Ano bylo správně pochopeno, že mi nejde o snůšku, ale o včely. Byl to jen nápad a právě potíže s oslabením jednoho z oddělků jsem čekal. Nechtěl jsem hned situaci vzdávat a chtěl jsem si pomoct sám. Uvidíme o víkendu další vývoj situace. Třeba už to mají včely vyřešené beze mě. Díky
Dobré duše, zeptám se, ikdyž nevím jestli správně. Mám několik tedy myslím 3 oddělky obsedajíc cca 4-5 každý plástů 39x24(provizorní styroduro plemenáč z 2cm XPSka). Nevím co udělat, rád bych je nejraději spojil, aby to nebyly 3 slaboši, ale zase nechci přijít o matky. Já prostě nemám na to je zabít. Má cenu zkusit zazimovat tyhle matko zálohy, nebo coajak udělat? Nápad?
ed: kolem baráku :
http://mikro-rc.rajce.idnes.cz/Vcelky_Bela/
Zdeňku, pokud matky vypadají perspektivně, krm je a nech je stavět, je furt naděje, že do zimy je dáš do jednoho nástavku a budeš mít zálohu ...
I v menším rozsahu se dají zazimovat, když budou dobře ošetřené (tepelně i zdravotně).
Jiří
Taky řeším něco podobnýho, ještě jim dám čas do začátku září, budu krmit a pokud se dostanou alespoň na jeden nástavek, tak je nechám, ale jestli ne, tak je zruším a spojím - lepší asi teď než se s nima piplat a na jaře či během zimy toho litovat.
Minulej rok, sem zimoval zásobama na 8mi rámcích.
máš ještě měsíc a půl podněcuj je ať plodují co nejvíc, ale nezalej jim plodiště cukrem a v září je na dvakrát zakrm na zimu klidně i invertem ať to nemusí zpracovávat
Úvaha.
Na Slovensku chováme niečo cez 2OO tisíc včelích rodín, každý rok by sme mali vymeniť 1/3 matiek t.j. okolo 70 tisíc, z toho polovica včelstiev sa vyrojí t.j. 35 tisíc, (roj môže vyletieť so starou M a takisto i s mladou matkou), predpokladám, že tých so starou M je viac. Dalších 40 tisíc matiek potrebujeme vymeniť, okolo 10 tisíc matiek včelári kupujú od chovateľov a tí šikovnejší a mladší si vedia vyhovať M prelarvením. Podľa skúsenosí ďalších 35 tisíc si M včelari sami vychovajú náhradným-nouzovým chovom.
Tento spôsob odborníci považujú za problematický, lebo sa tvrdí, že M z náhradného chovu sú nekvalitné, lebo ich váha je pod normou, ich kladenie je nedostatočné, , ich genetika zlá a pod. Ďalej odbornáci tvrdia, že včelstvo k chovu matiek často prijíma staršie larvičky (nad 72 hodín ich života), teda v čase keď vraj-prý včely z týchto, larvičiek už začali chovať včelu robotnicu, sú to tzv včelomatky, neschopné dlhodobo klásť vajíčka, takže tento spôsob získavania nových matiek by sme mali z chovu vyradiť, čo dokazuje jeden fakt, liahnu sa vraj na 10-11-12 deň od odobratia M zo včelstva, čo potvrdzuje že je to tak.
Už viac rokov sledujem liahnutie M pri využití tejto metódy na získanie mladej matky a výsledky ma prekvapili, pretože matky sa liahli na 13 deň (3 dni vajíčko + 13 dní vývoj od vyliahnutí larvičky, po vyliahnutie mladej M) 16-ty deň, od odobratia starej matky z úľa. Takže potiaľ je všetko v poriadku
Aj v tomto čase pozorujem vývoj náhradnej matky, po odobratí mladej M do včelstva, 24.8 pôvodná M odobratá, 6.9 vyliahnutá (na 13 deň), teraz má matka 6 dní (ešte neploduje.
Porovnanie kvality zn náhradného chovu z hľadiska matky vychovanej tradičným prelarvením a matky z náhradného chovu (NCH), vyznieva z môjho pohľadu priaznivo pre oba spôsoby, pretože včelstvo rovnako starostlivo vychováva aj jednu a aj druhú matku rovnako, výhoda pri prelarvení je v tom, že máme MB jednotlivo a rovnakého veku, z NCH MB včelstvo zakladá postupne až 3-4-5 dni a ak sú už zaviečkované, neviem aký môžu mať vek, no a z plástu ich musíme vyrezaávať.
Čo sa týka ich kvality sú rovnako dobré ako z umelého chovu (UCH), ale pokiať včelári všetci nedokážu prelarvovať, získať mladú matku náhradným chovom (NCH), dokáže každý
Čo vy na to
Tonko ja na to toto:
Matky – aj keď sú matky z materských buniek, ktoré včely budujú pri príprave na rojenie, včelárskymi odborníkmi považované za „menejcenné“ hlavne pre možný sklon k rojivosti, môj názor je že sú to kvalitné matky, pretože okrem tichej výmeny, sú to jediné matky, ktoré sa včely rozhodli vychovať od prvého okamihu! Takéto matky začne chovať silné včelstvo, s dostatkom krmičiek a potravy, už pri založení základov materskej bunky včely vedia, že tam budú chovať matku, vedia to pri vajíčku aj pri larvičke od prvého kŕmenia! Všetko čo pri ošetrovaní robia, robia pre dobro a kvalitu novej matky. Podobne je to pri tichej výmene, ale nie pri „núdzových“ materských bunkách. Tie sú podľa môjho názoru pre včely na úrovni umelého prelarvenia, kde včely „nerozhodli“ z ktorého včelstva, vajíčka či larvičky bude kvalitná matka, jednoducho im včelár vnúti svoju vôľu...
Určitě se dá chovat matky tak že jsou již od vylíhnutí z vajíčka vychovávány jako budoucí matky.K tomu stačí maličkost a to je ve vhodné době osiření včelstva a předložení mu k výchově pouze vajíčka.Také nelze obecně tvrdit že rojové matky jsou více či méně kvalitní záleží na mnoha dalších faktorech pokud budeme například posuzovat matku ze včelstva které je k rojení donuceno třeba málem místa s rojovou matkou od včelstva které se radši vyrojí přesto že má místa habaděj pak je to určitě velký rozdíl.To samé se dá říct o matkách vychovaných přelarvením,zde záleží spíše na tom z čeho použijeme chovný materiál.Obecně lze tedy říct že klidně může být matka kvalitnější z rojového matečníku než ta z nalarvení ,ale může to být i naopak.Sice se dá zčásti předpokládat aká matka taká Katka ale pouze předpokládat zda tomu tak ve skutečnosti bude toď hříčka osudu.Faktem je že šlechtěním matek se včelstva řekněme za posledních 50 let v mnoha směrech výrazně změnila k lepšímu. Myslím že podstatné je vybýrat kvalitní chovný materiál.
Goro! Ak niekomu nevadí zvýšená rojivosť,tak áno rojové matky sú kvalitné! Ale to je názor nenáročného amatéra!(nikoho nechcem uraziť) Ak chcem chovať matky,tak okrem úžitkovosti znížená rojivosť,bodavosť a zvýšený čistiaci pud je to pravé orechové! A docení to včelár, hlavne ak má viac včelstiev! Ten to rok som mal iba štyri roje( momentálne mám 60 včelstiev),kolega ktorý zvykne bežne zužitkovávať rojové matečníky ich mal podstatne viac! Oplatí sa trochu náročnosti.
No máme li na mysli skutečnou kvalitu matek, musíme se nejdříve zamyslet nad tím, jestli včelstvo hozené do stresu a zoufalství a pak vydojeno do mrtě a následně matečníky vystaveny zvěrstvům, které se v přírodě nevyskytují, může poskytnout nějakou kvalitu. Můj názor je ten , že kvalita nic moc. Ostatně není to nic nového. I ve vědeckém světě už přiznávají, že za slavný CCD může být na prvním místě mizerná kvalita matek. A zajdeme li do historie asi tak 30 let, přední včelaři té doby vykonali seriozní pokusy a tam vyšlo značně vyšší % matek kazových používá li se přelarvování.I přes to, že nám celý svět závidí a nikdo neví co, značné úhyny již máme také . Můj chov matek jsem dvojfázově vylepšil. V první fázi jsem spálil všechny oplodňáčky, sádky. sekce. V druhé fázi jsem do igelitky naházel všechny přelarvovací lžičky misky krytky a jiné fujtajbly. Až půjde kolem nějaký nesympaťák, rád mu je za trest věnuji. Vlastně jsou to fáze 3 protože ta další je chov pouze z vajíček. No a nestěžuju si. Tu a tam koupím nějakou IM odchovám pár dcer a porovnávám. A neprohrávám! Zdraví R. S.
(12.09.2014 23:05)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Můj chov matek jsem dvojfázově vylepšil. V první fázi jsem spálil všechny oplodňáčky, sádky. sekce. V druhé fázi jsem do igelitky naházel všechny přelarvovací lžičky misky krytky a jiné fujtajbly. Až půjde kolem nějaký nesympaťák, rád mu je za trest věnuji. Vlastně jsou to fáze 3 protože ta další je chov pouze z vajíček. No a nestěžuju si. Tu a tam koupím nějakou IM odchovám pár dcer a porovnávám. A neprohrávám! Zdraví R. S.
já jsem mimo mísu,jak budeš prosím tě odchovávat matky
Jestli bude příští rok trochu v normě a já ve formě, tak jsem rozhodnut ty nejlepší včely si dát k baráku a dostat je do rojovky a pak rozdělit a posílit plásty z jiných včelstev.
Jednak na plástu bude víc jak jeden matečník, druhak padne jediný relevantní argument že z rojových matečníků jsou zase roje.
To platí, když jsem začínal s před 15 lety nákupem matek, tak jsem zjistil, že mezi tím co mám doma a rojí se a tím co chovám z ins. matky (ale může to být jakákoli dobrá odjinud získaná pokud s tím doma zápasíte, něco jste dostali po někom atd. a není to ještě ani v jednom nástavku a už to má matečníky. atd.). ALe pokud už mám trochu prošlechtěný chov a v okolí to není samá podobná "pozůstalost" tak já osobně už tak zas tak velký rozdíl mezi tím co si vychovají včely a co jim tam vnutím já, nevidím.
Gaussovka platí pro všechno, pro to co odchovám já i včely. Podprůměrné, průměrné, i nadprůmeěrné jsou vždycky a rozdíl průměrů není zas tak významný.
Pro R.Stojnek:Jestli to myslíte vážně s tím likvidováním,měl bych radu.
Věnujte to Včelařskému a vesnickému muzeu v Dubicku.Rádi uvítáme,poštovné zaplatíme.
To platí pro všechny.Hlavně teď zháníme různé druhy mezerníků.
Předem děkujeme. Za VVMD F.V.
(12.09.2014 19:14)goro napsal(a): [ -> ]Tonko ja na to toto:
Matky – aj keď sú matky z materských buniek, ktoré včely budujú pri príprave na rojenie, včelárskymi odborníkmi považované za „menejcenné“ hlavne pre možný sklon k rojivosti, môj názor je že sú to kvalitné matky, pretože okrem tichej výmeny, sú to jediné matky, ktoré sa včely rozhodli vychovať od prvého okamihu! Takéto matky začne chovať silné včelstvo, s dostatkom krmičiek a potravy, už pri založení základov materskej bunky včely vedia, že tam budú chovať matku, vedia to pri vajíčku aj pri larvičke od prvého kŕmenia! Všetko čo pri ošetrovaní robia, robia pre dobro a kvalitu novej matky. Podobne je to pri tichej výmene, ale nie pri „núdzových“ materských bunkách. Tie sú podľa môjho názoru pre včely na úrovni umelého prelarvenia, kde včely „nerozhodli“ z ktorého včelstva, vajíčka či larvičky bude kvalitná matka, jednoducho im včelár vnúti svoju vôľu...
Zle si ma pochopil Janko, roje máme viac menej v jarných mesiacov a vtedy je dobré, ak sa včelstvá neroja, mali by sa venovať znáške, ale nemyslím si, že by rojové matky mali byť zlé, istá variabilita na včelnicim nezaškodí. Mojím cieľom v príspevku bolo povzbudiť včelárov aj k získaniu matiek týmto spôsobom, lebo ich kvalita ak doržíme všetky zásady (npr. výber kvalitného včelstva, použiť oblúkový rez cez larvičky rovnakého veku, dooštrenie MB pri lonštantnej teplote atď), pretože si myslím, že pri prelarvovaní (tí šikovnejší sa toho nevzdajú) použijeme vlastne ten materiál, ktorý je vo včelstve, teda ten istý ako pri náhradnom včelstve, no a pri náhradnom chove je roboty oveľa menj a preto také isté matkya získame jednoduchšie, čomdokáženajmstarší včelár.
Umelý chov prelarvovaním si zlepšíme kvalitu takto odchovaných matiek, keď získame vajíčka od kvalitnej matky. Tú vložíme na 36 hod. do spomaľovača-retardéra, kde na vloženom pláste do malého Izolátora-retardéra s jedným jednostraným plástom (plocha 1 dm2) s bunkami, položáí ťažšie vajíčka (to som ja nevymyslel, to dokázali iní), z ktorých sa liahnu robustné M. Matka do buniek položí vajíčka, okolo 150 ks, ktoré necháme vyliahnuť a ako 24 hod. ich dáme do chovné misky a chovné latky do chovného včelstva. Hneď po ich zaviečkovaní ich preložíme do chovných klietočiek necháme doopatrovať v chovnom včelstve,kde je stabilná teplota nad 30°C. Takto som to robil celé desaťročie a bol som úspešný.
(12.09.2014 23:05)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]...
Vlastně jsou to fáze 3 protože ta další je chov pouze z vajíček. No a nestěžuju si. Tu a tam koupím nějakou IM odchovám pár dcer a porovnávám. A neprohrávám! Zdraví R. S.
Rudko, pokusy s chovom matiek robil dlhé roky Maďar Orosi Pál, až nakoniec musel ustúpiť, pretože chov matiek priamo z vajíčok preložením do chovných buniek končil neuznaním vedeckej včelárskej obce, pretože nebol do chovu prínosom. AKý to mám vlastne význam, jednak včely preložené vajíčka vynášali z buniek (larvička sa vlastne liahne postojačky), pretože ich prestali ošetrovať. Ak to ty vieš opísť bližšie, máš na to priestor.
Ešte dodám, chovné včelstvo ako také vraj prvé 3 dni ošetruije larvičku tou istou kŕmnou kašičkou ako larvičku včely, až potom asi 3 dňoch, tak aký to má význam.
No Antone je to pravda, ale jen částečná. Samozřejmě Orosi pál to zkoušel asi před 50 lety a neosvědčilo se. Zapoměl jsi ale, že v Německu vyřezávali shluky buněk s vajíčky a už to šlo i když zřejmě nic moc. Co se týká stejné kvality MK to už je hodně zastaralý názor a zřejmě moc nečteš. Např Tautz autor Fenomenální včely rozlišuje MK a sesterské mléko. Rovněž další výzkumníci o tom silně pochybují a zdůvodňují proč. Budeš li chtít zalistuji v zimě v archivu a něco ti o tom pošlu. Jenomže já ani o Pálovi ani o MK nemluvil ani slovo a dělat to takto složitě bych se snad i styděl. Je to pouze o tom, že vajíčko je bez potravy 3 dny a za tu dobu si včely mohou vybrat nejvhodnější a dokonale připravit MB. Takže hlavní význam chovu z vajíčka spočívá v dokonalé přípravě včel a že neexistují chybějící krmné cykly krmiček. Na tento fakt mě navedl Ing. Sejk známý chovatel matek a uč. včelařství a já mu tam za to nahoru posílám pozdrav a dík a také to, že nám hodně chybí! Takže jednodení larvička potřebuje cca každých 10 min přikrmit. A teď si stopni kolik času od ometení včel do předání nějakého plastového fujtajblu s larvičkami stojí času a kolik připočítat než si včelky zvyknou. Rovněž stojí za úvahu, jak kvalitní je matka z dokonale obsednutým vznikajícím matečníkem a jak jiná, kde je včel poskrovnu. A že rozdíly jsou velké, matka se vylíhne i z těch méně obsednutých. Je to pak kvalita? Celý systém jsem vyvinul pro kamaráda, kterému chovat 30 let nešlo a teď mrská matky jak Baťa cvičky. No a jak už to bývá nakonec jsem to odnesl já protože jsem za parádního blba, měl jsem na to měl přijít dávno! Ale je to navázáno na DS jinde by to chtělo dost úprav. Zdraví R. S
Ruda, ďakujem za komentár, teraz za celkom slušnúm odpoveď, pretože viaš ľuďom stúpnuť rovno na otlak. Ja už s chovom matiek neuvažujem, svoju včelnicu som rozdal synom a zaťom a ja si ponechám 5 včelstiev, aby som mohol chodiť do prírody. Včelnicu má asi 25 árovú, ohradenú a od domu vzdialenú cca 450 m. 56 rokov inetenzívnej práce pri včelách, stačí!
Antone to máš velké štěstí, že máš předat komu. Až budu končit já a není to tak daleko, nemám předat komu. No co se dá dělat žít se s tím dá. Zdraví R. S,
(12.09.2014 23:05)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]No máme li na mysli skutečnou kvalitu matek, musíme se nejdříve zamyslet nad tím, jestli včelstvo hozené do stresu a zoufalství a pak vydojeno do mrtě a následně matečníky vystaveny zvěrstvům, které se v přírodě nevyskytují, může poskytnout nějakou kvalitu. Můj názor je ten , že kvalita nic moc. Ostatně není to nic nového. I ve vědeckém světě už přiznávají, že za slavný CCD může být na prvním místě mizerná kvalita matek. A zajdeme li do historie asi tak 30 let, přední včelaři té doby vykonali seriozní pokusy a tam vyšlo značně vyšší % matek kazových používá li se přelarvování.I přes to, že nám celý svět závidí a nikdo neví co, značné úhyny již máme také . ...
Souvislosti:
Zrovna minulý čtvrtek jsme měli spolkové sezení (jemuž měl Ruda čest předsedat ...
) a kolegyně Kristina Millerová na něm mluvila o svých zkušenostech z delšího pobytu v USA (Minnesota, čtenáři MV si jistě vzpomenou na její články v letošním MV) a při popisu problémů (včetně CCD) tam právě padlo také téma kvality matek. Ve Spokojených státech to pochopili, mají avšak tak nastavený systém, že samo pochopení jim k lepšímu stavu nepomůže. Bludný kruh.
My však to máme jinak a tu jsou šance mnohem větší. Jen chtít věci vrátit do logiky a normálu.
Úhyny: právě o to se snaží projekt Coloss, nějak tyhle souvislosti propojit a prokázat. Možná by bylo dobré je ještě v dotazování víc vypíchnout. Souvislosti ...
Jiří
(13.09.2014 15:10)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Je to pouze o tom, že vajíčko je bez potravy 3 dny a za tu dobu si včely mohou vybrat nejvhodnější a dokonale připravit MB. Takže hlavní význam chovu z vajíčka spočívá v dokonalé přípravě včel a že neexistují chybějící krmné cykly krmiček. Takže jednodení larvička potřebuje cca každých 10 min přikrmit. A teď si stopni kolik času od ometení včel do předání nějakého plastového fujtajblu s larvičkami stojí času a kolik připočítat než si včelky zvyknou. Rovněž stojí za úvahu, jak kvalitní je matka z dokonale obsednutým vznikajícím matečníkem a jak jiná, kde je včel poskrovnu. A že rozdíly jsou velké, matka se vylíhne i z těch méně obsednutých. Je to pak kvalita?
Rudolfe, a nemyslíš, že tzv. dvojím přelarvováním se nechá spousta těchto nedostatků eliminovat? Nebo i tato metoda ti připadá jako nedostatečná? U toho už je matečník přijmutý....včely jsou na něj zvyklé....kašičky v matečníku mraky....10 lerviček přehodit je otázka 5ti minut....Tam by nemuselo docházet k nějakému omezení pro larvičku.....
Jaký na to máš názor?