Pochopil jsem dobře, že chcete stávající úl přesunout kus vedle a na původní místo dát nový se zralým matečníkem ?
Ne, z původního úlu bych rád vzal 3 rámky, se zavíčkovaným plodem, zásobami a jeden prázdný do kterého bych dal vodu. Sem bych přidal matku, kterou už mám nyní zavíčkovanou v jednom chovném úle a pouze mladušky, které ještě nelétají, tudíž by se nevrátily a zůstaly by v novém úle a to na stejném stanovišti. Mlaďušky nepřinesou vodu, proto jim tam nechám vodu, zásoby budou mít, plod taky, za nějakou dobu by ten úl měl s kladoucí matkou krásně fungovat, ne ?
Ale jsem začátečník, nevím, jestli to nemá ještě nějaké úskalí, které jsem přehlédl při svém studiu...
Měl by tam být rozdíl ten, že nemusí dojít k ochlazení a stmelení oddělku, protože oddělek osiří a mlaďušky nevyletí i na stejném stanovišti, létavky by mi dál pracovaly v původním úlu a tak nějak předpokládám, že v novém úle se během nějaké doby (nevím jaké) z mlaďušek stanou létavky a vše bude ok.
Díky za názor.
stačí je 2-3 dny věznit ve stínu na otevřeném síťovaném dně
pak večer přenést na definitivní místo a otevřít očko
Já oddělky nikdy nechladil. Loni jsem dělal najednou 18 oddělků, naházel jsem je na zem bokem leteckého koridoru do metr vysokého maliniště s náletovými olšemi. Dvě matky se nevylíhly, nahradil jsem je rojovými od známého, který je vychytil když lezly z matečníků. Oplodnilo a rozkladlo se všech osmnáct. Jak trefily do oček když já málem některé nástavky v tom porostu nenašel, čert ví. Tuším že tu někdo psal že to tak nejde.
Asi před třemi nebo čtyřmi lety jsem dělával oddělky tak že jsem si je sestavil bez včel, dal nahoru nad mřížku a druhý den odebral s pocitem že si k plodu přelezly jen mladušky. Tak bych to udělal teď v tvém případě.
Tak to ma byť. Urob to. Mladušky budú lietať o 3 dni. Neviem ako si na to prišiel, že tam budú len mladušky, ale budíš. Ja som prevzal spôsob uzatvorenie očka trávou. Ak sa náhodou nedostanem na včelnicu alebo zabudnem otvoriť letáč, tak tráva vyschne a včely si letáč otvoria samé.
Odpoveď pre Janza.
Neviem, ale mám dojem, že si pletiete pojem odloženec a oplodniačik.
Ja jsem vyfiltroval mlaďušky ?
Jednoduché, zaprvé při tvorbě oddělku beru plodové plásty a ometám smetáčkem, nebo sklepnu včely na plodových plástech, létavky (si myslím) odletí do svého úlu, když oddělek nechám chvíli otevřený. Za druhé, ten zbytek, pokud tam nějaký je, tak podle mne vyletí z úlu a vrátí se do svého mateřského úlu, protože již má zafixováno kam letět...
vytvářel jsem takto osiřelec pro chov matek, je to cca 4 dny, včely pečují o matečníky úplně v pořádku, ale letová aktivita žádná... napadlo mne že by to byl pro mne o moc jednodušší způsob tvorby oddělku než s ochlazováním, které se mi špatně organizačně zařizuje. Nápad s trávou je taky dobrý, díky
Díky za rady a názory.
Honza
Asi ďalšia zámena pojmov odloženec a zmetenec, lebo akosi mi ušlo aby sa zmetence uzatvárali do chladnej miestnosti keď potrebujú vyhrievať pridaný plod. Zmetenec aby sa stmelil tak treba ho väzniť v chladnej miestností.
nevím jak je to na Slovensku ale já tomu rozumím takhe
- ODDĚLEK - plást nebo plásty se zavíčkovaným plodem se včelami, zásobní plást se včelami ( vše z jednoho úlu) a souš s vodou + nějaká forma krmení. Odvezeme-li ho na jiné stanoviště není třeba věznit ( jen po dobu převozu )
Zůstává -li oddělek na stanovišti, doporučuje se dva-tři dny věznit aby starší včely neodlétly a neoslabily tím oddělek . V oddělku je většina mladušek, proto ta voda a krmení
- SMETENEC smetené včely z plástů, může být i z vícero úlů hmotnost včel 1,5-2 kg. Musí se věznit v chladu 2 - 3 dny aby se včelstvo stmelilo. Smetenec nemá žádný plod. Krmení nutné roztokem.
a doufám , že odloženec se rovná pojmu oddělek
Můj dotaz právě byl, jestli lze tvořit oddělek smetencem, pokud použiju vaši terminologii... Pokud tam nebudou létavky, jestli se musí věznit, jestli to má nějaká negativa, apod....
nové včelstvo jistě lze vytvořit pomocí smetence, ale ber v úvahu že na smetenec je třeba tak 1,5 kg včel a vzít 1,5 kg mladušek z jednoho úlu je fakt blbost. Ve smetenci jsou včely všeho stáří a měl by se věznit a tím stmelit. Smetenec se dává pak jako roj na mezistěny a musí mít hodně včel aby to vystavěly.
No asi jsem vymyslel nějakou fakt hloupost, protože se to tady nepodařilo nikomu pochopit, jak jsem to myslel....
Chtěl jsem vytvořit oddělek, v podstatě metodou popsanou o pár příspěvků výše, ale bez věznění a bez létavek s tím, že mlaďušky vezmu s plodovým plástem a zásobami z mateřského úlu, přidám matku před vylíhnutím. Myslel jsem, že pokud tam nejsou létavky, není třeba veznit, protože mlaďušky ještě nevyletěly a nevrátí se do původního úlu ale do toho, ze kterého vyletěly...
ano lze to tak udělat. Ale jen bych si zkontroloval tak zítra, pozítří,množství včel, které tam zůstanou.... musí hřát plod i matečník a krmit tekutým ....voda by jim mohla chybět
(29.04.2014 14:56)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Zůstává -li oddělek na stanovišti, doporučuje se dva-tři dny věznit aby starší včely neodlétly a neoslabily tím oddělek . V oddělku je většina mladušek, proto ta voda a krmení
a doufám , že odloženec se rovná pojmu oddělek
Jirka, ak ponecháme odloženec-oddělek , všetky lietavky odletia do svojho úľa a to isté urobia aj vtedy, ak odloženc budeš väzniť. Moje skúsenosti hovoria niečo iné preto nestane, lebo na plástoch sú už aj mladé včely, ktoré sa ečte nepreleteli a tie postupne zaujmú prácu lietaviek, ktoré odleteli. Včera som pozoroval môj odloženec, na druhý deň doobeda už niektoé včely vyletovali a vracali sa do úľa, čiže veľmi rýchle nahtradia odletenmé včely,. Ešte pozunamenávam, že ja nikdy včelám nedávam do plástu vodu, ako som napísal, včely sa rýchle odoptujú na nový úľ a režim včelstva a prvén včely čo už vyletujú začnú prcovať (okrem tých čo odleteli nazad do svojho úľa) a preto sa netreba obávať o včelstvo.
A nový odloženec by som nikdy nekŕmil tak skoro po jehom vytvorení, lebo sa môže stať , že ho cudzie včely vyrabujú, radšej vyberám taký plást s plodom, aby na ňom boli i vence so zásobami, kŕmiť začnem nejskôr po 4 dňoch osadenia do úľa keď je už nové včelstvo skonsolidované, na druhý deň po jeho osadení už niektoré včely prinášajú peľ. Potom nemusím zužovať letáč, ak je zle ošetrené nové včelstvo, tak mu nepomôže ani zúženie letáčika na 0,5 cm2
Já používám smetené včely při prvním medobraní z medníku pokud je potřebuji na posílení.
(29.04.2014 17:18)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Ešte pozunamenávam, že ja nikdy včelám nedávam donpr. do plástu vodu, akop som napísal, včely sa rýchle odoptujú na nový úľ (okrem tých čo odleteli nazad do svojho úľa.
Ako zabezpečíte , aby odloženec v prvé dni netrpel smädom ?
Zdravím.
Pán František, necháte otvorený letáč ,ktorý zúžite,aby sa odloženec mohol ubrániť .
Bojo.
Robím to tak, že plást s medom z jednej strany odviečkujem a jemne postriekam vodou. Robím zbytočne nadprácu ?
Odloženec ak vytváram bez matky,tak odložencu zabezpečím dostatok zásobných plástov až do času kým začne mladá matka klásť.
Skôr nemá zmysel zakrmovať, včely tak či tak stavať nebudú a mi tým môžeme vyvolať rabovku najmä v období ,ak viazne znáška.
Ak si vôňou sirupu nalákame sliedilky do odloženca ktorý nie je skonsolidovaný lebo nemá kladúcu matku,tak mu nepomôže ani vysoká tráva či otvorené jedno očko,alebo to spomínané veznenie,to sú podľa mňa len totálne výmysli včelárov ktorým to nejak nevyšlo a príčinu "ukryvajú" za vysokou trávou v domnení, že včely takto odložený nadstavok neobjavia.
Osobne robím odložence ktoré nikdy neukrývam a sú súčasťou včelnice.V určitom predstihu pre tvorbou odložencov si poprevesujem plodové plásty do medníka.Za týždeň je všetok plod zaviečkovaný a včely nemajú možnosť na plástoch založiť núdzové MB.Na jeden odloženec v tomto období odoberám z medníkov 3 dobre obsadené plásty zo zaviečkovaným plodom a z ďalších 3 plástov z plodiska k nim strasiem mladušky,samozrejme bez matky.Plásty musia byť dobre obsadené pretože časť lietaviek sa vráti a plod potrebuje teplo.Doplním 3 zásobné plásty,plást s peľom a zostatok tvoria súše, kde im pridám vodu.
Medzi plodové plásty vkladám 10-12 dňovú MB.Odložencu ponechávam otvorený hlavný letáč v šírke a v mieste troch plodových plástov ktoré včelstvo dobre obsadzuje.Následnú kontrolu odložencov robím po dvoch týždňoch, či matky vybehli a kladú.Ak by nebola znáška tak môžem začať podnecovať,čo zvyčajne nie je potrebné.Odložence netrápim stavbou diela a množstvami cukru, čím zákonite klesá riziko rabovania,rozširujem prevažne vystavným dielom.
Stavbu plástov prenechávam silným produkčným včelstvám,tie dokážu bez problém zásobiť nimi odložence ,ktoré tak majú nerušený rozvoj a do znášky zo slnečnice aj plný medník.
Zdravím.
Ja robím odložence 2 plodové /zaviečkovaný plod/ a jeden medový.Keďže robím odložence na včelnici,tak strasiem ešte z 3 plástov včely do vytvoreného odloženca /staré lietavky sa vrátia do pôvodného úla/,doplním medzistienky,zúžim letáč a viac sa o odloženec s materskou buňkou nestarám.
Bojo.
Som začiatočník a nikdy som ešte nerobil odložence. Vo včelstvách sa vŕtam minimále a preto vytváranie odložencov odoberaním plodových plástov som zavrhol. Mám objednané 2 matky. Tie by som chcel vložiť do zmetencov. Ale potrebujem urobiť ešte ďalšie odložence. Preto uvažujem nad tým, že by som jednoducho odobral jeden celý plodiskový nadstavok, miesto neho vložil stavebný nadstavok, nad neho MM a medník. Odobratý nadstavok na iné stanovisko, po 3-4 dňoch vložiť kŕmidlo so sirupom. Včelstvo by si malo vychovať matku, potom doplniť medzisteny. Do jeseni by mohlo byť z neho včelstvo schopné prezimovať. Ak v nadstavku bude matka, včelstvo by sa malo postarať o seba.
V pôvodnom včelstve ostanú lietavky aj nejaký plod, prípadne matka a preto by sa mohlo rýchlo spamätať. Okrem iného by sa hneď aj obnovila 1/3 diela.
- mohlo by to fungovať ?
- aký by to malo dopad na produkciu medu ?
- kedy je najvhodnejšia doba na takúto rošádu ?
Ďakujem za každý názor.