Mě se loni včely taky vyrojily v prvním týdnu v květnu. Řepka ještě u nás v té době nekvetla.
Uhlídat včely, aby se nevyrojily je mnohdy těžší, než uhlídat dospívající dceru. Můžete si naplánovat jakékoliv datum a stejně se někdy stane, že některé včelstvo vylétne ještě dřív, třeba i v dubnu.
(31.01.2012 9:02)DonPepe napsal(a): [ -> ]Ale v dalším příspěvku na první straně se píše, že oddělky uděláš už ve 2/3 kvetení řepky. Pracuju v Olmu, takže vím, že tady je všechno nakvetené třeba o 3 týdny dřív než u rodičů na Vysočině, takže na datumy si moc hrát nejde.
Asi už nevíš jak to bylo s tou řepkou toho 8.5.2011, že? Osobně se zkusím řídit podle toho květu řepky a oddělky budu dělat v tu dobu. Když bude pozdě, tak hold bude a udělám to příště jinak, když nebude pozdě, tak super.
Zkusil si přerovnat do nového nástavku i rámky z původního jak je to popsané v posledním bodě o rozšíření na
http://www.vcelky.cz/rozsirovani-oddelku.htm
nebo jsi tam ten nástavek s MS a SR dal "naostro" ? Moje zkušenosti nula, ale co vyzvídám od včelařů v okolí, tak šance, že se na stavbu včely vykašlou a raději se vyrojí je v případě nepřerovnání rámků vyšší.
Samozřejmě je třeba se řídit příslušnou oblastí.Pak vycházet s postupnosti snůšek.Jestliže mám po řepce určitou dobu období z nepříliš bohatou snůškou pak je vhodná doba pro oslabení včelstva tím že utvořím oddělek .Pro tvorbu oddělku se rozhoduji podle předpokládané situace.Pokud uvedu příklad čerstvě vylíhlí plod v době začátku květu řepky již do této snůšky nezasáhne pokud pak nenavazuje jiná snůška je vhodná doba pro tvorbu oddělku a mohu tedy určitou část tohoto plodu použít pro oddělek tím že odeberu plod i s několika rámky mám možnost vlžit do kmenového včelstva k výstavbě nové dílo tedy prostor pro matku zároveň omezím vznik rojové nálady a protože preferuji v této době spíše oddělky na původní matce tak zároveň tuto matku měním za novou což též řeší rojovou náladu tedy při tvorbě oddělku spojuji zároveň několik protirojovích opatření .Toto se děje většinou po prvním točení což u mne bývá zhruba v polovině květu řepky.Opět na to ale musí navazovat další faktory především další snůška .My se tu ale bavíme spíše o vhodné době pro tvoření oddělku aby to včelstvu neublížilo a zároveň mu to bylo kuprospěchu a potlačení rojové nálady je pak věc související.Myslím že je dobré tyto dvě věci oddělit.
Co se týká potlačení rojové nálady tak na to je třeba myslet dříve a snažit se nějaká opatření dělat průběžně a určitě jsou ovšem nic nefunguje na 100% tedy není nic neobvyklého že ač to neočekáváme tak se včelstvo stejně vyrojí klidně i velmi časně.
Staci matkam v druhom roku strihnut kridla a roj Vam na 90% neuleti. Velmi casto sa nova matka a stara matka v uli dlhodobo toleruju aj ked sa uz nova matka oplodni.
Nebo Vám vyletí prvoroj s mladou matkou a za ním několik porojů a máte úl prázdný.
Křídla zastřihávám také, ale je dobré být připraven i na tento vývoj situace.
V letošním roce plánu tvorbu oddělků na období před koncem kvetením řepky, poté u nás nastává přestávka. Problém je, že mi matky přijdou až na přelomu června a července. Jak byste tuto situaci řešili vy?
Děkuji
Dát do oddělku zralý matečník.
nebo se tu matku pokusit vychovat sám již před oddělkem - všechno je jednou poprvně - taky mě to letos čeká. Ale už se na to dost těším páč si myslím, že totok už bude vyšší level než usadit roj, vytočit med a na podzim nakrmit
.
ale co jsem zatím naštudoval tak ten zralý matečník prý lépe včelstva přijmají tak uvidíme
Nebo prostě udělat oddělek i s plástem s otevřeným plodem. Oni si narazí nouzové matečníky a z nich vychovají nějakou méně kvalitní matku sami, to ale nevadí. Aź přijde nakupovaná matka tak pak vychytit tu mladou nekvalitní a přidat nakoupenou. V období než začne klást ta vlastní nouzová a přitom již bude všechen plod vyběhnutý přeléčit na VD KM.
Oddělkek, který si má vychovat matku z otevřenéhoí plodu by měl být ale trochu silnější. První včely od vychované matky se začnou líhnout nejdříve za 6 týdnů.
Takže ideální by bylo vytvořit oddělek s otevřeným plodem 5 týdnů před plánovanou dodávkou matky. 4 dny před dodávkou matky zaléčit. Jak příjde matka tak odchytit tu nouzovou. V té době by v oddělku neměl být žádný plod což by mělo značně usnadnit přijetí nově přidané matky. Pak bych ho ještě posílil plástem se zavíčkobvaným plodem ať jsou krmičky pro larvy od nové matky.
Jediný problém vidím v tom nalezení ještě nekladoucí neznačené matky v nějakém větším oddělku. To by možná šlo řešit tím, že by smetly všechny včely tedy včetně nouzové matky před ten úl a do česna dala mateří mřížka, aby ta nouzová nemohla zpět dovnitř a pak ji na česně odchytit a naložit do lihu (někde jsem četl, že tak zíkávají rojochytnou substanci pro případné roje)
zdravím všechny přispěvatele vlákna
rád bych letos zkusil udělat tzv sběrný oddělek, kdy se na přelomu dubna května jako protirojové opatření odebere z každého včelstva plodový rámek a vytvoří se velké bezmatečné včelstvo do kterého se posléze vloží chovná serie a vychovají se matky do školkovacích klícek. Poté se toto včelstvo rozdělí na menší včelstva s novými matkami.
chtěl jsem se jako začínající včelař zeptat, zda s tím máte někdo zkušenost a případně jakou ?
malo by to fungovat v poho tak ako pises,pozor na detaily,ak ten odlozenec ponechavas na vcelnici tak sa lietavky z neho vratia do vcelstiev z ktorych si ho utvoril a moze v nom zostat malo vciel,ktore nemusia udrzat teplotu potrebnu pre plod..takze pri vytvarani radsej daj viac vciel a prip.na druhy den mrkni ako to tam vyzera..nezabudni nafrkat nejaku vodu do plástu..ak das plásty kde je aj vybiehajuci plod,tak sa ten odlozenec rychlo stabilizuje..mozes aj jemne prikrmit pocas chovu matecnikov,ale ak je znaska tak netreba..
(17.04.2012 21:45)Podolíčko napsal(a): [ -> ]zdravím všechny přispěvatele vlákna
rád bych letos zkusil udělat tzv sběrný oddělek, kdy se na přelomu dubna května jako protirojové opatření odebere z každého včelstva plodový rámek a vytvoří se velké bezmatečné včelstvo do kterého se posléze vloží chovná serie a vychovají se matky do školkovacích klícek. Poté se toto včelstvo rozdělí na menší včelstva s novými matkami.
chtěl jsem se jako začínající včelař zeptat, zda s tím máte někdo zkušenost a případně jakou ?
Nabídnu vlastní praxí odzkoušený způsob. Je třeba vytvořit skutečně silný sběrný oddělek (sádku) tak, že z plodišť oslabovaných včelstev odebereme po jednom plodovém plástu s plodem všeho stáří a též i s dostatkem glicidových a bílkovinných (medu a pylu) zásob. Současně přimeteme včely z dalšího dobře obsazeného plástu. Musíme dát pozor abychom do sádky nevložili s plodovým plástem, anebo nepřimetli matku/ky z oslabovaných včelstev. Sádka by měla obsahovat nejméně 5 plástů rámkové míry 39 x 24, raději však více. Ponecháme cca 1 hodinu částečně odkryté abychom létavkám umožnily návrat do svých původních včelstev a nás posléze nezlobily nezvanými návraty a poté sádku přemístíme na vybrané stnoviště. Stanoviště může být na původní včelnici, dbáme však na to, abychom zvolili takové místo, které je stranou letového koridoru létavek produkčních včelstev. Po uzavření sádky podáváme roztok 1 : 1 protože v sádce nejsou létavky a včelstvo by trpělo nedostatkem vody. Po sedmi dnech vylámeme naražené matečníky a vložíme na ovonění chovnou loučku (rámek) s miskami a další den ovoněné misky můžeme nalarvit. Zavíčkované matečníky nejlépe zužitkujeme v plemenáčích, které vybavíme plástem/ty ze sádky a přiděleným matečníkem před vylíhnutím a dalším dobře obsednutým plodovým plástem pokud možno zavíčkovaného plodu z produkčních včelstev + jednu souš s vodou nebo flašku (sklenice na med) s roztokem 1 : 1. Za asi dva, tři dny kontrolujeme líhnutí matek tak, že vyjmeme prázdný matečník s odříznutým víčkem. Matku zatím nehledáme. Pokud je matečník vykousán z boku, hledáme příčinu. Poté, když již mají včelstvíčka vlastní létavky můžeme roztok nahradit medocukrovým těstem. Kladoucí matky kontrolujeme a značíme za dalších 14 dnů. Nejsme zvědaví a respektujeme potřebný klid vznikajícího včelstva. Nesmíme dopustit, aby včelstvo v plemenáči hladovělo. Případně můžeme taková včelstva po kontrole a značení matek ještě posílit plástem se zavíčkovaným plodem - nyní již bez včel. Dále rozšiřujeme již pouze mezistěnami podle potřeby. Tak hodně úspěchů.
JK
Nevím Pepo, zda jsem tento tvůj perfektní přístup ještě nevylepšil, ale... Umím přelarvovat, ale s čím dál většími problémy, a tak já do sádky dávám rámek s mladým plodem od včelstva z kterého bych přelarvoval. Po týdnu-deseti dnech vylámu matečníky mimo tento rámek a z matečníků z daného rámku si vyberu ty nejlepší a zaklíckuji je. A po vylíhnutí matek,už je to stejný jako u tebe. Před lety jsem od půlky dubna zkoušel přelarvovat a stále nic. V půlce května jsem si nakonec zamáčkl matku a holky se o své přežití a "rozšíření" (17 matečníků, 8oddělků) postarali i beze mě. Už se jim do toho moc nemixuji, jen lehce postrčit a příroda si poradí i bez nás.
Zdravim vas
Mel bych dotaz ,mam objednany nejake maminy na cerven,budu delat rozhodne i nejake oddelky a dotaz zni co je lepsi pridavat objednane maminy do oddelku ci puvod. vcelstev ze kterych budu oddelek delat? kde mam vetsi sanci na prijeti v teto dobe? diky zkusenym za radu
(18.04.2012 9:17)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Nevím Pepo, zda jsem tento tvůj perfektní přístup ještě nevylepšil, ale...
Ahoj Zdeňku, je to možný způsob chovu, ale již jej nepoužívám a ani nedoporučuji. Kdysi v počátcích a dobách "malin nezralých" jsem choval matky tak, že jsem u třetiny produkčních včelstev odstranil nejstarší matky (třetím rokem), alespoň jsem se to domníval. Tato včelstva jsem nechal odchovat matky z nouzových matečníků na vlastním plodu. Velké množství takto odchovaných matek včelstva ještě ten samý rok vyměnila. Při tom jsem pochopil jak je důležité matky značit. Výsledkem byla slabší včelstva po dvojím výpadku plodu a též se "domnívám", že takto "vedený chov" způsoboval i nižší výnosy medu a vyšší rojivost včelstev v následujícím roce. I když někteří si tento způsob chovu chválí pro jednoduchost a pohodlí včelaře, které to přináší. Přesto si myslím, že chov z nejmladších larviček je velmi dobrý. Nemusí se provádět přelarvováním, ale používal se také způsob podřezu, nebo série (proužku plemeniva). Tento posledně jmenovaný je vhodný pro včelaře s "bystrým zrakem" a "pevnou rukou" do pozdního věku
. Je také možný i méně známý způsob chovu z vykrajovaných oček o kterém se zde myslím již zmínil i Ruda Stonjek. Když jsem se jednou zeptal jednoho známého chovatele matek které matky (jakého způsobu chovu) pokládá za nejlepší, řekl: "nikomu neříkej, že jsem to řekl a když tak to popřu, ale nejkvalitnější matky jsou z rojových matečníků". Otázkou však je z jakého včelstva, jakých vlastností ... Proto si raději chovný materiál vybírám ze včelstev, která alespoň po dva roky po sobě vykazují požadované vlastnosti. Není však na škodu každý způsob vyzkoušet a vybrat si podle možností po každého ten nejpříhodnější. Vždyť, jak říkají zkušení: "kdo si hraje, nezlobí". Hezký den všem. Jdu nyní předstírat také nějakou práci
.
Zdravím JK
Pepo a myslíš, že tu samou výměnu provede i oddělek(nové včelstvo). Já dělám sádku o 8 rámcích +2 se zásobami a vodou. Když matky vyběhnou, rozdělím je do osmi oddělků, po 5 rámcích posílené o vybíhající plod, zásoby, vodu a souš. Pokud nemám plásty se zásobami, tak láhev.Po měsíci do nástavku a do podzimu je z toho pěkné včelstvo. Dělám to již 3 roky, ale nikdy jsem se nezabýval testováním stavu a vlastností oddělku. Doteď jsem byl přesvědčen, že mi to bez problému funguje, stejně tak, jako metoda Kajiho. Karel přelarví, já odeberu, taky bezproblému.
No co, zas bude co pozorovat.
(18.04.2012 12:24)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Pepo a myslíš, že tu samou výměnu provede i oddělek(nové včelstvo)...
Přiznám se bez mučení. Nezkoušel jsem to Zdeňku. Nevím. Domnívám se, že výhodou Tvé sádky je, že pro chov vložíš plást z vybraného včelstva. Na ostatních plástech zrušíš případné naražené matečníky. Vše ostatní již záleží na včelách. Musíme však vzít v úvahu, že i zde se jedná výhradně o matečníky nouzové.
JK
(03.12.2011 13:53)Josef Skala napsal(a): [ -> ]Přihodím do diskuze něco z dlouholeté praxe,tvoření oddělku na staré matce ovšem není stará jako stará .Toto dělám v době očekávaných rojových nálad těsně před koncem snůšky z řepek .Tím vyměním včelstvu matku a udělám protirojové opatření.Nepovažuji dvouleté matky za opotřebované mají v sobě pořád slušný potenciál kladení a někdy je škoda okamžitě je zahubit obzvláště pak matky z kvalitních chovů .Využívám je k tvorbě oddělků a to pro řadu výhod.Postupuji stejně jako při tvorbě oddělků ovšem bez matečníku či nové matky,jen s rámky beru i starou matku tím mi odpadá riziko při vkládání matečníku či potíže s přijetím matky to sice jen částečně jelikož novou matku budu za čas stejně přidávat.Celý oddělek převážim na druhé stanoviště a pečuji o něj jako o oddělek .Výhodou je že matka téměř nepřestane klást tedy nedojde k prodlevě jako při čekání na oplození matky min 14 dní a včelstvíčko díky všemu vlastnímu je v celistvějšim a spokojenějšim stavu čemuž se při přidávání nové matky nubráním.Novou matku odělku přidávám zhruba v době kdy se začnou líhnout včely z vajíček nakladených již v oddělku.To je již oddělek zalítaný a má nový domov pěkně zabydlený.Tehdy se se starou matkou rozloučím natrvalo. Tento postup praktikuji od dob kdy jsem začal pěstovat své matky metodou odebrání veškerého plodu s matkou kdy se jedna matka protočila ve dvou úlech.Jednou mě situace nedovolila matku protočit a hned bylo o jedno včelstvo více.Popřemýšlel trochu upravil abych nepřišel o med přílišným oslabením včelstva a začal na tom sistému dělat oddělky zároveň s výměnou matek.Pro začátečníky perfektní sistém především pořád mají starou matku k dispozici poku se jim z nějakého důvodu nepodaří přidat do kmenového včelstva matku novou mohou vrátit starou s celím oddělkem.Pokud se jim nepodaří vyměnit starou za novou v oddělku tak ten je dostatečně silný na vychování vlastní matky a přesto se ještě dostatečně rozvine.
Josefe, dovolím si ještě nějaké upřesňující otázky:
- Při tvorbě oddělku v současné době původní včelstvo necháváte zcela bez plodu … a přidáte matečník, nebo necháváte plod a výchovu nové matky na původním včelstvu?
- Neodeberu-li původnímu včelstvu všechen plod (zůstane-li mu i otevřený), jaká je podle Vás šance na přijetí matečníku před líhnutím … přidám-li ho cca po dvou hodinách?
- Moc nerozumím tomu, kdy píšete o protočení jedné matky ve dvou úlech …? Můžete více vysvětlit …?
Děkuji, JL