(20.03.2016 19:35)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Tom,tiež držíte včely na skromno?.Je pravdou to,že ak je napríklad znáška a včely majú zaplnené plodiská a medníky,tak ich aktivita poľaví,akonáhle im podstavíme prázdny medník,tak znova znášajú ako o život,to je to čo opisujte aspoň si myslím a v tom vám dávam za pravdu.
Směšují se tu dvě věci. Držet včely na hladu a nejen přes zimu, je hloupé, myslím, že z mých dosavadních příspěvků je jasné, že k tomuto typu šetřílků rozhodně nepatřím.
Jen jsem, myslím že úspěšně, zpochybnil nesmyslné tvrzení přispěvatele a vy potvrzujete přesně to, co tvrdím i já, čeho si nemohl nevšimnout každý skutečný včelař.
Dál i KaJi píše to samé a dokonce se zmiňuje, že to je ověřeno a tak má zjevně ještě lepší informace, než mám své skromné já.
Je obecnou pravdou, danou už v nejzákladnější odborné literatuře, že zásoby v úle během celého roku nesmějí nikdy poklesnout pod asi 5 kg! Jinak Kraňka omezí plodování a pokud poklesnou pod asi 1- 2 kg, přestává plodovat úplně. V té souvislosti si neodpustím následující. Toho pána s Julkou vůbec neznám, nikdy jsem o něm nic neslyšel a nečetl. Jestli kříží Kraňky s Vlaškou a někdo tomu fandí,
měl by vědět následující.
U Vlašky to neplatí, myslím těch 5 kg. Ta je tak blbá, že klidně ploduje jak o život a v úle není jediná buňka zásob a tak padne hlady vždy s otevřeným plodem. To se u Kraňky nikdy nestane (pokud není poprzněná horšími včelami), když kraňské vč padne hlady,
tak při tom nikdy nemá otevřený plod!
I tyto informace se dají určitě najít na netu. A taky se nedá přehlédnout, že
jen Kraňka je schopná doslova raketového jarního rozvoje, ale je holt háklivá na zásoby.
Naproti tomu
Vlaška se "rozjíždí" pomalu, těžkopádně,
má katastrofálně pomalý jarní rozvoj, ale pak ploduje hlava nehlava.
Před několika lety jsem se tu tvrdě ohradil proti prznění Kraněk jinými včelami a toto je nedůležitější důvod. Ono to tu už bylo. Za mého dětství měly včely zrzavé prdelky, některé, to byly geny Vlašek, které se sem dovážely před ww2. Byly bodavé a nemívaly nikdy medu tolik, jako včely normální (nějaké kříženky asi včely tmavé a Kraněk, které se sem před ww2 dovážely také)
Když přišla čistokrevná Kraňka, najednou vyletěly výnosy na několikanásobky toho, co tady byli lidi zvyklí. Najednou už přestala být jarní snůška jen podněcovací snůškou, ale stala se snůškou, když ne hlavní, tak velmi významnou. Bohužel často jedinou.
Za dobrú cenu a nebolo to na nich nikdy poznať
ba naopak jedna z metod , jak včelám celkem úspěšně uškodit.