Odpovím co nejstručněji.
K otázce 1-Odeberu jen tolik plodu abych získal dostatek pro zdárný rozvoj oddělku a zároveň tolik abych udělal protirojové opatření.Určitě neodebírám všechen plod a ani není žádoucí aby si včelstvo vychovávalo matku z vlastního plodu a to hlavně kvůli poměrně dlouhé prodlevě mezi kladením.Ale jak jsem již napsal pokud se pokus nezdaří a matečník není přijat a včelstvo si staví matečníky z vlastního plodu mohu vrátit včelstvu matku původní a hlavně plod protože původní matka nepřestane klást.
K otázce 2-Včelstvo z plodem po osiření radši přijme otevřený matečník než matečník před vylíhnutím ten bych doporučoval obzvláště začátečníkům do vylíhnutí matky zaklíckovat do neprůlezné klícky a po vylíhnutí matky ji nechat aby ji včely osvobodili přes vyjídací prostor.
K otázce 3-Vztahuje se k chovu matek.Někde jsem tu popsal myslím že v chovu matek poměrně jednoduchý způsob chovu pro začátečníky kterým se nedaří založit série na různých sádkách.Vše spočívá na odebrání původní matky s veškerým plodem a nahrazení chovnou sérií.Po zaškolkování matečníků mohu ve včelstvu buď ponechat matečník k vylíhnutí nebo pokud chci chovat dál přendat zpět matku původní (tedy ji protáčím mezi dvěma úly)zamozřejmě opět z veškerým plodem a založit další sérii v nyní osiřelém bezmatečném a bezplodovém včelstvu.Tak protočím jednu matku mezi dvěmi úly nejde to ovšem do nekonečna protože včelstvo ze kterého se odebírá matka a plod vždy mírně zeslábne.
Josefe, díky ...
Dobrý den. Včera odpoledne jsem dle návodu zde z fóra vytvořil dva oddělky. Jeden ze 4 rámků a druhý ze 3 rámků obsednutých včelami s plodem.
Ale jednu věc bych si potřeboval ujasnit.
- oba oddělky jsem umístil cca 100 metrů od původních včelstev a dal dostínu a zavřel. Nechal jsem jen větrání přes oko. V pořádku?
- Jak dlouho se má nechat oddělek uzavřený a kdy ho budu moci otevřít a dát na původní stanoviště. Nechci aby mi starší včely přelétly zpět a taky se obávám loupeže na oddělku.
Prosím poraďte mi
Děkuji.
To jsi si trochu zkomplikoval.
Že jsou ve stínu a s větráním je v pořádku.
Ale 100m je málo, to by musely být tak na 3 km jiném stanovišti aby se létavky nevracely na původní místo.
Zavírání oddělku nemá opodstatnění. Létavky mají fotografickou dlouhodobou paměť (jako poštovní holubi), jak se jednou zalétají na své česno, už to nezapomenou. (i kdyby byly zavřené na měsíc).
Jediná pomoc je odstranit původní úl (ze kterého byl odd. tvořen) a blízké okolí. Jak tam najdou jiný blízký úl, vžebrají se do něho.
A nebo se zkrátka smířit s tím, že se létavky vrátí odkud přišly (běžná metoda). V tvém případě 3 a 4 rámkový odd. je dostatečně silný a má dost mladušek (nezalétaných) aby to pěkně zvládl i bez létavek.
Zkrátka je dej na své stanoviště, otevři očko tak na 2, 3 včely a dej jim do souše vodu.
Několik dní nebudou moc létat (chybí létavky, proto musí mít vše v úlu) a málo strážit očko (mladé včely jsou trochu "blbé") proto je vstup zůžený.
Pokud mají málo zásob, dej jim nejlépe medocukrovou placku na horní loučky. (tolik nevoní a neláká jiné včely k loupeži).
Pak už jen kontroluj občas zásoby a včas rozšiřuj. (O tom už jsou jiná témata).
díky, to mě nenapadlo.
Takže česno otevírat raději nemám vůbec?
A když otevřít tak jedině hodně zúžit?
Zásob mají dost a vodu jsem jim tam dal celý jeden plást. Jen doufám, že matka z toho matečníku vyleze v pořádku. Vyřízl jsem ho z jiného plástu a na tenhle jsem ho jenom tak připevnil.
Literatura, kterou jsem studoval, vůbec nezabíhá do takových podrobností.
Vo vseobecnosti by som nerobit odlozence na menej ako 7 ramikoch (aspon 4 ramiky plodu). Vecsina lietavok sa ti vrati do povodneho vcelstva a potom maly odlozenec zivori.
To zase mně a spoustě jiných se osvědčili (opl.) oddělky malé.
Tvořím je na 1 plást 39x24 obsedlý včelami = asi 1000 - 1300 včel. To je naprosto dostačující množství. Pokud je včel (mladušek) více, stejně nevyužijí svoji početnost vzhledem k vývoji v létě a zimující velikosti včelstvíčka na podzim. Jen M trochu více ploduje = více se namnoží kleštík a spotřebují více zásob. Jinak početnost vč. je ve výsledku stejná, jako bude mít jednotka s 1000 včel na počátku.
Požadované množství včel je 8000 koncem října = přezimuje bez problému.
Minimální množství je 5000 včel = zimování není jisté + špatný jarní rozvoj.
Když si uděláš větší množství těchto včelstvíček, můžeš je koncem října pospojovat po 2 a budeš mít na jaro krásné vč. = produkční, s obrovskou vitalitou.
Pokud spojíš 3 je ztoho špičkové včelstvo pro využití jarní snůšky, ale nesmíš podcenit jarní rozšíření, protože to bude maxivčelstvo.
Výhody jsou tedy jasné, větší množství menších odd. s menšími nároky a výsledným použitím k výměně starších matek (s celým oddělkem) a podzimní pospojování, buď s kmen. vč., nebo mezi sebou. Mimo to se namnoží kleštík v menším množství a lze ta zaostávající vč. s "podřadnou" M rovnou vyselektovat při pospojování na podzim. = selekce na výkon již první rok.
Více se dá dohledat pod: rozmnožování vč. ve 4 krocích od Liebiga.
V rychlosti jsem našel např. toto:
http://www.psnv.cz/old_web/clanek-cemu-v...y-make.htm
Tomáši, dobrý článek.
S tím otevřením česna tedy mám ještě počkat?
Ano, nechej vstup do úlu zůžený. Než se matička oplodní, začne klást a bude se líhnout první plod uběhne asi 5 týdnů. Potom ho můžeš trochu víc otevřít - přiměřeně.
Letošním oddělkům ponechám tuto sezónu jen očko, nebo 2 očka, když budou ve více nástavcích. To plně postačuje a vč. si to bez potíží ubrání i v podletí v době velké slídivosti a loupeží.
Pokud chceš použít česno místo očka, zvol podobný průlez = jako u očka.
Díky, za užitečné rady. Už se nemůžu dočkat až do nich dneska odpoledne vlítnu a udělám ještě další oddělek.
Netěsnila mi mateřská mřížka a mám zakladené 4 nástavky, plné plodu.
(11.05.2012 12:24)Tomáš Madar napsal(a): [ -> ]Tvořím je na 1 plást 39x24 obsedlý včelami = asi 1000 - 1300 včel. To je naprosto dostačující množství. Pokud je včel (mladušek) více, stejně nevyužijí svoji početnost vzhledem k vývoji v létě a zimující velikosti včelstvíčka na podzim. Jen M trochu více ploduje = více se namnoží kleštík a spotřebují více zásob. Jinak početnost vč. je ve výsledku stejná, jako bude mít jednotka s 1000 včel na počátku.
Plně souhlasím s Tomášem. K tomu, aby se matka oplodnila, nepotřebuje 5 rámků plodu. V takovém případě vzniká veliké riziko, že (v případě, že včely zůstávají na původním stanovišti), hodně létavek odlétne a o plod pak vlastně nemá kdo pečovat.
Plně stačí 1 rámek, nejlépe zavíčkovaného plodu, přimést z otevřeného plodu 1 - 2 rámky mladušek (pozor na matku!!!), dát matečník a pokrmovat. Samozřejmě, pokud je možnost - převézt na oplodnění a zamezení ztráty létavek na jiné stanoviště. Až se matka oplodní a začne klást, tak podle možnosti vrátit zpět. Po 4 - 5 dnech provést tzv. biologickou stimulaci. Už jsem o ní někde psal. Prostě vyměnit rámek otevřeného plodu v oddělku za rámek zavíčkovaného plodu z některého z kmenových včelstev. Nejlepší je bez včel - ty urputně svůj plod brání, ale protože nemají dobrý přísun potravy, tak ten vlastně strádá. Bezbranného plodu se včely ujímají takřka okamžitě a s velkou chutí!!!!! Tohle prostě po cca týdnu 1 - 2 x zopakovat. To je pak fofr!!!!!
No a co je neduživé, okamžitě zlikvidovat a nahradit jiným. To je základ úspěchu.
Osobně si ale myslím, že na řízenou tvorbu oddělků, zvláště pro vlastní potřebu je ještě brzo. V úlech není ještě tolik včel a ty je potřeba využít na konec snůšky z řepky. Ale hned po vytočení je ten úplně správný čas.
Samozřejmě v případech, kdy se tím řeší rojová nálada to je trochu jinak. Než mít roj na švestce (nebo vůbec), to raději 1 - 2 oddělky.
iRP
2.5. jsem udělal oddělky z několika přesílených včelstev o výhodách jsem se zde již někde zmiňoval.Oddělky jsou na původních loňských matkách na té samé včelnici na které byli udělány.Do včelstev jsem místo matek vložil vysoce zralé matečníky.Včera 14.5.při kontrole těchto včelstev kdy jsem chtěl zjistit zda byli matečníky přijaty což se pozná tak že včelstvo pokud matečník nepřijme má své již zralé matečníky někdy již vybíhající z vlastního plodu.Došel jsem ke zjištění že nové matky již kladou tedy k oplození a zakladení prvních vajíček matkou došlo od vložení opravdu zralích matečníků za 12 dní.V menších oplodňáčcích dochází k oplození matky při ideálních podmínkách i o dva tři dny později.
Dbrý deň.
Pred týždňom som vytvoril oddielok. Včerajšou kontrolou som zistil, že včely vytiahli tri matečníky. Chcem sa opýtať mám ich nechať všetky a nech včely rozhodnú, alebo ponechať ten najväčší. Oddielok je v jednom nadstavku Langstgroth a bol robený bez pridania matky. Za odpoveď vopred ďakujem.
(15.05.2012 7:10)pavla napsal(a): [ -> ]Chcem sa opýtať mám ich nechať všetky a nech včely rozhodnú, alebo ponechať ten najväčší.
řeším stejné dilema.
Mám oddělek, ve kterém jsou 4 matečníky různého stáří. Co když se některá z matek vylíhne a po ní druhá a budou se chtít rojit? Mám nějak zakročit?
Díky
Stačí matečníky zakryt jehlovou výchytkou, matky se pak výlíhnou postupně bez problémů.
to jako znamená zakrýt všechny, pak vyndat plást na kterém budou matky, vybrat jednu a ty ostatní zahubit?Já myslel, že si včely vyberou tu nejlepší a ten zbytek zabijou. Nebo by se opravdu dostaly do rojové nálady a měly tendenci vyletět ven?
Kludne 2 matečníky zruš a 2 tam nechaj (pre istotu) Prvá vyliahnutá matka si poradí s tými ostatnými.
Mirek Nešpor "jehlovou výchytkou" zřejmě myslel
ochrannou krytku matečníku. Často se totiž stane to, že první vyběhlá M začne vykousávat (z boku) matečníky konkurentek... Díky těm krytkám se to nestane a panušky se v klidu dostanou ven přes špičku až ve "svůj čas".
Psal jsi o oddělku, tam bych o rojení strach příliš neměl. Včelky se chovají většinou racionálně a ví že pro rojení je potřeba "určitý" počet a také množství zásob. Od přírody mají totiž geneticky zakódováno, že nově vznikající včelstvo (roj) nesmí ohrozit to původní včelstvo. A takto většinou je - i když se někdy najde i vyjímka
Problém u oddělků a matek je, že poznat že vše dopadlo dobře, lze mnohem později, když M bude klást jak urvaná, nebo spíše později až uvidíš plod, mladušky a posoudíš tak rozvoj... Tzn. je lepší vytvořit množství malých oddělků, do každého dát 1 matečník a později podle toho jak se M rozklade (nebo se třeba vůbec nevrátí z proletu) spojovat, rozšiřovat, nebo udělat "2. kolo".
Sedláček píše: "Poklopka jehlová - Slouží k lokalizaci matky na plástu". A přesně pro tento účel to může být vhodné. U těch matečníků však nevím. Neuvádí velikost a měl bych obavu z poškození matečníku. Mimochodem asi víš, že s matečníkem by se přibližně den od zavíčkování další 3 až 4 dny nemělo vůbec manipulovat a měl by mít
klid a teplo.
Jinak osobně nejsem příznivce různých oplodňáčků, plemenáčků a jiných krabiček a serepetiček.
Oddělky aktuálně dělám v nástavku rozděleném na 4 sektory (2x2 a 2x3 r.), kde každý sektor má česno na jinou stranu nástavku. V jednoduchosti je síla. Manipuluje se se stejnými rámky jako z kmenových včelstev. A pokud se např. v 2. sektoru matka nevrátí, tak pokud je nepoužiju jinak, tak pouhým vytažením přepážky (a zavoněním) jsou spojeny s 1. sektorem, atd. Jednoduché a prosté. Funkční oddělky, s kladoucí M, pak jdou přímo do nástavku s několika soušema a mezistěnama. Z počátku velký prostor pro ně v tuto dobu není problém, rychle to doženou. Důležité je stále pokrmovat - žádný výpadek. I pozdní ("po slunovratový") oddělek tak jde vyhnat do 3 plných nástavků v podletí...