na hociktorom mieste (v čase včelstva bez ošetrovaného plodu). Lepšie povedané začínajú z maxima zásob, ale ako zima pokračuje, zásoby sa im míňajútupu smerom hore a do strán v smere uličky, čím sa riadky meliva predlžujú. Takto som to písal i v v prvom príspevku.
Antone, jak velká na litry je ta dutina v tom klátu. ??
Rudi, je pekné, že si priznal farbu, zmýlil si sa v originalite "metódy" LBV, ja som na tento vlak nikdy nenaskočil, i keď to bolo lákavé, pretože som jej neveril. No priznám sa, predsa jeden rok som su hromadne vyskúšal, ale tá práca a roje aj tak vyleteli.Nechcem, neprosím si.
Ale nadšenie z poznatku, že včelstvo ak je na svojej voľnej stavbe sa nerojí, je na je postavený na vode. Ja som na včelnicu postavil skutočný klát, bez rámikov, je tak ako si ho vybudoval roj asi pred 12 rokmi. Žije presne tak ako roj v stromovej dutine, bez obligátnych rámikov a mojich zásahov. No toto včelstvo sa mi každý rok vyrojilo a to nie raz, ale hneď aj trikrát. Mám ho doteraz, prezimuje slabšie, ale potom rastie, a dospeje do sily a roje sú na včelnici. Ja ti verím, že je to u teba fakt, ale s rojením to nie je tak jednoduché. Ešte ani raz som z neho nevzal med, skôr mu musím pre zimou 4-5 kg pridať. Nuž tak.
Ja som začal včeláriť 1958 a do roku 1979 som mal len tri troje a bol som im rád i keď som na ne nebol odkázaný, včelstvá som rozširoval zmetancami a odložencami.
Anton,neviem či si ten Rudolfov príspevok správne pochopil..
Jirka, dutina v kláte je 94,5 litra 30x30x105 cm), za 12 rokov, svoje dielo nedostavali až ku dnu, takže nestavajú a miesto majú. Niekoľkokrát sa im odtrhlo, to dostavali, ale dosť.Nikdy som im neukradol ani gram medu, mám ich na potešenie a roje na rozmnožovanie.
Čo som sledoval prírodné dutiny v stromoch, tak boli o hodne menšie, jeden roj bol v orechovom konári, tak dutina bola dlhá asi 120 cm a široká 15 cm, ďalšia 25 cm priemer, výška 25 cm, žiadne obrovské dutiny a žili, či prečkali aj zimu to som nekontroloval.
No jo to víš už ani ty dutiny nejsou co bývaly před tím, než přišel člověk dřevorubec. V nějakém 300 letém či starším stromu bývaly dutiny úplně jiných rozměrů.
94,5 l je málo. Někde jsem viděl tabulku jaké velikosti musí úl dosahovat, aby kraňka neměla pocit stísněnosti a nevyrojila se jen z toho důvodu, že je úl příliš malý.
Pokud si dobře pamatuji, potřebný obsah byl kolem 180 l
A jak píšeš, odtrhlo se jim dílo....další důvod k vyrojení. Ony ty včely dobře ví, co ten vosk vydrží. Proto úly do stínu .
Hezky o tom píše ten pan J. Nymsa....Přirozený život včel versus člověk. Prodávají to na
http://www.suplik.cz
Bol som u kaderníčky a tá mi rozprávala, že majú na záhrade včelín v ktorom mal jej otec 6 rodín včiel. Keď zomrel pred 5 rokmi tak tam ostala iba 1 rodina, ktorá tam žije dodnes. Zaujímavé je, že sa nikto o tie včely nestará. Nikto ich ani nelieči ani neprikrmuje ani im nikto neberie med. Hovorila, že každú jar s obavami čaká či vyletia.
(22.12.2014 12:19)jirka.marx napsal(a): [ -> ]No jo to víš už ani ty dutiny nejsou co bývaly před tím, než přišel člověk dřevorubec. V nějakém 300 letém či starším stromu bývaly dutiny úplně jiných rozměrů.
94,5 l je málo. Někde jsem viděl tabulku jaké velikosti musí úl dosahovat, aby kraňka neměla pocit stísněnosti a nevyrojila se jen z toho důvodu, že je úl příliš malý.
Pokud si dobře pamatuji, potřebný obsah byl kolem 180 l
Hezky o tom píše ten pan J. Nymsa....Přirozený život včel versus člověk. Prodávají to na http://www.suplik.cz
Až budu mít zbytečnej roj, tak zkusím osadit tuto dutinu. Má snad 500 litrů a dalo by se do ní i vlézt. A vidím na ni z okna své chaloupky. Zase se mi fotka sama otočila, samozřejmě, že ten strom stojí.
Dva typy agátov, na hornom obrázku je skupina agátov, typeický pre juh slovenska, rozkonáírený a krivý, aj v lesnom zápoji je trochu rovnejší, ale nikd nie je piramidálny, nie je vhodný na priemyselné spracovanie, je určený na výrub do pece.
Spodný obrázok, skupina agátov (od tých prvých asi 40 m), je priamy a rastie aj na voľnom priestore rovno, má piramidálny obrast, je vhodný po dorastení na rovný kmeň vhodný na pílenie dosák a foršní, ale hlavne kvitne bohato.
Lenže, týchto rovných agátov je u nás tak asi 0,1 %, poznám dve miesta, kde neviem akým spôsobom sa tam dostali, skupiona na druhom obrázku vyrastá postupne z koreňového sastému, v stred sú tie prvé, po okrajch výždy menšie a menšie. Podľa rokov. Tieto narástli pri štátnej ceste Veľký Krtíš-Lučenec, asi 16 km od V.K., 20 km od Lučenca. Dá sa vysádzať odjkopkami.
(22.12.2014 11:24)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]v originalite "metódy" LBV, ja som na tento vlak nikdy nenaskočil, i keď to bolo lákavé, pretože som jej neveril. No priznám sa, predsa jeden rok som su hromadne vyskúšal, ale tá práca a roje aj tak vyleteli.Nechcem, neprosím si.
Tono aká práca naviac? SR je predsa súčasťou plodiska tak isto ako každý iný rámik a po 2-3 sezónach ide na vytopenie,podľa mňa ho netreba vyberať.Tak či tak si myslím,že jeden rok je na skúšanie málo,pretože včelstvo podľa mňa nevystavá 4-5 rámikov B trubčiny v jednej sezóne,skôr dielo bude zmiešané.Já som v LBV použil SR po 3 z prechádzajúcej sezóny a ďalšie 3-4 som nechal včelstvá vystavať.Ak by mali stavať 6-7SR v jednej sezóne,tak trubčiny je v nich podstane menej a o tú predsa ide.Mám len jednu sezónu z LBV za sebou,tak nechcem múdrovať,ale zo 6O včelstiev som nemal žiadny roj a pritom včelári v dedine ich mali požehnane.Zrejme to o niečom hovorí.Já osobne tak mám prečo skúšať ďalej.
V ľavej strane obrázku vidieť skupinku piramidálnych agátov a v pravo osamotene, typický predstaviteľ krivých agátov
(22.12.2014 13:05)Pali napsal(a): [ -> ]Bol som u kaderníčky a tá mi rozprávala, že majú na záhrade včelín v ktorom mal jej otec 6 rodín včiel. Keď zomrel pred 5 rokmi tak tam ostala iba 1 rodina, ktorá tam žije dodnes. Zaujímavé je, že sa nikto o tie včely nestará. Nikto ich ani nelieči ani neprikrmuje ani im nikto neberie med. Hovorila, že každú jar s obavami čaká či vyletia.
Pali, čo keď tie včely prileteli ako roj do prázdnych úľov, mne sa to párkrát stalo. Tak, preveruj a dôveruj.