(08.02.2024 21:57)Ali napsal(a): [ -> ]Mimo téma včely. Nepěstuje tu někdo z okolí Brna různé druhy fíků a nepodělil by se o rouby? Zkoušel jsem množit dřín aj. včelomilné už poněkolikáté a nějak mi to nejde. Vím, že fík je včelám na nic, ale co píchneš do země to roste. A bude tepleji.
Klidně si dojeď. Mám na zahradě 6 vzrostlých fíkovníků cca 10 let starých 4 m vysokých. Je třeba hlavně mít odrůdu co brzy dozrává a takové mám
Není to ořechoPLODEC, ale ořechoKŘÍDLEC.
Mám pocit, že se používají pro tento keř obě jména.
Děkuju Vám za nabídku, až přijde čas, ozvu se na mejl.
Dřín mi taky roste mizerně. Loni jsem ho přesadil na lepší místo a snad se to trochu zlepšuje.
Davide u tebe je na dřín moc chladno, i když se prý otepluje, divoce dřín roste i tady v krasu, ale jen na vyloženě osluněných svazích,v krasových oblastech na slovensku je dřín na stráních planin převažující keř, dokonce plody na podzim sbírají a pálí z toho výborný destilát...
U me je chladno na vsechno
Je to souboj s prirodou, ale nejaky uspechy mam.
Tady od Rajdhradu k Hustopečím je příšerně sucho (písčité podloží), a když se nezalévá (můj případ), roste málo co. Jo bez a hlavně planý šípek, ten je kabrňák, ale ten se sbírá blbě. Čaje jsou skvělé. Pak ještě mirabelka, na tu roubuju peckoviny co se dá, ročně tak kolem 50-ti roubů. Začínám mě to jít líp než se včelama. Zasadil jsem za 5 tis. stromků a jde po pěti letech konečně jeden. Teď všechno z pecek, jadérek, semen. Jenom fík se ujal z roku na rok. Letos jsem rouboval ořechy už 30.1., běžně teď začínám kolem 10.-15.2. Úspěšnost mám větší než v dubnu, květnu.
Vypadá to, že i k těm včelám to bude chtít ode mě pozměnit přístup a ohleduplnost k jejich se měnícím podmínkám a tím i potřebám. Tuto zimu jsem je měl s otevřeným dnem a prázdným nástavkem nad plodem až doteď, komoroval jsem je na zúžený chomáč 3.2. Je velké teplo, jsem zvědav jak zaberou. Zimuju je ale hodně malé, 1,0 - 1,5kg max. Zásob nevzaly skoro nic, pořádně nejde poznat ani řádky měli. Ale možná tam bude trochu mrtvolek co tomu brání.
Slavík: Používají se obě, ale jen ořechokřídlec je správně. Jako se sluníčku sedmitečnému říká beruška, ale správně je jen sluníčko.
C je správně...https://cs.wikipedia.org/wiki/Slun%C3%A9%C4%8Dko_sedmite%C4%8Dn%C3%A9
(09.02.2024 19:58)Petr Střelec napsal(a): [ -> ]Davide u tebe je na dřín moc chladno, i když se prý otepluje, divoce dřín roste i tady v krasu, ale jen na vyloženě osluněných svazích,v krasových oblastech na slovensku je dřín na stráních planin převažující keř, dokonce plody na podzim sbírají a pálí z toho výborný destilát...
Aj lekvar aj zavarany je super a surovy tiez ,zmaknut sa necha par dni a kopa vitaminov.. v malych karpatoch je ho habadej u nas..
To byl muj puvodni plan, ze i sklidim dřínky. Casem jsem se smiril s tim, ze plody holt, zadny, slizet nebudu, ale hlavne at to (roste a) kvete.
Ale na jare 2023 nekvetly slivone, bezne takova jistota, tak to me nasralo (
Co používáte na lepení styrodurových plemenáčů ? S d4 mě to nešlo, s mamutem je to hrozný opruz .
A co konkretne ti nejde? (jo, mamut nebyla uplne nejlepsi volba)
D4 jako skupina je nejlepsi, pouzivam na vetisnu veci v exterieru. Ale i D3 staci na mene exponovane aplikace.
Jsou ale ruzne druhy. Jestli ti nevyhovuje jeden, tak zkus jinej. Ja je stridam. Treba polyuretan je vopruz (hodne bobtna a musis lisovat spoj), ale zas nekdy je to presne to, co clovek potrebuje, kdyz lepi nerovne hrany atd.
A jdu i po cene, takze se mi osvedcily z D4: Perdix PUR a Den Braven Power Kleber.
D3 ruzny bily lepidla, dispersol, den braven woodfix, herkules.
Tak na všechny spoje na dřevo používám D4 Perdix, je to levné a drží, styrodurové plemenáče ale nelepím, je to zbytečné, na spoje používám co nejdelší vruty na sádrokarton, ve styroduru drží líp jak ty do dřeva, lepší je plemenáče nelepit, občas tam něco vykoušou a potom se to líp mění...
O vikendu jsem se presvedcil o kvalite (nedobrovolneho) lepeni propolisem, pri snaze vyndat styrodurovou prepazku. Lepidlo se ulomilo, propolis drzel.
Propolis je výborné lepidlo. Mohu potvrdit.
Jen moje poznámka k dřínu na Šumavě. Mám dřín hned z úly přes 20 let, ale neviděl jsem na něm včelu, asi v té době kdy kvete mají jinde něco atraktivnějšího. Co se týče ořeplodce (ořechokřídlatce) ten mám od loňska a ten je plný včel.
Jirka Jenda: ořechokřídlece
(16.02.2024 20:51)Tini napsal(a): [ -> ]Ano, ze starých souší toho moc nevytopíš, ale otázka zní, proč by košilky či tmavá barva měly být pro včely špatně? Zootechniku ať má každý svoji, ale nikdo neřekl žádný relevantní argument o škodlivosti tmavého díla. Padá tady jen argument o nějakém hygienickém hledisku, ale ničím nepodložený, jen stokrát od někoho opsaný. To jen k zamyšlení, zda se zbytečně nehoníte za něčím, co není.
Po 50-ti letech zkušeností s chovem včelstev s Vámi pane kolego, ani s ostatními obhájci mnohaletého díla nemohu souhlasit.
Provádím každoročně třetinovou obměnu díla. Plásty vyvářím, kaši vylisuji a výlisky znova vyvařím a vylisuji. Vzniklou hromadu košilek, konzervovaných výkalů, patrně i bakterií a virů též i různé patrně včelami donesené špíny kompostuji. Hmotnost takového materiálu odhaduji tak cca 10 - 15% obsahu taveniny (nevážil jsem to). Stářím plástů však hmotnost tohoto materiálu narůstá. Názory na to, že staré černé plásty včelám neškodí nesdílím. Spíše to u mne vyvolává vzpomínku na jednoho bývalého kamaráda který o takové hygieně žertoval, cituji: "Špína do 3 mm hřeje a potom opadává". A takové prostředí svým včelám nepřeji. Že by důvodem názoru na neškodnost, či dokonce prospěch černého díla byla prokrastinace (viz lenost) včelařů?
JK