Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Usuzuješ a hádáš špatně ...
V uspořádání česny dovnitř se mi oplodnily a vrátily všechny matky (tedy 100 %)
Jinak to mám 96-98 %. Dlouhodobě (68 ze 70, 95 z 97, ...).

Na předchozím stanovišti to ale tak hezké nebylo, třeba jen 70-80 %. A to byly kruhy česny ven.
Myslím, že úspěšnost návratu oplozených matek souvisí s mnohem víc věcmi, než s tvarem uspořádání oplozovacího stanoviště (řady, kruhy, čtverce, body, ...). Když si vzpomenu, jak různorodě mají chovatelé uspořádané oplozovačky nebo se podívám na fotky na webu, tak bych řekl, že je to fakticky jedno. Tvar baterie úlků souvisí spíš s prostorovými možnostmi stanoviště a potřebami chovatele. Pro matky jsou důležité jiné věci.

To by držitelé včelstev už dávno včelstva neměli. Mají úly na těsno a každý rok se jim vyrojí.

Z mých zkušeností je nejdůležitější velký počet trubců v okolí....v letech, kdy jsem vyřezával veškerou trubčinu a trubců měl v úlech pomálu, tak jsem měl tak 50-60%....od té doby co jsem to přestal trubčinu vyřezávat a mám v každém úle jeden stavební rámek, tak mám úspěšnost nad 90%.

No nevím! Stačí navštívit velkého chovatele matek, produkce v tisících a rázem uvidíte, že orientace česen je vcelku nesmysl. Daleko důležitější je se v oplozovacích úlkách nešťourat a chodit tam co nejmíň. Já vložím vajíčkový štěp, naplním horní krmítko mačem a za 14 dní kontroluju a doplňuji. Za dalších 14 dní tam mám oplozenou matku a buďto úlek rozšířím o 100% nebo ji zužitkuju. A protože se vše vyvíjí tento osvědčený způsob omezuji. Není těžké zjistit, že matky z přirozeného chovu jsou o dost úspěšnější a já jsem vlastně u toho jen divák, který tomu tak trochu napomohl zootechnikou. Takže již letos jsem odchoval uměle jen asi 15 matek a vše ostatní nechal na včelách. Pro mojí přirozenou lenost jak jinak než nádhera. Při pohledu do úlů jsem příjemně překvapen. Spojení Dadant OP, LBV nepřestává překvapovat. Tak uvidíme! R. S.

(12.12.2021 22:02)goro napsal(a): [ -> ]Jirko nemal čo komentovať...ak matku zaklietkoval a včely ešte mali otvorený plod tak "žiadna raritka"...

Skladoval jsem při matce ve včelstvu 6 matek pro případné další využití (kdyby se něco nepovedlo) a včely je krmily. Postupně ale některé krmit přestaly. Pozor, musí mít matka útočiště, kam se skrýt, jinak přijde o nohy.
Zajímalo by mne, zda někdo nezkoušel takto selektovat matky včelami, že si samy některé vyřadí a pak ty přeživší by se použily pro tvorbu oddělků.

Kedysi som to robil takto.

To su 3 klietky na pridavanie matiek a vcely si vyberu same?

Ano ,vyberú.

A co ostatne prezuju?

Ne, zamáčknout.

pro j. filip - Mám k Tobě prosbu, nikdy jsem o podobném výběru matky neslyšel, vybíráš podle velikosti chumlu včel na klícce, zkusil jsi včely sklepat a klícky posunout a proč jsi s tímto výběrem skončil, pokusil jsi se prověřit matky, myslím ty co nevybraly, děkuji. Otázek hafo co, ale zajímá mne to

Nemal som v tom žiaden systém, ale použil som tie, pre včely najviac atraktívne, ďalej som to nesledoval. Väčšinou matky pridávam s osadenstvom oplodnovacieho
uľa, kde sa dá kvalita matky ako tak posúdiť. Oplodnujem takto:

Čo sa nezužitkuje takto zazimujem:

Díky, ty už jsi v jiném levelu - pěkné

Oplození matky je obvykle s 6 až 10 trubci semeno je masírováno včelami do semenného váčku. Byl jsem na přednášce co přednášejíci tvrdil ,že oplození vajíček probihá podle trubců ,já si myslím.že semeno je smicháno . Toto jsem nestudoval a tak jak to ve skutečnosti je.

Ať se daří Zdeněk

Oplozeni je podle jednotlivych davek v spermotece. Oplodneni muze byt i od 40trubcu.. Matky selektovane samotnymi vcelami v klickach jsou matky kvalitni. Vcely takto zrusi klidne 70% vsech ponechanych matek. U vlozeneho vajickoveho stepu jak popisuje RS musi byt velmi silne osazenstvo, jinak je v oddelku matecnik spatne krmen a matka byt z vajicka nestoji za nic. Na to pozor.

Ano, proto matky chovám výhradně v silném osiřelci.

Když pročítám Chov matek, a teď jsem doposlouchal podcast , který v sousedním tématu byl uveřejněn. Jsem nějaký z toho divný. Nejdříve se říkalo , že matka je oplodněná tak 10až15 trubci. později 25 a teď už 40. Také že matka klade 1500 vajíček denně , hned na to 2500 a už se mluví o 4000 vajíčkách za den.
To včelařeni se čím dál víc podoba rybaření. Taky jsem sám u nich , sedím a koukám na kraji úlů jak včelky létají, a ty rekordy jdou nahoru goniometrickou řadou. A to není ještě duben

---

Nezlob te se proto na mne , jen jsem si tím povzdechl.

Jindřich Meduna: Já jsem z toho taky divný. Zajímalo mě, s kolika trubci se matka páří. A jak píšete, různé prameny uvádějí různá čísla. A je jedno, jestli to jsou prameny populárně naučné nebo vědecké. Čísla se pohybují od několika po několik desítek trubců. Vzhledem k tomu, jak páření probíhá, tak je nemožné toto přesně pozorovat. Alespoň zatím. Tak jsem chtěl zkusit využít molekulární genetiku a sledovat u včel polymorfní mikrosatelity v DNA. To jsou místa v DNA, která mají v populaci mnoho variant a jdou celkem dobře studovat. Měl jsem studentku, jejíž rodina intenzivně včelaří, dělají vlastní matky a co dva roky je ve včelstvech mění. Při výměnách brala staré matky, z nich jsme vypitvali váček ze spermiemi a z něj izolovali DNA. Měli jsme i několik čerstvě spářených matek nepoužitých do chovu. Na DNA všech těchto matek jsme pak sledovali asi 15 mikrosatelitů. Vycházeli jsme z toho, že trubec má jen jednu variantu, protože je haploidní, takže počet variant by měl být při velmi variabilním mikrosatelitu rovný nebo jen trochu menší než je počet trubců, se kterými se matka pářila. Bohužel ty mikrosatelity měly v námi sledované populaci relativně velmi malý počet variant (alel), vetšinou do pěti, takže genetická variabilita nic moc a nic kloudného jsme z toho nevyzískali. Dlouhodobým šlechtěním je genetická variabilita včel u nás tak snížena, že tato technika pro naše podmínky nebyla vhodná.
Podobný experiment dělali v Itálii, tuším, ale tak, že chytali v úlech dělnice a izolovali z nich DNA. Ale je otázka, kolik jich bylo opravdu z úlu a jaké procento jich bylo cizích zalétlých...
Takže zatím bez odpovědi...

(15.12.2021 12:01)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]Ale je otázka, kolik jich bylo opravdu z úlu a jaké procento jich bylo cizích zalétlých...
Takže zatím bez odpovědi...

To je zajímavé, znamená to že to reverzně ukazuje na 5 odlišných linií (podlinií, podpodlinií)tj. předků - matek vyskytujících se v okolí (migrace trubců jako radius je mnohem větší než dolet dělnic z úlu), které se podílely díky svých kopií (synů) na genetice? To se zdá jako docela velká variabilita při přirozeném výběru.

To vybízí k otázce, jsou repetice u trubců od jedné matky stejné?

gupa: Neznamená. V případě genů, které jsou samozřejmě pod tlakem přírodního výběru, jsou takové, které mají u všech jedinců v populaci jednu jedinou variantu, u všech stejnou (obvykle evolučně velmi staré geny zajišťující základní životní funkce). Ale na druhou stranu jsou takové, kde je variant více (krevní skupiny systému ABO, MN, Ss např.) a jsou i takové, kde se vyselektovala variabilita velmi vysoká (třeba varianty imunoglobulinů). Mikrosatelity ale obvykle leží v nekódujících oblastech DNA a jejich variabilita vzniká chybami při kopírování DNA, které nejsou opraveny a zafixují se. Nezávisle na selekci. Toto se v populaci děje relativně často, takže na těchto lokusech dochází k rozrůznění a lze tak velmi přesně odlišovat vysoce příbuzné organismy. Např. se používají pro potvrzení/vyvrácení biologického rodičovství. Mládě nese jednu kopii stejnou s otcem a jednu s matkou - samozřejmě v případě savčího nebo ptačího typu kódování pohlaví, nikoliv u haplodiploidních organismů, jako včely nebo kleštíci...

A u včel bych nehovořil o přirozeném výběru, ale o umělém. Se včelami jsme se dostali tam, kde jsou chovatelé psů, holubů atd.