Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Chápu-li to správně, tak od sousedova plotu máš prostor, kde mohou být včely, 2,5+1,5=4,0 m (v určité délce).
Případně možná širší, což ničemu neškodí.

Pokud to tak je, tak bych si středem tohoto prostoru namaloval osu rovnoběžnou s plotem (např. tedy 2,0 m od plotu).
Včelstva bych umístil podél této osy z obou jejích stran tak, že by byla česny proti sobě (mezera jen cca 0,5 m mezi protilehlými úly).
Přístup by k nim byl zezadu, ke každé řadě z opačné strany.
Pro Tebe to bude trochu obíhačka, ale včely to budou mít orientačně dobré a vyřešíš si odstup o souseda.

Na plot bych stejně natáhl tu stínovku. 90-100%. Nebo jej raději udělal rovnou plný z prken, desek apod. Aspoň 2 m vysoký.

Nicméně výše popsané uspořádání bude podle mého názoru bezproblémové fungovat pro kmenová včelstva.
Míchat kmenová včelstva a oplozovacích jednotky na jenom stanovišti v takové blízkosti nepovažuji za moudré.

Tomáši a jak chováš marky?

vcelky.cz a Josefe:

díky za komplexní vysvětlení a rady z praxe a doporučení, čemu se vyhnout. Vyřeším to nakonec tak, že tu stávající řadu prostě prodloužím podél plotu, právě aby nebyl problém s prolety / oplozením / návratem nových matek. Nebyl by problém s posunem směrem do naší zahrady o ty cca 1,5 - 2 metry, ale tam by se již některá kmenová včelstva dostala pod velikou rozkošatělou třešeň a menší jabloň, a to nevím, zda by včelám nevadilo (vím, že se říká, že je dobré mít včelstva pod stromy, na jaře bez listí jim nic nestíní, a v létě jsou ve stínu, ale zkušenost s tím nemám, navíc zde by česna byla orientovaná směrem pod strom, což je asi opačně, než mají autoři v literatuře na mysli).

Tu stínovku tam mám nataženou již nyní, kolk procent má to teď z hlavy nevím, ale kupoval jsem myslím ne 100% aby to aspoň trochu profouk vítr, ale hodně procent, protože přes zimu jsem to měl natažené na jiném místě, aby na úly nebylo vidět, na jaře jsem to pak přehodil k sousedovi na plot.

Co je pro mne ale novinka to uspořádání kmenových včelstev česny k sobě s postačujícím odstupem 0,5 metru. Nedovedu si to moc představit, jak to funguje - z hlediska orientace podle slunce je mi to jasné, tam mi to přijde docela jako ideální či lepší než v řadě vedle sebe, protože tak mají včelstva vždy slunce na opačné straně. Ale nedovedu si představit ten feromonový guláš při orientačních proletech nových dělnic. Nicméně díky za tip, vyzkouším to s některými kmenovými včelstvy a uvidím. Nevyžaduje to třeba takto proti sobě umisťovat podobně silná včelstva?

Jan V:
Honzo, můj chov matek letos spočíval v tom, že jsem se na obou stanovištích (Praha, Písecko) pokusil přelarvovat do chovného rámku (cca 20 misek) a umístil je do chovného/-ých nástavku/-ů s plodovými rámky, nástavky jsem oddělil od kmenových včelstev překližkou.
No...
Zvoral jsem co se dalo.
1/V rámcích s plodem byly i vajíčka a mladé larvičky, nějak jsem zapomněl/nedošlo mi, že musím počkat těch 8 dní, aby i poslední vajíčko bylo zavíčkované a včely tak nemohly narazit matečníky na rámcích s plodem. Nějak jsem vycházel z toho, že přece není možné dohledat poslední vajíčko a přece se ty chovné série daří ...druhým...
2/ asi mi některé přelarvené larvičky z těch misek vypadly nebo uschly, kromě toho, že se jim včely nevěnovaly, protože si narazily matečníky na plodových rámcích...viz. bod 1/
3/ některé přelarvené larvičky mohly být buď již staré nebo jsem je při přelarvování poškodil, dělal jsem to prvně, blbě sem na to viděl i s lupou, prostě hrůza.

dopadlo to tak, že v Praze se mi z chovné serie nepodařila ani jedna matka, zato jsem zužitkoval asi 8 matečníků z plodových rámků, z těchto 8 matečníků jsem měl 8 matek, z nich dvě se nepovedly (z oddělků byl trubcokladný oddělek, ty jsem spojoval s jinými dvěma oddělky), zbylých 6 matek se pěkně rozkladlo a jsou z nich oddělky na plných nástavích 39x24 o 11 rámcích a maj se k světu.
Na druhém stanovišti na písecku byl průběh včetně chyb totožný s tím rozdílem, že si včely na chovné serii vychovaly 5 matek plus myslím byly ještě možná 2-3 na těch plodových rámcích, protože z toho chovného oddělku jsem udělal normální oddělek s matečníky, které byly na těch plodových plástech. Z těch 5 matek se kromě jedné povedly všechny, jedna se nějak neoplodnila nebo se s ní něco stalo, musel jsem ten oddělek spojit s vedlejším. Všechny oddělky s odchovanými matkami jsou také v kondici, 11 rámků vystavěných, zanesených zásobami, daří se jim. Zbylé "oddělky" z těch zmiňovaných 11 jsou roje co se mi vyrojily a usadil jsem je, v jednom případě je to vyrojené včelstvo, ve kterém jsem počkal, až se vylíhne a oplodní zavíčkovaná matka.

Příští rok na to chci jít trochu jinak:
- část matek chci zkusit opět přelarvováním, ale postupem, který mi tady někdo (nemohu si teď vzpomenou kdo) poradil - černé dámské punčochy na černý kýbl a na to vypláchnout vodou mladé larvičky z plástu a teprve pak je sbírat a vkládat do misek - je na to lépe vidět a lépe se nabírají na lžičku
- část chci zkusit štěpem
- část chci zkusit vyříznutím plodového plástu do oblouku kopírujícím nakladená vajíčka (viděl jsem fotku v jedné staré knížce), včely na tom nastavěly matečníky jak třásně na závěsu

Uvidím, jak se mi to povede. Doufám, že příští rok odchovám víc matek já a ne včely.

(29.09.2021 13:46)TomasK1 napsal(a): [ -> ](...)Co je pro mne ale novinka to uspořádání kmenových včelstev česny k sobě s postačujícím odstupem 0,5 metru. Nedovedu si to moc představit, jak to funguje - z hlediska orientace podle slunce je mi to jasné, tam mi to přijde docela jako ideální či lepší než v řadě vedle sebe, protože tak mají včelstva vždy slunce na opačné straně. Ale nedovedu si představit ten feromonový guláš při orientačních proletech nových dělnic. Nicméně díky za tip, vyzkouším to s některými kmenovými včelstvy a uvidím. Nevyžaduje to třeba takto proti sobě umisťovat podobně silná včelstva?(...)

Měla-li by tak být rozestavěná kmenová včelstva, tak jim to chce nechat širší uličky (průlety) mezi úly, třeba po dvojicích. Nebo tu mezeru mezi řadami širší (od 1 m).
U oplozovacích jednotek (malé, nízké bedničky) je to jedno, nalétávají shora.

Jasně, že existují lepší uspořádání. Ale když nemáš místo...

Feromonový guláš při orientačních proletech mladušek?
Mno ... Přijde mi to obdobné téma, jako nedávné hledání poměru řepkového medu, který bude kvasit už od 18 %...
Asi jsem na tyhle úvahy moc jednoduchej. Když něco funguje v praxi, tak těžko chápu teoretické výpotky, proč by to fungovat nemělo.
Ale jestli Tě to baví, tak proč ne

ok. dik za upresneni, vyzkousim to. bojuju s mistem, potrebuji mit vic vcelstev abych mohl zkouset ruzne postupy, kdyz sppustu veci muzu fakticky zkusit jen jednou za rok abycj se dockal jeste ten rok vysledku a dalsi rok to udelal jinak

feromonovy gulas, no premyslel jsem nahlas, verim ze to funguje, jen me to prekvapilo, zatim jsem o takovem rozestaveni ulu v radach proti sobe necetl. asi vsichni autori/vcelari meli dost mista. videl jsem ruzna videa, kde na stanovistich byla hustota vcelstev/ ulu dost vysoka, ale vzdycky ty soubezne rady mely cesna stejnym smerem.

A co vypakovat produkční včelstva od baráku a mít tam jen oplozovačku?
Ocení to rodina, sousedi, ...
A Ty se díky tomu naučiš líp včelařit.

videl jsem ruzna videa, kde na stanovistich byla hustota vcelstev/ ulu dost vysoka, ale vzdycky ty soubezne rady mely cesna stejnym smerem.
[/quote]

A viděl jsi tohle? V překladu: „Prohlédl jsem si rychlostní včelí farmu, která chová tisíce včel."

no letos na jaře nebo už loni na podzim, teď přesně nevím, jsem chtěl zkusit převézt několik včelstev přímo do lesa, ne kvůli místu, ale kvůli snůšce, že by to měly včely víc u nosu, ze zahrady je to cca 2 km, psal jsem správci lesa, ani mi neodpověděl, nebyly to Lesy ČR. Někam jinam v okolí jsem zatím o přesunu neuvažoval, protože hlavním důvodem, proč sem začal včelařit bylo to, abych se u včel uklidnil a a přišel na jiné myšlenky, takže když jsou na zahradě, ta kmenová, tak k nim jdu i víckrát za den, když můžu. Sice to trochu občas hraničí s prokrastinací, ale což.

Druhý důvod, proč se je zatím snažím držet na zahradě je ten, že zatím stále vymýšlým co a jak vylepšit kolem úlů a na úlech/částech úlů a k tomu potřebuji spoustu materiálu a nářadí a většinu toho realizuju hned. Kdyby včelstva byla někde mimo, tak bych se dost nalítal.

A třetí důvod je ten, že pokud je to možné se tomu vyhnout, tak se chci vyhnout tomu, aby mi včelstva stála někde nehlídaná. Říkal mi kolega ze vsi, že mu někdo vybral z medníků plásty s medem!!! Že by se u nás kradla celá včelstva, to jsem zatím neslyšel, ale vybrat medníky bohatě stačí.

Nechci to zakřiknout, ale sousedi jsou vážně v pohodě, jednoho souseda děda dokonce včelařil, ještě jim na zahradě stojí starý včelín (bez včel a bez rojů), druhý sousedi mrmlali, že jim včely okusují meruňky (nebo broskve?) na stromě...ale jinak jsou v pohodě, třetí sousedi vedí že máme včely, ale doteď se nijak neprojevili.

Na zahradě by se místa ještě našlo dost, ale přijde mi blbý se roztahovat, musím nechat místo taky ostatním pro jejich zábavu, nikdo si nestěžuje i když žihadel už pochytali dost, ale musíme se tam vejít všichni.

Takže spíš některé z těch leotšních oddělků přesunu na jiné místo k původním kmenovým včelstvům a uvolněné místo využiju pro ten chov matek, aby se co nejvíc oddělilo stanoviště kmenových včelstev a stanoviště pro oplozování matek a s nimi vzniklé oddělky. Stejně asi více než jeden cyklus odchovu matek za sezonu dělat nebudu, zkusím všechny tři způsoby najednou, respektive s odstupem třeba jednoho týdne, abych rozložil riziko neoplodnění matek kvůli špatnému počasí, ale i tak to oplozovací stanoviště budu tedy potřebovat předpokládám jen " jednou" za sezonu.

Nechci předbíhat, ale spíš mám hrůzu z toho, že pokud by se vše vydařilo, tak budu mít matek, že nebudu vědět co s nima. Rozdávat je asi nebudu moci, protože to bych naštval kolegu ze vsi, který si přivydělává k důchodu prodejem matek a matečníků. I když loni mi říkal, když jsem se ho ptal, jestli by pro mě neměl novou matku, že už nemá, že si všechny již našly zájemce, tak asi taky nemá každý rok tolik, kolik by potřeboval, no uvidím.

---

gupo, díky za video, díval jsem se na něj, včelstev mají opravdu hodně, ale všechny řady mají česna orientovaná stejným směrem, ne proti sobě.

viděl jsem také třeba Sedláčkova videa z jeho zahrady kde má oddělky, tam těch včelstev je na zahradě také hodně, ale také jsem si nevšiml, že by i třeba jen některá měl postavené česny proti sobě. Proto mě tento způsob postavení kmenových včelstev překvapil, i když na tom videu co jsi sem vložil a i na Sedláčkově domácí zahradě se jedná o oddělky nebo oplodňáčky, tedy ne o kmenová včelstva. a vcelky.cz a i Josef zmiňovali, že česny proti sobě je vhodné/moudré umístit pouze kmenová včelstva.

(29.09.2021 22:55)TomasK1 napsal(a): [ -> ]gupo, díky za video, díval jsem se na něj, včelstev mají opravdu hodně, ale všechny řady mají česna orientovaná stejným směrem, ne proti sobě.

Gupo díky! Highway for bees.....co je to prosím tě za knihu, ze které je to ofocené, jestli to není tajemství? Podle jazyka bych tipoval 20. století..... 20. - 50. možná 60. léta....Mám doma fakt dost knih vydaných ještě i v 19. století, 20. století, 21. století, ale na tohle jsem nenarazil, neříkám, že jsem všechny přečet, některé jsem jen prolistoval, k některým se chovám opatrně, aby se nepoškodily, tak je možné, že jsem to přehlédl.

Díky za nasměrování!

---

gupo, již jsem to našel, Včelařova čítanka od Wohnouta....právě jedna z těch knih, kterou listuju opatrně kvůli jejímu stáří, tak jsem to přehlédl, ještě jednou dík za nápovědu.

Zdravím. Podľa obrázku, pri usporiadaní, sa neberie ohľad na svetové strany. Máte niekto nasmerované včely na sever?

Oplodňovacie minivčelstvá mám na všetky svetové strany. Kmeňové rodiny a odložence nikdy ani na kočovke

Měl jsem několik let (cca 3-4) jednu včelnici natočenou na sever. Protože na daném místě tak historicky bývala.
Pak jsem ji o pár metrů přesunul a otočil včelstva česny na jih.
Rozdíl jsem nezaznamenal.
Přijde mi, že víc jde o mikroklima než o světové strany.

Polovinu vcelstev na stanovisti mam na sever, druhou na jih. Lepsi vysledky ma za posledni 3 roky sever.

Stanoviště pro buckfast matky v oddělcích. Česna směrují ke středu. Úly jsou 6R dadant v PS. Pohled zhora.



Jiné stanoviště pro oplozování matek blíže pro lepší pochopení jak vypadají česna a jak funguje orientace.

Ahoj, takto řešena stanoviste jak je to se zaletavanim matek do jinych ulu a ztratovosti? Dekuju.

Podle mých zkušeností úplně stejně, jako při jiném rozestavení o stejné hustotě.

Tak proc ta kruhova usporadani? Myslel jsem, ze to ma urcity duvod.

Já to měl kvůli nedostatku prostoru, resp. špatnému prostorovému uspořádání na zahradě a česna směrem ven z kruhu by mi v dané situaci dělala problémy.
Z pohledu včel s tím problémy nebyly.
Mně to ale nevyhovovalo pracovně.

Proč to někdo má takto?
Podle mě na to platí univerzální a zásadní včelařská poučka: Neexistuje jediné správné řešení, každému vyhovuje něco jiného a je to otázka osobních preferencí a zavedeného systému práce.
Najdeš desítky fotek obdobných luk, kde budou oplozovacích jednotky postavené jinak...

z toho usuzuji, že ne kdoví jaká. hádám tak do 70%. Ale asi je dobré jak má každý čelo jinak nasprejovaný a může to být pro orientaci matek zásadní.

Dříve jsem dělal oddělky na třech lavicích, vždy se jich tam vešlo 8. Matky v krajních oddělcích vždy oplozené a směrem do středu problémy. Při jedné kontrole v jednom středovém oddělku dvě matky, jedna běhala vesele po plástech a jedna se s pár včelama co ji bránili choulila v rohu, ve vedlejším oddělku samozřejmě chyběla. Tak jsem letos oddělky začal chovat na paletách s výlety na všechny světové strany a hned úspěšnost přes 90%.