(25.09.2015 21:14)Andrej napsal(a): [ -> ]Kaji píše, že nevytáča, lebo je tak melicitóza, nepokapú mu na tom včely do jari?
Tohle v zápalu boje zapadlo.
Melecitoza je jednak druh cukru syntetizovaný mšicemi a stačí jej tam prý 15% aby to neteklo z plástů.
Druhak je to všeobecně používaný název pro situaci kdy to už neteče, mnohdy možná i pro podíl glukozy a malý obsah vody atd.
Hlavně se pod to schová cokoli a není to jednoznačně definovaný pojem. Jsou borci co melecitozu vytočí, z toho je vidět že tím myslí kdekdo kdeco.
Můj názor:
Včelaři se dřív báli i jen medovice a některé knihy doporučovali to, za co to tady schytal Merkuri, když to jinému prošlo. Vytočit plodiště i s plodem v zájmu záchrany včel před spadkovým medem - tak to bylo v knihách i v praxi.
Z mého pohledu - medovice je problém jen knih a možná slabších včelstev.
Protože spotřeba včelstva je skoro pořád stejná, rozdíl je jestli ty kg stráví 10 000 včel nebo 20 000včel. Je to ve spotřebě na včelu.
Druhá věc je stanoviště, zimy a možnosti proletu.
To se ukázalo jako zásadní - v roce 2002/3 byly zimy od listopadu do února a včely hynuly až >100m od úlu. To bylo divné, protože jindy krouží dokolečka, vybobkují se e na sníh a vrátí se.
Takže je otázka, zda jen neodletěly uhynout na konci života a problémem bylo upracování, protože snůška byla tady do října. A nebo už VD a viry. A v úlech to byla skutečně melecitoza, ty plásty vypadaly jako naplněné cementem, zatímco leckdo (i já) nazývá melecitozou kdy to jen trochu neteče a v plástu zůstane polovina medu. Tehdy se ty plásty namáčely do vody aby to včely spotřebovaly.
Navíc jak se pak ukázalo následující rok bylo málo VD a včely hynuly i tam kde žádná medovice nebyla.
Takže to možná byla kumulace s úhynovým rokem. Jenže to se tehdy nesledovalo.
Jen pro zajímavost, podle stop na sněhu se včely létají vyprášit i za mrazů a dokonce vzbudí chuť i okolo stojících včelstev.
Včely mi stojí samostatně a býval jsem svědkem jak kolem úlů bylo na sněhu žluté kolečko tak do poloměru 2m i když bylo pod nulou. Na včely to nějak přišlo, většinou když vysvitlo slunce, rozhehřály uvnitř úl a na střídačku létaly ven.
A jak to slyšely okolní, tak to na ně přišlo taky.
Takže nějak vysoké teploty nemusí být nutně podmínkou vyprášení.
Já mám v podstatě tři věci aby to škodilo málo:
1/ udržuji velké zásoby medu a zásob od jara aby to včely nedávaly do plodiště - tedy snažíms e aby horní věnec zásob v plodišti nebyl cementový. A nejen kvůli cementu.
2/ kromě letošních extrémů kdy se do některých včel už nic nevešlo dávám 10litrů roztoku nejmíň aby to bylo na zimu naředěné
3/ to si dělají včely samy - včely si to stahují na konci sezony z medníků a okrajů do plodiště a zaplňují místo po plodu a přitom je možné sledovat, že v uvolněných rámcích zůstávají krystaly, takže podle všeho by to včely zvládly i bez včelaře. Přenesená část má vyšší dávku invertů, a to přenášení je podle mě dost divné - nesedí mi množstvé co odeberou a co přibyde v plodišti. Jako by něco strávily nebo vyhodily.
Až se mi jednou povede vytočit med, koupím váhy a budu to sledovat.