Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Hele, LIKO, pokud narazí matečníky v plodišti, tak jaký si myslíš, že je v tom rozdíl?

I já si myslím že se jedná aspoň v začátku spíše o způsob chovu .
Každý matečník( krom rojového ) který byl utvořen vyvoláním pudu sebezáchovy je vlastně takový nouzový matečník je jen otázkou co je v tom matečníku.Tedy pokud u včelstva které mi vyhovuje k chovu vytvořím uměle nějakým způsobem náladu k tvorbě matečníků třeba tím že oddělím stávající matku od jiného prostoru který splňuje vše pro odchov nové matky mezidnem je to něco jiného než zrození matky z rojové nálady.Není tedy nutné v případě že jsem sám rozhodl o odchování matky nikoli tedy že si včely rozhodly samy a šli do rojovky a vyhovuje li mi charakter včelstva nejprve rušit naražené matečníky a následně dodávat jiné.Nakonec kolik včelařů chovající matky pro sebe kupuje insi matku? Většina vybírá spíše z těch svích matek které splňují jakási kritéria která si nastavil sám včelař a následně z těchto včel použije plod pro nové matky.Samozřejmě že pokud mím cílem je vyší zušlechtění použiji k tomu také odpovídající plod.
Můj názor na to proč naráží včely matečníky nad mřížkou která je vnímána jako překážka je spíše ten že zde slábne vliv matky a včely to vnímají jako osiřelost.Pokud již v rojové náladě nejsou v době rozšíření.Při rozšíření se pořád u vyších měr hodně používá převěšení pokud možno zavíčkovaného plodu který je nahrazen většinou mezistěnami tím se v prostoru plodiště přikloní váhy na stranu plodu nezavíčkovaného a prostoru prozatím pouze mezistěn tedy by spíše mělo dojít k opatření proti rojení.
I já se přikláním k tvorbě oddělku mimo stávajcí úl je vcelku jedno jakým sistémem zda do nového úlu smetencem či na odebraném celém nástavku atd. a to především kvůli následným úkonům.

(28.04.2013 20:30)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Hele, LIKO, pokud narazí matečníky v plodišti, tak jaký si myslíš, že je v tom rozdíl?

Rozdíl je dle mého názoru pouze jeden, procházet dva nástavky nebo jen např. půl nástavku.

Myslíš že bude pro včely a pro tebe včelaře který chce mít ze včel také užitek vlastně teprv přidaný nástavek pro snůšku téměř hned zase odebrat?

Nic nechci odebírat, pouze rámek s naraženým matečníkem a medník bude nadále plnit funkci medníku. Jednalo se mi pouze o to, že pokud rámek s plodem dám do nového úlu a včely z nějakého důvodu matečníky nenarazí, tak tyto včely pak musím spojit zpět.

Nic tím nedocílíš tvůj matečník může zůstat v stávajícím ůle do zralosti a teprve tehdy ho můžeš spracova.To samé by se stalo pokud bys matečník přendal jiným včelám tam bys ho musel stejně dát nad mřížku pod ní by ho včely stoprocentně zlikvdovali. Do oddělku musí přijít již matečník zralí aby se co nejdříve vylíhnul a včelstvíčko ho nemuselo opatrovávat třeba deset dní do vylíhnutí.Pořád nechápu co je tvím cílem.

Páně Skala, do puntíku s vámi souhlasím. Dneska se mi tady dost nelíbilo, že se tady píše o množení včelstvech pomocí v podstatě nouzových matečníků. Ještě bych ochotnej( a občas to i udělám) zužitkovat rojový matečník z excelentního včelstva. Ale to naražení matečníků na převěšených rámcích do medníku je přesně to, co jste popsal
LIKO, kolik máš včelstvech, že by ti vadilo prohlídnout místo 5 rámkůrámků třeba 22 rámků. Začátečníci mají většinou opačný problém....tj.hrabat se ve včelách obden.

Vy pozorujete rozdíl mezi nouzově vychovanou matkou a matkou např. z přelarvování? Nouzové matečníky úmyslně nepoužívám, ale pár takových matek jsem měl. Rozhodně byly srovnatelné s matkama získané přelarvováním.

Pane Skala děkuji vám za rady. V příspěvku p. Havelky cítím trochu arogance, nechápu však proč, zřejmě se už včelařem narodil i s veškerými znalostmi.

(28.04.2013 21:08)ZdenyH napsal(a): [ -> ]Vy pozorujete rozdíl mezi nouzově vychovanou matkou a matkou např. z přelarvování? Nouzové matečníky úmyslně nepoužívám, ale pár takových matek jsem měl. Rozhodně byly srovnatelné s matkama získané přelarvováním.

Samozřejmě že není podstatné jestli včely postavili matečník nad vlastním vajíčkem či larvičkou nebo nad cizím podobným plemenivem pokud to je v době vhodné pro začátek vychování matky .Podstatou je to co v sobě ponese ten potomek který z toho vznikne co tedy od něj očekáváme .Odchování toho potomka má v obou případech stejný průběh.Pokud se budeme bavit o matečnících vzniklích jinak než z rojové nálady tedy nouzovích matečnících protože i ty udělané na ušlechtilém materiálu dělali včely z nouze kdy jim jde z jejich pohledu o přežití jinak si ani nedovedu předsavit jak by to šlo jinak.Ale i rojové matečníky jsou možná na nějaké delší povídání například matky z rojových matečníků bývají větší a i v začátku výkonější tedy v tomto směru na ně lze spíše pohlížet jako na výhodnější bohužel je tam to ale že si sebou nesou sklon k dalšímu rojení někdy více někdy méně.Ostatně každé včelstvo i s jinak nerojivou matkou se může dostat do situace kdy mu nic jiného než se vyrojit nezbude.Ale bavíme se o oddělcí tedy pokud chci dělat oddělek tedy mohu v něm chod nějak ovlivnit tak tak učiním podstatou je že si tam dám matku u které očekávám jistý předpoklad.

Jak tak čtu příspěvky k tvorbě oddělků,tak se mi zdá,že pro začátečníka je nejlepší postup který navrhuje přítel Vladimír. Tím se vlastně vytvoří oddělek a zároveň se zabrání rojové náladě ve včelstvu.A je to vlastně jednoduché.Důležíté je odhadnout kdy to celé provést. Musí být ve kmenovém včelstvu zakladený matečník? A nebo stačí jen plod a kmenové včelstvo si po osiření matečník vytvoří. Díky Vašek

v těchto dnech máš ještě značně nejisté, že včely si přirozeně, konkrétně v medníku narazí matečník (potřebný k tiché výměně), spíše pokud budou mít rojovou náladu matečníky narazí v plodišti. Pokud oddělíš celý nástavek od produkčního včelstva, tak ti vlastně vznikne osiřelec a pokud v něm budou mít včely otevřený plod, určitě na něm narazí nouzové matečníky, ovšem i zde nebudeš mít až tolik kvalitní matku, jelikož se zřejmě vylíhne jako první a ovládne prostor matka, která vznikla z nejstarší larvičky a nebude po celý vývoj až tolik kvalitně živena. Navíc mi nepřijde jako ideální řešení vzít nyní kmenovému včelstvu medník, kam ukládá zásoby a tvořit z tohoto medníku včelstvo - už jen kvůli medné ztrátě a také kvůli tomu, že z medníku se ti létavky vrátí zpět do kmenového včelstva a vzhledem k tvé nadmořské poloze bych usuzoval, že budeš na tom u včelstev s vývojem obdodně jako já, kdy ještě 15. 4. nebyl v úlech žádný zavíčkovaný plod, ale jen otevřený, což znamená, že až v těchto dnech se ti mladušky budou teprve líhnout. Být tebou, sledoval bych včely až samy budou mít náladu na odchov matek, tedy až bude u nich patrný zvýšený stavební pud, pak bych do medníku vedle otevřeného staršího plodu dal nalarvenou sérii matek a jakmile by došlo k zavíčkování matečníku, tak ten bych zužitkoval v oddělku - sebrané 3 rámky s vybíhajícím plodem a mladuškami + rámek zásobní. Pokud však jako jediné řešení chceš volit osiřelec s naraženými matečníky, pak by možná nebylo od věci požádat zkušenějšího chovatele v okolí, zda by ti neodchoval matku nebo nedal matečník. Ostatně sázet na 1 matečník je riziko - matka se může při proletu ztratit, můžeš jí poškodit při značení a navíc nevím, jestli máš pojem co je to Gaussova křivka, což tvrdí, že vždy máš možnost odchovat matky, které budou dávat průměr, nadprůměr, ale i podprůměr a teď si vem, že odchováš podprůměrnou matku, než to zjistíš, tak bude už možná příští rok.

(29.04.2013 22:44)vasek731 napsal(a): [ -> ]Jak tak čtu příspěvky k tvorbě oddělků,tak se mi zdá,že pro začátečníka je nejlepší postup který navrhuje přítel Vladimír.

Nic proti debatám, ale je tu řada knih, kde je to vše, tedy různé postupy a finty, dobře popsáno a v tomto bych se držel ověřené praxe. Tou poslední knihou o oddělcích stokrát jinak je kniha německého autora Friedricha Pohla Úspěšné včelaření, v originále Moderne Imkerpraxis, což mnohem lépre odpovídá obsahu knihy. Je dobrá a ačkoli vyšla před rokem, už se špatně shání, takže neváhejte, kdo ji ještě nemáte ... (Pozn.: Nejsem agentem nakladatelství Brázda ... , jen si myslím, že je to moc dobrá kniha, zejména pro metodu, jakou je napsaná. Přehledně, pochopitelně, srovnává různé názory a varianty a pak teprve dá svůj názor ...)
Jiří

Já když čtu podobné úvahy, většinou od někoho opsané, tak se zeptám na kolika matkách ročně jsi si toto tvrzení ověřil? Než sem tahat Gausovu křivku jde použít známé třetinové pravidlo. Já mám možnost porovnávat matky larvené a z nouzových matečníků a moje zkušenosti jsou přesně opačné. Ono je ale daleko jednodušší opisovat a nemyslet, než zkoušet. Je zajímavé že postup z nouzovými matečníky je běžně udáván v něm. knížkách a nikdo se tam nepohoršuje. Autoři jsou buď přední něm. včelaři nebo výzkumníci. Jako seznámení s primitivním odchovem několika matek to je super metoda!!! Zdraví R. S. eště značně nejisté, že včely si přirozeně, konkrétně v medníku narazí matečník (potřebný k tiché výměně), spíše pokud budou mít rojovou náladu matečníky narazí v plodišti. Pokud oddělíš celý nástavek od produkčního včelstva, tak ti vlastně vznikne osiřelec a pokud v něm budou mít včely otevřený plod, určitě na něm narazí nouzové matečníky, ovšem i zde nebudeš mít až tolik kvalitní matku, jelikož se zřejmě vylíhne jako první a ovládne prostor matka, která vznikla z nejstarší larvičky a nebude po celý vývoj až tolik kvalitně živena. Navíc mi nepřijde jako ideální řešení vzít nyní kmenovému včelstvu medník, kam ukládá zásoby a tvořit z tohoto medníku včelstvo - už jen kvůli medné ztrátě a také kvůli tomu, že z medníku se ti létavky vrátí zpět do kmenového včelstva a vzhledem k tvé nadmořské poloze bych usuzoval, že budeš na tom u včelstev s vývojem obdodně jako já, kdy ještě 15. 4. nebyl v úlech žádný zavíčkovaný plod, ale jen otevřený, což znamená, že až v těchto dnech se ti mladušky budou teprve líhnout. Být tebou, sledoval bych včely až samy budou mít náladu na odchov matek, tedy až bude u nich patrný zvýšený stavební pud, pak bych do medníku vedle otevřeného staršího plodu dal nalarvenou sérii matek a jakmile by došlo k zavíčkování matečníku, tak ten bych zužitkoval v oddělku - sebrané 3 rámky s vybíhajícím plodem a mladuškami + rámek zásobní. Pokud však jako jediné řešení chceš volit osiřelec s naraženými matečníky, pak by možná nebylo od věci požádat zkušenějšího chovatele v okolí, zda by ti neodchoval matku nebo nedal matečník. Ostatně sázet na 1 matečník je riziko - matka se může při proletu ztratit, můžeš jí poškodit při značení a navíc nevím, jestli máš pojem co je to Gaussova křivka, což tvrdí, že vždy máš možnost odchovat matky, které budou dávat průměr, nadprůměr, ale i podprůměr a teď si vem, že odchováš podprůměrnou matku, než to zjistíš, tak bude už možná příští rok.

jasně, jen sedím a opisuji něco z knih, v tvém případě by mě však zajímalo kolik ročně porovnáváš odchovů matek z nouzových matečníků a odchovů matek z matek přelarvených .... netvrdím, že minulost není poučná, ale tedy se také udávala výtěžnost včelstva v medu v jiných hodnotách než dnes a nikdo se tehdy na tím nepozastavoval, či lépe, kdysi byl ověřený (jediný) způsob, jak z včelstva získat nové včelstvo roj a všem to přišlo jako přirozené a dnes se vybírají včely, které nemají k rojivosti sklony a naopak včelaři, to že se mu včely vyrojí neberou jako poctu své práce, kdy dovedly dostat včely na vrchol svého vývoje, ale naopak za svou prohru, že neučinily včasné opatření, aby zabránily vyrojení

Nevím jak Ruda, ale mně se daří odchovat nouzové matky ve včelstvu a ne že by jejich rozptyl od mizerných po výborné byl větší jak od přelarvovaných. Asi vždycky jde o to, z čeho je odchován, tedy původní matka. A Trubci asi taky.

A jak přicházím k nouzovým? Při brutálním rozdělení plodového tělesa nástavkem/y (mám hlavně 24cm kde včelařím nástavkově s přehazováním atd.) je ta půlka bez matky leckdy narazí.
A když na to náhodou zjistím, bez obav udělám do plemenáče oddělek, pokud je po ruce a je tam víc plástů s matečníky. A nechávám jim tam nějaký. Tezím že ve včelstvu může být jen jedna matka se usmívám. A když někde čtu že po převěšení plástů do medníků se mají kontrolovat a rušit matečníky, tak si myslím, že mi to nedává smysl. Na jednu stranu přelarvujeme a když včely makají za nás, tak jim to ještě ku....

Takže LIKO , já bych, pokud narazí matečník neodebíral celý medník, ale jen plást/y s matečníkem/y a doplnil podle toho z jakých včelstev by šlo odebírat. Taky jsem četl že dávat plásty z různých včelstev dohromady se nemá, ale v době chovu mi to docela jde.

Podle mě by měl začátečník číst jen jednu knížku - Včelaříme jednoduše. Vše ostatní je spíše včelaříme složitě. A Ilustrované včelařství. To je velmi pěkné a taky jednoduché. Hlavně ta část jak se výbava meďárny dá udělat ze dřeva.

Prostě věci jsou dělat jednoduše a levně. Ale je to pak dost nude.

For KAJI: Děkuji. Tak jsem to také myslel, že odeberu pouze plást s matečníkem/y. Již to někdo výše psal, myslíš, že díky tomuto způsobu nezačnou včely narážet i matečníky dole v plodišti ? Samozřejmě pokud přijde rojová nálada, tak ano.

Tohle mi taky kdysi vrtalo hlavou.

Narážejí matečníky, pečují o misky proto, že mají pocit osiření. A taky proto nechají matku vylíhnout a matka může i klást v medníku nějaký čas.
Rojovka je něco jiného. Ale dobré přijetí je při chovu při matce při začínající rojovce. A pak se jeden diví. Ale rojovku nevyvolá chov.

Jednou po 2003 co sjsem měl hodně slabé včely a hodně velké zráty po melecitoze jsme měl úspěšné přelrvaní, do toho mi přivezly matečníky a tak jsme z nouze experimentoval a dával matečníky pod mřížku, pak plod s původní matkou a nad to zase matečníky a mřížky.

Je to sice složité, ale vyšlo mi, že nemusí být vždy odchoiv nad mřížkou, stačí matečníky oddělit mřížkou. I jen v chovném rámečku. To jsem taky zkoušel, obalený ze dvou stran mateří mřížkou. Nemusely se přehazovat nástavky, jen se vyndal rámek a šoupl se do plodiště chovný rámek k matce. Když měly náladu, přijaly to. To je docela dobré,pokud z nějakého důvodu nechceme házet nástavky atd.

Každý ať si vybere comu vyhovuje..

Já letos, hlavně pod vlivem Rudových článků nebudu věci hrotit. Tam kde mám dobré matky jen udlěám oddělek a nechám na včelách. A jinde budu chodit s matečníky v ochraně od nastavky.cz aby se vyměnily trochu geny.
Ivik popisoval jak velký farmář na NZ jen dává matečníky do prod.včelstev snad bez ochrany a nechává to ne včelách.

Ale ty ochrany se mi líbí, že i když to nestihnu rozvést a vyběhne první matka tak ostatní zachrání. A mechanicky je to taky dobrá ochrana. Divím se že po tom nešáhli prodejci matečníků.

Tak můj nedělní pokus o chov matek skončil stejně jako loni fiaskem Změnil se v tvorbu oddělku s otevřeným plodem a taky to asi bude fiasko

Trochu to rozepíšu
Měl jsem jedno včelstvo, kde koncem dubna skoro vůbec nelétaly žádné mladušky na orientační prolety, oproti ostatním dvou včelstvům. Tak jsem ho otevřel a zjistil, že nemá žádný plod, rozhodl jsem se pro jeho likvidaci. Včelstvo, ale mělo 8 rámků se zásobami a 4 rámky s pylem. Rozdělil jsem to do dvou NN, doplnil mezistěnami (nazebroval) a dal na zbývající včelstva, které ovšem taky měly stále ještě horní NN se zásobami. Vzhledem k tomu, že 9.5. u nás začala vydatná snůška a začala se schylovat snůška z řepky, začal jsem přemýšlet, jak dostat zásoby ze včel, aby se mi nemíchaly s medem. 12.5. jsem se rozhodl odebrat přidané NN, vyhodit mezistěny a nahradit je rámky se zavíčkovaným plodem a lištou s nalarvenými miskami. První zádrhel, nenašel jsem v úlech jediný plást s kompletně zavíčkovaným plodem. Všude prostředky zavíčkované a okolo nich otevřený plod nebo i vajíčka. Usoudil jsem, že by mi asi nepřijaly nalarvené misky, ale cvičně jsem si zkusil pár larev vyndat. Jednalo se o zakladené panenské plásty a ke všemu ještě svítilo slunce. Páni vůbec mi nenapadlo, že už tak blbě vidím a taky ruce se mi oproti loňsku nějak divně třásly Po třech pokusech jsem toho nechal a využil toho, že jsem měl vytahané panenské plásty s plodem. Vzpomněl jsem si, že tady na fóru někdo radil, že na tvorbu oddělku s odchovem nouzových matek, je nejlepší panenský plást, lépe ho vykoušou. Přisypal jsem z pár rámků mladušky a dal po 3 rámcích s plodem a nechal, ať se děje vůle boží. Dnes kontrola a nic. V jednom z oddělků si nejsem jistý jestli jsem nedal i matku, bohužel je neznačená. Zdá se mi tam, že jsou čerstvá vajíčka, ale možná jsou jen zastydlá a nevylíhlá (myslíte, že se to může stát i když u nás je teď docela teplo i v noci?). Dokonce týdne hold uděláme další kontrolu i ve včelstvech, pokud bude počasí.

Škoda práce odnes to někem opodál od včelnice a vysip to.V příhodnou dobu udělej oddělek a věnuj se svou energii jemu.Výsledek bude určitě lepší.To co nyní děláš je jako spravování brzdy u rakve