Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Přečti si diskuzi Přelarvování o tohoto bodu

(29.04.2013 22:09)TomasoFernando napsal(a): [ -> ]ty se snažíš vytvářet matečníky a máš ve včelstvu matku? Udělej sběrný oddělek, který bude bez matky, sám si narazí matečníky, ty vylámej, nebudou mít již řekněme po 9ti dnech žádný použitelný plod...... vlož jim tam nalarvované misky s Tvým požadovaným chovným materiálem a oni ho budou rády opečovávat.

Musím sběrný oddělek přemístit na jiné stanoviště a nebo naopak až budu sběrný oddělek rozebírat na jednotlivé oddělky , tak ty na čas přemístit jinam?

To abys mohl nadále dělit oddělek na několik dalších oddělků by udělaný oddělek musel mít sílu pořádného včelstva což se ti v nejbliší době podaří těžko.Přitom je zde spousta kvalitních postupů jak na oddělky.Škoda že se míchají příspěvky o oddělcích s chovem matek ono to spolu ale blízce souvisí tedy se není čemu divit.Něco lze dělat podstatně jednodušeji .Hledej ty nejjednoduší způsoby.Například pokud začneš s chovem ve vhodnou dobu v bezplodovém a smozřejmě bezmatečném oddělku , smetenci či kmenovém včelstvu příslušnou metodou nebudeš muset nic dělat dvakrát.Vymýšlet dnes jak udělat oddělek z matečníků vzniklích po převěšení nad mřížku bych neviděl jako něco převratného osobně chci využít snůšky a né si lámat hlavu jak a co s 1-2-3 zralými nestejně starými matečníky nad mřížkou hned po rozšíření radši je zrušit a udělat v klidu pár matečníků podle svích představ metod na to je docela dost stačí si vybrat a oddělky nadělat v tu správnou dobu ta ještě asi nikde není teď je třeba rozšiřovat včelstva a né je obírat o těch pár mladušek které tam mají jen kvůli tomu že je mi líto matečníku.Krom toho jsem aspoň u mne neviděl jediného vylíhlého trubce tedy na nějaký chov matek ještě není ani pomyšlení.Před třemi týdny sme ještě zametali sníh na oddělky také dojde pokud se na to připravuješ už nyní pak je to ovšem chválihodné.

(09.05.2013 13:21)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]V příspěvku 53 pan Bencůr uvedl svoji představu toho, jak funguje protirojový chov trubců. Bohužel zcela mylnou! Problém protirojového chovu trubců je problémový tím, že se mnozí domnívají že mu rozumí a není tomu tak. Například mnozí hovoří o tom (a píší tak i do Včelařství), že metoda funguje na principu neomezeného chovu trubců. Přitom je to nehorázná nepravda, kterou autoři tohoto výroku jen podrážejí nohy jiným včelařům. Jde o to, že včely v dutinách storomů staví trubčinu neomezeně...a rojí se. Pod vlivem těchto výroků pak lidé nechávají stavět trubčinu v podmetu i jinde a domnívají se, že to bude mít protirojový efekt. A když ho to nemá, metodu zavrhnou. Jiní zase vychovají trubčinu jak mají a ....vyřežou ji v rozporu s metodikou. Všechny úspěšné uživatele mé metody spojuje jediné-dodržení metodiky. Ty složité genetické výpočty nejsou samoúčelné a na nich to celé stojí. Mám pro všechny kdož chtějí otestovat mylnost dnešní teorie rojení, malý pokus.:
Najděte včelstvo v pokročilé rojové náladě s matečníky. Bedlivě ho prohlédněte a zrušte je. Pak do tohoto úlu ihned vložte plochu trubčiny, ekvivalentní 4 rámkům Čechoslováku z jiných úlů. Ale pozor, ta trubčina musí být pro tento pokus zavíčkovaná !!!!!!!
Co se stane? Zabitím matečníků zabráníme vyrojení včel. Ale nesnížíme jakkoli rojovou náladu. Včely budou mít pořád zduřelé vaječníky a hltanové žlázy plné mateří kašičky. Pokud bychom trubčinu nevložili, včely by do druhého dne narazily matečníky nové. Ony to navzdory našemu očekávání neudělají, ačkoli hladina mateří kašičky ve včelstvu zůstává stejná a velmi vysoká. Zavíčkovaná trubčina totiž nežere nic a trubci také kašičku nekonzumují. Nemají tedy možnost její hladinu snížit. Ačkoli neovlivní její hladinu jako základního faktoru spouštějícího (dle oficiální teoroe) rojení, již pouhá jejich přítomnost rojení zabrání a pokud takovému včelstvu dáte sérii, nepřijme ji. Tento pokus Vás snadno přesvědčí o tom, že je celá oficiální teorie rojení mylná. A že trubci tlumí rojení již svojí přítomností. Včely prostě poznají jaký je pomer biomasy samičí a samčí. Pokud vzroste biomasa samců nad určitou mez vůči biomase samičí, rojení se nekoná....

Nevím, jestli bude mít pan Linhart čas odpovědět na můj příspěvek, ale třeba někdo jiný ví. Chtěl bych spolehlivou metodou nastartovat včelstvo k rojové náladě.
Mám k tomuto vyjádření dotaz, mohlo by to fungovat s tou rojovou náladou i naopak? Když odstraním ze silného včelstva všechen trubčí plod, napomůže to tak rasantně k rojové náladě včelstva, jako ji to omezí, pokud provedu výše uvedený pokus? A teď proč o tom přemýšlím, pokud by to fungovalo a včelstvo s inseminovanou matkou by se mnělo zájem rojit, získal bych super matky f1, a to bez práce pouze ztratím nějaký med. A ještě lepší by bylo donutit k rojové náladě i slabé včelstvo, z kterého bych stejně žádný med neměl.

Myslím, že na vaší otázku lze odpovědět v několika rovinách.

Jednak v rovině té, že jsou technologické zásahy, díky kterým jistě podpoříte rojovou náladu. Samotné roje jsou pak logickým důsledkem technologie vedení včelstev (ať už vědomé nebo nevědomé). Nejsem schopen odpovědět na otázku, zda zásah, který popisujete, povede ke vzniku rojové nálady. Metodu LBV nepraktikuji (ani "obráceně"). Každopádně rojová nálada vzniká i jinak než hrátky s trubčím plodem. Najděte si něco o nepoměru otevřeného a zavíčkovaného plodu, prostoru úlu pro včely, atd.

Druhá rovina spočívá v otázce PROČ? Jak jsem pochopil, tak chcete včelstva rozmnožit. Mimochodem poznámka na okraj - to že získáte super matky F1 vám rozhodně nikdo nezaručí. Chov matek je o selekci a to i o selekci mezi inseminovanými matkami a otázkou je, jaká je kvalita vaší ins. matky potažmo jejích dcer... Včelstvo s inseminovanou matkou se vede trochu jinak než normální produkční včelstvo (tedy včelaři, kteří chovají matky je musí vést jinak). V principu se naopak takové včelstvo oslabuje, aby nedošlo k nežádoucím věcem, což rojení u inseminky teda je! Existuje celá řada jiných metod jak rozšířit počet včelstev. Tou první a základní metodou je si o tom něco nastudovat a podle toho se řídit Navíc se obávám, že jste nezvážil možnost ztráty inseminované matky společně s rojem. Roj je z pohledu dnešních včelařů spíše komplikací a doba, kdy se včelstva rozmnožovala pouze roji už je hodně dlouho pryč.

Další rovina spočívá ve ztrátě/zachování schopnosti rojit se. Souvisí to s genetikou včelstev a má to další poměrně široké aspekty. Tématicky se to k vaší otázce nehodí, pouze naznačuji, že na roje lze nahlížet i z jiných úhlů pohledu.

Konečně, nic vám nebrání vaši úvahu vyzkoušet v praxi. O její úspěšnosti se pak můžete podělit zde na fóru.

Nastudováno mám snad dost a zvážil jsem asi všechno. Mám tříletou ins. matku s prověřenými dcerami, vím, že má zastřihlé křídlo a počítám s tím, že ji včely nejpozději příští rok stejně vymění. Vezmu si od ní letos materiál na chov a pro příští rok mám slíbenou další ins. matku, která bude opět prověřená. To že rojení má mnoho aspektů vím také, přečetl jsem toho velice mnoho a celkem si i dost pamatuji. Jak zvýšit, nebo podpořit u včelstva potřebu k rojení vím také.
Ale před tím než kolektiv RNDr. Roman Linhart, prof. RNDr. Vítězslav Bičík, CSc., doc. RNDr. Jiří Vagera, CSc. zveřejnili jejich teorii rojení, tak jsem o ničem takovém nečetl a řekněme, že pokud se postupuje dle jejich návodu, tak to i dobře funguje.
V žádné knize není uveden návod, jak jednoduše, a třeba takový způsob je, přivést včelstvo do rojové nálady. Jeden učitel včelařství mi řekl, že spolehlivý způsob, jak dovést včelstvo k rojové náladě není, že i když včelstvo tísnil, nechal jej na plném slunci a podobně, tak se mu to včelstvo, u kterého to zkoušel, zkrátka nevyrojilo. Ale jestli někdo má probádáno rojení jako pan Linhart, třeba zjistil, jak jednoduše postupovat a dojít k mému cíli. A o tom, že rojové matky jsou nejideálněji krmeny, že bývají pěkně velké, a že rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev, o tom tady snad ani není nutné psát.
Konečně, že mohu metodu vyzkoušet, to určitě mohu, ale dle mého názoru nemusím zkoušet všechny slepé uličky, jestli je již někdo jednou nebo vícekrát zkoušel a naopak pokud již někdo má vhodnou uličku, která není slepá, tak mi tím pomůže.

Nejsem teda žádný zkušený,ale rojové matečníky jsou právě malé a je jich spousta.Za to když mají tichou výměnu,tak je matečník pěkně velký.Co vím,tak jsem četl,že právě tyto matky z tichých výměn jsou "vypiplané" a včelám je s nimi dobře.

Nezbývá, aby vám tedy odpověděl sám pan Linhart. Já snad ještě dodám, že v zásadě souhlasím s tím, co jste napsal. Sice se neshodneme na kvalitě rojových matečníků, protože jak už psal kolega výše, matečníky z tiché výměny bývají kvalitnější (můj osobní názor, ostatní ho mohou mít jiný). Přimět včelstvo k rojení, není jen o tom včely tísnit. Hraje zde samozřejmě roli celá řada jiných faktorů od snůšky až po genetickou výbavu včelstva a některé faktory nám ani nemusí být známy. Právě proto jsem ve svém předchozím příspěvku krátce zmínil to, že na rojení je třeba pohlížet i jinak, než že je to problém. Problém to je pro včelaře z hlediska ztráty medných výnosů, ale pro včely samotné je to naprostá přirozenost. Otázka je, zda o tuto svou přirozenost postupně včely nepřicházejí (geneticky). Možná příjde doba, kdy se vědci budou zabívat tím, jak u včel podpořit tendence k rojení... Tuším, že třeba Leoš Dvorský někdy v devadesátých letech(?) byl ve stádiu, kdy negativně vnímal to, že jeho včely se moc málo rojí a tuto schopnost chtěl oživit. Nakonec to nedopadlo moc dobře, protože se mu rojilo úplně všechno, což bylo také špatně. Podrobnosti by vám musel říci on sám,já si jen vybavuji, že o tom někde mluvil.

Jen tak trochu mimo debaty o kvalitě rojových matečníků - nedají se už teď někde sehnat matky ? Všichni, které jsem oslovil, je mají až nejdříve v polovině června

V polovině června? Logicky -zkus počítat - Myslíš, že jde přelarvovat začátkem dubna? Ve sněhu by to šlo možná dobře!!!!!! A pářil bych to s loňskými trubci....

přelarvení - 12 dnů do vylíhnutí,
snubní prolet + rozkladení 10 dnů
než je vidět zav. plod 10 dnů.
za předpokladu, že vše jde dobře a nic neohrozí např. počasí.
Tedy jinak - potřebuješ kvalitu, nebu kus?
iRP

(11.05.2013 20:17)asx147 napsal(a): [ -> ]Zdravím Vás, mohl by mě někdo doporučit nějakou knihu o chovu matek, a případně kde koupit,. Díky všem.Nějak nemohu nic najít, nebo spiše nevím která kniha je dobrá.

Na internetu jsou návody na Youtube pod heslem : rearing_queen je to názorné a hodně dobře hodnocené. Máte někdo zkušenost z přidáváním chovného rámku do startéru? Udělal jsem si startér - 7 rámků zavíčkovaného plodu+1 krycí+ krmítko lahev s prosakovacím víčkem, první přelarvení tuto středu, ale přijaté jen 2 z 18, zítra chystám opravný pokus. Na co dát hlavně pozor? Přelarvoval jsem jen na vodu měl jsem tam asi málo mladušek .

(11.05.2013 21:09)Pavel Klepetko napsal(a): [ -> ]první přelarvení tuto středu, ale přijaté jen 2 z 18

Včely se s ochotou založit matečníky letos opozdily o 2 - 3 týdny. Jakou máte nadmořskou výšku?
Pro zítřejší "restart" bych obětoval 1 přijatý matečník na mateří kašičku.

(11.05.2013 21:09)Pavel Klepetko napsal(a): [ -> ]Na internetu jsou návody na Youtube pod heslem : rearing_queen je to názorné a hodně dobře hodnocené. Máte někdo zkušenost z přidáváním chovného rámku do startéru? Udělal jsem si startér - 7 rámků zavíčkovaného plodu+1 krycí+ krmítko lahev s prosakovacím víčkem, první přelarvení tuto středu, ale přijaté jen 2 z 18, zítra chystám opravný pokus. Na co dát hlavně pozor? Přelarvoval jsem jen na vodu měl jsem tam asi málo mladušek .

Ve starteru proto se tomu říká starér a následně je nutné dochovat matky v jiném včelstvě nesmí být žádný plod krom toho vylíhnutého,maxmální množství mladušek a vyvolána snůška krmením.Pokud do takto udělaného starteru přidáš zhruba po hodině chovný rámek který byl k ovonění ve včelstvu z kterého bereš mladušky a pokud uděláš dobře sérii budeš mít matečníků že nebudeš vědět co s nima.A pokud bude vše vlastní tedy i plod na zhotovení série je úspěch zajištěn.Tys udělal oddělek s obrovským množstvím plodu bez létavek dal jsi včelám kvantum práce ze zahříváním plodu modli se ať jsou schopny to zvládnout ,oni si narazili jen tolik matečník o kolik jsou schopny pečovat a jinak se věnují tomu plodu a věř že s tím mají spoustu práce.
Popsal jsem zde metodu jak chovat matky rozdělením včelstva na díl bez matky a plodu a na díl matka s plodem doporučuji vyzkoušet všem začátečníkům ušetří si spoustu sklamání u zakládání série a u této metody garantuji vysokou úspěšnost.Metoda je popsána v tématu jak to dělám já.

Přelarvil jsem jsem to celé znovu, tentokrát na kašičku, líhnutí plodu trochu pokročilo, takže je tam víc plno. Litrová láhev byla vybraná, dal jsem jim novou dávku. Dík všem za comments.

Díky všem za rady, ale přece je pro mně lepší varianta kniha, je to prece lepší čtení.

Mohl bych zde někoho poprosit o radu co vše nakoupit na chov matek? Matky bych měl jen pro svou pořebu,. diky za rady,.

Poslední číslo Moderního včelaře, lžičku a pár misek. Víc netřeba.

V posledním čísle MV v článku "Jak dát vzniknout novým včelstvům" je v textu nějaký zmatek - kapitola č. 2 na straně 13 mi tam vůbec nepasuje, je to tam nějak pomotané.

Místo lžičky doporučuji štěteček číslo 0 a při přelarvování larvičky vyplavit do tmavé misky.

Pro ty co to chtějí zkusit návod z VUVČ Dol.

Filmovat podstatné je kumšt umět.

Po přelarvení 10 matečníků. Přijaty 3 a a dnes již zavíčkované a 2 zastavěné přesto, že mají mezistěny a stavební rámky. Proč včela zastavují matečníky?