A co teda využít tvorbu oddělku k tomu prvotnímu určení a to je potlačení rojení....? Starou matku do oddělku a v původním včelstvu ponechat rojový matečník....kde je mnohem větší předpoklad, že matka bude kvalitní....(rozhodně kvalitnější než z nouzového chovu). Pokračování s dalšími matečníky stejné jako u nouzového....žádná ztráta času...kalita zaručena...původní včelstvo bez matky donese ještě víc medu než normálně (protože se najednou nemusí starat o plod - vyrojení nehrozí).... Oddělek v květnu na na 5ti plástech při mírném pokrmování doroste na 2-3 Vn do 15.8. Pokud má super podmínky , tak se z něho z pozdní snůšky dokáže i vytočit.....Má to nějakou chybu?
Najít starou matku - pro mě.
Jestli je to tvoje fotka - tam nalevo....tak se nedivím. V tomhle věku už to brýle chce.
.... ale jakou "opravdovou" chybu to má?
(17.03.2015 23:39)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Starou matku do oddělku a v původním včelstvu ponechat rojový matečník....kde je mnohem větší předpoklad, že matka bude kvalitní....(rozhodně kvalitnější než z nouzového chovu).
To už je dávno mýtus, že z nouzáku jsou matky nekvalitní. Rozhodující pro kvalitu matky je, kde je vychovaná a kým.
Dovolím si nesouhlasit. Pokud je nouzový matečník naražen na starší larvičce, nikdy nedosáhne kvality matky, která je od prvopočátku vychovávána jako budoucí vládkyně včelstva.
(17.03.2015 23:39)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]A co teda využít tvorbu oddělku k tomu prvotnímu určení a to je potlačení rojení....? Starou matku do oddělku a v původním včelstvu ponechat rojový matečník....kde je mnohem větší předpoklad, že matka bude kvalitní....(rozhodně kvalitnější než z nouzového chovu). Pokračování s dalšími matečníky stejné jako u nouzového....žádná ztráta času...kalita zaručena...původní včelstvo bez matky donese ještě víc medu než normálně (protože se najednou nemusí starat o plod - vyrojení nehrozí).... Oddělek v květnu na na 5ti plástech při mírném pokrmování doroste na 2-3 Vn do 15.8. Pokud má super podmínky , tak se z něho z pozdní snůšky dokáže i vytočit.....Má to nějakou chybu?
Zkusím s Tebou zapolemizovat, abych si vyzkoušel sílu(slabinu) svých argumentů
. Chybu vysloveně to asi nemá, ale co tahle úvaha: Když vytvořím oddělek se starou matkou, pak budu muset řešit její výměnu já. Pokud bych jí nechal v produkčním včelstvu, tak by si jí mohly včely vyměnit přes TV, což je podle všeho ideální způsob, ne? No a v tom oddělku, pokud vložím opravdu čerstvě nakladená vajíčka a následně zachovám ten nejmladší matečník(tedy vychovaný z té správné larvičky), pak se mi to jeví ještě lepší, ne?
To můžeš
O kvalitě matky rozhoduje její atraktivita a tu dělá prostředí. Navíc v prvních dnech jsou všechny larvy vychovávány stejně. Včely by si navíc nikdy nevychovávaly matku z larvy (pokud by měly možnost), o které by věděly že bude nekvalitní. Navíc jak se zjistilo v laboratorních podmínkách, tak ani krmení královskou kašičkou neudělá z larvy matku, jak se donedávna myslelo. V podstatě jsme zpátky na začátku, neví se, co způsobuje, že z larvy vznikne matka.
A já bych chtěl aby mi někdo vysvětlil, proč se tady v jednom příspěvku uvádí - nouzový matečník a v druhém rojový matečník. A pak se začne diskutovat o kvalitě matky.
Nebavme se o prostředí, to je dáno. Ale je prokázané, že matka vychovávaná ze starší larvičky nemá fyziologicky takové parametry, jako matka, která je prvopočátku vychovaná jako budoucí matka. Jde hlavně o velikost a množství vaječných rourek a počet vajíček v nich.
Zásadní problém této debaty vidím v neshodě pojmu, co to je nouzová matka. Pokud např. včelstvo v sezóně přijde o matku a má dostatek vajíček, ze kterých může vychovat matku, jde o nouzovou matky, která má parametry klasické matky.
Když včelstvo přijde o matku v plodové mezeře, narazí nouzové matečníky na starším plodu, také půjde o nouzové matky, ale je zde vyšší pravděpodobnost, že matka nebude kvalitní.
Pokud někdo využívá tzv. nouzové matečníky, které nechá cíleně narazit např. v oddělku, tak matka bude kvalitní, i když je vlastně "nouzová".
(17.03.2015 23:39)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]A co teda využít tvorbu oddělku k tomu prvotnímu určení a to je potlačení rojení....? Starou matku do oddělku a v původním včelstvu ponechat rojový matečník....kde je mnohem větší předpoklad, že matka bude kvalitní....(rozhodně kvalitnější než z nouzového chovu). Pokračování s dalšími matečníky stejné jako u nouzového....žádná ztráta času...kalita zaručena...původní včelstvo bez matky donese ještě víc medu než normálně (protože se najednou nemusí starat o plod - vyrojení nehrozí).... Oddělek v květnu na na 5ti plástech při mírném pokrmování doroste na 2-3 Vn do 15.8. Pokud má super podmínky , tak se z něho z pozdní snůšky dokáže i vytočit.....Má to nějakou chybu?
Tahle metoda je tedy vhodná pouze v případě že už jsou ve včelstvu rojové matečníky. V případě že by nebyly žádné tak by si narazili asi hned nouzové a to tady zaznělo že z těchto potom nejsou kvalitní matky .
Je moje úvaha správná ?
(18.03.2015 9:32)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Nebavme se o prostředí, to je dáno. Ale je prokázané, že matka vychovávaná ze starší larvičky nemá fyziologicky takové parametry, jako matka, která je prvopočátku vychovaná jako budoucí matka. Jde hlavně o velikost a množství vaječných rourek a počet vajíček v nich.
Zásadní problém této debaty vidím v neshodě pojmu, co to je nouzová matka. Pokud např. včelstvo v sezóně přijde o matku a má dostatek vajíček, ze kterých může vychovat matku, jde o nouzovou matky, která má parametry klasické matky.
Když včelstvo přijde o matku v plodové mezeře, narazí nouzové matečníky na starším plodu, také půjde o nouzové matky, ale je zde vyšší pravděpodobnost, že matka nebude kvalitní.
Pokud někdo využívá tzv. nouzové matečníky, které nechá cíleně narazit např. v oddělku, tak matka bude kvalitní, i když je vlastně "nouzová".
Jan, nejaké skúsenosti s náhradnými matkami som nadobudol v čase, keď somsom každý rok robil chov matiek prelarvovaním. V chovných jednotkách som oplodnené matky odoberal, čo je samozrejmé, ak som náhodou nemal MB, nechal som výchovu novej matky na včely. Vždy si vybrali do výchovy tú najvodnejšiu larvičku, tieto MB som sledoval a zameral som sa na čas ich liahnutia, vždy sa liahli na 16 deň!
Iná vec je, ak včely začnú náhradný chov na starších larvičkách, vtedy už ani inú moznosť nemajú, vtedy takáto matka je poznačená, je oveľa menšia, no a tých vaječných rúročiek majú oveľa menej ako tých 220, ale to som ja nedokázal určiť, to si len myslím.
Takže moje rezumé: matka z náhradného chovu môže byť rovnocenná tej, ktorú vychováme prelarvovaním, vlastne larvičky pri prelarvovaní sú také isté, ako pri náhradnom chove. Ale i tak je dávam prednosť prelarvovaniu, pretože mám matky na daný čas a v potrebnom množstve. Takže ja rešpektujem aj M z náhradného chovu, ak je vychovaná vo včelstve, kde sa M pričinením včelára stratí zo včelstva.
Pochopitelně, že já mluvím o odchovu nouzových matek, dělaných cíleně v oddělcích (přeci jen jsme v tématu o tvorbě oddělků), nikoliv o stavu, kdy včelstvo přijde o matku (i když ani tady nemusí být rozdíl). Za prvé je si možné nechat plást zaklást, tak aby tam byly přibližně stejně staré larvy (odebrat ho do oddělku, po prvním dnu zakladení vajíčky). Za druhé včely narážejí matečníky na různých částech plástu, co mě nutí k domněnce (pouze moje teorie), jestli nedokážou vycítit čichem lépe, která larva je k výchově na matku nejvhodnější. Je známo, že včely čichem dokáží vycítit nemoc, díky tomu můžou poznat vhodnou larvu lépe. Při přelarvování, včelař toto nepozná, nemluvě o tom, že jí může i mikroskopicky poškodit, aniž by to poznal. Navíc to, že "může" mít matka méně vaječných rourek, se netýká jen matek z nouzáků a ani pak to nemusí být na jejím výkonu znát. Dále si myslím, že nouzové matky jsou přírodě určitě blíže než například inseminované. Pochopitelně, že nejlepší by bylo odchovávat rojové matky nebo z tichých výměn, ale bohužel pokud jsou včely umístěné v zástavbě, tak toto nemůžu riskovat.
Příklad z loňska....6 z 8 oddělků vytvořených se starou matkou si provedlo během pozdního léta tichou výměnu. Jedna ze starých matek v oddělku se stala trubcokladou....trakže tu jsem vyměnil já. A jeden oddělek se vyrojil někdy na konci července, ačkoliv to vypadalo, že to bude TV taky. Z toho plyne, že nejenom produkční včelstvo dokáže vyměnit matku pomocí TV.
Leoši, jde o to, (a už se tu několikrát psalo) že včely narazí nouzový matečník na tou nejstarší larvou, ze které to ještě jde. A pak, jak píše Honza H, jsou matky už omezené na výkonu díky menšímu počtu rourek ve vaječnících. Je pravda, že někdo rozdíl nepozná, ale pokud někomu stačí včelstva na třech Vn...nebo chová v budečáku, nebo v košnicích je to většinou dostačující. To u matky z rojového matečníku nenastává....a pokud opravdu nebudeš rozmnožovat nějakou extra rojivou linii, tak z toho vznikají fyzicky plnohodnotně vyvinuté matky. V mnoha případech lepší než ty z přelarvování.
Myslím si teda po této Vaší argumentaci, že je vlastvě úplně jedno, s jakou matkou oddělek uděláme. Samy to tady píšete. Pokud se včelkám nebude matka zamlouvat, provedou samy Tichou výměnu a tímsi samy pomohou k dobré matce. Určitě vycítí, které období je pro Tichou výměnu nejlepší a tudíž tato nová matka musí být teda kvalitní.
Jo jo , ale furt se nějak točíme dokola
, je tedy fakt ,že když by jsem to shrnul tak , že ideální stav je ten, když najdeme ve včelstvu naražené rojové matečníky( samozřejmě nezavíčkované
, tak vytvořit oddělek se starou matkou a rojové matečníky ponechat dva a ostatní vylámat. Teď mně ale napadá, když se včely nechtějí rojit tak matečníky nenarazí a tam je tedy nutno z takového včelatva udělat oddělek klasicky přeložením 1-2 denního plodu spolu s plásty a zásobami do plemeňáčku a čelat až si na plodu narazí nouzový matečník a vychovají matku a proběhne celý proces od začátku .Maximálně jim přidat zavíčkovaný matečník ,když ho máme což je asi nejideálnější stav, je to tak?. Díky. leoš
Ponechávat rojové matečníky? To snad nemůže být myšleno vážně. Generace F2 má 75% podíl cizích genů.
Jaké matečníky se tedy ponechávají ty co jsou uprostřed plástů ? ale pokud jsme dobře četl tak ty si včela dělají když chtějí udělat tichou výmenu což nevím jestli v knětnu je reálné . Prosím teď mi pan Jan Havelka naznačil , že asi nejsem vpořádku , ale já v tom jenom nemám jasno , budu rád když mi kdokoli odpoví a věnuje mi svůj čas a zkušenosti a vážím si toho , ale prosím ne formou ,,to snad nemůžete myslet vážně". připadám si potom , že jsem vůl , ne že by jsem třeba nebyl
ale hledám tu radu ne výtku . Když budete mít zájem budu rád když mi odpovíte , jestli ne tak se zlobit určitě nebudu .
Možná by stálo za to zřídit na tomto pěkném fóru zvláštní sekci pro začátečníky kde by se nemuseli nováčci svými dotazy ztrapňovat před zkušenými matadory a nějak by se plácaly v neznalostech mezi sebou a teprve potom by mohly vstoupit do klubu . Velice děkuji. Leoš
(18.03.2015 13:56)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Generace F2 má 75% podíl cizích genů.
Horších nebo lepších?
Jen jestli se s těma genama nedělá zbytečně moc velká věda. Dříve se rozmnožovalo jen rojema a taky to šlo. Buď je matka dobrá a klade pěkně a nebo se holt vymění. Jedno jestli Rojovým matečníkem, nebo Tichou výměnou, nebo šlechtěnou matkou. Pokud nejsou včelky moc bodavé a matka klade pěkně tak snad není co řešit ne? Nerad bych aby tady byla ražena nějaká chovatelská loby, aby tito chovatelé mohli co nejvíce matek prodat a tím více utržit. Může tady někdo napsat nějaký odborný názor, které matečníky jsou špatné a které dobré??? Ale to že v generaci F2 je 75% jiných genů není podle mě žádný argument. Nabo snad "Jiné geny" jsou automaticky "Špatné geny" ????? Tomu se mi nechce věřit. Přece není příroda tak blbá, že by si sama sobě ubližovala a musela se spoléhat jen na pomoc člověka.
V tomto fóru je spoustu příspěvků kde se používají rojové matečníky , které včely narazí když se chtějí rojit , proto jsem to bral tak , že není problém se starou matkou udělat oddelěk a tyto 1-2 matečníky nechat v původním včelstvu ať si vychová novou matku . Pěkně a jednoduše to tu popsal Milan Havelka , chtěl jsem to jen doupřesnit aby jsem měl úplně jasno a pan Jan havelka napsal , že to nemůžu myslet vážně a uvedl důvod který nějak nerozvedl , takže tato informace se stala pouze velmi destrukvivní a to asi nejen pro mně a jelikož nemám zkušenosti , tak jsme v tom teď zmaten
. Leoš